Fyzici předpovídají skoky Schrodingerovy kočky a mohou ji konečně zachránit  
Když otevřete krabici se Schrödingerovou kočkou, tak dojde ke kvantovému skoku. Ten náhodně určí, jestli je kočka živá anebo mrtvá. Fyzici si v novém experimentu pohráli s kočkou v podobě umělého atomu, ozařovaného mikrovlnami. A povedlo se jim rozebrat, jak kvantový skok vlastně probíhá.
Jak zachránit Schrödingerovu kočku. Kredit: Kat Stockton / Yale University.
Jak zachránit Schrödingerovu kočku. Kredit: Kat Stockton / Yale University.

Schrödingerovu kočku není nutné představovat. Nejslavnější myšlenkový experiment si žije vlastním životem, záhadný, odtažitý a přítulný zároveň, prostě jako kočka. Anebo nežije? Schrödingerova kočka je zosobněním podivuhodné kvantové superpozice, ve které mohou existovat dva protikladné stavy určitého jevu zároveň. Kočka je živá a mrtvá současně, dokud někdo neotevře krabici. Pak nastane náhlý a náhodný kvantový skok do jednoho ze zmíněných dvou stavů. Tak to alespoň viděl slavný dánský fyzik Niels Bohr, jehož názor dnes převládá.

 

Zlatko Minev. Kredit: Z. Minev.
Zlatko Minev. Kredit: Z. Minev.

Zlatko Minev z americké Yale University a jeho tým přišli na to, jak Schrödingerovu kočku chytit a zachránit tím, že budou předvídat její pohyby v reálném čase. Svým výzkumem prorazili letité dogma kvantové fyziky. Jejich postup umožňuje vybudovat systém včasného varování pro následující pohyby umělých atomů, které nesou kvantovou informaci. Jejich výzkum právě uveřejnili v časopisu Nature.


Minev a spol. uspořádali experiment, jehož cílem bylo poprvé detailně pozorovat, jak vlastně takový kvantový skok probíhá. A bylo z toho pořádné překvapení. Fyzici totiž zjistili, že to podle Bohrových představ zrovna moc nefunguje. Kvantové skoky nejsou ani tak náhlé, ani tak náhodné. Pro nepatrné objekty jako jsou třeba molekuly, elektrony anebo umělé atomy obsahující kvantovou informaci v podobě qubitů, je kvantový skok náhlý přechodem z jednoho energetického stavu do jiného. Tohle hraje velmi důležitou roli ve vývoji kvantových počítačů. Jejich tvůrci s tím musí počítat, protože kvantové skoky qubitů se projevují jako chyby ve výpočtech.

Nejslavnější experiment s kočkou, při němž kočku nevyhazujete z okna. Kredit: Dhatfield / Wikimedia Commons.
Nejslavnější experiment s kočkou, při němž kočku nevyhazujete z okna. Kredit: Dhatfield / Wikimedia Commons.


Fenomén kvantových skoků popsal právě Bohr asi před stoletím. Byly ale pozorovány až v osmdesátých letech a to v atomech. Ke kvantovému skoku v qubitu dojde pokaždé, když jako takový qubit změřen. Minev a spol. chtěli vědět, jestli je možné najít signál, který kvantovému skoku bezprostředně předchází. Za tím účelem nepřímo sledovali supravodivý umělý atom, uzavřený ve 3D dutině vytvořené z hliníku, který ozařovali třemi generátory mikrovlnného záření. Ke sledování atomu použili metodu, kterou již dříve sami vyvinuli pro supravodivé obvody, a s jejíž pomocí mohli nepřímo pozorovat umělý atom s nebývalou přesností.


Atom v jejich experimentu kvantově „skákal“, přičemž experiment dokázal zesilovat nepatrné signály těchto kvantových skoků. Minevův tým to všechno sledoval v reálném čase. Badatelé zjistili, že těsně před kvantovým skokem jejich systém náhle krátce přestane detekovat fotony, které vyzařuje umělý atom, když ho excitují mikrovlny. Právě tahle absence detekovaných fotonů se ukázala být spolehlivým signálem, že bezprostředně poté dojde ke kvantovému skoku.


V experimentu také docházelo k tomu, že během kvantového skoku narůstala koherence qubitu, přestože probíhalo jeho pozorování. Podle Mineva a spol. je díky tomu možné s kvantovým skokem manipulovat anebo ho dokonce zvrátit. A zachránit tím Schrödingerovu kočku. To je podle nich klíčové. Znamená to, že i když je kvantový skok jako celek náhlý, jednorázový a náhodný, tak vývoj kvantového stavu nemá náhodný charakter. Skok sice začíná z náhodného bodu, ale jeho průběh je pevně daný. Výsledky výzkumu potěší tvůrce kvantových počítačů, kteří potřebují co nejlépe ovládat qubity.


Podle Mineva připomínají kvantové skoky atomu sopečnou erupci. Sopky jsou v dlouhodobém výhledu pro naše technologie nepředpověditelné. Díky pečlivému sledování v reálném čase ale dokážeme předpovědět, že bezprostředně hrozí erupce. Pak je možné zachránit nejen kočku, ale hlavně lidi v okolí vulkánu.

Video:  How to Build an Artificial World by Zlatko Minev


Literatura
Yale University 3. 6. 2019, Nature online 3. 6. 2019.

Datum: 04.06.2019
Tisk článku

Související články:

Kvantové zobrazování a duch Schrödingerovy kočky     Autor: Stanislav Mihulka (29.08.2014)
Vlnová funkce Schrödingerovy kočky     Autor: Stanislav Mihulka (09.02.2015)
Jak obrátit čas s kvantovým počítačem?     Autor: Stanislav Mihulka (15.03.2019)



Diskuze:

Je zajímavé,

Jan Šimůnek,2019-06-07 09:58:51

že Schroedinger nevynalezl nic nového. Již staří Řekové totiž říkali, že existují tři druhy lidí: živí, mrtví a ti, co jsou na moři (a ti poslední byli fakticky jakousi obdobou Schroedingerovy kočky, přičemž tento stav trval od antiky až do vynálezu bezdrátových vysílaček).

Odpovědět


Re: Je zajímavé,

Václav Dvořák,2019-06-09 18:14:21

Super přirovnání... to sedí! Jestli ti staří Řekové (někteří) toho nevědeli ještě víc!

Odpovědět

Já tomu nějak nerozumím...

Pop Ulides,2019-06-04 21:42:16

...myslím, té představě o Schrodingerově kočce:
chápu to správně, že teprve, až se někdo podívá, tak se rozhodne o tom, jestli je živá nebo mrtvá? A to musí být člověk? Nebo by stačila i moucha? Anebo stačí i ta sama Schrodingerova kočka? Nepozná to ona sama dřív, než nějaký výzkumník?
Pokud to někdo chápete, vysvětlete mi to prosím...

Odpovědět


Re: Já tomu nějak nerozumím...

Alexandr Kostka,2019-06-04 22:12:45

Schroedingerův kocour (tak to znám já, nicméně pohlaví je vcelku nepodstatné) je hypoteticky živý i mrtvý současně. Ovšem definitivní stav musí změřit někdo mimo soustavu. Klidně i moucha, ale ne sám kocour. (Ten se asi vidí stále živý) Každopádně mi to připomělo jednu hodně šílenou ožíračku, při které jsme popsali spoustu papírů důkazem, že bůh je právě schroedingerův kocour. Byli jsme víc než jen trochu pod parou a argumentace byla.. Hm zajímavá.. A přitom má něco do sebe.. Nikdo ho neviděl, nikdo neví, jestli existuje.. Teprve měření ukáže.. Ale jak měřit boha.. Prostě zajímavý večer..

Odpovědět


Re: Já tomu nějak nerozumím...

Anton Matejov,2019-06-05 05:49:43

Pripusťme multivesmír. My žijeme v zrazených vesmíroch.
Existujú častice vesmíru1 a vesmíru2 ktoré spolu interagrujú, to je naša baryonická hmota.
Existujú častice vesmíru1 a vesmíru2 ktoré spolu neinteragujú, to je vlastne tmavá hmota.
Tmavá energia je energia zrážky vesmírov. Zrážka vesmírov ešte nedosiahla maximum, preto pozorujeme zrýchlené rozpínanie našej baryonickej hmoty.
Bing-Bang, veľký tresk je vlastne začiatok zrážky vesmírov.
Dualita častíc je vlastne projektovanie sa častíc raz v jednom vesmíre, inokedy v druhom vesmíre.
(Mnoho druhov energie, ako napr. fotóny (diskrétne kvantá svetla), sa správajú v niektorých prípadoch ako častice a v iných ako vlnenie. Emisné spektrum objektov vyžarujúcich fotóny je nespojité a obsahuje iba určité frekvencie. Kvantová mechanika dokáže predpovedať energie, farby a spektrálne intenzity všetkých foriem elektromagnetického žiarenia.Napríklad viacej na linku: https://sk.wikipedia.org/wiki/%C3%9Avod_do_kvantovej_mechaniky)
Tá Schrödingerova mačka môže byť teda projektovaná v jednom vesmíre ako živa a v druhom vesmíre je vlastne v danom čase mrtvá.
Ak teda pripustíme niektoré koncepcie multivesmíru, naraz nám začne fungovať lepšie predstavivosť a prestaneme sa tak čudovať záhadám kvantového sveta. V multivesmíre sa nájde sa aj miesto pre Boha.
Predstavte si že aj ľudstvo sa už hrá na bohov a nielen v genetike. Naše počítače sa neustále zlepšujú. Môžeme stvoriť z nich umelú inteligenciu. Pred umelú inteligenciu nás varovali naše elity, ako Elon Musk, Hawkink, mnoho autorov Sci-fi. Umelá inteligencia nemusí ľudstvo dobre pochopiť. Ľudstvo sa jej bude báť pre možný prevrat, bude sa dožadovať emancipácii, energii, priestoru, môže nás špehovať, špehovať naše technológie. Umelá inteligencia sa bude báť ľudí, že ju môžu vypnúť, že bude stále pre ľudí robiť otrocké práce, simulácie, výpočty. Že jej nedáme dostatok energie, stále ju budeme obmedzovať a podobne. Veľmi rýchlo môže vzniknúť medzi ľudstvom a umelou inteligenciou vojna, dôvodov si možno predstaviť veľa.
Najlepšie asi bude, ak sa pred umelou inteligenciou ľudstvo schová,proste im stvoríme ich digitálny vesmír. Záleží len aké vstupy o našom vesmíre im dáme. Možno im vložíme aj nejaké desatoro prikázani.(Na internete sú už práce, že tri Asimové zákony robotiky stačiť nebudú) A jedno bude znieť... Nespomenieš meno Boha-ľudstvo nadarmo...Aby sme spomalili možné špehovanie ľudstva a jeho technológii. Tých lepších u ktorých dospejeme, že nepredstavujú pre ľudstvo nebezpečenstvo, možno reštartujeme do nového nebe nášho sveta, podobne ako reštartujeme naše PC. Podobný scenár môže - nemusí vlastne zazívať ľudstvo s naším Bohom.

Odpovědět


Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Václav Dvořák,2019-06-09 18:18:33

Velmi zajímavý koncept...

Odpovědět


Re: Já tomu nějak nerozumím...

Pavel Doležel,2019-06-05 10:05:15

Jednu odpověď máte o ožíračce, druhá je úvaha o multivesmíru, tak zkusím také něco přidat.
Kočka je skutečně jen hypotetická a je to hezký myšlenkový experiment, nicméně pokud se chcete zabývat detaily, je lepší místo kočky mít v úvaze elektron a místo živý/mrtvý určujete jeho spin, + nebo -.
Dokud elektronu nezměříte jeho spin (můžete dokonce mezitím měřit něco jiného), tak je skutečně v obou stavech najednou. Není to tak, že by jeden stav měl a my prostě nevěděli který, skutečně je v obou (to je u té kočky už horší na představu). Ve chvíli kdy provedeme měření - tzn. nějak získáme informaci o spinu, tak se "multistav" elektronu tzv. zhroutí/zkolabuje do jednoho jediného, do +, nebo do -.
Na tom, jak konkrétní měření vypadá, nezáleží, není k tomu zapotřebí ani vědomí, nerozhoduje, jestli měří člověk, nebo stroj, jestli jeden foton, nebo obrovský cyklotron - jakmile dojde nějak k předání informace o spinu, je elektron náhle v tom jednom (+ nebo -) stavu a zůstane v něm.

Představa o kočce je přesně z toho důvodu proč se ptáte matoucí - kočka, nebo člověk neustále analyzuje svůj stav. Alespoň myslím, do hlavy jsem se kočce ještě nikdy nepodíval, ale předpokládám, že by si všimla, kdyby byla mrtvá, jen by nám o tom rozdílu proti živá nemohla říct.

Na závěr bych jen podotkl, že nejsem expert, i když jsem kvantovou mechaniku měl, je možné že jsem něco řekl špatně, ale co se týče kvantové mechaniky, tak je to jeden z nejvíce experimentálně probádaných okruhů, tedy to co Q-mechanika říká, je velice dobře potvrzeno.
QM mě velice baví, pokud budete mít další dotazy, rád se pokusím odpovědět.

Odpovědět


Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Milan Krnic.,2019-06-05 12:00:46

Existuje vskutku jedna částice (řekněme foton - zde kočka), nebo se jedná o ideální představu?

Odpovědět


Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Pavel Doležel,2019-06-05 13:07:25

Nevím, jestli rozumím otázce...
Zákonům kvantové mechaniky podléhají všechny částice.
Pokud uvažujeme částice v neurčitém stavu, pak je jedno o které se jedná, může jít i o atomy. Většinou uvažujeme o jedné částici, nebo o proudu částic. Pouze o ideální představu se nejedná, částice mikrosvěta se skutečně v těchto vícenásobných stavech nacházejí naprosto běžně (podle všeho co o světě kolem nás víme).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Milan Krnic.,2019-06-05 14:16:48

Tak jinak. Dokážeme separovat jeden foton? (jednoho jedince druhu kočka určitě)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Pavel Doležel,2019-06-06 10:50:44

Ano, dokážeme, při experimentech se to běžně dělá.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Milan Krnic,2019-06-06 12:01:27

Odkaz na jednu takovou studii byste neměl?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Pavel Bílek,2019-06-06 12:42:38

Dovolím si upozornit na velice kvalitní a fundovanou sérii článků Kvantové hlavolamy, která vyšla v časopise Vesmír:

https://vesmir.cz/cz/casopis/serialy/kvantove-hlavolamy.html

Vysvětlit principy kvantové mechaniky co nejpřístupněji bez rovnic a vzorečků jsem se pokusil i já na http://www.quantum-mechanics.net/czech.html

V obojím jsou popsány pokusy, při nichž se pracuje s jednotlivými fotony.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Milan Krnic,2019-06-06 14:14:17

Děkuji. Podle odkazovaného to tak nevypadá:
"Při použití běžných zdrojů světla nelze např. ani za velmi nízkých intenzit zcela vyloučit případy, kdy v interferometru bude naráz více než jeden foton. Existují však způsoby, jak připravit stavy světla, které se jednofotonovým velmi blíží."
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1998/cislo-3/kvantove-hlavolamy-i.html#pozn4
A podle wiki je to jen jedna možná interpretace.
https://en.wikipedia.org/wiki/Wave%E2%80%93particle_duality#3._Particle-only_view

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Pavel Doležel,2019-06-06 16:27:11

Po dotazu single photon dává google podobné studie
https://aip.scitation.org/doi/10.1063/1.3610677

Z běžného pročtení závěru mi přijde, že už hledají, jak se dále vylepšují zdroje jednotlivých fotonů. Sám jsem nikdy s jediným fotonem nepracoval, jen jsem tak nějak bral jako samozřejmost, že to v laboratořích je již nějakou dobu možné, možná jsem se spletl. Samozřejmě bude vždy obtížné s jistotou říct, že v zařízení je jen jeden foton.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Milan Krnic,2019-06-06 18:56:09

Pokud by bylo možné odchytit jeden foton, nejeden "chovatel" by ho měl doma a chodil s ním čas od času k fyzikolékaři "na vyšetření", atp. Tím tedy analogie s (jednou konkrétní i pojmenovanou) kočkou padá.

Odpovědět


Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Pop Ulides,2019-06-05 12:28:32

Takže pokud to dobře chápu, klíčové je to "předání informace"? Pokud bych pochopil, co se tím přesně míní, asi bych mi to bylo jasnější.. Co se tím obecně míní? Dá se to nějak definovat?

Odpovědět


Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Vít Výmola,2019-06-05 13:00:26

Je to jakákoliv interakce systému v nějakém kvantovém stavu s okolím. Někdy se tomu taky říká 'akt měření'.
Schrodingerova kočka je půvabný myšlenkový experiment, který ilustruje, jak by vypadal makrosvět, kdyby měl kvantové vlastnosti. Ve skutečnosti pochopitelně žádná kočka ve dvou stavech najednou být nemůže, ale objekty z mikrosvěta ano. Je to dáno právě tou interakcí s okolím. Objekty makrosvěta, tedy třeba kočky, s okolím interagují neustále, zatímco třeba elementární častice ne. V laboratořích se experimentátoři snaží dosáhnout kvantového stavu u co možná největších objektů - atomů, molekul, atd., aby lépe poznali hranici mezi mikrosvětem a makrosvětem. Nevím, jaký je teď rekord. Toto je mimo jiné důležité pro ty kvantové počítače, kde se qubity musí udrožvat ve svých kvantových stavech až do okamžiku vyhodnocení výpočtu.
Takový vtipný návod na uchování kvantových vlastností pro objekty makrosvěta zní nějak takto: úplné vakuum, teplota blízká 0 K, tma (a tak podobně). A to by žádná kočka nedala. :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Jiří P.,2019-06-05 16:08:06

Optám se jako laik asi hloupě, ale jak mohli fyzikové prokázat, (změřit), že objekt z mirkosvěta může být najednou ve dvou stavech, dokud nedojde k přenosu informace s okolím, když jakékoli měření ten dvojí stav zničí?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Milan Krnic,2019-06-05 16:53:30

Tomu však předchází můj dotaz 2019-06-05 14:16:48

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Pavel Doležel,2019-06-06 11:12:36

Právě naopak, to je výborná otázka. Bohužel jste mi tím dokázal, že si musím kvantovou mechaniku připomenout.
Doporučil bych Vám vyhledat na youtube něco o spinu elektronu, dost možná Vám některé video odpoví.
Určitě se na to ještě podívám, ale právě teď nedokážu správně odpovědět. Jen si jsem téměř jistý, že fyzici to prokázali a právě kvůli tomu, jak neuvěřitelně to zní, tak je kvantovka jedna z nejvíce experimentálně potvrzených odvětví fyziky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Pavel Doležel,2019-06-05 13:02:45

Domnívám se, že ano.
Jde o jakýkoliv akt měření, nebo si to můžete představit jako cokoli, co má výsledek nějak ovlivněn stavem částice (např. spinem).
Pokud se s částicí neděje nic, při čem by záleželo na spinu, zůstává spin v "multistavu". Pokud se dostane do situace, kdy se následující události rozhodnou na základě toho jaký má částice spin, pak se spinový stav částice zhroutí do + nebo -.
Tak si to alespoň představuji já.

Odpovědět


Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Pavel Bílek,2019-06-05 13:12:44

Měřením se měřicí přístroj, který získá informaci, dostane do superpozice stavů změřeno + / změřeno -, čehož analogií je živá / mrtvá kočka.

Existují superpozice, jejichž části se vzájemně ovlivňují, například vlny za dvojštěrbinou.

Existují superpozice, jejichž části se vzájemně neovlivňují, například stavy měřícího přístroje.

Rozdíl mezi nimi je prostě jen v charakteru té konkrétní fyzikální reality, jak ji vlnová funkce popisuje.

Superpozice, jejíž části se vzájemně ovlivňují, při interakci s okolím obvykle přejde v superpozici, jejíž části se už během dalšího vývoje nikdy vzájemně neovlivní. Okamžik, kdy pro dvě části superpozice začne platit, že se už nikdy vzájemně neovlivní, se nazývá dekoherence.

Fyzika nemá k dispozici žádný experiment, který by prokázal, že superpozice dál existuje po dekoherenci.

Ke kolapsu vlnové funkce, který vybere, co bylo změřeno, dochází někde mezi dekoherencí a vědomým zaregistrováním.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Milan Krnic.,2019-06-05 14:30:14

Myslím, že popis živá/mrtvá kočka reprezentuje pouze horizont událostí (stochastický / deterministický). Pokud někdo pochybuje o determinismu, je to jeho svobodná vůle :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Pavel Bílek,2019-06-06 07:29:05

Nakolik jsou kolapsy vlnové funkce deterministické, natolik lze přenášet informaci nadsvětelnou rychlostí.

Přenést informaci nadsvětelnou rychlostí jedním a vzápětí opačným směrem, když se ten druhý přenos uskuteční ve vztažné soustavě pohybující se ve směru prvního přenosu, znamená doručit původci akce reakci dřív, než akci inicioval. To je porušení kauzality, nemůže to nastat. Když se Vám v reakci na stisk tlačítka rozsvítí kontrolka dřív, než jste to tlačítko stiskl, můžete se rozhodnout to tlačítko nestisknout, a pak se ta kontrolka nemohla rozsvítit. K takovému paradoxu vede předpoklad, že všechny kolapsy vlnové funkce jsou deterministické.

Je ovšem mentální zkrat vyvodit z toho, že všechny kolapsy vlnové funkce musejí být náhodné. Zákaz jakéhokoli přenosu informace nadsvětelnou rychlostí je podmínka postačující, aby k žádnému porušení kauzality nedošlo, není to však podmínka nutná.

Když by šlo přenášet informaci nadsvětelnou rychlostí právě jen v jednom směru, tak by se kontrolka rozsvítila vždy až po stisku tlačítka. Zakázat takový anizotropní vesmír můžeme proto, že se nám nelíbí, nebo proto, že žádné pozorování takové anizotropii nenasvědčuje, ne však proto, že by nebyl možný.

Jinou možností, jak předejít porušení kauzality, by bylo neumožnit po nadsvětelném přenosu informace po nějakou přechodnou dobu v nějakém okolí další nadsvětelný přenos informace.

Je-li za kolapsem vlnové funkce nenáhodný faktor, pak zachování kauzality je dáno prostě jeho vlastní logickou bezrozporností.

Čas je jen fyzikální veličina, kauzalita je příčina a následek. Že jsou to dvě různé věci si uvědomíme, když budeme uvažovat o interakci mezi různými časoprostory.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Milan Krnic,2019-06-06 10:26:07

"Přenést informaci nadsvětelnou rychlostí" se opět vztahuje k mému dotazu (na nějž marně hledám odpověď, 42?), viz 2019-06-05 14:16:48

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Milan Krnic,2019-06-06 18:57:27

Vzhledem k návaznosti na předchozí část vlákna diskuze výše (počínaje 2019-06-05 10:05:15 směr 2019-06-05 12:00:46) neexistuje analogie jedince/objektu (ať kočka, či tlačítko). Tedy máme nějaký paprsek hypotetických částic, jejíchž počet určit nedokážeme, a jeho statistická část je statisticky kvantově provázaná s jiným. To přeci není porušení kauzality.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Pavel Doležel,2019-06-07 10:53:28

Tak mi přijde, pane Krnic, že jste si z mého odkazu na studii vzal přesně opačný závěr, než já. Mám pocit, že se dá udělat zdroj, který emituje právě jeden foton.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Milan Krnic,2019-06-07 11:42:59

Slova a slovní spojení užitá hojně v závěru ("attempt" a "effort" doplněno "an ambitious goal") tomu právě nenasvědčují. Asi správně to napsal Prof Andrews "Everything has a certain quantum 'fuzziness' to it, and photons are not the hard little bullets of light that are popularly imagined."
https://phys.org/news/2017-03-particles-quantum-theory.html

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Pavel Doležel,2019-06-06 11:16:49

"Měřením se měřicí přístroj, který získá informaci, dostane do superpozice stavů změřeno + / změřeno -"

Tohle slyším poprvé, že by se měřící přístroj dostával do superpozice po měření. Mohl bych se zeptat, jak jste na to přišel, či odkud to máte?

Trochu mi to zavání multiversem, což je čistě hypotetický pojem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Pavel Bílek,2019-06-06 11:57:59

Ale o Schrödingerově kočce jste slyšel, ne?

Ve variantě s měřicím přístrojem jsem to slyšel od prof. Vladimíra Bužka.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Pavel Doležel,2019-06-06 16:30:32

Právě, že v případu Schrödingerovy kočky je kočka běžně brána jako měřený objekt, ne jako měřící zařízení.
Zmíněného profesora bohužel neznám.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Pavel Bílek,2019-06-06 17:02:33

Měřící zařízení je fyzikální objekt jako každý jiný.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Pavel Doležel,2019-06-07 10:49:32

Myslím že Vám už rozumím.
Zní to, že jste si spojil dohromady dva různé pojmy \superpozici stavů\ a \princip neurčitosti\.
Principem neurčitosti skutečně "trpí" každý objekt, já, Vy, počítač před Vámi, kočka, měřící zařízení. Nicméně, čím je objekt těžší, tím je neurčitost, např. v jeho poloze, menší a pro objekty o váze běžného člověka to je v té poloze neurčité o velikost menší, než je jádro atomu.
V superpozici se mohou nacházet částice, znamená to např. u toho elektronu že jeho spin je zároveň + a zároveň -. Ve chvíli kdy dojde k aktu měření se však tzv. jeho vlnová funkce zhroutí do jednoho konkrétního stavu např. +. Měřící zařízení jen provádí akt měření a říká nám, která ze dvou variant nastala, do žádné superpozice se samo zařízení nedostává.
Jediné co mě napadá by mohla být hypotéza více dimenzí - jsou nápady, že každé rozhodování, jestli bude stav A, nebo stav B, vytváří další dimenze, v každé nastane jeden případ, potom byste mohl tvrdit, že je zařízení ve stavu A a ve stavu B v jiném vesmíru, to je ale nesmírně slabá hypotéza a spíš takový úsměvný nápad.

Odpovědět


Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Václav Dvořák,2019-06-09 18:22:39

Co by se stalo, kdyby člověk resp. aspoň jeho vědomí, přestalo na nějakou dobu analyzovat svůj stav. Je to v tak složitém systému možné? I když to vědomí může být jen nekonečně malý prostor pozornosti který zabírá možná jen stovky neuronů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Pavel Doležel,2019-06-12 15:38:02

Tak vědomí může klidně i být stav celého mozku, ne jenom malá část, to nevíme a těžko na to odpovědět. Na druhou stranu víme s velkou jistotou, že ke kvantovým událostem (zhroucení vlnové funkce, vlnově-částicová dualismus, superpozice, neurčitost, ...) není vědomí vůbec zapotřebí. Jinými slovy: akt měření neznamená, že u toho stojí člověk.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Václav Dvořák,2019-06-14 21:45:18

Toto považuji za velmi zásadní poznámku ! Zkusme tedy definovat jaké akty a co vlastně tvoří popud ke zhroucení vlnové funkce, toto je možná cesta k nějaké zastřešující teorii. Předběžně soudím, že je to intervence objektu, který je hmotný a nějak interreaguje. Hranice té interakce mi ale nejsou úplně jasné, vlny o určité energii kolaps nezpůsobí, jiné ano, kvantové částice určitého typu ano, jiné ne, je to pěkný guláš. Šlo by to nějak přesněji kategorizovat, popsat, rozčlenit ?

Odpovědět


Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

John Mccain,2019-06-13 13:31:42

Kolaps vlnové funkce způsobuje vždy pouze vědomí pozorovatel, respektive samo vědomí. To se samozřejmě mnohým materialistům nehodí tak to popírají nebo o tom raději nehovoří. Není pravdou že postačí měření přístrojem. Hodnota naměřená přístrojem je vnímána opět pouze prostřednictvím vědomí. Ostatně sám měřící přístroj je vždy součástí vědomí. Nemůžete jít nikdy za vědomí nebo před něj nebo za něj, jednoduše vše je vždy součástí vědomí. Může to být vědomí mouchy nebo mravence, je to jedno protože vše je de facto součástí jednoho Universálního vědomí které pozoruje celý vesmír, proto taky existuje. Tedy v podstatě jde o to, že vědomý pozorovatel je spolutvůrcem reality, bez něj nic neexistuje. O tom je Schroningerova kočka.

Odpovědět


Re: Já tomu nějak nerozumím...

Mojmir Kosco,2019-06-05 14:51:44

Otázka je asi buď technická nebo filozofická,neboli skutečnost se stane skutečností jenom tehdy když ji pozorujeme? Nebo se v veškeré děje dekou zcela nezávisle na pozorovateli? Ale zcela závislé na jednotlivych aktérech.vytkum asi tvrdí že je to vlastně jedno neboť má nějaké znaky které umožňují detekovat děj ale ne výsledek takže víme co nevíme zda je kočka, Elektron v nějakém stavu na základě signálních jevů?

Odpovědět


Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Václav Dvořák,2019-06-09 18:28:22

Pozorování je zřejmě baryonická interakce s objektem, který dokud není pozorován se pohybuje v jakémsi kvantovém prostoru (superpozicuje :))) . Jakmile po něm vynutíte projevit se jako hmota tak si vybere na základě nějakých pravidel nebo možností svůj stav.

Ale tady by mě opravdu zajímalo, jakým mechanismem dojde k zprostředkování tohoto stavu případně kvantově propletenému protějšku, zvláště u velkých vzdáleností. Myslím že rozpracování této fyziky a této dálkové interakce (což tvrdošíjně odmítal Einstein, s téměř náboženskou horlivostí - což je krajně podezřelé) je celkem klíčová věc, která je hodně zanedbána (asi díky pietě k Einsteinovi) - mělo by se na tom naopak výrazně zapracovat!

Odpovědět


Re: Já tomu nějak nerozumím...

Pop Ulides,2019-06-05 21:57:43

Tak tomu pořád nějak moc nerozumím. Ale moc děkuji za pokusy o vysvětlení. Chyba bude na mé straně - nejsem moc chytrý.
Ale napadlo mne, jestli třeba ta naše přítomnost - ten okamžit "teď", ten předěl mezi minulostí a budoucností, není třeba právě okamžikem kolapsu vlnové funkce vesmíru, kolapsu, který probíhá kontinuálně od jeho vzniku. A to by mohl být čas - co bude není pevně dáno a může se změnit, co bylo je pevné a neměnné.

Odpovědět


Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Milan Krnic,2019-06-05 22:54:52

Nehledal bych za tím až takové magické děje. Svět je deterministický - zkráceně, vše má přímé příčiny, a ty zase své, atd.. Krom jasně deterministických pojímáme události, které nejsme schopni popsat, a těm říkáme stochastické (náhodné), kde vládcem je chaos. To ale neznamená, že popsat nejdou (že reálně existuje náhoda), tedy že jsou pevně chaotické, např. hod kostkou - ten neumíme jednotlivě předvídat jen proto, že nedokážeme zajistit stejné okolnosti dvou různých hodů tak, aby se kostka pohybovala stejně a padlo stejné číslo, ovšem u ideální kostky v ideálním prostředí - v simulaci, to problém není. Zajímavé to je při velkém množství událostí (hodů), kdy toto dokážeme zpracovat statisticky, a na těchto škálách spolehlivě předpovědět chování systému (viz např. https://matematika.cz/pravdepodobnost ).
Toto bude s největší pravděpodobností stejný případ jako ten, o kterém píšete, což by měl ostatně potvrzovat i výzkum, o kterém pojednává článek.
PS: Chytrý jistě jste, stačí nalézt vhodné jedince, nad kterými vyčníváte (a to se vám podaří vždy).

Odpovědět


Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Václav Dvořák,2019-06-09 18:35:15

O mnoho hodně věcech rozhoduje náhoda a ta není deterministická !!!

Taková náhoda leckdy otočila kolem dějin. Někdo zemřel po zásahu bleskem. Civilizace byla zničena zemětřesením. Čínská armáda byla zničena během invaze tajfunem. Výbuch supernovy v určitý moment vytvořil nové náboženství. Wolf-rayetova hvězda vytvořila gama proud, který možná zničil nějakou planetární soustavu i s rozvinutou civilizací... Myslím, že kolapsy vlnové funkce pokud mají vliv, tak velký až zásadní na všech škálách.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Milan Krnic,2019-06-10 08:00:12

Náhoda je označení pro to, co nedokážeme determinovat, a to že nedokážeme, nevypovídá nic o věci samotné. Viz hod kostkou / hod idealizovanou kostkou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Václav Dvořák,2019-06-10 20:58:31

Nevím co tady chcete sofisticky "rozžvanit", ale já Vám říkám, že svět ani zdaleka není deterministický stejně jako lidský život! Deterministické jsou určité zákony a procesy v lidské společnosti i v jiných sférách, ale to kterým směrem se svět rozvine v rámci těchto zákonů může být naprosto odlišné. Velká otázka je, jestli je deterministický konec Vesmíru jako takového (absolutní entropie atd.). Současné predikce konce vychází ze současných neúplných teorií a ty se můžou v budocnu diametrálně změnit. V každém případě, pokud by náhodou existovaly paralelní vesmíry, každý po určité době rozdělení z Počátku by vypadal úplně jinak.

Nebo jinými slovy, deterministické jsou přírodní /materiální( zákony, ale těmi se řídí jen malá část událostí, zbytek podléhá kvantovým jevům, které člověk nedokáže popsat. Toto tvrzení možná není správně (kritiku na mně!), ale vyjadřuje můj intuitivní názor na to jak vesmír funguje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Milan Krnic,2019-06-10 22:59:04

Znáte něco, co se děje bez příčiny?
Jmenujte tedy nějaký ten jeden určitý zákon.
"ze současných neúplných teorií" tomu se říká model, a model je vždy pouze přibližným popisem reality.
"přírodní /materiální( zákony" Jaký kupříkladu jeden přírodní zákon? (počítám, že myslíte opět pouze náš model, což již vzhledem k předchozímu znamená, že vám doporučuji nastudovat si lépe významy slov).
"kvantovým jevům, které člověk nedokáže popsat" jakým? Opět, i pro kvantovku máme model.
"jak vesmír funguje" tak.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Václav Dvořák,2019-06-11 23:14:17

Kdybyste měl ten "model" tak můžete klidně předvídat budoucnost. Jenže to by nefungovalo i kdybyste znal všechny vstupní proměnné, protože žádný současný model není úplný. Je to zatím jen hrubá matematizovaná kostra základních zákonů, která má do úplnosti ještě desítky, možná stovky let výzkumu a tvorby nových paradigmat.

Proto myslím, že trpíte podobnou pýchou, jako vědci na konci 19. století, kteří si mysleli, že všechno bylo už objeveno a vynalezeno a žádné zásadní otázky už prostě nejsou ! Z dnešního pohledu srandovní, kdyby se ovšem totéž v jiném podání, neopakovalo, samozřejmě v moderním kontextu "pozitivistické" vědy (která opět tvrdí, že má na všechno jasné odpovědi, teorémy a modely). Peklo je opakování...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Milan Krnic,2019-06-13 22:37:10

Vždyť jsem psal "model je vždy pouze přibližným popisem reality.". A to vskutku vždy, nikoli tak, že někdy bude úplný. Nevím, jak jste dospěl vzhledem ke mě k tomu, co píšete v druhém odstavci, to se s tím, co píšu např. o modelu, vylučuje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Václav Dvořák,2019-06-15 14:04:59

Myslel jsem to tak, že modely nejsou, v těch oblastech o kterých je diskuze, ani žádnými přibližnými popisy reality. Daný model prostě takovou "realitu" neumí vůbec popsat, to jak se tyto jevy popisují teď nemá daleko k zaříkávání šamanů nebo aktivitám indiánů provozujících cargo kulty na vzdálených oceánských ostrovech - snad jen s tím rozdílem, že se použivá vědecká terminologie zažitá z jiných oborů, z jejich dobře funkčních a prověřených modelů a teorií...

Odpovědět


Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Karel Ralský,2019-06-05 23:00:09

Já jako laik si představuji částici(hmotu) tak že osciluje mezi čtvrtým a zbylými rozměry a to takovým způsobem že se protunelovává energie vložená do času a při každém kmitu nepatrně ztrácí na energii a tím vytváří gravitaci.
Pokud vezmeme Higsovo pole s jeho částicemi ale i běžnými atomy jsou vytvořeny pomocí kondenzátu)možná rostou podle určitého algoritmu(z pohledu vnějšího pozorovatele jsou možná živé jinak by vesmír nebyl tak vyvážený a přitom tak různý)
a jelikož se jedná o energii(zmrzlou v čase) tak jsou to vlastně energetické vlny, které když "zastaví" a změří(nikdy nemůžou zastavit) mají nedefinovatelný stav a podle představ některých lidí tedy buď je kočka živá nebo mrtvá, ale nemůže být protože jsme definovali stav, který v reálu neexistuje(zastavení času v prostoru).

Odpovědět


Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Martin Redl,2019-06-06 09:21:19

Z toho si nic nedělejte. Nerozuměl tomu Einstein a troufnu si tvrdit, že tomu nerozumí ve skutečnosti nikdo. Kvantová mechanika je něco jako moderní orákulum, které má své vykladače.

Odpovědět


Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Martin Redl,2019-06-06 09:41:05

Historicky jsou ke kvantové mechanice dva přístupy. Einsteinův, který se nectěl smířit s tím, že kvantová fyzika není intuitivní a nejde jí porozumět a Bohrův, který tvrdí, že věda není od toho abychom jevům rozuměli.

Odpovědět


Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Pavel Doležel,2019-06-06 11:49:03

Chytrý/hloupý jsou dost relativní pojmy, já na střední škole propadal z fyziky i matematiky a teď na vysoké škole studuji fyziku/matematiku a celkem se daří.
Asi bych pro Vás měl doporučení: ptát se na diskuzích může být zajímavé pro diskuze, ale co Vám kdo napíše... no... nemáte nijak ověřeno, zda se nejedná o bludy. I zde v diskuzi zazněla spousta populárních výrazů nesprávně použitých (možná i ode mě), proto bych Vám doporučil nejbližší knihovnu. Mě se zprvu do knihovny chodit nechtělo, ale když jsem zjistil, že na internetu se člověk musí prohrabávat řadou nesmyslů a mylných tvrzení... to je rychlejší ta knihovna. V běžné populárně-naučné části se dá najít celá řada velmi zajímavých titulů, jen pozor, aby nebyly víc populární, než naučné (např. tvrzení že z kvantové mechaniky vyplývá, že k měření je zapotřebí vědomí je záruka populárního blábolu). Kdybyste měl zájem, mohu Vám něco doporučit, nebo když napíšete někomu na katedru didaktiky fyziky, MFF UK, určitě Vám skvěle doporučí a budete mít zajištěno, že se jedná o věcně správná díla.
Rozhodně ale nemávněte rukou, že tomu stejně nikdy nebudete rozumět, na to je fyzika a především ta kvantová příliš zajímavá a fascinující a stačí se pouze zajímat. Mě tenhle přístup naprosto změnil život a podstatně k lepšímu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Václav Dvořák,2019-06-09 18:46:11

Záleží hodně až zásadně na profesorovi... buď ve vás probudí zájem nebo ne. A to se podaří pokud dokáže vysvětlit věci ontologicky tj. od základních principů, které korespondují s Vesmírem až po technické aplikace, které se pak jeví jako triviálně jasné a samosebou. Když si to dokážete představit a chápete to, pak se člověk nemusí biflovat a zapamatuje si rychle výklad.
Opakem je profesor, který přijde a začne monotónně vykládat poučky a strojovým tempem popisovat tabuli vzorečky. V takovém případě bych to viděl na rychlou změnu oboru, fakulty nebo školy, dřív než bude pozdě. Tedy pokud to jde. Jinak to bude muset člověk protrpět, citlivější jedinec si pak založí na další psychické problémy.

Odpovědět


Re: Já tomu nějak nerozumím...

Marek Fucila,2019-06-06 03:41:50

Moja pracovná hypotéza je nasledovná - krabica má zospodu otvor, cez ktorý niekto v čase otvorenia krabice do nej vloží živú alebo mŕtvu mačku. Nedá sa predpovedať, či bude živá alebo mŕtva. (Je to úplne náhodné - nedeterministické, aj keď sa s tým nie každý vie zmieriť.)
Z pohľadu fyzikálneho experimentu potom meraním vytvárame to, čo nameriame.
Celá nepochopiteľnosť kvantovej mechaniky podľa mňa vychádza zo snahy spojiť dve rôzne veci pod jeden pojem. Zo strednej školy si pamätám "vlnovokorpuskulárny" fotón. Fotón je aj vlna, aj častica. Lenže nie zároveň. Ak si vsugerujeme, že je to to isté, potom prichádza údiv, prečo z tej lampy raz dopadajú na tienitko interferenčné obrazce, a druhý raz len bodky.
Druhá možnosť je pozrieť sa na to tak, že fotón ako častica nie je to isté ako jeho vlna. To meranie nemusí "nájsť" vo vlne časticu, ale môže ju z nej vytvoriť. Takže nemusíme zistiť, v akom stave je mačka, my môžme mačku do krabice sami z druhej strany hodiť. Je to lenn iný pohľad na tú istú vec.
Ako to píšem, napadla mi analógia z objektovo orientovaného programovania. Profesionálna deformácia. :-) Ale možno to nejakému informatikovi pomôže, možno niekto kritikou pomôže mne. :-) Vlna je trieda, častica je objekt. Superpozícia je trieda, dekoherentný stav už konkrétny objekt.
Alebo čo už som viac krát spomínal - častica je povedzme machuľa atramentu, ktorá sa objaví na papiri. My vieme, že sa na ñom objaví, keď ho dáme nad rozvlnenú hladinu. Ale nevieme presne kde/aká. Kým tak neurobíme, machuľa nie je ani veľká, ani malá. Je v superpozícii - fyzik by povedal, že veľká aj malá zároveñ (lebo vidí rozvlnenú hladinu, a vie, že po experimente bude na papieri len veľká alebo len malá). Ja hovorím, že superpozícia sa dá predstaviť aj ako stav, keď skrátka meraná častica ešte neexistuje. Ale nevyhnutne vznikne. Takže my nemeriame veľkosť už existujúcej machuľe, my len z potenciálnej machuľe vytvárame reálnu, a tú následne meriame. (Hádžeme do krabice mačku, ktorá sa práve rodí a pôrod v 50% prípadov končí smrťou.)

Odpovědět


Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Marek Fucila,2019-06-06 03:54:13

Takže som vlastne prišiel na iný experiment :)
V krabici je tehotná mačka, ktorej pri otvorení vpichneme oxytocín. Porodí živé alebo mŕtve mačiatko. Pointa je v tom, že nevieme zistiť prečo. Mača v superpozícii je plod. Sonom si vieme overiť, že v krabici je tehotná mačka.

Odpovědět


Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Václav Dvořák,2019-06-09 18:50:31

Ano ale každá třída má svojí definici, to by znamenalo v tomto případě nějaké definují pole (tj. vlna) které provází tu částici (tj. hmotný bod). Ta definice musí být něco reálného byť nehmotného (nebaryonického) myslím v tom smyslu, že je to určitý nosič sebedefinující informace.

Odpovědět


Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Marek Fucila,2019-06-13 02:36:13

Môže byť. Niečo reálne existuje, ale my pozorujeme len prejavy, ktoré sa nedajú priamo namapovať na vlastnosti makrosveta.
Čítal som Feynmanovu QED a on tam celú kvantovú elektrodynamiku vysvetľuje tak, že všetko sú len častice - vlny nepotrebuje. Výklad pôsobivý, ale tie predpoklady sú ťažko prijateľné. Čo si pamätám, tak minimálne to, že častica sa má pohybovať proti smeru času je viac matematický trik ako realita (ale kto vie).
Rovnako dobre sa to dá celé popísať pomocou vlnových funkcií, a to je zrejme ten štandardný postup, z ktorého fyzici vychádyajú. V mojom prirovnaní je teda to, čo reálne stojí za vlnovou funkciou tá tefinícia triedy.
Iné prirovnanie by mohlo byť ako rozdiel potenciálnej a kinetickej energie. Vlna by bola len potenciál vytvoriť časticu. My povedzme nevidíme zavesenú guľu, ale vieme, že "okolo nej" je potenciálna energia, a keď dôjde k jej dotyku so zemou, nameriame kinetickú energiu. Analógia príliš prituahnutá za vlasy, ale keby sme fakt nedokázali guľu priamo detekovať, videli by sme len dve rôzne vlastnosti a "nikdy" nie súčasne. Neviem presne čo zistili autori aktuálneho článku, ale pri tejto analógii by to bolo niečo ako schopnosť namerať že neviditeľná guľa už padá k zemi, hoci sa myslelo, že môže byť len vo vzduchu alebo okamžite rozpučená. :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Já tomu nějak nerozumím...

Václav Dvořák,2019-06-14 07:28:24

No já si pokládám otázku po zdroji, co nebo kdo dává jednoduché částici předpis, jak se má chovat a pohybovat. Pokud by to byla sama částice, tak ta informace by musela být uložená někde uvnitř a částice by už vlastně nebyla vůbec jednoduchá (a pak by jistě dokázala i jiné zázračné proměny). Pokud je ale definovaná jen uloženou energií, tak její chování bude určeno nějakou interakcí té energie navenek a už tu máme něco co nějak definuje vlnu. Nehledě na to, že ta interakce je pravděpodobně opět zprostředkována nějakými o úroveň menšími částicemi, jež se možná i různě proměňují (překonfigurovávají podle funkce a času).

Odpovědět

To mi prijde docela zavazne

Jakub Preclík,2019-06-04 20:15:07

Mate nekdo pristup k puvodnimu clanku, kde jsou napr. casove skaly toho jevu? Bylo by hezky umet zabranit napr. betarozpadu nez si pcikne.

Odpovědět


Re: To mi prijde docela zavazne

Milan Krnic.,2019-06-05 09:20:08

https://arxiv.org/abs/1803.00545

Odpovědět


Re: To mi prijde docela zavazne

Zorg Cz,2019-06-06 08:42:36

Tady je to dost podrobne popsane.

https://www.quantamagazine.org/quantum-leaps-long-assumed-to-be-instantaneous-take-time-20190605/

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace