Šplhavnice zlatá v roli fytoremedikátora  
aneb Genetickou modifikací za domov zdravější
Dospělá forma šplhavnice zlaté. Kredit: Tauʻolunga, CC BY-SA 3.0, Vikipedia.
Dospělá forma šplhavnice zlaté. Kredit: Tauʻolunga, CC BY-SA 3.0, Vikipedia.

Možná to ani netušíte a máte ji doma. Většinou šplhavnice zlaté přebývají v ložnici. Jsou nedospělé a  pnou se po všem, co je v dosahu. Pozornost dovedou poutat i v obýváku, neboť jsou dekorativní a fotogenické. Do domu nosí přátelství a peníze, takže je jasné, že řeč je o Epipremnum aureum z čeledi árónovité.

 

V našich končinách šplhavnice roste jen jako juvenilní (nedospělá) forma. V tropickém pásmu ale ukazuje i svou druhou tvář - jako mohutná dřevnatá liána s mnohem většími i jinak tvarovanými, listy. Jakmile se jí někde podaří zapustit kořeny, všechno přeroste, zastíní a udusí. Vzrostlé stromy v plné síle, nevyjímaje. I když jsme jí u nás dali druhové jméno “zlatá”, při cestách do  USA, hlavně na Floridě, neradno překládat doslovně. Nešťastní začínají být z této rostliny už I na Sri Lance. Tam ji překřtili na „břečťan ďábel“. Asi proto, že se prodrala i do Centrální provincie. Je tím hlavním, co návštěvníci uvidí v Národním parku a nemá úctu ani ke stromům v sousedství prezidentského paláce.


V Evropě si z invazivních choutek šplhavnice těžkou hlavu dělat nemusíme. Mráz neustojí. Bez obav si z květinářství můžete odnést i nyní velice módní, její panašovanou formu. To, co vám tam o šplhavnici nejspíš  neřeknou, že je jedovatá. Naštěstí ne moc, ale náhodné otravy dětí mladších pěti let se udály. Mnohem častějšími obětmi šplhavnic se stávají domácí mazlíčci. Rostlina je pro kočky a psy toxická svým obsahem nerozpustných oxalátů vápníku (CaC2O4). Ostré jehlicovité krystaly poškozují hlavně ledviny. V obchodech se kupujícím většinou sděluje, že v lidovém indickém léčitelství rostlina požívá velké úcty. Že se bere na snížení horečky, léčí vředy, žaludeční potíže, popáleniny a artritidu. Většinou se dodává, že „je i na rakovinu“. Je ale potřeba šplhavnici přiznat, že jisté antibakteriální a fungicidní vlastnosti její extrakt v pokusech prokázal. Zabíjel escherichie, stafylokoky a kvasinky Candida albicans. Výluh z rostliny se údajně hodí k likvidaci termitů.

 

Epipremnum aureum jako „ďáblův břečťan“ v Centrálním národním parku na Sri Lance.
Epipremnum aureum jako „ďáblův břečťan“ v Centrálním národním parku na Sri Lance.

Long Zhang se rozhodl se svými dvěma kolegy šplhavnici využít v boji proti tomu, co se v anglicky mluvících zemích označuje jako „VOCs“. Obávané těkavé organické látky  s karcinogenním účinkem (volatile organic carcinogens). Koktejly těchto škodlivin nám zaneřáďují životní prostředí čím dál tím hustěji a naše domovy nejsou výjimkou. Mezi nejhorší zlosyny se počítají:  benzen, formaldehyd, 1,3-butadien, tetrachlormethan, acetaldehyd, 1,4-dichlorobenzen (PDCB), naftalen, perchloroetylen, chloroform a ethylen dichlorid. Některé z nich je možné z příbytků částečně vypudit. Chce to ale vyházet věci z plastů, vrátit se ke spaní na matracích po babičce a vynechat sprchové gely. Pokud ale bydlíme v nějakém exponovaném místě, a nebo si doma vaříme, nebude snaha moc platná. Žel i domácí strava s sebou nese expozici akroleinu, formaldehydu,… a pokud máme tu smůlu, že někdo z blízkých je vyznavačem vdechování kouře, výčet látek by byl o čtvrt stránky delší.

 

Long Zhangův „přenosový“ tým s  modifikovanou juvenilní šplhavnicí. Zleva: Ryan Routsong, Long Zhang, Stuart Strand. Kredit: Mark Stone/University of Washington, Seattle.
Long Zhangův „přenosový“ tým s modifikovanou juvenilní šplhavnicí. Zleva: Ryan Routsong, Long Zhang, Stuart Strand. Kredit: Mark Stone/University of Washington, Seattle.

To, že například půdní bakterie a také některé organismy dovedou prostředí kolem sebe pročistit od formaldehydu, benzenu a tetrachlormethanu, není žádná novinka. Problém je v tom že udržovat kolonie sinic a bakterií není jen tak, a proto jít cestou jejich vylepšování vědci zavrhli. Rostlinám to zase nejde moc dobře a ani ne moc rychle. „Dlouhý Zhang“, genový manipulátor na Washingtonově univerzitě, přikročil k vylepšování rostliny genetickou modifikací. Když se ale rostliny vylepšují jen tak, že se jim zvyšuje exprese jejich vlastních genů, v tomto případě enzymu dehydrogenáza, který si s formaldehydem umí poradit, zlepšuje to jejich čistící schopnost o 25 %. To se ale americkému výzkumnickému triu zdálo málo. Zapátrali po náčiní, které by se k tomu dalo využít a došli na protein s poetickým jménem P450 2E1. Vyskytuje se v játrech a je v oxidaci formaldehydu, benzenu, chloroformu, trichlorethylenu i tetrachlormethanu doslova přeborníkem.

 

Molekula proteinu GFP. Pokud se na ní posvítí světlem v ultrafialovém spektru, začne zeleně světélkovat. Poprvé protein izolovali z mořské medúzy Aequorea victoria.
Molekula proteinu GFP. Pokud se na ní posvítí světlem v ultrafialovém spektru, začne zeleně světélkovat. Poprvé protein izolovali z mořské medúzy Aequorea victoria.

Zbývalo ještě vybrat vhodnou rostlinu. Tady padla volba na šplhavnici. Je k tomu skutečně zlatá. Jednak se spokojí s málem světla a jde jí v bytě umístit prakticky kamkoliv. A navíc je mezi lidem oblíbená. Už zbýval jen jeden problém. Uvedený enzym a gen odpovědný za jeho tvorbu je savčí. To vyžadovalo velkou dávku opatrnosti ve smyslu nevytrubovat veřejnosti dílčí výsledky předčasně. Klidně mohli zvolit lidský gen, ale asi nechtěli provokovat přespříliš a tak vzali gen z králíka.        
Aby těm, co tomu nerozumějí a předpisům „biosafety assurances“ učinili zadost, do kazety s přenášeným savčím genem vložili ještě jeden gen - z medúzy. Laicky řečeno, přihodili tam „donašeče“. Ten rostlinu, která si vše zabudovala na správné místo (a gen se u ní stal funkčním), genetici říkají, že došlo k expresi, prozradí.  Když se na ní posvítí UV světlem, fluoreskuje.

 

Cytochrom P450 2E1 je proteinová molekula oxidázového systému (enzym), rozkládající celou řadu toxických látek. U nás, lidí, dostane zabrat na Silvestra, kdy po boku alkoholdehydrogenázy se bude snažit aby se nám před očima neproducírovaly bílé myšky.
Cytochrom P450 2E1 je proteinová molekula oxidázového systému (enzym), rozkládající celou řadu toxických látek. U nás, lidí, dostane zabrat na Silvestra, kdy se po boku alkoholdehydrogenázy bude snažit o to, aby se nám před očima neproducírovaly bílé myšky.

Stačilo už jen dojít do zahradnictví, zaplatit a v laboratoři z vrcholů kořínků šplhavnice odštípnout mladé nediferencované buňky, schopné dát vznik celé rostlině. Ty pak „infikovat“ bakterií. Pochopitelně, že ne ledajakou, ale upravenou, které se říká vektor. Jinak řečeno, bakterie nesoucí kazetu s příslušnými geny. Kromě již zmíněných genů pro oxidační enzym a fluorescenční protein přihodili vědci do kazety ještě gen pro hygromycin B fosfotransferázu. Ta propůjčuje rostlině odolnost vůči antibiotiku hygromycin. To se dělá proto, aby vědci nemuseli koukat do mikroskopu a pracně vybírat buňky, které svítí. Stačí do vody přidat antibiotkum a rostlinné buňky, které to přežijí, mají v genomu to, co jsme jim tam chtěli vecpat.


Zhruba po dvou měsících buňky původem z kořínků (somatické embryonální buňky), kultivované v přítomnosti bakteriálního vektoru a celou řadou antibiotik (ty jsou tam, aby se do toho nepustily nežádoucí bakterie a celé se to nezkazilo), laborantky přeočkovaly do živného media, aby zakořenily. I tam stále ještě bylo třeba rostlinkám podstrojovat koktejlem antibiotik (cefotaximem a carbenicillinem). To aby neshnily, než se z neforemného shluku buněk začnou více podobat rostlině a bude schopna se všudypřítomným hladovým bakteriím a plísním ubránit sama.

 

Zatím jsme byli zvyklí o fytoremediačních technologiích (slepenec řeckého slova phyto = rostlina a latinského remedium = čistit) slýchat ve spojení s  ozdravováním  půdy, například od těžkých kovů. Nebo splaškových vod od všemožných dalších škodlivin, Výsledkem byla biomasa s nakoncentrovanými jedy a bylo potřeba s ní zacházet jako se zdraví ohrožujícím odpadem. Nyní se genetikům podařilo ze šplhavnice vytvořili čističku vzduchu, která těkavé karcinogenní látky rozkládá a přetváří je na molekuly, z nichž staví vlastní tkáně bez sebemenší známky toxicity.

 

Long Zhang se svými šplhavnicemi tvořícími v buňkách detoikační protein cytochrom P450 2E1. Svým rostlinkám láskyplně přezdívá „zelená játra“. Kredit: Mark Stone/University of Washington.
Long Zhang se svými šplhavnicemi tvořícími v buňkách detoxikační protein cytochrom P450 2E1. Svým rostlinkám láskyplně přezdívá „zelená játra“. Kredit: Mark Stone/University of Washington.

O tom, že se záměr výzkumníkům podařil, svědčí provedené testy. Zatímco rostliny v kontrole s chloroformem ve vzduchu prakticky nehnuly, modifikované během tří dnů snížily koncentraci o 82 %. U benzenu to dopadlo stejně dobře. Vylepšené rostliny si s ním poradily zhruba pětkrát rychleji než rostliny neupravené. Z předběžných výsledků se zdá, že zimní zahrádka s 10 kilogramovou šplhavnicí by měla být  schopna ze tří set metrů krychlových protékajícího vzduchu za hodinu eliminovat 34 % benzenu. Polopaticky řečeno, svým výkonem by se takový biofiltr vyrovnal komerčně prodávaným pračkám vzduchu pro domácnosti. Teď vědce čeká prověřit, zda jejich rostlinné biofiltry budou těkavé látky stejně účinně vychytávat i v případě jejich velmi nízkých koncentrací. I tak je již nyní jisté, že stávající šplhavnice by se hodily nám všem, co bydlíme poblíž benzinových pump, čistíren prádla, a nebo máme rodinný domek s integrovanou garáží. Kde a kdy budou rostliny k dostání autoři ve studii  Environmental Science & Technology neuvedli.

 

Závěr

Aktivistům z Greenpeace, Dětí Země a dalších institucí brojících proti uvádění geneticky modifikovaných organismů do života, začínají zlé časy. Život je stále častěji bude vystavovat dilema, jako je to dnešní. Ne, že by si nemohli doma řešit čistší vzduch odstěhováním se na venkov a nechat si tam dovážet obědy, případně investovat do čističky vzduchu. Problém je v tom, že samot u lesa není dost a pračky vzduchu jsou žrouty energie a ani recyklace filtrů není zadobře s ekologickou udržitelností. Kdo ví, možná není daleko doba, kdy z ničitelů pokusných políček a vlajkonošů s transparenty  „NE GMO“, se stanou horliví pěstitelé šplhavnic ve svých domácích „GMO zahrádečkách“.


Literatura

Long Zhang, Ryan Routsong, and Stuart E. Strand.: Greatly Enhanced Removal of Volatile Organic Carcinogens by a Genetically Modified Houseplant, Pothos Ivy (Epipremnum aureum) Expressing the Mammalian Cytochrome P450 2e1 Gene, Environ. Sci. Technol. 2018,  DOI:10.1021/acs.est.8b04811

ANJU MESHRAM, NIDHI SRIVASTAVA.: EPIPREMNUM AUREUM (JADE POTHOS): A MULTIPURPOSE PLANT WITH ITS MEDICINAL AND PHARMACOLOGICAL PROPERTIES, J Crit Rev, Vole 2, Issue 2, 21-25, 2015

Datum: 24.12.2018
Tisk článku

Související články:

(Eko)logické zemědělství I     Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)
Nositelé Nobelových cen příkře odsoudili protigenetické tažení Greenpeace     Autor: Stanislav Mihulka (07.07.2016)
Co kdyby celý svět vyslyšel aktivisty a zakázal GMO plodiny     Autor: Josef Pazdera (08.11.2016)
Film zapsaný do bakterií - k čemu to je?     Autor: Josef Pazdera (17.07.2017)
GM pivo od Sierra Nevada Brewing Company     Autor: Josef Pazdera (28.03.2018)



Diskuze:

trocha skepse

Roman Sobotka,2018-12-26 10:42:56

Ahoj Pepo, diky za clanek. Pridam trochu sveho skeptickeho pohledu.
Podobnych zajimavych aplikaci transgenoze u rostlin jsou ve vedeckych casopisech stovky, ale nikde je nekoupite, a krome par lidi z oboru o nich nikdo nevi. P450 je oblibeny enzym, a tyhle rostliny jsou zajimave, ale nemyslim, ze to ma dostatecny 'drive' pro komercni vyuziti. Musela by se toho chopit velka firma ochotna dost investovat a protlacit vse pres regulatory. V USA je to jednodussi, ale porad to vyzaduje dost usili. A mozna to spojit s jinymi modifikacemi, aby to bylo dost 'cool' (napadame luciferaza, aby to prisvetlovalo mistnost, ci nejak tak).

Na enviromentalisty to zadny dojem neudela, ty dal povedou svuj svaty boj. Prikladem budiz GM eukalyptus, ktery byl v 2015 povolen v Brazilii:

https://labiotech.eu/industrial/futuragenes-genetically-modified-eucalyptus-approved-in-brazil/

Ten strom ma o 20% vetsi vynos, coz znamena, ze mimojine potrebujete 20% mensi plochu na stejny vynos. To je v zemi jako Brazilie dost zasadni. Nicmene enviromentaliste vedli 15 boj za nepovoleni. Problemem je, ze Greenpeace a spol jiz sami vnitrne nevedou zadnou diskuzi, a o svych zakladni postulatech, kam patri jedina 'udrzitelna' forma zemedelstvi (organicke), jedina 'prirodni' forma slechteni (krizeni + vyber) - indukovanou mutagenezi by take radi zakazali, jen to neni tam jednoduche, kdyz se pouziva od 50 let. Pak jsou dalsi postulaty tykajici se energetiky atd. Bohuzel se jiz jedna zcela realne o clanky viry, pochybovani je znakem odpadlictvi a hereze. Nelze cekat, ze jehoviste prijmou vedecke agumenty o transfuzi, a podobne Greenpeace jiz nemohou zmenit svuj pohled na agrotechniku a slechteni.

V Evrope se neco muze zmenit, pouze pokud si velka cast verejnosti uvedomi iracionalitu v jednani enviromentalistu (predevsim z hlediska udrzitelnosti), ale to muze trvat jeste dlouho. Od pocatku 90 let se doba nicmene velmi zmenila, fakticky zakaz editacni metod ve slechteni v EU z tohoto roku povede jen k dalsim absurditam. Diky znalosti genomu lze vytvorit geneticky identickou rostlinu pomoci ruzne metodiky. Podle toho bude bud prakticky zakazana s pokutou az 1 mil, pokud si ji nekdo treba vezme domu v kvetinaci, nebo zcela neskodna. To je z hlediska legislativy obrovsky problem, nelze uz vedecky ani nijak uchopit, co vlastne je, a co neni GMO.

Odpovědět


Re: trocha skepse

Milan Krnic,2018-12-26 17:03:12

Jak již bylo diskutováno níže. To "muze trvat jeste dlouho" jedině vzhledem k představě nekonečnosti Vesmíru a tedy nekonečnému množství proměnných, kdy všemu vždy a všude je (což je tedy z principu blbost). V rámci pozorovaného vývoje, alespoň z mojí informační bubliny, zde žádná šance do budoucna není. To už je více pravděpodobná inteligenční singularita.
Předpokládám, že se nám genetické modifikace na přání postupně objeví, nic moc se na úrovni našeho štěstí nezmění, a v rámci černého trhu to bude podobně, jako dnes s drogami, "vskutku bezpečně". Už se těším, jak mi místo RTA opraví MDP a budu muset do práce ...

Odpovědět


Re: trocha skepse

Luboš Matějů,2018-12-29 05:28:43

Co na to pan Koščo? Obvykle se ke GMO vyjadřoval...

Odpovědět

Pěkně

Alexandr Kostka,2018-12-25 18:23:08

Ale nutno dodat, že je to snad první opravdu rozumné použití GMO, jaké kdy bylo. Ostatními bylo například:
Obohacení potravy o BT toxin. Když se něco jmenuje toxin, "asi" to nebude zrovna zdravé. A argument, že se to vařením rozkládá neberu, třeba zeleninu nevařím.
Rezistence na roundup. O kterém se velmi tiše šušká, že je karcinogenní a spíš se čeká, kdo bude mít jako první odvahu ho zakázat.
nebo to snad nejlepší, vyhubení přírodní sóji. Geniální tah, vzhledem k tomu, kolik lidí je na ní životně závislých. Teď se jen čeká, kdy to bude mít efekt v podobě hladomoru. (Podotýkám, že opravdu nejde o to jestli, ale kdy. Pokud si farmář nemůže nechat na zasetí semena své vlastní úrody, je to totální průšvih. A on nemůže. Ne z hlediska právního, ale prostě proto, že jsou víceméně nepoužitelná.)
Ale zrovna u této rostliny snad riziko nehrozí. I kdyby (až) to uteklo a nahradí přírodní, tak se nic nestane. Schopnost vytahovat ze vzduchu a snad i půdy organické jedy a rozkládat je by neměla nikomu nijak ublížit, spíš naopak.

PS: a problém s "aktivisty" je ten, že jim vše projde. A tím nemyslím jen malličkosti typu ničení cizího majetku nebo vydírání. Akce typu obsazení ropné plošiny nebo těžní věže jsou regulérní terrorismus a tak s tím má být zacházeno. Zahájit vyjednávání zastřelením mluvčího terroristů a vyzváním ostatních, aby se okamžitě vzdali, nebo lehnou všichni. A co hlavně: Mít politickou vůli je případně opravdu vystřílet. Konkrétně zta obsazená těžní věž, čili zablokovaná jediná cesta z dolu ohrožovala životy kolika set horníků, oproti tomu desítka terroristů nemá žádný význam.

Odpovědět


Re: Pěkně

Milan Krnic,2018-12-25 18:40:41

A očekávaně zase dokola, glyfosát. A co neškodného byste navrhoval jako ochranu rostlin před škůdci?


Děkuji za článek!

Odpovědět


Re: Re: Pěkně

Alexandr Kostka,2018-12-25 21:55:26

jak bych si to představoval? V první řadě mechanickou ochranu. Řádnou hlubokou orbu, které dostane semena loňského plevele 60 cm pod zem, odkud jich dokáže vyklíčit dost málo. Plus jako takový bonus původní zelené části plevele poslouží k rozkladu na humus a ještě anvíc to vede k výrazně lepšímu hospodaření půdy s vodou. Za druhé, ochranu biologickou. meze, remízky, křoví. pták vyzobává jak semínka plevele, tak (většinou škodlivý) hmyz. Obojího je schopen spořádat neskutečné množství. Obecně by to opět pomohlo všemu, nejen ochraně rostlin. lepší hospodaření s vodou, biodiverzita, i úl postavený na takovém místě ponese lepší med. A teprve potom, jako zcela poslední řešení chemie. Představa, že v okolí polí vyhubíme naprosto vše živé, od "plevele" až po ptactvo je šílená a dlouhodobě vede leda do.. Nechci být neslušný. Prostě pokud mají mít naši potomci co jíst, je nutné omezit zoufalé zneužívání chemie.

PS: Glygosát je důvodně podezřelý z karcinogenity a o jeho zákazu se postupně jedná snad v půlce zemí světa. Jen zatím nikde neprošel. Hodláte to popřít?

Odpovědět


Re: Re: Re: Pěkně

Milan Krnic,2018-12-25 22:26:10

To je snadno napíše. Jenže to, kde jsme, je součást vývoje, a tedy jediná možnost, kterou bylo možné jít. Spíše než představy bych rád viděl konkrétní příklad, kde to takto funguje. A jak je známo, nikde, protože bez ochrany nám ty rostliny vždy něco sežere nebo nakazí. Však proto také se postřiky používat začaly.
Že je glyfosát důvodně poderželý racionálně popřít nejde, protože nic, ani poderžení se neděje bezdůvodně. Krom toho pak už, když to poderžení někdo uvede, tak já to popřít v rámci stejného principu nemůžu. Otázka ale pěkná, promyšlená. Díky za ní.

Odpovědět


Re: Re: Re: Pěkně

Petr 1,2018-12-25 22:40:49

Tak se znova, o zákazu glyfosátu jednají na nátlak zelených hysteriků populističtí diletanti vydávající se za politiky, jejichž zájmem je udržet se u koryta a nikoli se řídit objektivními fakty. Přičemž objektivní fakta jsou taková, že IARC zařadila glyfosát mezi možné karcinogeny na základě neúplných dat a dat, která se následně ukázala jako zfalšovaná (viz seralini). Evropský i americký úřad pro potravinou bezpečnost považují glyfosát za zcela bezpečný. Pro info, do stejné kategorie nebezpečnosti zařadila IARC i mobilní telefony.
Používáte mobilní telefon? Jak si to proboha můžete dovolit, vždyť tím ohrožujete sebe a okolí rakovinou.
Mimochodem, nechci být neslušný ale znáte význam slova herbicid? Zřejmě ne, protože jinak byste ho stěží mohl dát do souvislosti s "vyhubit vše živé". Pro info, před érou "zoufalého zneužívání chemie" naši předci, přestože jich na stejném území žil jen zlomek ve srovnání s dneškem a pro zemědělskou produkci využívali i pozemky, na kterých jsou dnes hluboké lesy, často NEMĚLI CO JÍST.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Pěkně

Milan Krnic,2018-12-25 22:56:41

Ine, měli, ale byli spořiví! Navíc půlku si od huby utrhli a dali koze a kravce a čmelákům. Jo, to bylo dřív krásně, bez chemie.
A pak to zkazil yperit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně

Petr 1,2018-12-26 18:29:17

Můžeme jmenovat přímo. Zkazil to Fritz Haber. Akorát, že bez jeho syntézy se v R-U za první války rapidně snížila průměrná váha i výška dětí, kozy nekozy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Pěkně

Florian Stanislav,2018-12-25 23:49:24

https://is.mendelu.cz/zp/portal_zp.pl?prehled=vyhledavani;podrobnosti=8089;zp=6557;download_prace=1
Nevím, co objevujte, objeveno je dávno, ale nekoná se, co se má konat. Ale ždímá se půda řepkou a kukuřicí.
Klíčivost plevelů v půdě je až 80 měsíců. Takže se příští rok zase z té hloubky vyorají. Orba do 60 cm znamená vyorat na povrch hlínu, která se neorala staletí. Nejsme na Ukrajině s metrem černozemě. Půda se orala pluhem s koňským potahem a do moc větší hloubky ani dnes nesahá. Pěstování kukuřice a řepky půdu leda degraduje, stejně jako mnohé nesmyslné meliorace.

Střídání plodin a hlavně brambory zničilo většinu plevele. Proč zaorávat plevel jako organické hnojivo 60 cm hluboko, když dříve se sel jetel a po něm byla travina, pak bylo zelené hnojení zaoráním traviny.
Myslím za 60 let se množství lidí zdvojnásobilo, takže se zdvojnásobila produkce zemědělství. Intenzifikace zemědělské výtroby nese mnoho negativ. Nejjednodušší by mohlo být omezení plýtvání potravinami. včetně vyhazování hotových jídel v hospodách a vyvařovnách. Vyspělé země až 1/3 potravin není zkonzumována. Lidstvo tím krmí armádu krys. A intenzifikací výroby trpí pole. Chemizací trpí vše živé včetně člověka.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Pěkně

Milan Krnic,2018-12-26 00:14:50

Vést lidi k racionalitě je představa krásná. Podobně je super pojmenovat problém, se kterým nikdo nic nenadělá.
I proto mě chemizace netrápí, nemá smysl se trápit neřešitelným.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Pěkně

Petr 1,2018-12-26 18:21:40

Za prvé, co má eurounijní dotační zemědělské šílenství společného s glyfosátem nebo GMO? Připomínám, že ti samí co horem dolem bojují za dotované francouzské a jiné evropské zemědělce taky vedou hysterickou kampaň proti glyfosátu a GMO.
Za druhé, intenzifikace zemědělství vedla k tomu, že již není nutné obdělávat velké množství pozemků, které mohly být zalesněny. 30 % zalesněného území, tam kde před 100 lety to bylo jen 10 % je snad negativní taky negativní dopad. Díky chemizace lidé netrpí kvůli požívání námelu nebo e-coli (tedy pokud si jako v Německu nedají k obědu nějaké ty bioklíčky).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně

Milan Krnic,2018-12-26 21:27:38

Mnohdy bojují, ale jedno (zemědělství) bez druhého (postřik) je bez třetího (GMO) těžko představitelné, tedy je to jen klasicky vedená šaráda, jakoužto vidíme ledaskde, i na tuzemské scéně. K zabavení lidí, máme to rádi. To se dá dělat pořád.

Odpovědět

copak formaldehyd

Pavel Brož,2018-12-25 13:50:37

Že to umí sežrat formaldehyd není tak úplně špatné, ale opravdový prodejní trhák by se z toho stal až kdyby to umělo sežrat tchyni.

Odpovědět


Re: copak formaldehyd

Petr 1,2018-12-25 16:29:59

Zkuste zapátrat v Kopeckého pozůstalosti.

Odpovědět


Re: copak formaldehyd

Milan Krnic,2018-12-25 18:51:14

Jako že by žrala obvykle ženy v postproduktivním věku? A kdo by staral o děti? To je tedy pěkně hloupý nápad( (ještě, že ne otázka :) )

Odpovědět


Re: copak formaldehyd

Jiri Naxera,2018-12-27 14:27:46

Nebo aspon gen z konopi, coz sice pricinu problemu s tchyni neresi, ale silne snizuje jeho zavaznost ;-)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace