Nahradí u bolavých mozků chemii elektrostimulace?  
Moderní medicína toho má na mírnění utrpení hodně. I na to duševní. V naprosté většině se to polyká a jen výjimečně aplikuje potíráním, nebo injekčně. Hitem poslední doby se stávají nosní spreje. Jeden takový už schválila americká FDA. Chmury z depky prý zažene dříve, než bys řekl švec. Není divu, účinnou látkou je esketamin. Od ketaminu, za jehož držení by nás zavřeli, se přitom liší jen v detailech. Psychiatři v Severní Karolíně si řekli, že „dost už bylo chemo“ a zkusili se poprat s bolestí duše elektrickým proudem.

To, čemu říkáme depka, nás po krátké době přejde a jsme zase fit. Když se nás drží dlouho, začne to být vážné a odborníci mluví o Major Depressive Disorder. To už je nemoc, která se od obyčejného smutku odlišuje ztrátou sebeúcty, nezájmem o cokoliv příjemného a zábavného. Život bez energie se nám stává psychickým utrpením a bolestí bez příčiny. Aby toho nebylo málo, tak se k tomu rádi přidávají nechtění „hosté“ - našeptávači falešných přesvědčení a vidin, které ostatní nevidí a neslyší, a ani nemohou. Výsledek je tristní:  2  až 8 procent dospělých pacientů s depresí končí sebevraždou.  A polovina z těch, kteří zvolili odchod sebevraždou, depresemi trpěli.

Na lékařské fakultě UNC v laboratoři Dr. Frohlicha cíleně stimulují pacientům s MDD prefrontální oblast mozku. Normalizací oscilací v pásmu alfa je zbavují tíživých psychických bolestí. Kredit: Brian Strickland, UNC.
Na lékařské fakultě UNC v laboratoři Dr. Frohlicha cíleně stimulují pacientům s MDD prefrontální oblast mozku. Normalizací oscilací v pásmu alfa je zbavují tíživých psychických bolestí. Kredit: Brian Strickland, UNC.


Když se řekne pouštění elektrického proudu do mozku, nejspíš se nám vybaví hororové scény filmových kasovních trháků, případně léčebné elektrošoky zvané elektrokonvulzivní terapie (ECT).  Vzájemně se od sebe moc neliší. Snad jen tím, že už se takové zákroky začaly provádět v celkové anestézii, což je k dotyčnému šetrnější. S rostoucí nabídkou a snadnou aplikovatelností antidepresiv a neuroleptik, a také zpřísněnému dohledu na dodržování lidských práv, se od ECT v psychiatrických léčebnách, dříve tak oblíbené metody, ustupuje. Své místo si ale ještě udržuje v případech, kdy je braní prášků z nějakého důvodu, například těhotenství, nežádoucí.

 

Dnešní povídání se také týká působení elektrického proudu na mozkovou kůru, ale na rozdíl od ECT v něm jde jen o proud nicotných hodnot. Takových, jaké jsou pro mozek takřka fyziologické a zhruba odpovídají signálům vznikajícím elektrochemickou činností obrovské sítě neuronů. Porovnávání s ECT a  jeho průvodními stavy, k nimž se řadí dezorientace, křeče, zvracení a poruchy paměti, proto není na místě.


Nejspíš jste už slyšeli i o transkraniální stimulaci stejnosměrným proudem, tzv. tDCS metodě, která má zvyšovat „inteligenci“.  Před lety, kdy  byla metoda tDCS na samém začátku, měla sloužit jen jako rehabilitační léčba pacientů po mozkové mrtvici. Jenže se na pokusných primátech a dalších dobrovolnících z říše zvířat ukázalo, že jim to zlepšuje kognitivní schopnosti (schopnost si věci zapamatovat). Poznatek se rázem stal předmětem byznysu, v němž šarlatáni zapomínají podotknout, že když se použijí elektrody větších rozměrů, je stimulována celá oblast jako celek a výsledek je kontraproduktivní. Také zamlčují, že efekt je na hranici průkaznosti a že se zlepšení dostává prakticky jen u předem aktivovaných spojů. Že rozhodující pokusy probíhaly na makacích,...

 

Dnešní poznatek nemá dokonce ani s tDCS nic společného. Podobné na tom je jen to, že v pokusu byl rovněž použit proud. Tentokrát ale nešlo o proud stejnosměrný, nýbrž střídavý, a proto autoři mluví o metodě „tACS“. Pravdou je, že vědci nešli při svém pokusničení tak úplně naslepo. Již z dřívějších pokusů bylo známo, že v mozku nám nejen, že běhají proudy samovolně (vznikají tokem iontů, které jsou kladně a záporně nabité), ale že do jisté míry se tato mozková činnost synchronizuje.  V mozku se to projevuje vlnami a jedny z těch prvních objevených oscilují v pásmu 8 – 12 Hz. Proto se tomuto pásmu dostalo názvu alfa pásmo. O těchto oscilacích se také již krátkou dobu ví, že jsou pro běžný život důležité, a že když se v mozku „rozhodí“, začneme mít problém. Projeví se schopností, respektive neschopností, udržet pozornost, a ovlivní nám to i „pamatováka“. Aby odborník neurazil a nepřišel o klienta, vyjadřuje se ve smyslu „zhoršeného přístupu k uloženým informacím“.

University of North Carolina at Chapel Hill, USA
University of North Carolina at Chapel Hill, USA. Kredit: UNC


Ty, kdož si u lékaře  postěžují „na hlavu“, pošlou na elektroencefalograf. Z mnoha takových EEC záznamů se neurologům podařilo vyčíst, že pacienti s MDD mají aktivitu mozku ve zmíněném alfa pásmu zvýšenou. A také že se většinou problém vztahuje na levou hemisféru. V odborné literární hantýrce se píše o asymetrii alfa. Laicky řečeno, oscilace jsou pro mozek důležité, ale všeho moc škodí. Když v mozkové kůře dojde k asymetrii v alfa pásmu, máme co do činění s depresemi a sklonem ke sprovození se ze světa vlastní rukou.

Zatímco v našich končinách máme s normalizací zkušenosti věru neblahé, Američany to netíží a rozhodli se prověřit, zda by na normalizaci nemohlo být i něco pozitivního. Ověřovali si to pokusem, v němž se snažili pacientům s MDD dát jejich zvýšenou alfa aktivitu „do latě“. K umravnění rozháraných mozkových vln využili již zmíněný střídavý proud. Do mozků ho pacientům pouštěli elektrodami umístěnými na povrchu lebky.  Normalizaci vynucovali proudovou hodnotou 1 miliampér na anodách, mínus dva miliampéry na katodě s frekvencí deseti hertzů.

 

Mozek je ale prevít a občas reaguje i na takzvané placebo. Aby vědci tento zkreslující prvek vyloučili, provedli na části pokusných lidských králíků slepý pokus. To znamená, že pacient nevěděl, zda mu pouštějí do mozku impulzy k zesynchronizování jeho mozkových vln, nebo mu čepici s elektrodami dávají na hlavu jen tak, aby se neřeklo.

Morgan L. Alexander, první autorka studie University of North Carolina
Morgan L. Alexander, první autorka studie University of North Carolina


Pokus ale nebyl jen slepý, byl dvojitě slepý. V tomto případě to znamenalo, že ani doktor, který s pacientem pracoval, neměl nejmenší tušení, co že to pacientovi do hlavy pouští.

Organizátoři studie si byli vědomi, že ve vícečetném týmu, zvláště je-li v něm zastoupeno i něžné pohlaví, je snaha udržet něco v tajnosti iluzorní. Vyřešili to tím, že přibrali do party počítač s programem Matlab (Mathworks, Natick, MA; NIDaq USB 6001, National Instruments, TX, USA). A rozhodnutí, kam kterého z pacientů zařadit, nechali na něm. Tak se stalo, že až do konce pokusů nikdo z členů týmu netušil, kterým pacientům počítač  vlny umravňoval a kterým ne.

Aby vědci dostali z pokusu informací co nejvíce, nechali počítač vybrat tři skupiny místo dvou. Pacientům ze skupiny „jedna“ počítač denně ordinoval  čtyřiceti minutové proudové relace o frekvenci 10 hertzů. Pacientům skupiny „dvě“ pouštěl fiktivní program s nulovým proudem. Pacientům skupiny „tři“ proudové kejkle prováděl, ale na frekvenci 40 hertzů. Důvod ke zřízení třetí skupiny byl prostý. Pomohlo to ověřit správnost předpokladu – že to, co stav pacienta zlepšuje, jsou skutečně umravněné oscilace v pásmu alfa. Dovolovalo to vyloučit případnou chybu, pokud by zlepšení bylo zásluhou jakékoliv proudové stimulace mozku (i té necílené na alfa pásmo).

Připojujeme se k apelu české Wikipedie. Zamýšlená legislativa EU by se výrazně dotkla i těchto stránek.
Připojujeme se k apelu české Wikipedie. Přijetí zamýšlené legislativy EU by se výrazně dotklo i těchto stránek.


Závěr

 

Odzkoušená modulace endogenní mozkové aktivity sinusovým vzorem elektrického proudu vykázala statisticky významné zlepšení stavu pacientů. Vadou na kráse prezentované studie je malý rozsah souboru, na němž pokus probíhal. Tři desítky pacientů nejsou nic moc. Autorům ale budiž ke cti, že na rozdíl od jiných podobných studií, zvolili dvojitě slepý experiment, což jejich výsledkům dodává na důvěryhodnosti. Nejspíš tak můžeme souhlasit s jejich tvrzením, že pro nemocné s MDD mají alternativní léčbu bez chemie. Pokud statistiky psychiatrů nepřehánějí, tak by nemocných s MDD, kteří by z nového poznatku mohli mít užitek, mělo mezi námi být okolo 16 %. To je dost na to, aby se nějaký jiný tým pokusil výsledky Američanů ze Severní Karolíny zopakovat, a jejich novince cestu do klinické praxe tím urychlit.


Literatura

Morgan L. Alexander,  et al.: Double-blind, randomized pilot clinical trial targeting alpha oscillations with transcranial alternating current stimulation (tACS) for the treatment of major depressive disorder (MDD), Translational Psychiatry 9, Article number: 106 (2019)

Datum: 25.03.2019
Tisk článku

Mozek - Parker Steve
 
 
cena původní: 89 Kč
cena: 76 Kč
Mozek
Parker Steve

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace