A je to tady. Třetí dítě s editovaným genomem a opět v Číně  
Necelé dva měsíce po zveřejnění zprávy o narození editovaných dvojčat, se dalším rodičům narodilo dítě upravené genovou manipulací. K holčičkám Lulu a Nana přibyl další novorozenec a také jemu (i jeho potomkům) už by neměla tolik hrozit infekce virem HIV a ani nemoci spojené se zlým cholesterolem, jako například infarkt. A podle výsledků pokusů jiných autorů by nejspíš tito jedinci měli být odolnější dokonce vůči choleře, pravým neštovicím, nilské horečce a revmatoidní artritidě. A to vše aniž by museli chodit do lékárny a brát na to léky, nebo dostávat vakcíny.

Dr. Jiankui He pracoval na Stanfordské univerzitě v USA. Zpět do Číny se vrátil v rámci Pekingského plánu "Tisíce talentů". Ten si klade za cíl odvracet únik mozků do zahraničí. Kredit: The He Lab
Dr. Jiankui He pracoval na Stanfordské univerzitě v USA. Zpět do Číny se vrátil v rámci Pekingského plánu "Tisíce talentů". Ten si klade za cíl odvracet únik mozků do zahraničí. Kredit: The He Lab

Chirurgie pomocí CRISPR/CAS9

Dříve byli jen chirurgové. Nedávno k nim přibyly ještě ti robotičtí. Ty člověk už jen kontroluje. Jsou zručnější a neklepou se jim tolik ruce při spojování přerušených  tenoučkým tepen, žil, nervů a jiných titěrností. A zvládají to i v místech, kam by se jejich živým kolegům, ruka ani nevešla. Teď se rodina chirurgů rozrůstá o další členy. Ti ve své rozlišovací schopnosti ještě o několik řádů přitvrdili - pracují v režimu nano (na molekulární úrovni). Těmito chirurgy jsou ve skutečnosti enzymatické komplexy, které jsou sestaveny tak, že stříhají a našívají záplaty na vláknech DNA. Nejznámější z nich má jméno i příjmením: CRISPR-Cas9. Jeho pracovní směna začíná tím, že pomocí naváděcího mechanismu si nejprve vyhledá předem vytypované místo v dědičné informaci a pak v něm provede opravu. Že něco takového je možné jsme odkoukali od bakterií. Teď, když už víme jak na to, tak to není nic moc složitého.

 

Jako naváděcí mechanismus slouží krátký řetězec ribonukleové kyseliny. Chová se tak trochu, jako když se pokoušíme slepovat rozbitý hrníček. Tam je také každý střep specifický a nelze ho zaměnit. Rozdíl je jen v tom, že tentokrát hrnek ani nemusí být rozbitý, aby enzym na něm našel místo, kde je ho potřeba vylepšit, nebo kam mu přilepit nové a lepší ouško.

K takovým opravám si náš enzymatický komplex bere do ruky další nástroj ze svého arzenálu - molekulární nůžky. Ve skutečnosti to je protein - enzym nukleáza Cas. Ta se s vláknem dvojité šroubovice zrovna nemazlí a kam ji řetězec ribonukleové kyseliny navede, tam střihne. Tím umožní modifikaci daného místa, případně nahrazení specifických sekvencí. Odborníci hovoří o úpravě templátu.

 

Molekulární chirurgie je tedy o tom, že vědec si předem vytipuje zvolené místo a manuální práci přenechá enzymům. Ty potom s relativně vysokou dávkou přesnosti, příslušnou lokalitu vyhledají a z konkrétního místa něco vystřihnou, nebo ho vylepší vnesením nějaké cizí DNA sekvence.  A protože jde informace zapsané do genů, lze tak jejich činnost  brzdit, nebo akcelerovat, případně buňky podvrženým plánem přemluvit dělat něco, co v plánu dělat neměly.

 

Soubor videí na nichž  Jiankui He se svým kolegou svůj projekt obhajují.
Soubor videí, na nichž Jiankui He se svým kolegou svůj projekt obhajují.

O co jde v případě editovaných čínských dětí?

Z dostupných pramenů se jedná o úpravu genu zodpovědného za tvorbu chemokinu, konkrétně CCR5, který patří do velké skupiny chemokinových receptorů. Na svém povrchu ho vystrkují lymfocyty i některé další buněčné typy. Je to struktura, která se podílí na signalizaci a koordinaci imunitních odpovědí. Nicméně se ukázalo, že vyhovuje tropickým virům, včetně HIV. Slouží jim totiž jako jakýsi heliport, na němž se jim dobře přistává, když zrovna letí kolem.

 

Čínského vědce k editaci genomu přiměl poznatek, že asi sto milionů lidí, převážně evropského původu, má ve svém genomu  variantu membránového receptoru, a níž se virům přistává obtížně a svým nositelům tím propůjčuje vysokou míru odolnosti vůči viru HIV-1 a následně onemocnění zvaného AIDS.  Dá se říci, že provedl zákrok, který jen reprodukuje přírodní genetickou variaci, kterou na Zemi sdílí tolik milionů osob. Pro nás je na tom potěšující, že jde o mutaci primárně evropského původu a že tím, jak se v našich končinách šířila, řadě z nás zajišťuje mocnou odolnost proti infekci HIV-1. Ze statistiky jiných autorů na lidech a pokusů na hlodavcích se dá soudit, že příznivý efekt by zákrok mohl mít i v odolnosti  na další onemocnění.

 

Z potlesku, jakým vědce Dr. Jiankui He přivítali na Mezinárodní konferenci věnované editaci lidského genomu, který se konal v Hong Kongu, nevyplývá, že by odborníci jeho počin houfně odsuzovali. Diskuse po přednášce také byla vedena ve vstřícném duchu.

 

 

 

Závěru, z něhož by vyplývalo, jestli je šíření této odolnosti mezi lidem čínským čin bohulibý, nebo není, se dnes nedočkáte. Nemohou se na tom ujednotit ani odborníci.

 

Southern University of Science and Technology v podvečer. Kredit: Sparktour
Southern University of Science and Technology v podvečer. Kredit: Sparktour

Co hrozí těm, kteří si nechají genom opravit uměle?

Většinou se argumentuje tím, že molekulární chirurgie ještě není tak přesná, aby nemohlo dojít k přepsání také něčeho jiného, než jen toho chtěného membránového receptoru využívaného viry ke svému zaháčkování a jako výchozí bod svého průniku do nitra buněk.

Dalším argumentem bývá, že když už to tak někdo stvořil, že tak činil s nějakým záměrem a aby to k něčemu sloužilo. Zkrátka, že když to potomkovi zrušíme, uděláme z něj mrzáka. Možná k něčemu odolnějšího, ale mrzáka. A že se mu to někde, kde to ani nečekáme, časem vymstí. Něco pravdy na tom být může, protože struktura CCR5 je exprimována na celé škále buněk. Nezralých lymfocytech (Th0), paměťových a primárních lymfocytech (Th1), monocytech, makrofázích, na neuronech, astrocytech a mikrogliích i na buňkách epitelu, endotelu cév v hladkém svalstvu. A ještě fibroblastech, s funkcí přednostních ligandů k prozánětlivým cytokinům.

 

Pokud by šlo nějakou funkci závažnou,  měly by nyní zplozené upravené čínské děti smůlu.  Změna v genomu je tak říkajíc, na věčné časy. A totéž platí i pro jejich potomky a potomky jejich potomků.

 

Optimisté jsou jiného názoru. A to, že u takto přirozeně postižených individuí, šířících se světem jako běloši s evropským původem, se žádný hendikep zjistit nepodařilo. A pokud přece jen existuje, bude nepodstatný. Úprava genomu by tedy měla nabízet profit, který převažuje. Jinak by přece nositelů „poruchy“ po světě nebylo už více než 100 milionů.

 

Logo Southern University of Science and Technology
Logo Southern University of Science and Technology

Z prostého lidského pohledu je těžké mít Číňanům za zlé, že chtějí být tak trochu jako my, kterým na buňkách chybí struktura fungující smrtelným virům jako „dokovací místo“. Nám šťastlivcům to způsobila mutace, která nás obdařila zvýšenou odolností, aniž bychom se o to museli sami nějak přičinit. Jenže ne všichni běloši se evoluci z tohoto pohledu povedli, některým z nás mutační  sudičky nakloněny nebyly. Pokud by takoví rodiče smolaři u nás zatoužili mít rovněž potomky rezistentní, nezbude jim nic jiného, než si počkat, zaplatit si poznávací zájezd za Čínskou velkou zeď a nechat si tam editovat embryo v některé z tamních klinik. Lze totiž očekávat, že bez ohledu na současný spor tuto možnost začnou tamní kliniky nabízet podobně, jako tomu bylo v Southern University of Science and Technology v jihočínském Šen-čenu. Kšeft je kšeft a etika půjde stranou.

 

Při návratu do vlasti by to ale chtělo si něčím naklonit nejen sudičky, ale i všechny bohy, neboť z požehnaného plodu života rázem bude geneticky modifikovaný organismus a na ty je Evropská unie hodně vysazená. Paragrafy jsou kroucené do zelena, a kdo ví, zda by takové překročení hranic nešlo kvalifikovat jako zvlášť zavržení hodné pašování GMO, které si nezadá s  infekčností. Geneticky modifikovaná substance totiž  časem bude mít snahu se šířit v populaci prostřednictvím vajíček, nebo spermiemi. Úředně by se opatření k nápravě nemusela moc lišit od případů nemocných s tuberkulózou. Ty je v zájmu celku, radno izolovat.

Pokud za dovoz geneticky upravené svítící akvarijní rybky, která v našich končinách nemá šanci přežít ani za přispění globálního oteplení, hrozí viníkovi několika milionová pokuta, kolik by potom asi musela judikatura vyměřit nevhodně obtěžkané mamince, snad raději ani nedomýšlet. Ani to, co by úředníci mohli vymyslet pro její děti v pubertě. Bránit mládí v lásce se nedá, jedině snad kastrací.


V současné době asi ani čínský establishment nemá jasno, jak se k záležitosti  postavit. Na jedné straně Čína v posledních letech zaznamenala drastický nárůst nových případů AIDS a projekt editace genomu naznačoval možnost, jak výhledově tento trend zvrátit. Ani poté, co vědec přednesl výsledky své práce na Mezinárodní konferenci pro editaci genů, která se konala v Hongkongu, se ještě nějakou dobu nic nedělo. Teprve až se na Čínu kvůli tomu snesla kritika ze strany institucí zaměřených na etiku se začaly dít věci. Zpočátku tisk poněkud klamal, že si vědec vymýšlel, aby se stal slavným. Jenže to ututlat nešlo a oficiální tisková agentura Xinhua přišla s tím, že se univerzita od vědcova vyjádření distancuje. A že vědec je od února na zdravotní neplacené dovolené. A také že komise zjišťuje, zda nebyla poručena pravidla výzkumu a pokud ano, že za porušení zákona bude vědec potrestán. Které předpisy by mohly být porušeny, ale zpráva neuvádí. Jisté je, že Dr. He je v  jakémsi domácím vězení a v očekávání, jak se vše vyvine. Oficiálnímu tvrzení, že se vše dělo zcela mimo výzkumný plán a bez vědomí univerzity a že ke klinickým pokusům došlo bez vědomí akademických orgánů, věří asi jen málo kdo.

S jistou dávkou sarkazmu: Tady se pokusili vyrábět modifikované super-Číňany.  Kredit: Perthlawstudent
S jistou dávkou sarkazmu: Tady se pokusili vyrábět modifikované super-Číňany. Kredit: Perthlawstudent


Také nejnovější zpráva agentury Xinhua stojí za povšimnutí. Uvádí se v ní, že jak dvojčata, tak i další novorozenec, jsou v péči lékařů a že budou pod pravidelným lékařským zdravotním dohledem. Jinými slovy, Čína téměř oficiálně přiznává, že už jde o tři narozené „editované“ osoby.  Do projektu ale bylo přijato párů osm.

Když odhlédneme od politikaření, celou záležitost už teď lze brát jako indicii, že éra editovaných lidí započala. A také že s tím, jak se spektrum možných vylepšení genomu bude rozšiřovat, žádná instituce ani nařízení nebudou schopny tento trend zvrátit. I když odpor veřejnosti je velký, lze se opodstatněně domnívat, že editace genomu začne přinášet více pozitiv, než negativ.

 

Zda počin vědce He Jiankui už je tím, co našemu vylepšování otevřelo stavidla, ukáže až budoucnost. Zatím ale ve většině Evropy a USA, je genetická editace pro reprodukční účely zakázána. V Číně je situace právně poněkud nejasná. Ministerské pokyny zakazují výzkum embryí, který "porušuje etické nebo morální zásady". Zda zákrok v zájmu zdraví dítěte a na přání rodičů bude kvalifikován jako zavržení hodný čin, se brzo dozvíme. Jak autor He presentoval na konferenci, do jeho programu se mohly přihlásit jen páry, kde otec byl HIV- pozitivní a žena neinfikovaná a i přes tuto skutečnost se rozhodly mít dítě. Rodiče byli o možném riziku plynoucím z editace poučeni a měli možnost se rozhodnout, zda dají přednost asistenci s embryem neupraveným, nebo editovaným a vůči infekci odolnějším.

 

Předběžná zpráva vyšetřující etiku projektu ve vědcův prospěch, nevyznívá. Označuje ho za slávy chtivého a vypočítavého manipulátora s lidskou důvěrou a vyhýbajícího se kontrole. Jeho spolupracovník ale vypovídal v jeho prospěch, a že rodiče byli o všem (i rizikách z toho plynoucích) řádně informováni. Zda vše půjde až k soudu, není v tuto chvíli jasné. Univerzitě, jak se zdá, se ze zodpovědnosti podařilo vyzout. Z jeho aktivit udělala soukromou akci, kterou si financoval ze svých zdrojů sám.

Odhadnout se zatím nedá ani výše případného trestu. Osud vědce asi teď bude hodně záležet na tom, zda se u narozených dětí projeví nějaké neduhy. To ale může trvat dlouho.

 

Nynější čínské editované děti poněkud připomínají případ Louise Brownové z Velké Británie – prvního dítěte počatého ve zkumavce. To se psal rok 1978 a vzedmutá vlna hněvu od vědeckých autorit, církevních hodnostářů, včetně vyjádření Vatikánu, se tehdy nesla v duchu nepřirozenosti a zavrženíhodného činu. Nesouhlas byl hodně halasný a celosvětový.  Dnes už se nad neetičností technik IVF a ICSI nikdo ani nepozastaví. Řada párů by bez nich zůstala bezdětnými a z  IVF klinik a Center reprodukce, se stal výnosný byznys. A stejné to zakrátko bude i s centry pro editaci genomu.

 

Striktně vzato, nynější čínské děti nejsou prvními geneticky modifikovanými lidmi planety, jak se teď v mediích často mylně tvrdí. Před dvěma roky se Jordánskému páru, za asistence amerického lékaře John Zhanga z  New Hope Fertility Center, New York, narodil chlapeček. Má genom od tří rodičů. Na svět musel přijít v Mexiku, protože americké veřejné mínění a v souladu s nimi i zákony, genové inženýrství a transplantaci cizích mitochondrií (a jejich genů) nedovolují. Tehdejším hlasatelům etiky navzdory, se i tento chlapeček narodil zdráv a stal se tím prvním dítětem, které by v občanském průkazu mělo mít zapsány dvě biologické matky a jednoho otce. Dnes už jsou i tyto zákroky relativně běžnou záležitostí. I když pro většinu křesťansky smýšlejících obyvatel vyspělých západních zemí se nejednalo o metodu akceptovatelnou, jordánskému páru to nevadilo. Rodiče jsou rádi, že se vědcům podařilo sejmout z jejich rodiny prokletí spočívající v dědičné chorobě, při níž ženiny děti mřely v útrapách jedno za druhým.

 

Podle zpráv od Američana Dr. Williama Hurlbuta ze Stanfordu, který je s čínským vědcem už dva roky v kontaktu a minulý týden se mu s ním podařilo telefonicky spojit, je Dr. He Jiankui  v univerzitním bytě. Dle jeho slov je s ním zacházeno uctivě. Jeho pokoj má hlídat uniformovaná stráž. Z konverzace  vyplynulo, že "on a úřady si myslí, že to je dobrý nápad". Přidělená stráž ho má chránit před médii a všemi, kteří se ho snaží kontaktovat.

 

Zatím nejnovější zpráva je ze stránky jeho zaměstnavatele:  Southern University of Science and Technology. Praví se tam, že Dr. He Jiankui už není jejich zaměstnancem. Jinak řečeno, byl vyhozen. Tuto kauzu se budeme snažit dál sledovat. Nikoli kvůli autorovým oplétačkám s komisemi, ale ze zájmu, jak si jeho editované děti povedou zdravotně. Zda možné poškození jiných genů, které nelze ani u CRISPR/CAS9 zcela vyloučit, se na nich nějak projeví. To bude tím, co urychlí, nebo zbrzdí zavádění editace do širší praxe.

 

Literatura

Marilynn Marchion: China seems to confirm scientist's gene-edited babies clai, The Associated Press., January 21, 2019

Lucia Lopalco: CCR5: From Natural Resistance to a New Anti-HIV Strategy, Virusis doi: 10.3390/v2020574

Southern University of Science and Technology  https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Science_and_Technology_of_ChinaThe He Lab.  https://www.youtube.com/channel/UCn_Elifynj3LrubPKHXecwQ/featured

 



Datum: 24.01.2019
Tisk článku

Věda podle abecedy - Koubský Petr
 
 
cena původní: 199 Kč
cena: 199 Kč
Věda podle abecedy
Koubský Petr
Související články:

Bimaternální dcery žijí déle než jejich vrstevnice     Autor: Josef Pazdera (14.10.2018)
Šplhavnice zlatá v roli fytoremedikátora     Autor: Josef Pazdera (24.12.2018)
Fotorespirační mutanti aneb zkratka ve fotosyntéze = 40 % výnosu k dobru     Autor: Josef Pazdera (07.01.2019)
GOC rýže aneb jak Číňané vypálili Američanům rybník     Autor: Josef Pazdera (17.01.2019)



Diskuze:

Zpackaný přelom

Dušan Král,2019-02-03 19:21:01

Co nebylo v článku zdůrazněno, je fakt, že tato modifikace se příliš nepovedla, viz článek z časopisu Vesmír...

https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2018/12/poprask-kolem-dvojcat-prvnich-deti-editovanym-genomem.html

Odpovědět


Re: Zpackaný přelom

Lukáš Fireš,2019-02-05 11:31:17

Děkuji za odkaz. Pár citací:

* Střih do genu CCR5 *
... v severní Evropě je v populaci rozšířený defekt tohoto genu označovaný jako Δ32, při kterém z genu CCR5 v jednom místě vypadlo 32 písmen genetického kódu...


* Přínosy a rizika *
V podobných případech bývá namístě zvážit přínosy a rizika. A v tom He a jeho tým vážně pochybili. Zásahem do DNA embryí se vůbec nesnažili napodobit mutaci Δ32. Molekuly jejich CRISPR-Cas9 nebyly konstruované pro jiný účel, než je přestřižení DNA uvnitř genu CCR5. A ani tento záměr se nepovedlo bezezbytku naplnit.

Jedno z děvčat zřejmě získalo zákrokem jeden výtisk genu CCR5 zkrácený o čtyři písmena genetického kódu a druhý výtisk ochuzený o jedno písmeno genetického kódu. Budou takto poškozené geny CCR5 chránit děvče proti viru HIV stejně dobře jako mutace Δ32? To není podle odborníků vůbec jisté. U druhého děvčete dopadl zásah do dědičné informace ještě hůř. Zasažen byl jen jeden gen CCR5 a z něj vypadlo patnáct písmen genetického kódu. Zákrok zjevně nezasáhl všechny buňky. To znamená, že toto děvče má v části buněk svého těla dvě plně funkční kopie genu CCR5 a v části buněk jednu funkční kopii a jednu kopii zkrácenou o 15 písmen genetického kódu. Lze říct téměř s jistotou, že děvče odolnost k viru HIV nezískalo, ale čelí všem rizikům spojeným s poškozením DNA mimo cílové místo. Vědci se shodují v tom, že narození dítěte z embrya s takto pozměněnou dědičnou informací je neospravedlnitelné.

Bez kontroverze není ani narození prvního děvčete. Pokud má skutečně nefunkční geny CCR5, pak je sice odolnější k viru HIV, ale zároveň je náchylnější k infekci virem západonilské horečky a k těžkému průběhu infekcí chřipkovými viry. Před těmito zdravotními komplikacemi totiž funkční gen CCR5 chrání. Nedávné experimenty na myších naznačují, že gen CCR5 může sehrávat nezanedbatelnou roli také při vývoji mozku. Nad dívkou se tedy vznáší riziko poruch postihujících nervové funkce.

Odpovědět

Dá se nějak zjistit?

Michal Mayer,2019-01-28 10:06:54

Jestli je člověk jeden z těch 100 milionů Evropanů?

Odpovědět


Re: Dá se nějak zjistit?

Milan Krnic,2019-01-29 09:25:06

Dá!

Odpovědět

Jirka Lukeš,2019-01-25 09:23:12

Jirko, přečtěte si článek ještě jednou. V clánku autor nepíše, že by transplantce mitochondrií byla editace, ale jen že chlapeček byl GMO. A to byl. Nesl totiž cizí DNA. (mitochondrie mají kruhovou DNA a ta nebyla od manželského páru). Chlapec byl nositelem cizorodé DNA a bude ji přenáčet na své potomstvo. Je tedy GMO.

Odpovědět

Tak 10 nebo 100 milionů?

Jirka Niklík,2019-01-24 19:28:55

V textu se tvrdí, že žádoucí anti-HIV mutaci má 10 milionů, respektive 100 milionů lidí. Tak kolik?

Odpovědět


Re: Tak 10 nebo 100 milionů?

Novák Jiří,2019-01-24 22:20:00

Bude to k těm 100 milionům. Mělo by to být asi 10% evropské populace, možná o něco víc nebo míň.

Pokud jde o tu bezpečnost: Příslušná mutace genu CCR5, pokud vím, sice zajišťuje odolnost vůči HIV a některým dalším chorobám, jak to popisuje článek, ale na druhou stranu zase způsobuje těžší průběh některých jiných virových chorob, např. klíšťové encefalitidy. Což je IMHO důvod, proč má tahle mutace jenom desetiprocentní zastoupení v naší populaci.

Odpovědět


Re: Re: Tak 10 nebo 100 milionů?

Josef Pazdera,2019-01-25 09:40:45

jj. První číslo v článku 100 milionů je správně u druhého mi v přepisu vypadla nula :( Díky za echo, V článku již upraveno.

Odpovědět

Děkuji za kvalitní článek

Lukáš Fireš,2019-01-24 18:13:11

Psát o něčem tak kontroverzním není lehké, ale já si článek opravdu užil. Rád jsem si přečetl, že možnou (byť jistě ne jedinou) motivací bylo umožnit párům, kde otec je HIV+, mít potomka. Dále jsem se rád dozvěděl, že onu mutaci má již tolik lidí, tedy, že je (relativně) bezpečná. Stále je tu však riziko, že editor napáchal i škody, čas ukáže, ale právě pro to pro mne tento experiment zůstává neetickým, nebezpečným, ač se velmi posunul k hranici přijatelnosti (i když pro mne ne za ni).

Rád bych zároveň poopravil část "Striktně vzato, nynější čínské děti nejsou prvními geneticky modifikovanými lidmi planety...", nu, striktně vzato nešlo o editaci genů ale o transplantaci jadérka do jiného vajíčka (dvě matky - jedna dodala "obal + mitochondrie" a druhá "DNA") a to bylo následně oplozeno (jeden otec - opět "DNA"), tedy pokud jsem správně informován (a samozřejmě trochu zjednodušuji). Výsledkem je sice jedinec, který má "genetický materiál" (tedy včetně mitochondrií) ze tří různých lidí, ale každou část od někoho, nic se needitovalo, nic nepřepisovalo, žádný genetický materiál nebyl modifikován, pouze zkombinován (vlastní mixování DNA otce a matky proběhlo "normálním způsobem").

Když se znovu vrátím k etice a k přirovnání k Louise Brownové, ano, jistá podobnost tu je, to ať posoudí "vědecká obec", jak jistí si tehdy byli, zda udělali dostatek pro zajištění zdraví matky i dítěte (v případě, že by přežilo, což se stalo). Ani zde nevím, jaké testy byly provedeny během těhotenství a jaká je jistota či nejistota, že CRISPR krom chtěné editace napáchal i nějaké škody. Proti editaci apriori nic nemám, ale bezpečí zůčastněných musí být na prvním místě.

Tak či onak, je to k zamyšlení :)

Odpovědět


Re: Děkuji za kvalitní článek

Jirka Lukeš,2019-01-25 09:22:49

Jirko, přečtěte si článek ještě jednou. V clánku autor nepíše, že by transplantce mitochondrií byla editace, ale jen že chlapeček byl GMO. A to byl. Nesl totiž cizí DNA. (mitochondrie mají kruhovou DNA a ta nebyla od manželského páru). Chlapec byl nositelem cizorodé DNA a bude ji přenáčet na své potomstvo. Je tedy GMO.

Odpovědět


Re: Re: Děkuji za kvalitní článek

Lukáš Fireš,2019-01-26 15:48:22

Bylo to vůbec na mě? Nejsem Jirka a nahoře jste napsal totéž, bez reakce na kohokoliv.

Je úplně jedno, jestli mají mitochondrie kruhovou DNA nebo RNA nebo jakýkoliv jiný genetický kód, sám jste nositelem cizorodé DNA - od otce a matky a k tomu ještě nějaká ta "přirozená" mutace. Je dítě ze zkumavky, které vzniklo vpravením spermie přimo do vajíčka GMO? Není to snad též "nepřirozené" zavedení "genetického materiálu"? Dle paragrafů není, protože "oplození in vitro" je v zákoně z GMO výslovně vyloučeno, což v mých očích pouze dokazuje vágnost (a hloupost) vlastní definice GMO.

Chlapeček nebyl editován, byl sice GMO dle "Přílohy č. 1 k zákonu č. 78/2004 Sb." 1b či 1c (a že jediněc vzniklý vpravením spermie do vajíčka by byl nejspíše též, pokud by 2a výslovně nevylučovala z GMO "oplození in vitro"), zatímco zde mluvíme striktně o editaci, tedy 1a: "techniky rekombinantní nukleové kyseliny vytvářející nové kombinace dědičného materiálu vložením úseku nukleové kyseliny připravené jakýmkoli způsobem mimo organismus do jakéhokoliv viru, bakteriálního plasmidu nebo jiného vektorového systému a jeho následným začleněním do organismu příjemce, ve kterém se normálně nevyskytuje, ale ve kterém je schopen dalšího množení,"

Ani já nikdy neřekl, že chlapeček nebyl GMO, pouze "poopravil", tedy "uvedl na pravou míru", aby bylo zcela zřejmé, kde k editaci došlo a kde ne. Čínské děti vskutku nejsou prvními GMO, dle současné definice (78/2004 Sb.), ale rozhodně prvními editovanými (tedy alespoň veřejně přiznané).

Odpovědět


Re: Re: Re: Děkuji za kvalitní článek

Marika Motnerová,2019-01-28 01:46:03

Lukáši, myslím že to bylo na Vás. V článku jsem nenašla, že byl chlapec editován, ale GMO. Ve Vaší opravě pak tvrdíte totéž. Nějak tomu nerozumím. V názvu se zase praví, že čínské děti jsou editovány. Což asi chcete uvést na pravou míru, ale zase tvrdíte totéž. Co je tedy v článku špatně a co vlastně opravujete?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Děkuji za kvalitní článek

Lukáš Fireš,2019-01-28 08:24:43

Mariko, celé je to o definici "geneticky modifikovaný". 78/2004 § 2d: "d) geneticky modifikovaným organismem - organismus, kromě člověka" - vidíte to? Nejsem právník, ale pokud GMO označujete to, co říká zákon, pak žádný človek nemůže být GMO, neb je z toho zákona výslovně vyjmut (stejně jako "oplození in vitro"). Mimochodem v příloze 1a se navíc píše "ve kterém se normálně nevyskytuje", takže ani tyto děti nejspíše nejsou GMO, i kdyby se to vztahovalo na lidi.

Josef se tou větou v článku jistě opřel o (anti-)GMO a v tom jsme v mnohém za jedno. Pak je to tedy o významu "GM" a snad uznáte, že transplantace jadérka je na samém okraji toho, co se dá rozumně za "GM" považovat, tedy spíše nedá.

V pravdě nemám chuť tu dál slovíčkařit, informaci v článku jsem tedy doplnil a každý ať už si pohraje s definicí sám.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Děkuji za kvalitní článek

Marika Motnerová,2019-02-02 10:46:09

Lukáši, mlžíte podstatu vašich rádoby oprav a jak chcete odvést pozornost od těch Vašich výtek, zamotáváte se do toho čím dál tím víc. S tím jadérkem jste tomu nasadil korunu. Transplantace mitochondrií není transplantace jadérka. Možná byste měl nastudovat co je to jadérko.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děkuji za kvalitní článek

Lukáš Fireš,2019-02-05 09:05:21

http://www.osel.cz/9030-narodil-se-prvni-gm-chlapecek-s-genomem-tri-rodicu-a-je-zdrav.html
"Výzkumníci ve své zprávě uvádějí, že zdravý jaderný genom matky (jádro s chromozomy) využili a přenesli do vajíčka dárkyně. Tomu ale předtím jeho jádro s chromozomy odsáli. Z darovaných vajíček využili vlastně jen vnější obal s cytoplazmou (a tím i zdravými mitochondriemi). Teprve pak do něj vložili pacientčino jádro s informacemi, podle kterých se život vyvíjí."

http://www.osel.cz/4590-transplantace-mitochondrialnich-genu.html
"Když tedy nemohla přijít hora k Mohamedovi, sáhli vědci k jednodušší variantě - přenesli jadernou DNA k mitochondriím. Transplantovali jádro do jiné buňky – do buňky se zdravou mitochondriální DNA."

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Děkuji za kvalitní článek

Marika Motnerová,2019-02-22 11:19:54

No vidíte Lukáši, že jste se to uz doučil - a teď už víte co to je jadérko, takže už to príště nebudete plést. Ale nebylo třeba zase jen mlžit a uhýbat od své chyby odkazem na články s mitochondriemi, které s jadérkem nesouvisejí.

Odpovědět

Skvělé!

Pavel R.,2019-01-24 14:17:48

Odpovědět

Tradice

Hájek Jindra,2019-01-24 11:52:58

Osel zase antiekologiký a protináboženský. Jemi vás líto. Zajeďte si do Rakouska a podívejte se natunádheru malych soukromých farem...

Odpovědět


Re: Tradice

Jan Novák9,2019-01-24 14:51:11

Malé soukromé farmy čechy neuživí a stejně tak češi neuživí malé soukromé farmy. Cena produkce je příliš vysoká. Můžeme mít HDP per kapita 60% německa, ale průměrná mzda je okolo 20%. On ten miliardář nesní o tolik víc než obyčejný člověk a obyčejný člověk na to nemá peníze. Jeden miliardář ale dokáže obrat 100 000 lidí o nezanedbatelnou část mzdy.

Odpovědět


Re: Re: Tradice

Alexandr Kostka,2019-01-27 23:05:42

Chyba není v tom, že by soukromá farma produkovala draze. Soukromá farma je nadšená, když od ní koupíte brambory za 10 kč/kg. Problém je, že překupník radŘeěji vezme odporné dotované brambory z Francie, které díky dotaci doveze za 5 kč, včetně dopravy. (A pak je prodá za 18) Řešení by bylo jediné, pokud by lidé dokázali od překupníka ty hnusy nekoupit, ale bohužel, s marží přes 300% je mu fuk, kolik mu jich shnije, vždy je v zisku.

Odpovědět


Re: Tradice

Petr 1,2019-01-24 17:53:43

Tomu se říká sarkasmus jako řemen.

Odpovědět

GMO x EU

Hans Mahraner,2019-01-24 11:21:10

To by me zajimalo, jestli tem trem (a v budoucnu asi i dalsim) detem zakaze EU vstup na sve uzemi, nejsou prece schvaleni pro uvadeni do obehu.
Na tomto, z meho pohledu pripadu na hrane, je krasne videt, jak jsme v Evrope uplne mimo realitu. Vetsina sveta se snazi cilene geneticke modifikace vyuzit ke prospechu, jak je videt, tak v Cine si troufnou i na editaci genomu lidi. A v EU si lidi mysli, ze geny jsou zlo, protoze non-GMO organismy geny nemaji. Nahodnou mutagenezi slechtene rostliny jsou OK, ale cilene upravene treba CRISPRem jsou spatne. Stejne tak u zvirat, viz prasata s pozmenenym CD163 rezistentnim k viru PRRS. Ale ono je to v podstate tak asi spravne, uz davno jsme skanzenem pro turisty z USA a Ciny.

Odpovědět


Re: GMO x EU

Alexandr Kostka,2019-01-24 22:29:17

Nechci být špatný prorok, ale podívejte se třeba na délku života klonovaných zvířat. A na to, kolik živě narozených přežívá. Mám dojem, že případný zákaz vstupu nebude třeba řešit ještě dost dlouho.

Odpovědět


Re: GMO x EU

Roman Sobotka,2019-01-25 11:11:57

Priznam se, ze me to take napadlo. Vzhledem k tomu, ze CRISPR je od lonskeho roku v EU GMO a clovek = organismus (definici 'genetic material..' clovek asi take splnuje), tak dany modifikovani jedinci do EU nemohou... leda, ze by dostali razitko od komise EU. No, bude to jeste legrace, az se v EU budou muset sekvenovat i veprove konzervy, jestli tam cinane nedavaji CRISPR prase.. (+ transgeni soju).

Ad klonovani, to je oproti CRISPR hodne brutalni zasah (epigenetika atd), to bych nesrovnaval.

Odpovědět

Aktívna imunizácia

Palo Fifunčík,2019-01-24 10:41:16

Osobne nie som zástancom génovej "manipulácie" , ja som zo "starej" školy a zástanca aktívnej imunizácie . Čas ukáže , ako sa tieto deťúrence v buducnosti vysporiadajú s vírusovými nástrahami .

Odpovědět

imunitu nemáme jen tak

Jarda Votruba,2019-01-24 08:51:35

Ale získali jsme jí , dle mého, v průběhu věků, kdy evropu kosili mor, cholera, neštovice a plno jiných epidemií. Ty v dané době zlikvidovali až polovinu populace. Tu co měla smůlu a neměla správnej gen. Ti se správným genem předali odolnost potomkům. Pak přišla další vlna nemocí a situace se opakovala. Po několika ranách biče božího tu máme odolnýho bělocha.
Proč to nefungovalo v Asii a Africe, když tam nemoci epidemie taky určitě zasáhli? V asii je prostě lidí jako sraček a množí se jak králíci, tam ty epidemie prostě usouložili a proto se tam dobrý geny moc nerozšířili. V Africe je to zase všude daleko a pohyb lidí asi nebyl tak velkej jako v Evropě a proto se nemoci moc nerozšířili. A když ano, tak pomřeli všichni a území bylo osídleno až za několik generací populací co zase neměla žádné ochrané geny.

Odpovědět


Re: imunitu nemáme jen tak

Jirka Niklík,2019-01-24 19:33:12

To je divná představa evoluce. Prostě populace je odolná proti tomu, co na daném kontinentě řádí. Evropan se před cestou do nějaké tramtárie taky musí nechat očkovat proti všemu možnému, s čím se v Evropě nikdy nikdo nesetkal.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace