Nahrazovat plastové nákupní tašky textilními je asi tou nejhorší variantou  
Dánské ministerstvo životního prostředí si nechalo zpracovat studii dopadu používání plastových nákupních sáčků na „zdraví“ naší matičky Země. Výsledky Dánové zveřejnili v publikaci „Life Cycle Assessment of grocery carrier bags“. Vyplývá z ní, že z environmentálního pohledu jsou plastové sáčky tím nejrozumnějším řešením a že aktivisty propagovaná náhrada organickým výrobkem z bavlny je totální ptákovina.

Studie je přístupná zde.
Studie je přístupná zde.

Dánští ekologové dospěli k nelichotivému hodnocení náhradních variant za plastové tašky poté, co do svých kalkulací zahrnuli vše, co je pro vznik finálního výrobku potřeba a jaké škody ta která část výroby napáchá. Ukázalo se, že v případě nákupních tašek z textilií se rády opomíjí náklady na energie spotřebované při obhospodařování půdy. I tato energie, stejně jako vyrobit a dovézt hnojiva, postřiky, ... jsou nutností a produkují  skleníkové plyny. Stejně tak je tomu v případě sklizně a  potřeby pracovních sil. Nutné energie na udržení chodu strojů při zpracování příze, na chod  tkalcovského stavu a náklady na přepravu a distribucí velkého objemu materiálu.

Z takto provedeného klání, neopomíjejícího skleníkové plyny ani eutrofizaci vod, vyšly plastové tašky ekologicky nejšetrnějšími.

Je pochopitelné, že závěr budí rozpaky. Přišel totiž v době, kdy se Evropská unie, a stejně tak USA, legislativními opatřeními zasazují o pravý opak. Vzedmutá vlna nevole vede mnohé ke snaze studii zpochybnit a najít na ní mouchy metodologických nedostatků. Media si totiž vybírají ty nejkřiklavější případy a v tisku se objevují titulky jako třeba: „Nákupní tašky s organickou bavlnou musí být používány až 20 000krát, než budou pro Zemi lepší, než plastové jednorázové.“

 

Taška z organické bavlny, má trojnásobně horší dopad na životní prostředí, než ta z z klasické GMO bavlny. Vyžaduje více půdy, vody a postřiků pesticidy. (Kredit: Planet organic)
Taška z organické bavlny má trojnásobně horší dopad na životní prostředí, než ta z klasické GMO bavlny. Vyžaduje více půdy, vody a postřiků pesticidy. (Kredit: Planet organic)

Možná se čísla časem budou měnit, ale nejspíš ne o mnoho. V tuto chvíli to ale s reálnou hranicí opakovaného použití (kdy bavlněné nákupní tašky začnou planetě škodit méně než igelitky), vypadá u výrobku z klasické bavlny někde mezi použitím  50x – 1400x. Podle toho, který z pro planetu škodlivých  neduhů vypíchneme - zda potřebu energie, likvidaci ozónu,…  Žel nejen v případě výrobků z bavlny pěstované organicky se autoři dostali za hranici reálných hodnot trvanlivosti výrobku.


Popularita omezování plastových tašek roste celosvětově. Opatření v tomto směru již přijalo 127 zemí. Nedávno se připojil i New York. Spolu s prosazováním zaváděných programů rostou požadavky trhu plast něčím nahradit. Nejen, že bavlna vhodnou alternativu nenabízí, ale trn z paty nám nejspíš nevytrhne ani papír. Výroba papírových sáčků je dražší než těch jednorázových plastových. Potřebuje mnohem více energie a vody je potřeba třikrát tolik. Dokonce i recyklace je nákladnější. Zdaleka nejhorší na papíru ale je, že náhrada vyvolává rostoucí poptávku po dřevní hmotě, což zvyšuje tlak na odlesňování krajiny i deštných pralesů.

 

Jedna z mnoha tabulek studie.
Jedna z mnoha tabulek studie.


Je možné, že jiné týmy časem výsledky Dánům zpřesní, ale „igelitky“ patrně i jim znovu vyjdou jako ekologicky nejšetrnější. To zásadní, co lze nynější dánské studii vytknout, je, že nepostihla záležitost mikroplastů. Není třeba v tom spatřovat  zlý úmysl a lobbismus. Vliv mikroplastů na zdraví oceánů i to naše je záležitost až poslední doby a poznatky jsou zatím sporé a nejednotné. S postupem doby by ale právě zdravotní hledisko mohlo ekologickými kartami a pořadím ekologické šetrnosti zamíchat.

 

Závěr

Nejlepší asi bude řídit se zdravým rozumem a ať už to bude z plastu, biopolymeru či textilie, chodit s tím tak dlouho, až se tomu ucho utrhne. A potom ještě nezapomenout na recyklaci. Ať už se ale pytlíková kauza bude vyvíjet jakkoliv, neměli bychom jí přisuzovat velkou důležitost. V porovnání s jinými zvyklostmi, jejichž změnou můžeme přispět k omezení devastace planety, to vždy bude jen marginální záležitost. Větším efekt na zdraví planety i našich tělesných schránek by mělo mít, pokud  přestaneme jíst tolik masa, na nákupy budeme víc jezdit na kole a v obchodech nebudeme hledět jen na cenu, ale i na to, zda jde o místně vyráběný produkt.

 

Prameny

Life Cycle Assessment of grocery carrier bags

Arthur Yip's Twitter thread on the study

Datum: 27.04.2019
Tisk článku

Ekologie a životní prostředí - Červinka P.
 
 
cena původní: 169 Kč
cena: 150 Kč
Ekologie a životní prostředí
Červinka P.
Související články:

Bujarý život v království mořského plastu     Autor: Stanislav Mihulka (28.06.2013)
S papírovým pytlíkem k reprodukčnímu zdraví     Autor: Jan Nevoral (07.08.2013)
Povalujících se plastových obalů nás měli začít zbavovat motýlci, jenže!     Autor: Josef Pazdera (20.09.2017)
Jaký je potenciál využití biomasy v Česku a ve světě     Autor: Jan Kašinský (15.02.2019)
Obnovitelné zdroje a jejich spolehlivost.     Autor: Jan Kašinský (25.02.2019)
Proč začali zelení aktivisté "lámat" Gretu Thurnbergovou?     Autor: Vladimír Wagner (21.03.2019)



Diskuze:

Není to zdaleka jediný případ

Stanislav Brabec,2019-05-13 00:57:50

Zrovna jsem si říkal něco podobného, když jsem nedávno procházel pražskou Náplavkou po skončení Veggie marketu, a viděl jsem ty koše na směsný odpad přetékající kelímky s nápisem 100% kompostovatelné.

Já to vidím tak, že takové „cool-eko“ chování je moderní kult. Ty tři koruny za kompostovatelný kelímek jsou obětina, jejíž zakoupením je rituál oběti vykonán, a kelímek může být poté zahozen.

Ekonomicky to funguje úplně přesně tak, jak popsal již v roce 1848 Frédéric Bastiat ve své eseji Co je vidět a co není vidět, a ještě předtím v Petici výrobců svíček.

Odpovědět

Thumb rule

Radoslav Porizek,2019-04-28 19:55:59

Spravidla plati thumb rule: co je lacnejsie, spotrebovalo menej energii na vyrobu a distribuciu, a teda je to aj ekologickejsie.
.
Plast sa vyraba lacno a ekologicky a pokial sa po pouziti spali v spalovni, kde sa rozlozi na neskodne H2O a CO2, tak jeho celkovy dopad na prostredie je minimalny.

Odpovědět


Re: Thumb rule

Milan Krnic,2019-04-28 20:40:12

Jak který plast. Každopádně to takhle děláme již v současnosti.
https://tv.idnes.cz/domaci/trideni-plastu-zlute-kontejnery-zpracovani-tridici-linka-benatky.V181010_073611_xman_smls

Odpovědět


Re: Thumb rule

Pavel Hudecek,2019-04-29 13:54:33

Ano. Drahé = neekologické.

A je jedno, jestli je to náročnější výrobou, dopravou, skladováním, nebo z vysokého zisku plynoucích jevů: Stavbou nového sídla firmy, výrobou nových aut, či stavbou nových vil pro managenment. U eko/trendy předražených výrobků je pak jasné že se jedná hlavně o ten druhý problém.

Blbý je, že ani levné automaticky neznamená ekologické. U plastů velmi záleží na konkrétním druhu.

Zatím se mi jeví jako jediné fungující řešení je někde hromadit, než se z toho stane užitečná surovina, protože to např. levní mikroroboti, nebo GM brouci rozkoušou a roztřídí, nebo třeba rovnou vučůrají palivo.

Ve Skeptickém ekologovi je hezký výpočet pro všechen odpad z USA: Vzal nejhorší možné prognózy produkce (nejen plastového) odpadu v USA a spočítal, že kdyby se všechen svážel na jedno místo, na snad 30 m vysokou hromadu, za 100 let by měla 30x30 km, což je na mapě USA tečka, kterou nenajdete, pokud nevíte kde přesně hledat, nebo Vás nenasměruje vyhledávač.

Ještě jeden aktuální eko článek:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekologie-vladni-program-sucho-a-poust-d8r-/p_ekonomika.aspx?c=A190426_223532_p_ekonomika_wag

Odpovědět


Re: Re: Thumb rule

Florian Stanislav,2019-04-29 15:01:41

Ano, Lomborg myslím psal, že současným způsobem skládkování by se veškerý odpad USA do roku 2100 ( tedy asi za 100 let od napsaní knihy) vešel na 27kmx27 km.
Problém bude spíš v tom, že odpad z měst se musí ukládat blízko, což znehodnotí krajinu, kterou bude nejpíš brzy třeba vedle města využít. Problém skládkování na pevnině má spoustu předpisů, ale vypouštění plastů do moře nechrání nic, nebo výsledky nejsou.
Řeší se plastové tašky/textilní tašky/papírové pytlíky/. A neví se pořádně, co je lepší nebo horší. Zatím do moře z řek teče obrovské množství plastů, v Pacifiku je plastový ostrov. Rychle se zvětšuje a momentálně jeho plocha přesahuje rozlohu Německa, Francie a Španělska dohromady.
Máme EU předpisy na zahnutí banánů, ale žádný pokus o zastavení toku plastů do moře. Ryba na rozdíl od plastů je schopna projít proti proudu úzkým korytem s cik-cak záražkami, které čeří vodu a poskytují rybě krátký oddych. Je to na kdejaké minipřehradě na říčce. Kousek lehce vyvýšeného průchodu pro ryby lze vytvořit, i kdyby plastová hadice uzavírala říčku většinu času.
Na řekách jsou zdymadla a mosty, které se zvedají kvůli lodím. Stálo to obrovské invesice. A nějaké plastová nafukovací hadice s nízkou sití tažená malou lodí není schopná jednou za hodinu stáhnout plovoucí odpad ke břehu velké řeky.

Odpovědět


Re: Re: Thumb rule

Novák Jiří,2019-04-30 11:13:10

K tomu aktuálnímu eko článku: Ještě by měla paní Šichtářová objasnit, jak řepka (loni 15% zemědělské plochy v ČR a klesá) způcobila sucho na 92% rozlohy ČR, z toho 63% bylo extrémní či výjimečné sucho.
Ona má paninka u každýho článku tak 2-3 fotky svého roztomilého kukuče, což je jistě v pořádku, ale já bych tam mnohem víc ocenil fakta a čísla.

Odpovědět

Konopí

Viktor Pepe,2019-04-28 13:58:54

Proč bavlna? Napadlo někoho ty tašky vyrábět z konopí? Co jsem někde viděl, dají se z toho vyrábět i šaty, šátky apod. Proč ne obyčejná taška?
Dnes je i technické konopí vyšlechtěné k samonakvétání (geny severského ruderalis, které musí vykvést i když je světlo 20 a více hodin denně). Sice vím akorát o jednom modelu na semínko/olej, ale konopí je velmi tvárná a snadno šlechtitelná rostlina, takže by se určitě dalo vyšlechtit i automatické tech. konopí na vlákno. Dalo by se i u nás sklízet 2x ročně (životní cyklus 3 měsíce).

Díky těm ruderalis samonakvétacím genům si dnes psychoaktivní konopí pěstujou venku třeba i ve Finsku, v Kanadě i na Aljašce. Tak proč ne technické. Navíc to prakticky není třeba vůbec hnojit.

Odpovědět


Re: Konopí

Milan Krnic,2019-04-28 14:38:28

Stopro napadlo, tato studie se však konopí nevěnuje.

Odpovědět


Re: Re: Konopí

Novák Jiří,2019-04-28 16:39:05

Což o to, ona se studie nevěnuje ani použití batohů, síťovek a jiných funkčních alternativ. Ono by totiž vyšlo na jevo, že plastový tašky jsou humus a neexistuje jedinej důvod proč je dál používat. Což je opak toho, co mělo býti dokázáno.
Mimochodem - jak to dělali lidi před odhaduju 20 - 30 lety, kdy jednorázové tašky v marketech nebyly? Sedli si u pokladny na zem a usedavě plakali? :-D

Odpovědět


Re: Re: Re: Konopí

Milan Krnic,2019-04-28 16:45:23

Až narazíte na všeobjímající studii, dejte prosím v mezičase pletení košilí vědět.

Odpovědět


Re: Re: Re: Konopí

Jiri Naxera,2019-04-29 11:24:07

Coby, před 20 lety jsme to dali do hadrové tašky, tu pak do Tatramatky, tamtéž se přihodil nějaký ten Biomat se spoustou fosfátů a pár enzymy, následně se to se spoustou vody dvakrát ohřálo na 60 stupňů a vypustilo do kanalizace.

Odpovědět


Re: Konopí

Jiri Naxera,2019-04-29 11:28:34

Tak když mluvíte o konopí, tak odnést brambory v konopné tašce (třeba na konopný bramboráček) znamená že tu konopnou tašku musíte pak vyprat, k čemuž se moc konopný mýdlo nehodí ;)

Odpovědět

Organické?

Jiří Macek,2019-04-28 06:56:20

S prominutím, ony existují taky nějaké anorganické tašky?

Odpovědět


Re: Organické?

Milan Krnic,2019-04-28 09:24:43

Hhhhhhhhhhm ... ne.
Jenže víte co, což takhle, jak to má být správně?
To se ovšem musíme podívat, co tím slofíškem pánové myslí, a případně najít vhodnější české, a pan Pazdera to jistě rád v textu upraví.
https://www.researchgate.net/publication/259269105_Yield_and_Economic_Performance_of_Organic_and_Conventional_Cotton-Based_Farming_Systems_-_Results_from_a_Field_Trial_in_India
Mě nic nenapadá.

Odpovědět


Re: Organické?

Milan Lovětínský,2019-04-28 09:57:33

Myslím, že to autor článku vymyslel dobře a že by neměl nic měnit. Pokud píše o nesmyslech, jak se to píče na stránkách organicky hospodařících pošuků, tak text dává do uvozovek. Jinde to uvádí na správnou míru, že jde o organicky pěstovaný produkt. Nic neměnit, ať svět vidí nesmyslnost poblouznivců z Organic Planet a celé party z hnutíOrganic.

Odpovědět


Re: Re: Organické?

Milan Krnic,2019-04-28 13:01:47

"organic agriculture" (zdroj výše) je spíše ekologické než organické.
Pak ovšem můžeme polemizovat o slovu "ekologické".
Ze zdroje na straně jedna - Introduction se dočteme (volný překlad): "Efektivní využívání lokálně dostupných zdrojů a využití technologií (jako je např. péče o úrodnost půdy, uzavírání cyklu živin do nejvyšší možné míry, kontrolu škůdců a chorob prostřednictvím přírodních antagonistů)." ...

Odpovědět


Re: Organické?

Novák Jiří,2019-04-28 16:34:38

Anorganické tašky... hm... pletl jste někdy kroužkovou košili z pérových podložek? :-DDD

Odpovědět

A co takhle košíky?

Vojta Ondříček,2019-04-28 02:56:14

My používáme na nákup leta košíky, kdysi proutěné, poslední čtyři desetiletí plastové. Benefit oproti tašce je v tom, že zboží je uloženo přehledně a nerozmačká se. Příklad obsahu jednoho košíku (dno má 30 x 20 cm, výška 22cm) 4 .. 6 ks litrových mlík, 6 ks jogurtů, 2 másla, 3 tvarohy a několik sýrů. Atd. Klidně do osmi - deseti kg. Mám také skládací plastové košíky, ale ty nemaj ani dlouhou životnost a ani potřebnou nosnost, problematická je ta odbytá mechanika.

Faktem je, že spousta plastu, různé kelímky, PET nádoby atd., nekončí v recyklaci, nebo ve spalovně, ale defakto v přírodě. A tohle je ten problém, nezodpovědní lidé, lajdáci. I když vlády zavedou zákazy, tak to přírodě neodlehčí, dokud nebude na každém kroku strážník. A to je neproveditelné.

Odpovědět


Re: A co takhle košíky?

Jan Balaban,2019-04-28 05:05:59

Až spotrebujeme ropu, tak sa ten plastový odpad hodí.

Odpovědět


Re: Re: A co takhle košíky?

Vojta Ondříček,2019-04-28 06:35:53

To jo, to jo.
Akorát se musí udělat velejemné filtry a přefiltrovat vody oceánů a moří. Taký by šlo odchytávat plasty už v ústích řek a za každou "popelářskou" loď umístit lovič plastu.

A nebo nějak vysvětlit lidstvu, že se plasty neházejí do přírody.

Odpovědět


Re: Re: Re: A co takhle košíky?

Milan Krnic,2019-04-28 09:39:15

To neházím, to odfoukne vítr, jemu to vysvětlete.

Odpovědět

Už to tady zaznelo

Mojmir Kosco,2019-04-27 20:01:36

Že je bavlněna a bavlněná taška to samé platí i o umělohmotných taškách.protoze zensky nakupujov v Letňanech tak koukám a vidím .nikdo nemá bavlněnou tašku možná některé batohy obsahují bavlnu ale nevím. máli taška pravidelně unést 12kg musí být robustnější což zde představuje juta a různé lepší plasty.takovou tu bavlněnou tašku si vzpomínám máme někde po babičce jinak bavlna je zemědělský dost svinstvo asi jako palmový olej

Odpovědět


Re: Už to tady zaznelo

Milan Krnic,2019-04-27 20:12:01

Když jsem jutovou tašku obšil bavlnou, půjdu do pekla?

Odpovědět


Re: Re: Už to tady zaznelo

Josef Hrncirik,2019-04-28 06:46:27

Jo.
Den za dnem kůže Tvá pozná jen bič, jen bič těch vrahů Tvých, těch polí s bavlnou ...

Odpovědět

Už řadu let jsem přesvědčen,

Richard Vacek,2019-04-27 19:55:02

že jedinci překypující nadšením ve svatém boji za jakékoliv dobro páchají ty nejhorší chyby.

Odpovědět

Eko

Alexandr Kostka,2019-04-27 19:20:04

Mě by spíš zajímalo, jaký "ekologický" efekt má mít, když místo tašky (ve které jsem alespoň napřed přinesl nákup) musím koupit naprosto stejně velký pytel na dodpadky. (který je použit pouze k vyhození) Plud nějak neznám jediného člověka, co by tu tašku nepoužil naprosto stejně. Domů s nákupem, pak naplnit a šups do popelnice.

Odpovědět


Re: Eko

Milan Krnic,2019-04-27 19:51:51

Já si nalhávám, v iluzi, podpořené tím, že ty fólie dnes nic nevydrží, že je to eko, ale ověřeno to raději nemám.

Odpovědět


Re: Re: Eko

Alexandr Kostka,2019-04-28 08:16:22

Já právě nevím. Proto říkám, že by mě zajímalo reálné srovnání. Dost mě děsí, že při hraní na eko někdo preferuje výrobek určený přímo k vyhození. A za druhé, ty tašky byly v pozdějších dobách z polymeru škrobu, tj i případně na skládce by se rozpadly. Pytel na odpadky je klasický plast, tj z našeho pohledu skoro věčný, pokud neprojde spalovnou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Eko

Milan Krnic,2019-04-28 09:34:02

Místy se rozpadly dříve než na skládce.
Jak uděláme, abychom neměli směsný odpad?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Eko

Alexandr Kostka,2019-04-28 13:30:17

Jasně že byly šmejd. Jenže stejný šmejd jsou i ty sáčky na odpadky. I ty stále stejné tašky, za které chtějí 2 kč namísto podání s úsměvem.. A směsný odpad.. Určitě nepůjde zrušit, vždy nějaký vznikne, ale určitě by šel redukovat. Jen tak by voko: Praktika klamání spotřebitele obrovským obalem, kde je samotné zboží maličké. Zákaz, čau. Nelíbí? Tohle u nás prostě prodávat nebudete, protože jednak produkujete odpad a dvak je to podvod. Totéž veškeré praktiky, které ztěžují recyklaci. Nádherný příklad je košilka (šprcka) na pet nebo jogurtu. Pro uživatele nemá reálný význam, výrobce jen snadněji vymýšlí "designové" tvary. Určitě by neuškodilo mačkat veškeré materiály a výborní postupy, aby byly vhodnější pro recyklaci. Určitě by velmi prospělo, kdyby se třídící člověk následně nedočetl, že je problém, jelikož už se to nesmí vyvážet do číny a tam házet na skládku. Též by prospěla zpráva, že tříděný materiál je maximálně využit jako surovina, namísto smíchání a naházení do kotle.

PS: Taky by "asi" pomohlo nechávat například kontejnery na tříděný odpad co nejdostupnější. Víc než jednou jsem se setkal s přemístěním s odůvodněním, že tam hází odpad i cizí lidé. Třeba jen zastaví auto a vyhází pet láhve.. Pochopitelně se po přemístění z místa kudy chodili kamsi do pryč na třídění vykašle i část místních.

PPS: A určitě by neuškodilo brutální omezení (spíš zákaz) šuntového zboží. Nepoužitelné hrnce, plastové hračky polámané už při dovozu do země, haléřová pozzdra na mobily a kdovíjaký další šmejd. Jen pro ČR jde o obrovská množství odpadu. (a podpořilo by to vlastní výrobu)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Eko

Milan Krnic,2019-04-28 13:46:47

Jenže jít na to z druhé strany (já prosazuji to krimys) z pohledu legislativy je hrozně zatěžující. Pro mě, zákazníka, asi ne, ale pro výrobce - co je kvalitní a co už není, atp. To s těmi obaly by mohlo být poměrně jednoduše řešitelné vyhláškou (netuším, zda to jde v rámci unie) (je pak otázka, jaký to bude mít dopad na cenu, jak u čeho, no).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Eko

Alexandr Kostka,2019-04-28 15:34:56

Ano, připouštím, že to už by šlo těžko. Nicméně právě ten "balený vzduch" by určitě šel pořešit. A vzhledem k tomu, že se týká třeba i sušenek a podobně běžného zboží by aasi už jen na tom byla jistá úspora. (na velikosti nákupu, na velikosti odpadu) A ty šprcky přiznávají sami výrobci, že "uvažují co s tím".

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Eko

Milan Krnic,2019-04-28 16:47:39

Mojí navrhovanou cestou by to hypoteticky šlo lehce. Myslíte, že rozumně uvažující člověk koupí vzduch?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Eko

Alexandr Kostka,2019-04-29 10:01:33

Kolik procent nakupujících u toho vůbec přemýšlí? A na druhou stranu, ani velmi přemýšlivý člověk nenakoupí, aniž by se nezmýlil. "poctivé" zboží v regálech víceméně není, může si jen vybrat jakým konkrétním podvodem se dá napálit. Rekloam? Falešná akce? Podvodné složení výrobku? Haléřová kvalita vydávaná za normální? Balený vzduch? Máslo ze státních rezerv? Chleba "s kváskem" (mrtvým z mrazáku)? Jiná cena na regálu a jiná účtovaná? Ovoce či zelenina automaticky počítané za nejdražší podobný druh? Na náhodu nevěřím, protože "náhodou" se vždy účtuje levnější za dražší a ne naopak. A co podvody méně zřejmé? Nová lepší receptura (a -10% zboží za stejnou cenu) nebo "akční nabídka" pro kterou se nechá zhotovit speciálně šizený výrobek. (nemluvě o automatickém šizení většiny výrobků směřujících ze "západu". Méně masa, zato kůže a tuk. A stejná, nebo lépe vyšší cena než v Německu či Rakousku. Prý to tak máme rádi.

A teď mi na férovku řekněte, že dokážete udělat měsíční nákup, aniž vás podvedli.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Eko

Milan Krnic,2019-04-29 15:25:22

Na otázku: bez problému.
Tzv. nachytat se nechám jednou. Nejlepší tlak na výrobce je nekupovat takové produkty.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Eko

Jiri Naxera,2019-04-29 17:45:45

Tuším že pohádka z města po jabloni: Místní konšelé postavili kontejnery na tříděný odpad, ale chodili jim tam lidi s tříděným odpadem, který se do nich nevejde, protože to vyvážejí jednou za uherský rok.
I sešli se radní pomazaní, co s tím, že jim tam lidi dávají vytříděný odpad i vedle kontejnerů. I zavrhli stará hloupá osvědčená řešení, jako třeba to vyvážet častěji, nebo tam těch kontejnerů dát víc, a vymysleli vskutku geniální tah - za stovky tisíc tam postavili kamerový systém, aby mohli těm, kdo to dávají vedle přeplněných kontejnerů, napařit tučnou pokutu.
Takže asi tolik k té ekologii v praxi.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Eko

Milan Krnic,2019-04-29 21:04:25

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-200#p47-1-i
To jaksi nesouvisí s ekologií v praxi tak, jak implikujete.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Eko

Alexandr Kostka,2019-04-29 21:56:21

Milan Krnic, ohledně "spálím se jen jednou". Jednak výrobci pravidelně mění vzhled, abyste se spálil vícekrát, dvak na tom mají tak nehorázné marže )aby ne, když 80% obsahu je vzduch) že i z těch pár omylů vydělají. A za druhé, v případě "náhodou" uvedené jiné ceny, nebo rovnou podvodné akce to ani nevíte.

Jiri Naxera, ohledně pohádky o kontejnerech. I já zažil na chalupě kvalitní "myšlení" zastupitelstva. Dali kontejnery, lidé tam poctivě nosili petky. Načež si někdo všiml, že na návsi (kde staví prodejna a jezdí odtamtud autobus, takže tam chodí naprosto všichni) tu a tam zastaví autro s "lufťáky" a prostě vyhází flašky z auta. Asi ani ne, že by sbírali odpad, ale prostě co posádka vyjí a vypije. I nenapadlo je nic lepšího, než kontejnery přemíéstit k rybníčku. Z kopce, asi 200 metrů, kam nepáchne živá duše. Výsledek: Nepáchne tak živá duše, natož aby tam někdo chodil odnášet odpadky. Myslím, že to většina lidí dál pálí..

PS: a ještě mám jednu takovou ekologickou pohádku, nad kterou zůstává rozum stát. Do vsi natáhli plyn. Minimálně půlka lidí by ho brala, protože vařit na PB bombě je opruz a topit uhlím a dřívím ještě větší. Inu, víte jaké byly požadavky? Za přípojku do domu 50 tisíc a podepsat, že nebudete topit niřím jiným než plynem. Hádejte, kolik lidí jim to nakonec podepsalo? :)

(K mému obrovskému překvapení se JEDEN našel.)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Eko

Milan Krnic,2019-04-29 23:26:10

"výrobci pravidelně mění vzhled" nesmysl. U něčeho možná, a pokud to kupujete, je to na vás.
"A za druhé" s tím se také nesetkávám, opět, záleží na jednotlivci, tj. tomu, který nakupuje.

Odpovědět

Pozrel som si článok

Tomas A.,2019-04-27 17:11:16

A je to naozaj zaujímavé čítanie. [str.XX] je odkaz na stranu správy. Vyberám z neho:
Bavlnená taška s ktorou počítali váži štvrť kila (presne 252 gramov [str.31]) a pri výpočtoch brali, že potrebujete dve (teda 504 gramov) lebo ich maximálne použiteľný objem (20 litrov [str.31]) je menší ako maximálne použiteľný objem plastovej tašky (22,4 litra [str.31]) a kedže počítali s priemerným nákupom o objeme 22 litrov a 12 kíl (zhodou okolností maximálny objem a nosnosť jednorazovej plastovej tašky) [str.32].

Pri bavlnenej taške z biobavlny vychádza číslo 20.000 len pri vplyve na ozónovú vrstvu, ale pre výsledok použili vždy najhoršie číslo zo všetkých počítaných kategórií. Z pohľadu klimatickej zmeny vyplýva, že biobavlnená taška je výhodnejšia po 150 použitiach (nezabúdajme, počítali, že použijete dve tašky mieso jednej plastovej) a z bežnej bavlny je ekologickejšie použiť plátenú tašku po 53 použitiach (alebo 26 ak si do jednej dáte toľko koľko do jednej plastovej). [str.79]

Ale zase napísať, že plátená taška sa oplatí keď ju použijete 26 krát je menej zaujímavé ako tvrdiť, že sa oplatí keď ju použijete 20 000 krát.

Odpovědět


Re: Pozrel som si článok

Milan Krnic,2019-04-27 17:30:43

V tabulce stojí "All impact categories" což určitě neznačí "len pri vplyve na ozónovú vrstvu".
Poměr all / climate change se u bavlny x igelitky liší sice 56x, ovšem i tak je to hodně i děleno dvěma (150x).

Odpovědět

Naozaj je to tak?

Tomas A.,2019-04-27 16:50:32

„ Nákupní tašky s organickou bavlnou musí být používány až 20 000krát, než budou pro Zemi lepší, než plastové jednorázové.“
Plastová taška váži cca 5,5 gramu. Takže naozaj vypestovanie a spracovanie surovín a výroba a doprava jednej plátenej tašky (povedzme 100 gramov) z bavlny je menej ekologická ako získanie a spracovanie surovín a výroba a doprava výrobkov z plastu o celkovej hmotnosti 110 kilogramov?? (20.000 * 0.0055 kg)
Dáko pocitovo sa mi to naozaj nezdá.
Jedna plátená taška sa v prírode rozloží prakticky bez odpadu, odpad zo 110 kíl plastu už je pomerne výrazná ekologická záťaž.

Odpovědět


Re: Naozaj je to tak?

Milan Krnic,2019-04-27 16:53:51

Pro vás i kolegu níže. Je taška bavlněná a taška bavlněná. Ta, která je na obrázku (a typově která je ve spoustě případů v rámci současné vlny s dostání), je tak tenká, že moc dlouho v největší pravděpodobností nevydrží (i když, na ozdobu možná).
Díky za článek!
Nejlepší recyklace je spálit za vysoké teploty, resp. rozhodně lepší, než pálit např. potravu, jak to činíme v současnosti.

Odpovědět


Re: Re: Naozaj je to tak?

Milan Krnic,2019-04-27 16:57:03

Mělo to patřil o vlákno níž, no, neva, měním kolegu za kolegy, a omlouvám se za překlepy.

Odpovědět


Re: Re: Naozaj je to tak?

Martin X,2019-04-27 18:54:56

Bavlnenu tasku, ktoru som dostal na jednej firemnej akcii zadarmo (teda predpokladam, ze islo o ten najlacnejsi model) pouzivam nepretrzite od roku 2016 dodnes.

Odpovědět


Re: Re: Re: Naozaj je to tak?

Milan Krnic,2019-04-27 19:48:30

Můj předpoklad může být chybný, ověřeno nemám. Jedna (supermarket) potřebovala po půl roce přešít ucha. Některé igelitky (tenkrát k nákupu zadarmo) máme už okolo deseti let. Jednu firemní tak 20, také používaná denně, a už už se rozpadá, zkrátka nic to nevydrží, šmejdy. OT: jo zahradní krycí fólii na 5 let, to by byla paráda.

Odpovědět

Já používám tašky ze vlněných, lněných a Ba-vlněných vláken již

Karel Ralský,2019-04-27 16:24:06

více než čtyřicet let(tašky jsem zdědil po matce) a kromě pár stehů nití kdy jsem je přetížil více než 20kg na kus(utržené uši)jsem na opravu nic jiného nepotřeboval, jednou za půl roku to dám vyprat.

Kdybych měl kupovat pokaždé tři(vzhledem k nosnosti a trvanlivosti tak na tři nákupy) pvc tašky tak za těch 40 let prodělám majlant, byť byly zprvu za 1.5kč a dnes slabě průměrná 4.5kč.
Ono je rozdíl koupit něco na jedno použití a poté platit znovu nebo koupit jednou a používat celý život.
Naše rozvinutá kapitalistická _demokratická_ společnost k tomuto cíli,(plať furt dokola nejradši paušálem) k tomuto cíli úspěšně směřuje.

Odpovědět


Re: Já používám tašky ze vlněných, lněných a Ba-vlněných vláken již

Pavel Hudecek,2019-04-27 17:04:42

Já zas kupuju jen nejlevnější igelitky za 1-2 Kč, pokud zjistím, že zrovna žádnou nemám v kapse. A když náhodou musím koupit silnou za víc, použiju jí jen jednou, protože tyhle objemné se nedají jen tak nosit po kapsách. Takže je z ní jen dražší pytlík na odpadky.

No a u těch látkových zavazadel je zas problém s tím, že se občas musejí prát a to je samo o sobě ekologicky dost špatné (další mínus, v článku nezmíněné).

Tenhle problém nejspíš časem vyřeší sama příroda: Když při praní prádla pouštíme do vody hromady mikroplastů, jen tím vytváříme zásoby jídla pro nějaký budoucí mikroorganizmus. Až se takový vyvine, bude se rozšiřovat a až sníží množství mikroplastů, začnou se prosazovat mutace schopné se vázat na povrch větších kusů. Tento vývoj poznáme tak, že začnou tašky a láhve v oceánech a později i řekách, matnět a rozpadat se.

Otázka ovšem je, zda ty organizmy nebudou jako odpad produkovat nějaký zlý sajrajt. Možná by tedy bylo lepší vhodný gen vyvinout uměle před tím, než příroda náhodně objeví nějaký zlý.

Odpovědět


Re: Re: Já používám tašky ze vlněných, lněných a Ba-vlněných vláken již

Milan Krnic,2019-04-27 17:12:12

Ten hodný umělý stejně zmutuje. Jinak jak říkáte, pořádná taška je neskladná - a s tím také nikdo nepočítal! :).
(ehm, tedy možná jo, když vyrábějí ty tenoučké bavlněné)

Odpovědět


Re: Já používám tašky ze vlněných, lněných a Ba-vlněných vláken již

Florian Stanislav,2019-04-27 19:48:51

Akce konec pytlíků v Čechách. Místo toho máme organizátory stávky pro klima.
Jako kluk jsem jezdil do sousední vesnice na kole na nákup pro 7 člennou rodinu. Do bavlněné (možná lněné) siťovky se vešel kulatý veliký bochník chleba, rohlíky, máslo, pár kousků taveného sýra a 50 partyzánek -cigaret tátovi na týden. Vejce, mléko, brambory, sádlo, v létě drůbež a v zimě prase, to bylo domácí. Jezdilo se nákup po prašných cestách a pěšinkách po louce. Nepamatuji, že by se síťovka někdy roztrhla a něco se s ní nebo s nákupem stalo. Síťovka prostě vydrží věčně, je skladná, dá se vyprat. V kufru auta má každý plastovou přepravku, nevím, co by se mohlo potravinám v síťovce a přepravce stát. Leda to, že je tam nikdo nedá.

Odpovědět

.

Novák Jiří,2019-04-27 16:13:06

50x – 1400x to nic není. To je něco mezi 2 měsíci a 10 lety. A fortelně vyrobená plátěná taška nemá sebemenší problém přežít i dvojnásobek.
Nakonec je jedno, z čeho taška bude, ale musí být především opakovaně použitelná. A když říkám opakovaně, tak tím myslím tisíce přenášení lecčehos (nejen zboží z obchodu). Nejlíp se mi osvědčil obyčejný batoh. Mám ho od školy, tj. 12 let. Nosil jsem v něm už kdeco, od skript po vzorky šutrů, a nevypadá, že by se chtěl někde trhat nebo jinak znefunkčnit.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace