Podle americké agentury EPA mohou být nízké dávky toxinů a záření prospěšné

Kontroverzní změna konceptu nebezpečných látek trumpovskou agenturou pro ochranu životního prostředí USA čelí rozsáhlé kritice odborníků na veřejné zdraví. Podle nich nový přístup EPA komplikuje ochranu Američanů před nebezpečnými látkami a nahrává průmyslu a dalším velkým znečišťovatelům prostředí.

Environmental Protection Agency.

Americkou vládní agenturu pro ochranu životního prostředí EPA společně s dalšími vládními úřady převzali Trumpovi lidé. A v tomto případě je to hodně znát. Ukazuje se, že ochrana životního prostředí leží Trumpovi a jeho kumpánům hodně v žaludku, a tak se teď hodně věcí mění.

Loni v dubnu EPA navrhla nové standardy a celou novou filozofii, jak by se mělo postupovat při výzkumu a aplikacích dopadů chemických látek a záření na lidské zdraví. V tomto návrhu EPA ustupuje ze svého doposud velice opatrného přístupu k mnohem pružnějšímu pojetí. Nedávno celou situaci důkladně probraly Los Angeles Times v článku od Susanne Rust.

Americká EPA a další federální agentury po celá desetiletí spoléhaly při studiu a regulacích toxických látek a záření na takzvaný lineární bezprahový model. Takový model počítá s tím, že když je nějaká látka v nějakém množství nebezpečná, tak je prostě nebezpečná v jakémkoliv množství. A čím více takové látky je, tak tím je nebezpečnější.

Ed Calabrese. Kredit: UMass Amherst.

Problém je samozřejmě v tom, že účinky řady látek nejsou ještě dobře prozkoumané. A co je rovněž pravidlem, podle některých studií je určitá látka nebezpečná, podle jiných nebezpečná není a podle ještě dalších je vlastně v jistém ohledu prospěšná, čemuž se říká hormeze. Existuje celá řada příkladů, kdy je nebezpečná látka či faktor v malém množství vlastně prospěšná, i když konkrétní mechanismy obvykle nejsou příliš známé. Platí to o radioaktivním záření, celé řadě jedů a z jistého úhlu pohledu je takovou hormezí i sport, alkohol, sauna, půst a další libůstky, které přinášejí organismu dočasnou zátěž.

Na změně postoje EPA se zásadním způsobem podílel dlouholetý propagátor hormeze, toxikolog Ed Calabrese z University of Massachusetts, kterého vládní agentury doposud ignorovaly, a kolegové se mu obvykle vysmívali. Calabrese si pochopitelně užívá svou hvězdnou hodinku a nejspíš moc nepřemýšlí o možných problémech.

Expert na veřejné zdraví David Jacobs z University of Minnesota tvrdí, že hormeze sice může být užitečná v klinickém prostředí, není prý ale vhodná jako koncept pro regulaci nebezpečných látek a záření. Podle Jacobse přináší praktické problémy, v jejichž důsledku může být vážně ohroženo zdraví obyvatelstva. Není prý například prakticky možné detailně sledovat, jak velkému množství záření či chemikálií byl kdo vystavený a následně pak přizpůsobovat práci jednotlivců. Lékaři v nemocnici mají všechno pod kontrolou a v případě potíží mohou ihned zakročit. V továrně nebo na farmě je to pochopitelně problematické.

Současný šéf EPA Andrew R. Wheeler je kritikem limitů emisí skleníkových plynů a bývalým lobbistou uhelného průmyslu. Kredit: US EPA.

Jestli EPA navržený koncept „Strengthening Transparency in Regulatory Science“ schválí, tak si podle expertů na veřejné zdraví zadělá na velké problémy. Výsledkem by mohly být nové standardy na všechno, od čistého vzduchu až po pitnou vodu, většinou přitom méně přísné, než ty stávající. Podle jednoho z těchto expertů Davida Michaelse z George Washington University představuje nový koncept nebezpečnosti látek přesně to, o co průmysl usiluje už velice dlouho. Jak říká Michaels, byl to jejich svatý grál, a teď ho mají nadosah ruky.

Na druhou stranu, podle řady názorů se společenské kyvadlo ochrany přírody v posledních letech v USA příliš vychýlilo na jednu stranu. Nejde přitom o správnost postojů, ale prostě o to, že to byl velký výkyv. Není vlastně divu, že se teď kyvadlo vrací zpátky s citelnou razancí. Další věc je, že dosavadní lineární bezprahový model vlastně v řadě případů neodpovídal skutečnosti. Je ok chránit zdraví lidí úmyslnou lží? Zdraví je na prvním místě, to je fakt, ale co karma ochrany přírody? Průmysl, který nepochybně rovněž nemá ke lžím daleko, zase tvrdí, že regulace založené na lineárním bezprahovém modelu z nich ždímají ohromné výdaje, které prý jsou někdy neopodstatněné. Bude jistě zajímavé a poučné v této věci v USA sledovat další vývoj.

Literatura
Los Angeles Times 19. 2. 2019.

Autor: Stanislav Mihulka

Datum: 01.03.2019

Tisk článku

Související články:

Dobytek otepluje Zemi více, než ropný těžařský průmysl s plynárenským dohromady Autor: Josef Pazdera (15.07.2014)
Čistič skleníkových plynů se recykluje Autor: Josef Pazdera (03.12.2018)
Válka proti vědě? Proč nemá smysl hrotit debatu proti odpůrcům vědy Autor: Stanislav Mihulka (18.01.2019)

Diskuze:

on celý přístup stojí za starou belu

Jarda Votruba,2019-03-04 13:13:38

Vždy by se měli určit hraniční dávky kdy už látka začíná být škodlivá. A ne jak nyní EU uvažuje o zákazu olova. Jen proto aby úředník vykázal činnost a nezjistilo se, že je vlastně zbytečný. Že je např. to olovo jedovaté, to se nikdo nehádá. Ale celé generace lidí žijí dodnes ve starých domech, kde jsou třeba i jen části rozvodů pitné vody v olovu. A dožívají se i požehnaného věku.

Nebo zákaz furanů v rumu. Nikdo neprokázal, že to v rumu škodí, ale raději to zakážeme. Hlavně se nesmíme bránit prokazatelně nebezpečnému masu z Polska.

Kdyby zvítězil zdravý rozum, tak by byl ráj na zemi.