„Přátelské“ EMP dělo pomáhá chránit elektroniku před EMP útoky  
V amerických laboratořích Sandia National Laboratories mají simulátor útočných elektromagnetických pulzů EMES. Jeho operátoři testují odolnost rozmanitých elektronických zařízení vůči EMP pulzům, a také pomáhají vyvíjet odolnější elektroniku.
EMES, ElectroMagnetic Environment Simulator, a jeho operátor Leonard Martinez. Kredit: Sandia National Laboratories/Randy Montoya
EMES, ElectroMagnetic Environment Simulator, a jeho operátor Leonard Martinez. Kredit: Sandia National Laboratories/Randy Montoya

Zbraně s elektromagnetickým pulzem jsou v dnešní době známé hlavně díky filmům nebo videohrám. Jejich hrozba ale není virtuální, nýbrž zcela reálná. Pokud by někdo odpálil silný EMP pulz ve vhodné výšce, tak by mohl na velkém území vyřadit elektronické obvody. To by fatálně postihlo jak vojenské, tak i civilní životně důležité systémy, a mělo by to zničující dopad na obranu i obyvatele. Odešly by pokročilé zbraňové systémy, telefonní sítě, počítače, veškerá moderní doprava a zásobování, průmyslová výroba i pumpy na ropu či vodu, stejně jako úřady, banky nebo lékařská péče a záchranáři.

 

K EMP útoku přitom není nutné odpálit velikou vodíkovou megapumu. S nezbytným vybavením vytvoří devastující EMP pulz i exploze taktické jaderné hlavice nebo dokonce i konvenční výbušniny. Takový EMP útok by mohl klidně spáchat stát bez programu jaderných zbraní nebo i nějaký šikovný nestátní aktér. Podobné účinky na elektroniku jako EMP mají také mikrovlnné zbraně a kdyby Slunce mělo špatný den, tak by mohlo odpálit nejhorší EMP pulz všech dob, v podobě zničující sluneční erupce.


Vojáci, úřady i soukromé společnosti naštěstí tohle riziko vnímají, tedy alespoň ve Spojených státech. V laboratořích Sandia National Laboratories postavili elektromagnetické dělo, které není hrozbou nýbrž „přítelem“. Odpaluje sice ničivé EMP pulzy, ale dělá to kvůli testování odolnosti rozmanitých vojenských i civilních zařízení.

 

Sandia National Laboratories.
Sandia National Laboratories.

Pozoruhodný stroj se jmenuje EMES, čili ElectroMagnetic Environment Simulator. Jeho klíčovou komponentou je obří Marxův generátor, čili zařízení, které vytváří impulzy velmi vysokého napětí s obrovským proudem. Marxův generátor je napojený na banku kondenzátorů, která uchovává množství energie. Když má EMES spustit, tak banka uvolní potřebnou energii a EMP dělo v milisekundě po vydání povelu vypálí mocný elektromagnetický pulz. Dovede to každých 15 minut. Součástí EMESu jsou i absorbéry, které pohltí a recyklují nadbytečnou energii pulzu.

 

Simulator EMP pulzů HAGII-C, při testech s letounem Boeing E-4 (1979). Kredit: US Air Force.
Simulator EMP pulzů HAGII-C, při testech s letounem Boeing E-4 (1979). Kredit: US Air Force.

Jak říká operátor elektromagnetického děla EMES Leonard Martinez, Spojené státy by mohly čelit protivníkovi, který nad jejich územím odpálí elektromagnetický pulz. Takový útok by mohl rozvrátit komunikaci a poškodit životně důležité systémy, což by závažně postihlo obranyschopnost země. Proto je důležité detailně prozkoumat účinky takových pulzů na rozmanité elektronické systémy. Cílem takového výzkumu je odhadnout možné škody, a co je ještě důležitější, nasměrovat vědce a inženýry k vývoji systémů, které budou odolnější vůči EMP útokům.

 

Testy s „přátelským“ EMP dělem EMES probíhají tak, že operátoři umístí testované elektronické zařízení do oblasti terče, a pak odpálí silný EMP pulz. Po testu elektroniku přemístí do laboratoře a detailně zjišťují následky EMP pulzu. Testování je poměrně rychlé, předběžné výsledky testu jsou k dispozici prakticky okamžitě, detailní analýzy trvají samozřejmě déle.


Výzkum účinků EMP pulzů není v laboratořích Sandia úplně nový. Dřívější verze stroje EMES tam pracovaly v letech 1978 až 1994. Když Spojené státy vystřízlivěly po útocích 11. září 2001, tak byl výzkum EMP pulzů v Sandii obnoven. V té době se zaměřil především na testování vlivu EMP pulzů na komunikace a infrastrukturu, kdyby došlo k EMP útoku v blízkosti USA nebo přímo na jejich území. 

Literatura
Sandia National Laboratories 6. 12. 2018.

Datum: 10.12.2018
Tisk článku

Související články:

Boeing úspěšně vyzkoušel mikrovlnnou střelu proti elektronice     Autor: Stanislav Mihulka (28.10.2012)
Elektronický boj: Vojáci zastavili tank elektronickým úderem     Autor: Stanislav Mihulka (21.06.2017)
Vypálí Kimovi rybník mikrovlnné střely s plochou dráhou letu?     Autor: Stanislav Mihulka (09.12.2017)



Diskuze:

No nevím ale při zkouškách na Atolu Mururoa,

Karel Ralský,2018-12-11 16:56:28

byla vypuštěna nevelká vodíková bomba a ještě tři tisíce kilometrů odsud se rozžhavovaly vodovodní trubky a vařiče aniž by byly zapnuté to by muselo být stínění několika metrů betonu.Jako v Atomové elektrárně. Kde se navíc EM impulsy v reaktoru svádí 6 měděnými 500mm kabely.

Odpovědět


Existuje odhad energetické bilance?

Josef Hrncirik,2018-12-13 22:07:58

Kolik procent energie nukleárního výbuchu lze převést do EM?
Jak závisí (?polo)šířka pulzu na vzdálenosti,
ev. zda je tam i výrazněji více vln jakých frekvencí?
Jaká plošná dávka energie ničí stíněnou elektroniku?

Odpovědět


Re: Existuje odhad energetické bilance?

Jiri Naxera,2018-12-15 12:08:06

Máte to krásně popsané na anglické wikipedii. Elektroniku ničí E1 což je puls v jednotkách nanosekund (tuším kolem 50kV/m), což bleskojistka tak rychle nepobere a proleze prakticky vším po napájení (diody, trafa, etc maj takovou kapacitu že jsou pro to v podstatě vodivé), odstínit to je možné ale nesnadné (bavíme se o stínění v pásmu až do GHz).

E2 a E3 jsou pomalé, ničej vedení a trafačky, zahřívají trubky a klasická přepěťovka si s nima lokálně hravě poradí, pokud není z číny.

A lepší než vodíková megatuna je štěpná 10kt, protože u vodíkovek než se stačí zapálit fůze, tak vzduchu ionizace od primáru docela silně potlačuje vznik EMP.

Odpovědět

výboj

Boris Lukáč,2018-12-11 09:08:34

Výboj z Marx. generátora VN, ... vypáli čím a ako?
Predpokladám nejaký koncový menič ,napr. axiálny VIRCATOR alebo niečo obdobné.
Vysvetlite prosím, ak sa mýlim.
ďíky

Odpovědět

Energeticka infrastruktura

Martin X,2018-12-10 22:54:01

Najvacsie potencialne skody EMP sposobi energetickej infrastrukture - dlhe vedenia, kde sa indukuje vysoke napatie, v minulosti boli rizikove aj dlhe telekomunikacne vedenia, tam sa ale dnes pouziva optika, ktora je voci EMP odolna. V pripade znicenia transformatorov, moze oprava trvat aj niekolko tyzdnov (a cele uzemie je tak dlhodobo bez energie). Pochybujem, ze tento simulator dokaze odsimulovat takyto utok.
https://en.wikipedia.org/wiki/Soviet_Project_K_nuclear_tests
"The EMP from the same test caused the destruction of the Karaganda power plant, and shut down 1,000 km (620 mi) of shallow-buried power cables between Astana (then called Aqmola) and Almaty"
https://en.wikipedia.org/wiki/Starfish_Prime
"The Starfish Prime electromagnetic pulse also made those effects known to the public by causing electrical damage in Hawaii, about 898 miles (1,445 km) away from the detonation point, knocking out about 300 streetlights,[6] setting off numerous burglar alarms and damaging a telephone company microwave link."

Odpovědět


Re: Energeticka infrastruktura

Alexandr Kostka,2018-12-11 08:21:18

Ani optika to nerozchodí. Respektive, samotný optický kabel ano, a na koncových bodech jsou generátory (ovšem dost často volně na povrchu, čili po EMP "asi" nenaskočí) ale mezi koncovými body jsou opakovače, zesilující signál. Co pár desítek kilometrů. (pokud vím, staré kabely chtěly cca co 20 km, dnešní mají limit někde kolem 100 km) a ty jsou napájené běžně ze sítě. Možná mají vojáci něco extra stíněného, propojujícího bunkry, ale veškerá civilní technika v takovém případě vypadne.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace