Neuvěřitelný systém Apop ohrožuje Mléčnou dráhu gama zábleskem  
Egyptský bůh chaosu stvořil pekelnou dvojhvězdu Wolf-Rayetových hvězd. Jedna z nich brzy vybuchne jako extrémní supernova a mohla by odpálit monstrózní gama záblesk. Pokud se ve směru letu záblesku ocitne planeta se životem, tak jí budiž Velký třesk milosrdný.
Systém Apop na snímku zařízení VISIR soustavy teleskopů VLT. Kredit: Peter Tuthill/University of Sydney/ESO.
Systém Apop na snímku zařízení VISIR soustavy teleskopů VLT. Kredit: Peter Tuthill/University of Sydney/ESO.

Ve vesmíru jsme už našli leccos. Ale hvězdný systém Apop, to je vážně síla. Jak už napovídá jeho jméno, které mu přiřkli podle staroegyptského hadího boha chaosu, smrtelného protivníka boha Slunce Ra, jde o naprosto neuvěřitelnou záležitost. Ve vzdálenosti asi 8 tisíc světlených let, tedy naštěstí docela dost daleko od nás, tam kolem sebe obíhají dvě obří, nesmírně žhavé, zářivé a také nesmírně zuřivé Wolf-Rayetovy hvězdy. A jestli něco ve vesmíru připomíná zplozence pekla, tak je to Wolf-Rayetova hvězda. A tam jsou hned dvě!

 

Joseph Callingham. Kredit: University of Sydney.
Joseph Callingham. Kredit: University of Sydney.

Astronom Joe Callingham z australské Univerzity v Sydney a jeho mezinárodní tým se nerozpakují tvrdit, že tohle jsme v Mléčné dráze ještě neviděli. Podle nich je jedna ze dvojice pekelných Wolf-Rayetových hvězd na samotném pokraji zběsilé exploze supernovy, která nejspíš bude stát opravdu za to. Mají za to, že jde o prvního známého kandidáta na zášleh gama záblesku, tedy jednoho z nejvíce energetických jevů v celém vesmíru. Výzkum uveřejnil časopis Nature Astronomy.

 

Jejich práce ihned dostala přízvisko „kontroverzní“, protože je to z nemalé části spekulace. Jde o to, že gama záblesky jsou stále velice záhadné a s jistotou nevíme, jak vlastně vůbec vznikají. Taky jsme nikdy nepozorovali odpálení gama záblesku v Mléčné dráze. Jestli ale nějaký objekt v Mléčné dráze skutečně odpálí gama záblesk, tak hvězda ze systému Apop není vůbec špatným kandidátem.

 

Ra versus Apop v hrobce faraona Ramsese IV. Kredit: Eisnel / Wikimedia Commons.
Ra versus Apop v hrobce faraona Ramsese IV. Kredit: Eisnel / Wikimedia Commons.

Systém Apop sedí v souhvězdí s nevinným jménem Pravítko, hned pod ocasem nebeského Štíra. Je vážně úchvatný. Jeho dvojice Wolf-Rayetových hvězd se oběhne asi jednou za století. Tyhle hvězdy jsou věhlasné svými běsnícími hvězdnými vichry, v nichž ztrácejí ohromná množství hmoty. A pokud jsou Wolf-Rayetovy hvězdy dvě a obíhají se navzájem, tak by jejich hvězdné vichry měly vytvářet podivuhodné démonické tvary. A přesně to v systému Apop pozorujeme.

 

Zařízení VISIR soustavy teleskopů VLT. Kredit: ESO.
Zařízení VISIR soustavy teleskopů VLT. Kredit: ESO.

Callingham s kolegy proměřili hvězdnou vichřici v systému Apop a zjistili, že se tam hmota tryskající z umírajících hvězd žene rychlostí asi 1 procenta rychlosti světla. Detailní pozorování ukázala, že jedna z hvězd systému Apop rotuje tak zběsilou rychlostí, že je na samotném pokraji destrukce. Právě tahle hvězda velmi brzy skončí jako supernova. Může to být klidně zítra nebo třeba za sto let. Wolf-Rayetovy hvězdy představují finální stádium hvězd tohoto typu a jejich velmi krátký život končí ve víru ultimátní exploze. A rychlá rotace tomu podle astronomů pořádně přidá šťávu. Jako by jim prý do hvězdného motoru v posledním tažení někdo přiléval spoustu benzínu.


Podle Callinghama a spol. je systém Apop skvělým receptem na pořádně katastrofální supernovu, která by měla odpálit gama záblesk. Můžeme děkovat všem egyptským bohům, že umírající Wolf-Rayetova hvězda podle dosavadních poznatků zřejmě „nemíří“ svými póly naším směrem. Jestli skutečně odpálí gama záblesk, a ten by pak letěl naším směrem, tak by nám i ze vzdálenosti 8 tisíc světelných let mohl důkladně oholit ozonovou vrstvu. A kdoví co ještě. Doufejme, že poletí jinam. Pokud ve směru letu gama záblesku shodou okolností budou nějaké jiné planety se životem, tak egyptští bohové s nimi.

Video:  ESOcast 185 Light: Cosmic Serpent


Literatura
University of Sydney 20. 11. 2018, Nature Astronomy online 19. 11. 2018.

Datum: 20.11.2018
Tisk článku

Související články:

Kosmická medůza kolem bouřlivé Wolf-Rayetovy hvězdy     Autor: Stanislav Mihulka (07.07.2010)
Hvězdný Ohava výstředním divochem Mléčné dráhy     Autor: Stanislav Mihulka (27.05.2015)
Zrodila se Sluneční soustava v bublině Wolf-Rayetovy hvězdy?     Autor: Stanislav Mihulka (28.12.2017)



Diskuze:

Zapeklitý problém dálkové dezinfekce vzpurných planet DARPA dosud nevyřešila

Josef Hrncirik,2018-11-22 12:56:46

Samotné uvolnění nesmírné energie nestačí, pokud neproběhne neumožnitelně rychle v ideální části spektra a pokud se cíl zbaběle chrání atmosférou.
Aby záření poškodilo cíl, musí s ním (hmotou) silně interagovat. Potom však je záření nutně velmi silně utlumeno atmosférou. Z hlediska absorbce energie atmosféra představuje jako-by 10 m vrstvu cca vody; je to tedy velmi dobrý protiradiační štít s velmi velkou tepelnou kapacitou.
Záření které má hubit musí tudíž velmi silně interagovat s hmotou i při svém vzniku.
Na povrch se potom z hlubších vrstev dere nesmírně pomalu, i když ve volném prostoru má ideálně jednotnou a maximální rychlost světla, pokud je to el. mag. záření.
Hmotné částice mají distribuci energií (rychlostí) a na kosmických vzdálenost se i ev. počátečně intenzivní peak směšně rozplizne.
Až Darpa srazí naše Sluníčko s Antisluníčkem, proběhne dezinfekce pouze 1 obývané planety, protože při masivní anihilaci se vytvoří i hmota a záření z ní poleze jak z chlupaté deky.
Kdyby vznikla pouze neutrina, vydezinfikuje nás potom tma.

Odpovědět


Re: Zapeklitý problém dálkové dezinfekce vzpurných planet DARPA dosud nevyřešila

Pavel Nedbal,2018-11-22 20:08:35

Polovrstva atmosféry je cca 125m, se stejnou hustotou jakoby na povrchu 8km, tj. cca 64 polovrstev pro gamma, zeslabení 2exp64, tedy cca 10exp19. A to je dost i na nějaký vzteklý výšleh ionizujícího (ve viditelném by to byl průšvih) záření.

Odpovědět


Re: Re: Zapeklitý problém dálkové dezinfekce vzpurných planet DARPA dosud nevyřešila

Milan Krnic,2018-11-24 18:15:43

Jenže kdo ví, jak na tom ta naše atmosféra bude za případných osm tisíc let.

Odpovědět


Re: Re: Re: Zapeklitý problém dálkové dezinfekce vzpurných planet DARPA dosud nevyřešila

Josef Hrncirik,2018-11-24 22:09:17

Bude v ní již dostatečné množství chemtrails.

Odpovědět

bylo/je/bude

Honza Austerlitz,2018-11-22 08:42:33

Jestliže je celý systém vzdálený od země 8 000 světelných let, pak už pravděpodobně gama záblesk dávno míří k zemi.
Není tedy na místě o celé události psát v minulém čase? Tedy v přítomném v tomto případě:
"Doufejme, že poletí jinam" >> "Doufejme, že letí jinam"?

Odpovědět


Re: bylo/je/bude

Roman Gramblička,2018-11-22 11:49:20

otázkou je, nakolik dobře známe superhmotné hvězdy, abychom z jejich pozorování dokázali určit, kolik jim ještě zbývá života a pokud řekneme, že hvězda v brzké době exploduje, co se tou brzkou dobou myslí, 10x, 100x nebo tisíce let? Ale je dost dobře možné, že k explozi už došlo a my si musíme počkat na světlo z ní. Rád bych se toho dožil

Odpovědět

Ako brzo to teda je?

Radoslav Porizek,2018-11-21 23:50:53

Pokial je objekt v clanku vynimocny tym, ze ma presjt do supernovy podstatne skor ako vsetky ostatne pozorovane objekty, tak kolko je to konkretne v cislach: vynimocny objekt v clanku vs. ostatne obejkty?

Odpovědět

Bulvar

Radoslav Porizek,2018-11-20 23:00:13

Clanok mi prijde mimoriadne bulvarny.
Zakladna sprava, ze niekto objavil system, ktory raz (mozno za vlemi dlhu dobu prejde do supernovy) sa roztiahla do katastrofickeho strasenia a predstierania vynimocnosti.

O supernovach sa vseobecne uz minimalne desatrocia predpoklada, ze produkuju silne gama zablesky, ktorych intenzita by mohla skoncit zivot na Zemi, AK by to slo nasim smerom a bolo by to velmi blizko.
Vtip je ale v tom "AK", pravdepodobnost niecoho takeho je extremne mala - podobne ako je to napriklad so zrazkou obrieho asteroidu so Zemou.

Nepochopil som, v com je toto pozorovanie vynimocne - napada ma jedine tym, ze ide o prvy pozorovany objekt, ktory skolabuje do supernovy.

Odpovědět


Re: Bulvar

Pavel Hudecek,2018-11-21 04:29:25

Podstatou výjimečnosti tohoto objevu je, že se toho můžeme dožít s nezanedbatelnou pravděpodobností. Ještě k tomu je v "rozumné" vzdálenosti, takže to bude asi docela slušná podívaná a půjde získat dost použitelných dat.

Na rozdíl od "běžných" supernov to asi nebude výzkum ex-post, ale bude možné nasnímat vývoj, který explozi bezprostředně předcházel.

(Samozřejmě se můžu mýlit, článek postrádá dost důležitých informací, jako např. podíl C a Ne ve spektru.)

Odpovědět


Re: Re: Bulvar

Milan Krnic,2018-11-24 18:19:28

Nebude to výzkum ex-post? Teleportace?

Odpovědět


Re: Bulvar

Vít Výmola,2018-11-21 10:54:00

Určitě to není první objekt, který známe a který brzy skončí jako supernova. Tak z hlavy mě napadají třeba Betelgeuse a Eta Carinae.
V tomto případě jde ale o něco jiného, očekává se velmi brzká srážka dvou Wolf-Rayetových hvězd. Takový systém jsme dosud neznali. A mohl by být dlouho hledaným zdrojem masívních gama záblesků (GRB).

Odpovědět


Re: Re: Bulvar

Daniel Konečný,2018-11-21 16:02:21

Jelikož se obíhají 100 let tak "brzká srážka" rozhodně není namístě. Jedna z nich má prostě blízko k explozi, přečtěte si to znovu.

Odpovědět


Re: Bulvar

Xmichal Hanko,2018-11-29 07:21:36

Pokud dobře čtu, tak ta výjimečnost spočívá kromě toho, že výbuch může nastat ve velice krátké budoucnosti, v podstatě kdykoliv, i v tom, že příslušná supernova by nebyla "běžná", ale byla by díky své výjimečné rotaci výjimečně silná. Zdaleka ne každá supernova produkuje Gama záblesk - a my vlastně ani nevíme, zda za gama záblesky VŮBEC stojí supernovy. Pokud ale ano, pak tahle je na takovou super explozi (super i na supernoví poměry) plauzibilním kandidátem.

Odpovědět


Re: Re: Bulvar

Xmichal Hanko,2018-11-29 07:40:58

No a další výjimečnost je ještě v tom, že tahle supernova není v nějaké ztracené galaxii na druhém konci Vesmíru, ale je v NAŠÍ galaxii, a to ještě navíc docela blízko (8000ly je cca 8% průměru naší galaxie). Čili, ten článek IMHO není až tak bulvární, ale to o čem píše je opravdu pecka. Máme v sousedství hvězdu těsně před explozí formou VÝJIMEČNĚ SILNÉ supernovy. Připomeňme, že už jen výbuch (jakékoliv, nikoliv takhle extrémní, a kdekoliv v naší galaxii, nikoliv v našem bezprostředním okolí) supernovy v naší galaxii je velice řídká událost, ke které dochází cca 2x za tisíciletí.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace