Fotorespirační mutanti aneb zkratka ve fotosyntéze = 40 % výnosu k dobru  
Až se k anti GMO aktivistům dostanou výsledky pokusů prováděných ve státě Illinois, anebo si přečtou nejnovější číslo časopisu Science, tak se z toho zamyslí.
Rostlinná buňka s červeně označenými organelami, kterých se genetické úpravy dotkly.
Rostlinná buňka s červeně označenými organelami, jejichž činnosti se genetické úpravy dotkly.

Dnes se bez teorie neobejdeme, ale zkrátíme si to definicí, kterou netřeba brát doslova. „Rostliny jsou to, co je zelené a co se hýbe, jsou živočichové“. To zelené na nich je  chlorofyl a ten je v chloroplastech. Z hodin biologie si jistě pamatujeme, že právě tam - v organelách zvaných chloroplasty, se děje všechno to důležité, čemu říkáme fotosyntéza. Pohlcování světla (lépe je říkat  záření v rozsahu vlnových délek asi 400–700 nm) a s pomocí jeho energie se zabudovává oxid uhličitý do organických složek, na nichž si pochutnáváme my, nebo někdo jiný.

 

Obrázek z polních pokusů. V reálných podmínkách vedle sebe rostly jak klasické, tak rostliny geneticky vylepšené. Výnos těch se syntetickou zkratkou byl o 40 procent vyšší. Kredit: James Baltz, College of Agricultural, Consumer and Environmental Sciences
Obrázek z polních pokusů. V reálných podmínkách vedle sebe rostly jak klasické, tak rostliny geneticky vylepšené. Výnos těch se syntetickou zkratkou byl o 40 procent vyšší. Kredit: James Baltz, College of Agricultural, Consumer and Environmental Sciences

Biologům se do řemesla už nějakou dobu pletou chemikové a podle nich je fotosyntéza několikastupňový proces, který jeho tvůrce údajně nedomyslel. Abychom pochopili, co kritikou mají na mysli, podíváme se na rostliny jejich prizmatem. Zatímco kytičkáři člení rostliny podle toho, zda jsou malé, velké, tenké, tlusté, s celokrajnými, nebo zoubkovanými listy,… Pro chemiky jsou buďto rostlinami C3, nebo C4, případně obojetníci. Rostlinami C4 a jim spřízněnými se dnes zabývat nebudeme. Jednak jich není tolik a hlavně, nemáme tolik času. Soustředíme se na kacířskou myšlenku, že to nejdůležitější se neděje v chloroplastech, ale jinde a že je záhodno se pokusit to napravit.

 

Vedoucí kolektivu Don Ort (vlevo) se svými kolegy Paulem Southem (uprostřed) a  Amandou Cavanagh (vpravo) prověřují, jak se jejich mutanti mají k světu. Tabák si k pokusům zvolili proto, že se řadou vlastností, například vysokou hustotou listového pokryvu, podobá zemědělsky významným plodinám. Kredit: Claire Benjamin/RIPE Project.
Vedoucí kolektivu Don Ort (vlevo) se svými kolegy Paulem Southem (uprostřed) a Amandou Cavanagh (vpravo) prověřují, jak se jejich mutanti mají k světu. Tabák si k pokusům zvolili proto, že se řadou vlastností, například vysokou hustotou listového pokryvu, podobá zemědělsky významným plodinám. Kredit: Claire Benjamin/RIPE Project.

Pěkně popořádku

Uvádí se, že ze všech rostlin, co jich na Zemi je, těch C3, je 95 %. Jejich specialitou je, že s pomocí enzymu ribulosa-1,5-bisfosfátkarboxyláza/oxygenáza tvoří jako první stabilní produkt fotosyntézy, tříuhlíkatou sloučeninu. My nejsme puntičkáři, a tak výše uvedenému enzymu, okolo kterého se to bude dál všechno točit, budeme hezky česky říkat Rubisco.   
Sídlí v chloroplastech a je to takový stařešina. Jako první si s ním kdysi dávno začaly bakterie, respektive sinice. Na svůj věk je ale stále ještě šikula. Zvládá dělat dvě věci najednou.

 

Brzo nás na světě bude tolik, že k nasycení hladových by se nějaký ten zázrak hodil. Kredit: Giovanni Lanfranco, 1620-1623. Galería Nacional de Irlanda.
Brzo nás na světě bude tolik, že k nasycení hladových by se nějaký ten zázrak hodil. Kredit: Giovanni Lanfranco, 1620-1623. Galería Nacional de Irlanda.

Právě to se ale na něm chemikům nezamlouvá

Uznávají, že umí navázat vzdušný oxid uhličitý a předložit ho dalším enzymům, které z něj postupně udělají cukr, ale mají mu za zlé, že nejméně v jedné pětině všech katalyzovaných reakcí místo karboxylace oxygenuje. Ono by to ani tak moc nevadilo, kdyby tím pracně ze vzduchu získaný uhlík zbytečně nezahazoval.

Jakoby chemici na Rubisku nechtěli nechat nit suchou, vyčítají mu i jeho pomalost, na což by vzhledem k věku okolo 3,5 miliardy let už mohl mít nárok. Jejich argumentem je, že zatímco normální enzymy zvládnou tisíce reakcí za sekundu, Rubisco jich provádí, jen co by na prstech spočítal (myšleno doslovně). Aby jeho hendikep rostliny vykompenzovaly, musejí ho mít ve svých buňkách přiměřeně (rozuměj hrozně moc).

 

To je on, invalida Rubisco (RuBisCO) celým jménem: ribulosa-1,5-bisfosfát-karboxylasa/oxygenasa. Možná jsme k enzymu a jeho Stvořiteli byli kritičtí neprávem. V dobách vzniku Rubisco jsme tu měli mnohonásobně více CO2 než dnes a do takových podmínek byl výplodem takřka geniálním. Celé se to zvrtlo až se změnou klimatu. Nelze vyloučit, že za vším vězí logická kalkulace, že vylepšovat něco na nějaký ten milion let, vlastně za tu námahu ani nestojí. Možná už dopředu bylo zřejmé, jak mocně zatočíme s fosilními palivy, oteplíme a koncentraci CO2 zvýšíme natolik, že se Rubisco zase začne cítit, jako za mlada.
To je on, invalida Rubisco (RuBisCO) celým jménem: ribulosa-1,5-bisfosfát-karboxylasa/oxygenasa. Možná jsme k enzymu a jeho Stvořiteli byli kritičtí neprávem. V dobách vzniku Rubisco jsme tu měli mnohonásobně více CO2 než dnes a do takových podmínek byl výplodem takřka geniálním. Celé se to zvrtlo až se změnou klimatu. Nelze vyloučit, že za vším vězí logická kalkulace, že vylepšovat něco na nějaký ten milion let, vlastně za tu námahu ani nestojí. Možná už dopředu bylo zřejmé, jak mocně zatočíme s fosilními palivy, oteplíme a koncentraci CO2 zvýšíme natolik, že se Rubisco zase začne cítit jako za mlada.

Rubisco je poněkud zvláštní i tím, že pro něj platí čím hůř, tím lépe. Když je v atmosféře hodně kyslíku a nám se dobře dýchá, Rubisco v rostlinách produkuje hodně  glykolátu. Ten je pro buňky jedem. Dokážou se ho zbavit jen komplikovaným procesem nazývaným fotorespirace. Musí k tomu zapojit další dvě organely, což buňku stojí hodně energie. Proto někteří mikrobiologové kacířsky prohlašují, že to hlavní se neděje v chloroplastech, nýbrž v proxizomech a mitochondriích. Pravdou je, že nebýt jejich výpomoci, Rubisco by rostliny zahubil.

 

Zbytečná „objížďka“ snižuje výnosový potenciál. Vědci z University of Illinois ve své zprávě otištěné časopisem Science uvádí, že jejich plodiny vylepšené o „fotorespirační zkratky“ (červeně, modře a šedě), jsou až o 40 procent produktivnější. Nejde přitom jen o nějaké laboratorní pokusničení u něhož se lze v případě potřeby vylhat slovy….“nám to tak vyšlo“.  Tentokrát jde o výsledky získané na políčku za běžného agronomického provozu v reálných podmínkách. Kredit: South et al., Science, Jan. 2019.
Zbytečná „objížďka“ snižuje výnosový potenciál. Vědci z University of Illinois ve své zprávě otištěné časopisem Science uvádí, že jejich plodiny vylepšené o „fotorespirační zkratky“ (červeně, modře a šedě), jsou až o 40 procent produktivnější. Nejde přitom jen o nějaké laboratorní pokusničení, u něhož se lze v případě potřeby vylhat slovy….“nám to tak vyšlo“. Tentokrát jde o výsledky získané na políčku za běžného agronomického provozu v reálných podmínkách. Kredit: South et al., Science, Jan. 2019.

Proč je takový?

Rubisco je evolučně velmi starý enzym a v době jeho narození panovaly na Zemi zcela jiné podmínky. Především bylo v atmosféře mnohonásobně víc CO2. Proto se ta jeho neblahá úloha, pramenící z jeho dvojfunkčnosti, v praxi moc neuplatňovala a tudíž ani nevadila. Atmosféra a klima se  postupně změnily, jen  Rubisco se nezměnil.

 

Molekulární genetici si už nějakou dobu zpupně hrají na Stvořitele a Rubisco v tom nevynechali. Vadilo jim na něm, že místo toho, aby glykolát využil (což není tak složité), předhazuje ho peroxizomům, které si s ním také moc rady neví, a předělaného na glycin ho pošlou dál, mitochondriím. Ty z něj, žel se ztrátou uhlíku, vyrobí serin a ten se pak komplikovaně stejnou cestou a s velkými nároky na energii vrací zpět do chloroplastu.

 

Na univerzitě v Illinois se parta Donalda Orta prý už nemohla dál dívat na to, jak se buňka levou rukou škrábeme na pravém uchu a vymysleli pro ní hned tři inovace.  Na obrázku jsou vyznačeny červeně, modře a šedě. S využitím poznatků svých kolegů získaných na huseníčku vylepšili Američané chloroplasty tabáku. K tomu, aby se začaly chovat „ekonomičtěji“, jim domluvili pomocí genů, které si povypůjčovali od střevní bakterie (Escherichia coli) a jiných rostlin.

 

Schema zkratky. Kredit: Eisenhut and Weber, Science, 2019.
Schema zkratky. Kredit: Eisenhut and Weber, Science, 2019.

To není všechno

Aby se upravované chloroplasty přestaly chovat, jak byly zvyklé, rozmluvili jim to pomocí RNAi. Tak se označuje relativně nedávno objevený proces, který v genetické hantýrce znamená regulaci transkripce a nitrobuněčné exprese genů. V podstatě jde o fragmenty ribonukleové kyseliny, které interferují s exprimovanými geny. Anebo ještě jinak řečeno, utlumili agilitu přirozeně se v buňce vyskytujícího přenašeče s poetickým jménem PLGG1.

Po tak brutální přesvědčovací metodě chloroplastům nezbylo nic jiného, než  aby se s glykolátem doprovázejícím fotosyntézu vypořádaly samy. Suma sumárum, některým z tabákových rostlinek upravili až sedm genů.

 

Ty, co většinou ani neví o co jde, zato mají plná ústa předběžné opatrnosti, by mohlo uklidnit povědomí o tom, že když na petúniích obdivují hru barev danou  rozložením pigmentů, že jde rovněž dílo RNA interference. (Kredit. Eola, Wikipedia)
Ti, kteří většinou ani neví, o co jde, zato mají plná ústa předběžné opatrnosti, by mohlo uklidnit povědomí o tom, že když na petúniích obdivují hru barev danou rozložením pigmentů, že jde rovněž o dílo RNA interference. (Kredit. Eola, Wikipedia)

Jak to dopadlo?

Z pohledu zastánců přirozenosti špatně. Buňky se vědcům znásilnit podařilo, a ty pak ve své nově nabyté schopnosti musely provádět něco, k čemu by se jinak nikdy nepropůjčily. Z pohledu těch, co jim leží na srdci sycení hladových krků, to zase tak špatný počin není. Buňkám vnucené syntetické dráhy zlepšily fotosyntetický kvantový výtěžek o 20 %. Na políčku v praxi to dopadlo ještě přesvědčivěji. Homozygotní transgenní linie vykázaly zvýšenou produkci biomasy o více než 40 %. Jde přitom již o opakované terénní pokusy. Ty první, s kterými výzkumníci na buben nešli, znali již v roce 2017.


Závěr

Jde zatím jen o rostliny tabáku, ale už teď je nanejvýš pravděpodobné, že stejné inženýrské alternativní metabolické cesty glykolátu půjde využít i ke zvýšení výnosů u pšenice, rýže, sójových bobů a dalších plodin. Jsou totiž, stejně jako tabák, rostlinami C3 a ve svých chloroplastech mají stejného invalidu jménem Rubisco. Asi jediné, co se výzkumníkům dá vytknout, že svým rostlinkám říkají tak nepěkně - fotorespirační mutanti.

 

Literatura

Paul F. South, et al.: Synthetic glycolate metabolism pathways stimulate crop growth and productivity in the field, Science  04 Jan 2019:Vol. 363, Issue 6422, eaat9077

Marion Eisenhut, Andreas P. M. Weber.:  Improving crop yield. Science  04 Jan 2019:Vol. 363, Issue 6422, pp. 32-33 DOI: 10.1126/science.aav8979

Datum: 07.01.2019
Tisk článku

Související články:

Nositelé Nobelových cen příkře odsoudili protigenetické tažení Greenpeace     Autor: Stanislav Mihulka (07.07.2016)
Co kdyby celý svět vyslyšel aktivisty a zakázal GMO plodiny     Autor: Josef Pazdera (08.11.2016)
První stabilní polosyntetický organismus     Autor: Josef Pazdera (29.01.2017)
Film zapsaný do bakterií - k čemu to je?     Autor: Josef Pazdera (17.07.2017)
GM pivo od Sierra Nevada Brewing Company     Autor: Josef Pazdera (28.03.2018)
Šplhavnice zlatá v roli fytoremedikátora     Autor: Josef Pazdera (24.12.2018)



Diskuze:

První fotosyntéza

Martin Chalupa,2019-01-08 22:51:48

Asi jsem už starý, ale při troše znalosti historie Země mám z některých zlepšováků husí kůži. Druhé největší vymírání (pokud pomineme srážku s planetou Theia v prvopočátku Země) způsobil organismus podobný dnešním sinicím. Naučil se totiž využívat nový zdroj energie. Odpadním produktem jeho metabolismu byl plyn pro tehdejší život smrtelně jedovatý. Jediným štěstím bylo, že tehdejší zemská kůra měla velká množství volného železa, na které se ten plyn mohl vázat. Evoluce tak dostala na řešení pár set miliónů let. Tou energií bylo slunce a plynem kyslík. V každém případě to byl holokaust nesrovnatelný s nějakým trapným meteoritem na konci křídy a změna atmosféry přinesla nejdrsnější dobu ledovou.

Dejme tomu, že vědci dokázali přijít na něco, co se pokusu a omylu nepovedlo za 4,5 miliardy let. Dejme tomu, že se genetická úprava chytne (proč také ne, když je to selekční výhoda) a nějakou cestou (třeba přes viry) se krom obilí dostane i do zbytku rostlinných druhů. Dál už se fantazii meze nekladou...

Odpovědět


Re: První fotosyntéza

Milan Krnic,2019-01-08 23:42:06

Omyl, v každé fantazii je kladena mez možností představ toho, kdo fantazíruje.
O vzdálené minulosti lze vést maximálně tak polemiky a fantazie, díky za ně, ač není smysl se psát do diskuze, protože o těch nepodiskutujete.

Odpovědět


Bylo však splněno primární zadání DARPA zvýšit fototranspirační mutací virginského tabáku zvýšit jeho toxicitu o 50%?

Josef Hrncirik,2019-01-09 07:07:13

Odpovědět


Nebudou tlačeni do modifikace genomu kuřáků aby rozkaz splnili?

Josef Hrncirik,2019-01-09 13:33:34

Odpovědět


Zatím ještě na obr.3 stíhají příliš zdivočelé fotorespiranční mutanty dusit respirací čistého dusíku

Josef Hrncirik,2019-01-09 13:42:46

Odpovědět


Takto zmizelé tabákové listy jsou odepisovány jako použité k vykuřování skleníků

Josef Hrncirik,2019-01-09 13:48:39

Odpovědět


Re: První fotosyntéza

Alexandr Kostka,2019-01-09 13:54:31

Já osobně mám momentálně asi největší strach z honu na CO2. Na výzkum "jak se ho zbavit" se dávají obrovské dotace a probíhá dost intenzivně. A úplně by stačilo, aby někdo opravdu vynalezl jak se ho zbavit. Nejlépe třeba fotoaktivní katalyzátor. Pod vlivem zelenosti to fanatici rozšíří po celé planetě a pak jim teprve dojde, že CO2 vlastně dýchají rostliny.

Odpovědět


Re: Re: První fotosyntéza

Milan Krnic,2019-01-09 14:32:24

Lepší stát trochu nohama na zemi. To není hon na CO2, to je hon za penězi, do boje za snížení produkce CO2 politicky zaobalený.

Odpovědět


Re: Re: První fotosyntéza

Josef Hrncirik,2019-01-09 16:06:11

Zatím nejlepší fotochemické systémy mají rostliny.
Technicky schůdné je z PV 14% účinnosti elektrolýzou vyrobit H2 s 50% úč. max.
CO2 lze H2 na Ni ; Pt či Pd snadno hydrogenovat na CH4. Vyžaduje to však koncentrovaný CO2 ha ha ha nejlépe ze spáleného CH4.
Koncentrovat vzdušný CO2 je především investiční a pak energetické šílenství.
Z přírodního CH4 či v bioplynce by se ale přímo mohly dělat saze a zavážet jimi vytěžené doly.
Uvolněné teplo bez CO2 emisí by ale bylo jen cca poloviční než i při spálení sazí místo skládkování v dolech. Protože část energie by nutně šla do provozování složitých materiálových a tepelných toků a dosažitelné teploty by oproti plynové turbíně na CH4 byly malé, do elektřiny by při sazovém popelu šlo cca 30% z cca polovičního tepla.
To je jen 15 oproti 60 při popelu CO2; tj. 4x méně než obvykle v nejmodernější turbíně paroplynového cyklu a navíc při dalších zbytečných investicích.

Odpovědět


Re: Re: První fotosyntéza

Martin Chalupa,2019-01-09 20:06:14

Možná jsem to s tou teorií trochu přehnal. Snad každý kdo čenichal kolem úsporného svícení rostlinkám ("Ultrarychlokurz pěstování chilli") si už všiml, že rostlina nejběžnější vlnové délky zpracovává minimálně. Ne, to už nebude náhoda. Vtip je nejspíš v tom, že světla pro fotosyntézu je přebytek. Takže limitující jsou další živiny a je potřeba přebytečnou energii zahodit. Tím pádem asi nebude tato modifikace takovou megavýhodou a v přírodě nejspíš neprojde … X. No a pokud ano, pak množství CO2 je přece jen trochu limitované. Byť bychom se nakonec asi úplně nezahřáli.

Odpovědět


Re: Re: Re: První fotosyntéza

Milan Krnic,2019-01-09 22:04:20

Ne trochu, ale jak, to nikdo neví, ovšem hlavně to není teorie, pouze představa.
Kde čerpáte informace o tom, jaké elmag. vlnové délky potřebuje a nepotřebuje rostlina? Ty nejběžnější, říkáme jim světlo, potřebuje zásadně.
Světla rozhodně není přebytek. Teď je třeba v ČR tma jako v pytli (pomineme-li umělé osvětlení).
Jak, kde, u čeho jsou "limitující" "další živiny"?
O tom, co se uchytne, nebo neuchytne, můžete do té doby snít.
Jak je "přece jen trochu limitované" CO2?
Jak to myslíte, asi úplně nezahřáli? Opět představy.

Odpovědět

Už aby se daná úprava rozšířila

Richard Vacek,2019-01-07 18:55:26

na veškeré rostlinstvo. A optimálně s ještě vyšší účinností. Pak by byl vyřešen energetický problém lidstva. Na pár metrech by mi rostly stromy jako z vody, které bych přes zimu spálil na teplo a v elektrárně vyrobil i elektřinu.

Odpovědět


Re: Už aby se daná úprava rozšířila

Novák Jiří,2019-01-07 21:20:15

To není dobrej nápad a to z mnoha důvodů. Já bych byl pro, aby se podobná úprava využívala striktně pro zemědělské rostliny a návíc se to celé nějak pojistilo proti horizontálnímu přenosu. Například aby to celé fungovalo jenom v případě, že bude přítomno v rostlině všech 7 upravených genů a každý by musel být na zvlášť chromozomu, takže by bylo nepravděpodobné, že to nějaký virus vystříhne "vcelku" a přenese např. do nějakého polního plevelu.

Jinak - už jsme tu měli zelenou revoluci s uměle vyrobenými dusičnany. Produkce potravin vzrostla. Bravo. A jak zareagovalo lidstvo? Inu - přemnožilo se a jsme zase tam, kde jsme byli. Teď zvedneme produkci biomasy o 40%. Hádejte jak zareaguje lidstvo?

Odpovědět

No a čo z toho vyplýva?

Viktor Realita,2019-01-07 08:46:44

Ak teda evolucionisti tvrdia, že to všetko vzniklo náhodne a samovoľne prirodzeným výberom a teda aj človek a jeho činnosť je toho súčasťou, tak z toho vychádza , že všetko čokoľvek človek činí je tiež toho súčasťou a nemôže to byť umelé – neprirodzené. Potom by sme mali byť kľudní.

Ak človek a jeho činnosť nie je toho súčasťou, tak potom to, čo vyprodukuje je umelé - neprirodzené. Potom neplatí vyššie uvedené. Tak čoho je človek súčasťou?

Odpovědět


Re: No a čo z toho vyplýva?

Milan Krnic,2019-01-07 10:58:13

Že "náhodne a samovoľne" tvrdíš jen ty, stále dokola.
Vše je příroda. To, že si někteří musí nasadit na začátek Stvořitele, je jejich věc, ať si nasazují, co chtějí, když tím ostatní neotravují.

Odpovědět


Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Viktor Realita,2019-01-07 11:52:57

Všetko príroda a prírodný výber? No a ten prírodný výber, akým spôsobom vyberal, aby to všetko vzniklo - náhodne, alebo používa inteligenciu?

Ak povieme, že genetický upravené plodiny sú neprirodzené, tak prečo, ak všetko je príroda – prírodný výber a teda aj človek a jeho činnosť, že.

Už samo o sebe, keď sa tvrdí, že to, čo vyprodukoval človek a čo činí je umelé a neprirodzené, tak z tohto pohľadu to pripadá protirečivé, ak to teda tvrdia práve evolucionisti.

Odpovědět


Re: Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Milan Krnic,2019-01-07 12:05:57

Všechno je příroda. Přirozený výběr je popis systému, neboli model. Kdo ti bude tvrdit něco jiného, nemá smysl ho brát vážně.
Krása dnešní doby je, že si lze nastudovat hromadu odborných biologických i s tím souvisejících fyzikálních i jiných materiálů z domova, a ani je člověk číst nemusí. Např.
https://www.youtube.com/user/LLionTV/videos
https://www.youtube.com/channel/UCB0Ze7VdDimlEwPyP4UMVnQ/videos
https://www.youtube.com/user/brnoobservatory/videos
To, jaké významy a proč mají zrovna jaká slova, je věc rozhodně nesmírně zajímavá, obecně lze říci, což možná ledaskoho překvapí, že to je kvůli odlišení.
Např. říkat všemu okurka, to by nám moc platné nebylo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Viktor Realita,2019-01-07 13:23:13

Tak sú geneticky upravené plodiny prirodzené, ak všetko je príroda?

Stačí áno, alebo nie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Roman Halaj,2019-01-07 13:41:43

NIE

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Milan Krnic,2019-01-07 14:11:06

Z pohledu přírody rozhodně ano. Z pohledu naše označení jsou, no a jsme zase u toho, podle toho, z jakého pohledu ... z nějakého FUJ!, z jiného DĚTE S TÍM UŽ DOPRDELE, MĚ TO NEZAJÍMÁ!, nebo NE, nebo A PROČ BY JAKO MĚLY BEJT PŘIROZENÝ, KDYŽ JSME JE VYROBILI? ... No a pak ať se někdo ptá s tím, že mu stačí ano /ne.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Milan Krnic,2019-01-07 14:06:36

Podle toho, z jakého pohledu se na to podíváme. Tedy "áno, alebo nie" nestačí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Viktor Realita,2019-01-07 15:20:40

Kto hovorí – fuj a kto hovorí mňam? Príroda, alebo niekto, kto sa z nej vyčlenil? Predsa zajacovi je vždy mňam, tak prečo to nie je aj človeku všetko mňam. Tak kde zaradíme človeka? Ak do prírody, tak z toho pohľadu by to malo byť všetko mňam a teda všetko prirodzené, čo vyprodukuje človek. Ak človeka vyčleníme z prírody, tak to je - fuj, lebo je to umelé - neprirodzené.

Problém je v tom, že fuj hovoria aj tí, čo tvrdia, že človek je predsa produktom prírody a preto všetko, čo činí je súčasťou prírody.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Milan Krnic,2019-01-07 15:26:43

"fuj hovoria aj tí," .. tak jednak nikoho takového neznám /fuj hovoří obvykle aktivisté proti GMO/, a druhak proč by to měl být problém?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Viktor Realita,2019-01-07 16:05:33

Tak sa skúsme odosobniť. Ak sme súčasťou prírody – jej produktom – tak nemáme mať žiadnu zodpovednosť za to, čo vyprodukujeme, lebo príroda ako celok sa s tým má sama vyporiadať - kto ju bude súdiť, že. Môžem uviesť príklad - premnožené toxické riasy, ktoré zabijú všetko živé a nikto ich nesúdi. Tak podobne aj v našom prípade, keď sme teda produktom prírody, tak všetko, čo vyprodukujeme v podstate vyprodukovala príroda a teda aj GMO. Potom by logicky všetko malo byť prirodzené a teda mňam – aj GMO.

Ak máme zodpovednosť, tak to vyzerá, že všetko je ináč a nie sme produktom prírody a prírodného výberu.

Problém je v tom, že aj tí, ktorí tak kričia, že človek je len produktom prírody – prírodného výberu, náhody a teda je len prírodou, hovoria na GMO, že je to neprirodzené a umelé – a že teda fuj. Potom si protirečia . Sami nevedomky človeka vyčlenili z prírody a všetko, čo vyproduje je pre nich neprirodzené a umelé. Ale to by z ich pohľadu nemalo byť!

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Milan Krnic,2019-01-07 16:43:24

Odstavec první - přesně tak. .
Svobodnou vůli nikdo neprokázal a ani její existenci nic nenasvědčuje.
Odstavec poslední - pokud někdo takto činí, pak jistě. Kdy tou náhodou označujeme neuchopitelné věci, je to jen takový obecný pojem, a náhoda na rozdíl od okurky neexistuje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Jan Novák9,2019-01-07 17:58:05

Hmmm, takže pokud je člověk Božím dílem, tak všechno co dělá je také Božím dílem. A protože Bůh stvořitel je myslící, vševědoucí a všemohoucí tak je také za vše zodpovědný, včetně válek, vražd a mučení. Věděl to všechno dopředu. Pokud bude průšvih s GMO tak se vědci mohou bránit že to nevěděli. Bůh ví vše a to znamená jen jedno: udělal to tak schválně. Lidské utrpení se mu zjevně líbí (soudím strom po ovoci) :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Milan Krnic,2019-01-07 18:49:22

Jak to myslíte, že se můžou vědci bránit, že to nevěděli? Copak oni můžou, je jim dovoleno, ztratit věšteckou kouli? A jak to myslíte s tím, že se Bohu líbí utrpení? Bohů jsou tisíce, a některým ano a jiným zase ne, je napsáno tak různě.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Viktor Realita,2019-01-07 19:58:38

Boh nie je zodpovedný za zlo, čo sa deje vo svete ani vtedy, keď to vedel čo sa stane, lebo to oddelil zákonom , ktorý dal človeku, ktorého stvoril s vlastným vedomím osoby a teda aj zodpovednosťou.

Zákonodarca nie je zodpovedný za porušenie zákona, ale ten, ktorý ho vedomo porušil. Zákonodarca nie je zodpovedný za to, že vedel dopredu, že niekto zákon poruší. Dal ho preto aby ten, kto ho poruší bol aj potrestaný.

Len tak hypoteticky

Ak by výrobca vyrobil autonómne auto s vlastným vedomím a inteligenciou, a tomu vedomiu by neoznámil pravidlá v rámci ktorých má jazdiť a ono by zabilo človeka, tak je zodpovedný výrobca.

Ak by výrobca vyrobil autonómne auto s vlastným vedomím a inteligenciou, a tomu vedomiu jasne oznámil pravidlá v rámci ktorých má jazdiť a ono by úmyselne ich porušilo a zabije človeka, tak už nie je zodpovedný výrobca, ale to auto.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Milan Krnic,2019-01-07 20:05:27

V rámci představ s nutnou existencí svobodné vůle samozřejmě. Jenže s tou svobodnou vůli to je tak, jak jsem psal. Smůla, no.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Lubos Kovacik,2019-01-08 12:33:05

Ak by výrobca vyrobil autonómne auto, o ktorom dopredu vie, že jasne dané pravidlá poruší a zabije človeka, tak už nie je zodpovedné auto, ale výrobca.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Milan Krnic,2019-01-08 13:03:35

To už je hodně iluzorní představa, že bychom kdy věděli, co se stane, byť v oblasti autonomních vozidel. A právě proto je v tomto v současné době kontroverze.
Viz např.: Biologické čtvrtky ve Viničné; J. Romportl: Umělá inteligence v přirozeném světě; přednáška
https://www.youtube.com/watch?v=WiGqIVWhlfM
následovaná diskuzí
https://www.youtube.com/watch?v=rQ-XURKOH28

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Josef Hrncirik,2019-01-08 13:06:14

Evolucí vzniklé predátorské auto vyeliminuje stvořené migranty.
Nikde žádná zodpovědnost není a soudce je slepý a ještě se tím chlubí.

Odpovědět


Re: No a čo z toho vyplýva?

Novák Jiří,2019-01-07 15:00:59

Pane Realito, co na tom nechápete? Například strom vzniknul přirozenou cestou, bez zásahu inteligence. Židle, kterou někdo z toho stromu vyrobí, je už umělý produkt - ten se bez inteligence neobejde, protože na rozdíl od stromu se židle sama neumí replikovat a tím pádem u ní neprobíhá evoluce.

Odpovědět


Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Milan Krnic,2019-01-07 15:06:42

A já bych řekl, že probíhá. Evoluce života ne, ovšem z pohledu, že židle není živá. Jenže život je jen koncept. Viz tak nějak pojmenovaný článek zde na oslu.
Inu to je těch více pohledů na věc.

Odpovědět


Re: Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Novák Jiří,2019-01-07 15:14:04

Ale z pohledu evoluce nejde vůbec o to, jestli je židle živá nebo ne. Jde jen o to, jestli je to replikátor, nebo ne. Takže dokud se vám sesle neokotí, bude pořád umělá :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Milan Krnic,2019-01-07 15:34:04

Přesně se na tom vědecká obec neshodne. Např. entita bojující proti entropii, atp..
Jenže http://www.osel.cz/9807-zivot-je-jen-koncept.html
Pro tento příklad chápeme život v běžném slova smyslu (samozřejmě), jenže pak se vyskytnou tací, kteří to začnou pitvat, viz Viktor. Smyslu to valného nemá.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Jan Novák9,2019-01-07 18:10:45

Ale židle se replikuje a vyvíjí. Tak jako virus se replikuje za pomoci buňky tak židle se replikuje za pomoci lidí. Dnešní židle vypadá jinak než židle před sto lety.
Máme umělé inteligence které vytvářejí jiné umělé inteligence, robotické továrny vyrábějící roboty a algoritmy vznikající umělou evolucí. Hranice se stírají.

Odpovědět


Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Viktor Realita,2019-01-07 20:12:55

A čo ak človek svojou inteligenciou vytvoril 3D tlačiareň, ktorá sa sama replikuje. 3D tlačiareň vznikla replikáciou 3D tlačiarne. Je 3D tlačiareň, ktorá vznikla z 3d tlačiarne umelý, alebo prirodzený produkt?

A čo ak so stromom je to podobné?

Odpovědět


Re: Re: Re: No a čo z toho vyplýva?

Novák Jiří,2019-01-07 21:30:46

Pokud by to nebyla 3D tiskárna jak ji známe ale třeba takový Replikátor z Hvězdné brány, tak to už bych nazval přirozeným produktem. Byť na začátku, před mnoha generacemi, stál produkt umělý.
Protože pokud by se takový stroj nedokázal zkopírovat zcela přesně, tak by vznikla variabilita a různé varianty by mezi sebou soupeřily o zdroje. Tzn. dřív nebo později by začaly vypadat a chovat se jinak, než jak vypadal ten prapůvodní, uměle vyrobený kus. A to bez zásahu konstruktéra, jenom vlivem toho, že se nedokázaly okopírovat přesně.

Odpovědět

Výzkum

Petr Abrahámek,2019-01-07 07:53:35

No už to vidím v reálu. Známá firma XY (Monsanto) zakupuje výsledky výzkumu a začíná onu rýži, pšenici, sójové boby atd. geneticky upravovat, dosahuje větších výnosů a začíná podobně jako u kukuřice prodávat farmářům geneticky upravené osivo, rostliny a podobně. Osivo je samozřejmě patentované. Vznikají první soudní spory s farmáři, kteří využívají její osivo k dalšímu setí semen získaných z první úrody. Následují soudní spory s farmáři, kteří její osivo nevyužívají, nicméně geneticky upravená forma rostlin se šíří na jejich pole od sousedních farmářů, takže ve výsledku i tito využívají geneticky upravené rostliny i když je nechtějí. Postupně geneticky upravené rostliny zamořují celý svět a všichni platí firmě XY za využívání geneticky upravených rostlin. Firma XY se stává globálně nejbohatší společností světa. V konečné fázi má firma XY pod kontrolou veškerou produkci rostlin pro nasycení lidstva a drží všechny v pod krkem. nakonec bude všem diktovat, co si smějí zasadit a co ne. Úžasná perspektiva.

Odpovědět


Re: Výzkum

Milan Krnic,2019-01-07 10:57:51

Nebo se místo ďáblů z Monsanta dá pár chytrých a neúplatných, altruistických hlav dohromady, a v rámci croudfundingové kampaně budou produkovat taková osiva zdarma - vítejte v socialismu
To, že farmáři v současnosti ta GMO osiva používají, je právě díky vyšším výnosům a tedy konkurenceschopnosti - vítejte v kapitalismu. :)

Odpovědět


Re: Výzkum

Alexandr Kostka,2019-01-07 15:00:11

Po pravdě řečeno, v případě hladu by se na firmu XY a její "práva a patenty" dalo pěkně rychle kašlat. Problém je hlavně v tom, že hybridy jsou nestabilní. Jjeich semena nelze použít k dalšímu osevu. Respektive v nouzi ano, ale jednak mívají mizernou klíčivost, dvak se s počtem generací nesmírně rychle vytrácí žádoucí vlastnosti a převládají nežádoucí. Zjednodušeně řečeno: generace F1 (první rok) je paráda, f10 (tedy desátý rok) je zplanělá a má směšný výnos. A hybridizaci si nezvládne provést čing čang v rýžovém klobouku. Je k tomu potřeba znalosít a vybavení.

Odpovědět


Re: Re: Výzkum

Novák Jiří,2019-01-07 15:10:38

Ono už v F2 generaci není o co stát. Ale kdyby Čing Čang nasadil klasický postup - šlechtění, tak se mu může podařit zafixovat požadovanou vlastnost a v generaci F10 by teoreticky mohl mít stabilní odrůdu rostlin s požadovaným umělým genem.
Samozřejmě by se nesměl pochlubit v hospodě, protože to by byl jeho konec.

Odpovědět


Re: Re: Výzkum

Novák Jiří,2019-01-07 15:29:14

Nehledě na to, že v článku se píše o populaci homozygotů, takže příslušnou vlastnost by měli zdědit všichni potomci.

Odpovědět


Re: Re: Re: Výzkum

Milan Krnic,2019-01-07 16:45:19

Ďábelské Monsanto do nich samozřejmě zabuduje "expiraci".

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Výzkum

Novák Jiří,2019-01-07 21:37:09

Technik by se zeptal - jak? :-) To by muselo být něco jako GURT, kdy z GM osiva vyrostou sterilní rostliny, které už se dále nemohou rozmnožovat. Jenže to potom odpadá vznik už i té F2 geneace.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Výzkum

Milan Krnic,2019-01-07 21:50:39

Dneska stačí zamíchat patřičné látky do chemtrails, to pokrývá celý povrch. Dnes likvidujeme šarži 2021, příští rok 2022, a atd. To víte, ďáblové. Ocet kytkám nesvědčí ;-)

Odpovědět


Re: Re: Výzkum

Roman Sobotka,2019-01-07 19:08:19

Clanek se netyka hybridniho slechteni, Ort a spol pouzili normalni transgenozi, aby do tabaku nacpali nekolik delsich kusu DNA. Vysledna rostlina by mela byt stabilni (teoreticky samozrejmne). V pripade pouziti podobneho postupu treba na soju by mela byt vysledkem stabilni linie, ktera se udrzuje beznym osivarskym postupem. Teoreticky by si tedy farmar mohl uchovavat a presevat osivo, jenze to zadny delat nebude. A nejde jen o pravni ochranu slechtitele (tyka se kazdeho osiva, GMO s tim nema moc co do cineni), ale o odrudovou cistotu osiva, moreni, kontaminace plevelem atd. Pouzitim nekvalitniho osiva se hodne riskuje vynos, to za to nikomu nestoji.

Hybridni slechteni, kdy se vzdy vyseva F1 generace, je pripad jen nekterych plodin (kukurice, nove repka). Hybridni osivo nelze presevat do dalsiho roku, musi se koupit. Paradoxne proti tomu nikdo neprotestuje (neni to legislativne GMO), i kdyz podle enviromentalistu je to presne to zlo, ktere povede ke krutovlade Monsanta (ktere tedy uz pohltil Bayer). I kdyz v pripade kukurice by to mel byt spise DuPont Pioneer... cert aby se v tom vyznal.

Odpovědět


Re: Re: Re: Výzkum

Novák Jiří,2019-01-07 21:49:35

"je pripad jen nekterych plodin (kukurice, nove repka)"

... a skoro veškeré zeleniny, dodávám já.

"i kdyz podle enviromentalistu je to presne to zlo, ktere povede ke krutovlade Monsanta"

... ke krutovládě monsanta, nebo méně emocionálně - k ohrožení potravinové bezpečnosti - by nevedlo hybridní osivo, ale především GURT.
Jinak proti hybridnímu osivu se neprotestuje tak, jak si možná představujete - s transparenty v ulicích. Proti hybridnímu osivu se protestuje tak, že existují komunity lidí (často právě těch enviromentalistů), které produkují a šíří nehybridní osivo. Zejména staré odrůdy. Je to na hraně zákona, ale funguje to.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Výzkum

Roman Sobotka,2019-01-08 10:29:54

"krutovladu Monsanta" jsem pouzil zamerne jako reakci na ponekud divoke predstavy urcite casti verejnosti, viz prispevek pana Abrahámka. Souhlasim, ze GURT by mohl byt problem, ale je to kontroverzni technologie, ktera se nikdy komercne neaplikovala, a producenti osiva ji podle me ani nepotrebuji. Nicmene enviromentaliste poukazuji na nebezpeci GMO z hlediska nutnosti kupovat osivo (zavislost na monopolu...), a zaroven nezminuji, ze hybridni slechteni (nikoli transgenoze) ma presne takove dusledky. Bud se jedna o nevedomost, nebo jenom o demagogii. Dnes je na trhu osiv nekterych plodin pouze 4-5 globalnich hracu, a je pouze na regulatorech nekolika statu (USA, Kanada, Nemecko, Francie), jestli zabrani dalsimu slucovani. To muze byt samozrejmne problem. A je uplne jedno, jakou technologii se nakonec bude slechtit, nova odruda je velmi nakladna zalezitost. Greenpeace a spol by misto sveho absurdniho boje proti transgenozi, nebo cilene mutagenezi meli spise podporovat vladni programy na 'public seed' v rozvojovych zemich. Delaji presny opak, viz Banglades a Indie.

Udrzovani starych odrud je bohulibe a ja tomu fandim. Ale je to konicek par jedincu. Lide si osivo redkvicek a salatu uz po domacku produkovat nebudou. Tahle doba je pryc.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace