Nový německý zákon diskriminuje GMO  
Evropská unie zavázala členské země vypracováním pravidel, která by zajistila rovnocenné postavení zemědělců hospodařících ekologicky, konvenčně i s využitím geneticky modifikovaných plodin. V Německu to vzali po svém. Všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si jaksi rovnější.

V souvislosti s pěstováním geneticky modifikovaných plodin mohou nastat zapeklité situace, jež nevyvěrají z biologické podstaty genetických modifikací, ale z ryze ekonomických a ještě více politických poměrů, vládnoucích v současné Evropě. Pokud by bylo pole konvenčně či ekologicky hospodařícího zemědělce zasaženo pylem z geneticky modifikované odrůdy, mohla by pak část jejich produkce nést genetickou modifikaci. Nikoho by to nijak neohrozilo, ale zemědělec by už nemohl prohlašovat svou úrodu za „konvenční“ či „ekologickou“ a musel by ji označit za „geneticky modifikovanou“. A příslušná obchodní organizace, s níž měl smlouvu právě na „ekologickou“ nebo „konvenční“ úrodu, by se mohla stavět na zadní – GMO si přeci neobjednala. 

 
Ekologičtí zakuklenci potřebují vědět, kde se geneticky modifikované plodiny pěstují,…

K vyloučení takových průšvihů mají evropské země přijmout pravidla označovaná jako „zásady koexistence“ (chápej – koexistence ekologického, konvenčního a geneticky modifikovaného zemědělství).


Než se pustíme do stanovení jakýchkoli pravidel, měli bychom znát objektivní skutečnosti. Němečtí vědci proto zhodnotili rizika přenosu pylu mezi geneticky modifikovanou a konvenční (tj. geneticky nemodifikovanou) kukuřicí. Šlo o skutečně rozsáhlý projekt organizovaný společností InnoPlanta a asociací Bundesverband Deutscher Pflanzenzuechter. Účastnili se v něm jak soukromě hospodařící rolníci, tak i státní zemědělské instituce. Finance poskytla různá spolková ministerstva a na projektu se dodávkami osiva a další finanční podporou přímo podílely i některé firmy produkující geneticky modifikované odrůdy zemědělských plodin, např. Pioneer Hi-Bred Northern Europe, Monsanto Agar Deutschland GmBH a KWS SAAT AG. Finančně výzkum podporovaly i společnosti Bayer CropScience, BASF Pant Science, Syngenta a asociace Deutsche Industrievereinigung Biotechnologie.

Zvětšit obrázek
… aby s nimi mohli naložit po svém.

Už tento velmi dlouhý výčet dokládá, jak velkou váhu všichni zúčastnění výzkumnému projektu připisovali.

 
O výsledcích rozsáhlých polních experimentů nedávno referoval vedoucí výzkumného týmu Eberhardt Weber z katedry šlechtění a ochrany rostlin na Universitě Martina Luthera v Halle. Celkem na 28 polích v sedmi spolkových zemích byla pěstována geneticky modifikovaná kukuřice v sousedství porostů odrůd této plodiny, při jejichž šlechtění genetických modifikací nebylo využito. Následně byl sledován výskyt semen, která vznikla u konvenčně pěstované kukuřice díky opylení pylem kukuřice geneticky modifikované. Ukázalo se, že už ve vzdálenosti 20 metrů od porostu geneticky modifikované kukuřice je míra opylení jejím pylem tak nízká, že výsledná sklizeň neobsahuje více než 0,9% zrn nesoucích genetickou modifikaci.

 
Německá ministryně Kunastová dává GMO šanci, ale jen takhle maličkou.

Podle platných předpisů Evropské unie je plodina s takovým výskytem genetické modifikace považována za „čistou“.
 „Nemůže být pochyb o tom, že když se dodrží potřebné izolační vzdálenosti mezi geneticky modifikovanými a konvenčními porosty, pak je vzájemná koexistence obou druhů hospodaření možná,“ prohlásil Weber.


 Už samotný průběh zmíněných pokusů však naznačil úskalí, s nimiž se budou muset zemědělci (a nejen ti němečtí) vypořádat. Organizátoři výzkumu využili absence příslušných německých právních předpisů a nezveřejnili přesné místo polí, kam byla geneticky modifikovaná kukuřice vyseta. Vedly je k tomu obavy o osud porostů. Krátce předtím se pokusili ekologičtí aktivisté znemožnit testování geneticky modifikované pšenice tím, že na  pokusná políčka  firmy Syngenta naseli geneticky nemodifikovanou pšenici.
Při pokusech s geneticky modifikovanou kukuřicí tak sice nebyly porušeny německé právní normy (ty v té době ještě neexistovaly), ale zároveň byla zřejmě porušena směrnice EU 2001/18, podle které jsou členské země EU povinny registrovat pozemky s geneticky modifikovanými rostlinami a všechny údaje včetně jednoznačného určení lokality  musí být veřejně dostupné v centrální databázi Evropské komise.
Především firmy vyrábějící osiva se bránily tlaku státních orgánů i nevládních organizací tvrzením, že test je předmětem obchodní smlouvy mezi jednotlivými farmáři a osivářskými firmami a jako takový těmto předpisům nepodléhá.

 

 
Když najde ekologicky hospodařící německý sedlák na svém poli jedinou geneticky modifikovanou rostlinu, může si vybrat, který ze sousedů si to odnese.


„Jsem si jist, že by se některé organizace pokusily zničit porosty na polích, kdyby se dozvěděly, kde se tato pole nacházejí,“ prohlásil tehdy ve velmi vypjaté atmosféře Eberhardt Weber. „Právě tyto organizace figurují mezi těmi, kdo se dožadují zveřejnění lokalit.“
Weber nikoho nejmenoval, ale další odborníci se netajili názorem, že nebezpečí hrozí pokusným polím především ze strany německých Greenpeace.


„Kdyby porostům  nehrozilo žádné nebezpečí, rádi bychom jejich místo zveřejnili,“ ubezpečoval Weber. „V současné době to ale vidím tak, že jsem v první řadě vědec a je proto mou povinností udělat vše, aby se tyto důležité pokusy podařilo dokončit. Momentálně k tomu neznám lepší strategii, než udržet lokality v tajnosti.“


V příští vegetační sezóně už by takový „konspirační“ přístup k testům narazil na novou německou legislativu, která striktně vyžaduje zveřejnění míst, kde jsou geneticky modifikované plodiny pěstovány. Není pochyb, že tyto veřejně dostupné informace budou zneužity k ničení porostů s geneticky modifikovanými plodinami.

 
„Hříšník“ nemusí porušit jedinou literu zákona a přesto se nedoplatí.

Ostatně s tím máme svou trpkou zkušenost i v České republice. V noci z 8. na 9. července roku 2002 byly ekologickými aktivisty zničeny pokusné plochy geneticky modifikované kukuřice MON810 v Branišovicích na Moravě. Šlo o pokusné pěstování schválené podle platných právních norem ministerstvem životního prostředí. Z těchto faktů je zřejmé, že naprosto neomezený přístup k informacím o lokalitách s geneticky modifikovanými plodinami dostává jejich pěstitele do značné nevýhody. Alespoň částečným řešením by bylo omezení přístupu k těmto informacím tak, aby je zájemci nemohli získávat zcela anonymně.  


Nová německá legislativa schválená 26. listopadu 2004 v Bundestagu řeší kromě jiného i otázky odškodnění farmářů, jejichž úroda byla kontaminována pylem z geneticky modifikovaných porostů. Bohužel, i v tom staví do nerovnoprávného postavení pěstitele geneticky modifikovaných plodin. Zcela správně je činí plně zodpovědnými za škody, které vzniknou okolním farmářům tím, že pěstitel geneticky modifikované plodiny nedodržel závazná pravidla (např. nedodrží izolační vzdálenosti mezi porosty). Zároveň je ale pěstitel geneticky modifikovaných plodin zodpovědný za škody, které vzniknou v okolí jeho polí i v případě, že žádnou ze závazných norem neporušil. Farmář tedy nebude potrestán za porušení zákona či vyhlášek, ale za to, že pěstuje geneticky modifikovanou plodinu. Pro situace, kdy  nebude jasné, z kterých porostů se kontaminace genetickou modifikací rozšířila, pamatuje zákon ustanovením, že „je na farmáři, který utrpěl škodu, aby se sám rozhodl, od kterého ze sousedů bude požadovat kompenzaci“. O snadné zneužitelnosti takového zákona není pochyb. Alarmující je fakt, že z nového německého  zákona vypadlo ustanovení o přípustné hranici kontaminace, jež EU stanovila na 0,9%. V současném znění tedy zakládá právo na kompenzaci při jakákoli míře kontaminace úrody.

Ministryně zemědělství Renate Kuenastová, jež je členkou silně ekologicky orientované strany zelených, označila přijetí zákona za „úspěch pro ochranu spotřebitele a pro farmáře, kteří geneticky modifikované plodiny nepěstují a bojí se kontaminace své úrody“.
Nový německý zákon se pochopitelně líbí i ekologickým aktivistům, kteří požadují, aby se tato právní norma stala vzorem pro obdobné zákony, jež budou přijímány  v dalších zemích EU.

Zvětšit obrázek
Naši poslanci by podobný zákon zcela jistě také zvládli, jen kdyby se našel někdo, kdo by jim dobře poradil.

Mnozí němečtí farmáři vyjádřili nad přijetím zákona politování. Je zřejmé, že strach z finančních postihů je od pěstování geneticky modifikovaných plodin odradí. Takto nastavená pravidla koexistence rozhodně nevytvářejí rovné postavení pro konvenčně a ekologicky hospodařící zemědělce na straně jedné a pěstitele geneticky modifikovaných plodin na straně druhé. Němečtí vědci hovoří v souvislosti s přijetím zákona přímo o katastrofě pro výzkum na poli rostlinných biotechnologií. University a výzkumné ústavy budou čelit akutní hrozbě vysokých pokut za jakoukoli kontaminaci polí v okolí. Vedle toho nový zákon výrazně zkomplikoval schvalovací proces pro experimentální provádění genetických modifikací.


Vývoj v Německu je pro nás poučný hned z několika hledisek. Na jedné straně výsledky tamějšího výzkumu dokazují, že vzájemná koexistence konvenčně a ekologicky hospodařících zemědělců s pěstiteli geneticky modifikovaných rostlin je z biologického hlediska možná a lze ji zajistit relativně jednoduchými opatřeními. Na druhé straně je ale stále jasnější, že problém geneticky modifikovaných plodin stojí na trojnožce, jejíž  „nohy“ představují vedle  biologie i ekonomika a politika. A právě ve stání na dvou zbývajících nohách může koexistence silně pokulhávat. Toho by se měla nová, urychleně vypracovávaná pravidla koexistence pro Českou republiku určitě vyvarovat.

 


 

Datum: 29.11.2004 20:55
Tisk článku

Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty - 4. ročník - Kelnarová Jarmila, Matějková Eva
 
 
cena původní: 189 Kč
cena: 168 Kč
Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty - 4. ročník
Kelnarová Jarmila, Matějková Eva

Diskuze:

Pro socialistickou EU zcela typické

Saša,2004-11-30 09:16:15

srůstání byrokratismu s ekoterorismem.
Zatímco EHS nám byla symbolem svobody, EU se stává důkazem otroctví.

Odpovědět


ach jo

ford,2004-11-30 12:37:29

osle osle, tvoje clanky jsou cim dal horsi

Odpovědět


Placas

Jirka,2004-11-30 15:45:51

Placas jatrama a ani sis ten clanek neprecetl. O nejakem narizovani ze strany EU tam neni ani slovo. Za to je tam docela dlouhy text o jednom debilnim ministerstvu jednoho statu, ktery jde svymi restrikcemi primo proti liberalni politice EU.

Jedina sance, jak tohle vyresit, je vysvetlovat lidem, co to GMO je a proc se toho nemusi bat. A samozrejme dusledne stihat ty, co siri nepravdive informace, paniku a poskuzuji ostatni.

Odpovědět


Liberální politika EU

Jiří Hojer,2004-12-01 16:47:48

Jirko, na fordovo placani jatrama jsi odpovedel docela dobre, ale kde jsi vzal tu liberalni politiku EU????? EU se svou nevedeckou argumentaci proti GMO proste na mezinarodnim poli neuspela, tak musela udelat nejake zmeny legislativy, to je vse.

Odpovědět


To, že někdo je si rovnější,

Vítězslav Novák,2004-12-01 17:41:40

je celkem běžné. Tam, kde se pletou ekologisté (prosím odlišovat od ekologů - aktivista si označení "ekolog" nezaslouží), je to běžné na kvadrát.

Příklad - liberalizuje se trh elektřinou. Ovšem ekologisty prosazované způsoby výroby, jež jsou nespolehlivé, málo účinné, životnímu prostředí škodící a drahé, jsou v tomto "liberálním" prostředí nuceně preferované. Jak státními dotacemi do stavby, tak nucenými odkupy nepotřebné elektřiny za nesmyslně vysoké ceny.
Nihil novi sub sole.

Poprask kolem GMO je další ukázkou. Jen jedno jsem ještě nepochopil - šíření poplašné zprávy je trestné. Alespoň podle TrZ by trestné být mělo. Jak je možné, že nikdo z profesionálních plašičů a lhářů dosud souzen nebyl?
A jak to, že byli v Británii osvobozeni vandalové a zloději, kteří "sklidili" - to je jejich výraz - pokusné pole? Jak to, že nemuseli aspoň nahradit škodu, která je podstatně vyšší, než ten hektar či kolik zničené kukuřuce?

Odpovědět


Pro Jiriho Hojera

Jirka,2004-12-01 18:48:57

Z clanku vyplyva, ze EU je v tomto pomerne liberalni - pestovani GMO je z hlediska legislativy na stejne urovni jako ostatni formy zemedelstvi. Po jakych diskuzich se tohoto stavu dosahlo, uz v teto chvili neni aktualni. Dulezite je, ze jedno nemecke ministerstvo jde proti tomuto stavu. Omezovani neni ze strany EU, ale ze strany toho ministerstva! V tomto pripade by asi vubec neskodilo, kdyby si EU zacala vynucovat, aby se Nemecko podridilo.

Sasovo placani je prachsproste nadavani na neco, co se mu z nejakeho duvodu nelibi, aniz by si precetl, jak to vlastne je. Leda, ze by byl zaryty odpurce GMO a te vynucene liberalizace se bal.

Odpovědět


Šíření poplašné zprávy

Saša,2004-12-03 11:58:09

Trestní zákon to stanoví takto:
§ 199
(1) Kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.
(2) Kdo zprávu uvedenou v odstavci 1, ač ví, že je nepravdivá a může vyvolat opatření vedoucí k nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa, sdělí podniku nebo organizaci nebo policejnímu nebo jinému státnímu orgánu anebo hromadnému informačnímu prostředku, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 opětovně, nebo
b) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v hospodářském provozu nebo hospodářské činnosti podniku nebo organizace nebo v činnosti státního orgánu anebo jiný zvlášť závažný následek.

§ 200
Kdo za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu způsobí, byť i z nedbalosti, nebezpečí vážného znepokojení, malomyslnosti nebo poraženecké nálady alespoň u části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

Odpovědět


liberalni Evropa

jarda petr,2004-12-03 12:30:02

Skutečně liberální je vůči GMO Amerika, Čína nebo Brazílie. Evropa se liberalizovala, protože jeji skalní odmítání GMO už nebylo ani pro ni samotnou únosné. Méně libeální už být prostě nemohla. Takže změny mohly přijít jen k lepšímu. K ideálu má ale evropská situace stále ještě světelné roky daleko. Pokud by viděl běžný občan, čím argumentuje v Bruselu v boji za zákaz GMO třeba Rakousko, asi by se zhrozil.

Odpovědět


Vzhledem k tomu, že vím, jak Rakousko

Vítězslav Novák,2004-12-03 15:45:26

(tedy rakouští aktivisté, ovšem přinejmenším za mlčení ostatních) "argumentovalo" proti Temelínu, těžko mě z této strany něco překvapí.

"Od čeho, zkouším žáky,
vzalo jméno Rakous počátek.
Od raků, neb oni taky
chodí pořád nazpátek."
(C) K. Havlíček Borovský
KHB byl věštec...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace