Mohlo by planetární inženýrství rozpoutat válku?  
Postupující globální oteplování přináší velké výzvy. Naštěstí už se před námi rýsují technologie, s nimiž by bylo možné ohřívání planety přinejmenším zpomalit. Jsou to mocné nástroje, se kterými jistě nebude na škodu zacházet s rozmyslem a opatrně. Je to ale lepší, než kdybychom v otepleném světě měli jen oči pro pláč.
Pustíme se do geoinženýrských projektů? Kredit: wili hybrid / Wikimedia Commons.
Pustíme se do geoinženýrských projektů? Kredit: wili hybrid / Wikimedia Commons.

Jak se dozvídáme nejlépe každý den, planeta se postupně otepluje. Pro každý rok teď máme statistiku, kolikátý nejteplejší rok v historii byl. Pokud to náhodou nebyl nejteplejší rok vůbec, tak to byl alespoň nejteplejší rok pro oceány, což přesně sedí na rok 2018. Podle nedávné zprávy klimatického panelu OSN IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) státy světa okamžitě musí radikálně změnit své zdroje energie, infrastrukturu, průmysl, a také dopravu, abychom se vyhnuli katastrofálním důsledkům otepleného klimatu.

David Keith. Kredit: Harvard University.
David Keith. Kredit: Harvard University.


To se samozřejmě lehko řekne, ale mnohem hůře udělá. I kdyby existoval jednoznačný recept na klimatickou záchranu dobrovolnou přestavbou státu, jen málokterá vládní administrativa má zájem se zapsat do historie sociálním inženýrstvím ve stylu rudých Khmerů nebo Lenina se Stalinem. Podobný postup je také nepochybně riskantní ekonomicky a dotyčnou zemi znevýhodní oproti ostatním.


Nicméně, klima je očividně rizikem, které není rozumné brát na lehkou váhu. Existují ale i jiné možnosti, než si bezhlavě rozvrátit stávající ekonomiku. Takovou možností je například planetární inženýrství. Jak ukazuje celá patálie s klimatem, v podstatě ho dokážeme do jisté míry ovlivňovat. Jen jsme to zatím nedělali vědomě a cíleně. Geoinženýři by v dohledné budoucnosti mohli využít celou řadu technologií, od vysávání skleníkových plynů z atmosféry až po stínění slunečního záření.


Tak jako všechny mocné technologie s rozsáhlými účinky, je i geoinženýrství v určitém smyslu samozřejmě rizikové. Někteří odborníci se obávají, že by se geoinženýrství mohlo nepěkně zvrtnout. Andrea Flossman ze Světové meteorologické organizace k tomu trefně poznamenává, že tak jako třeba oceány, atmosféra prakticky nemá hranice. Kdyby se nějaký stát pustil do manipulací klimatu, mohlo by to prý vést až k válce.

Geoinženýrství s balony. Kredit: Hughhunt / Wikimedia Commons.
Geoinženýrství s balony. Kredit: Hughhunt / Wikimedia Commons.

 

Vše nasvědčuje tomu, že ambiciózní cíle klimatických konferencí nebudou naplněny. Globální emise uhlíku stále stoupají, v roce 2017 o 1,6 procent a v roce 2018 o 2,7 procent. Geoinženýrství je možná kontroverzní, jak ale přiznává Ted Parson z University of California, Los Angeles, může se klidně stát, že nebude jiná možnost pro stabilizaci klimatu, než právě geoinženýrství použít.


Planetární inženýrství má mnoho podob. Některé již existují a zvolna vstupují do praxe. Společnost Climeworks, která se zabývá vycucáváním oxidu uhličitého z atmosféry, v roce 2017 otevřela ve Švýcarsku svůj první komerční provoz. Newyorský startup Global Thermostat zase používá k lapání oxidu uhličitého uhlíkové houby a podobných společností je celá řada. Další typ technologií představuje solární geoinženýrství, které je zatím ve fázi výzkumu. Jde o různé postupy pro zvýšení odrážení slunečního záření zpět do vesmíru.


Každé geoinženýrství bude mít nějaké geopolitické důsledky. Ať už by došlo ke změnám hladiny oxidu uhličitého nebo třeba k ovlivnění mořských proudů či větrů. Pokud jde o velice černé scénáře, někteří odborníci se obávají, že v případě solárního geoinženýrství by mohlo dojít k nevratné změně chemie atmosféry. To je ale spíše noční můra než reálné riziko. Podobné procesy se na Zemi odehrávají po celé eony, třeba při pořádných vulkanických erupcích.

 

Ted Parson, Kredit: UCLA.
Ted Parson, Kredit: UCLA.

Podle Davida Keitha z Harvardu se v dohledné době může stát, že se některá z technologických mocností pustí do geoinženýrského projektu. Například v důsledku klimatické katastrofy, která by takovou zemi postihla. Spojené státy může zasáhnout devastující hurikán, Čínu zase třeba monzun, který zničí velké množství úrody.


Pokud v té době nebudou k dispozici mezinárodně uznávaná pravidla pro geoinženýrství, tak by podle některých expertů mohlo snadno dojít ke konfliktu. Celý problém je ještě vyhrocený tím, že technologicky vyspělé země mají obvykle k dispozici jaderné zbraně. Keith a další odborníci se ale domnívají, že takové obavy jsou poněkud přehnané. Pokud by nějaká země náhle zahájila drastické geoinženýrství, mohla by tím klimaticky uškodit především sama sobě. Podle Keitha by bylo nejlepší případné geoinženýrství provádět v široké shodě s řadou dalších zemí, co nejvíce spolupracovat a vše důkladně promyslet.


Parson a spolu s ním i další k tomu také zdůrazňují, že bychom na geoinženýrství neměli slepě spoléhat a nenahrazovat s ním rozumné snahy o snížení emisí skleníkových plynů. Každopádně se zdá, že donedávna zcela fantastické představy o manipulacích globálního klimatu se před našima očima stávají mainstreamem. Dříve či později se geoinženýrské projekty zřejmě skutečně rozběhnou, takže bychom na to měli být připraveni.

Literatura
Science Alert 14. 6. 2019.

Datum: 18.06.2019
Tisk článku

Související články:

Klimatičtí inženýři navrhují ochlazovat planetu diamantovým prachem     Autor: Stanislav Mihulka (02.11.2015)
Rozvojové země zkoumají možnosti klimatického inženýrství     Autor: Stanislav Mihulka (06.04.2018)
Mohlo by fungovat geoinženýrství s aerosoly proti globálnímu oteplování?     Autor: Stanislav Mihulka (03.12.2018)



Diskuze:

Rizikové vedlejší důsledky

Stanislav Brabec,2019-06-27 16:20:11

Shrňme si vedlejší účinky navrhovaných metod ovlivňování klimatu:

Stínění slunečního záření vypouštěním emisí do stratosféry: snížení sluneční konstanty při povrchu Země. Z toho vyplývající snížení produkce biomasy. Ohrožení rostlin citlivých na změnu oslunění.

Odsávání CO₂: Pokles koncentrace atmosférického CO₂ vyvolává snížení produkce biomasy, a pokles odolnosti rostlin proti suchu.

No a k těm nevratným vedlejším účinkům: Nemusí dojít na nevratné změně složení atmosféry. I růst ledovců je proces s kladnou zpětnou vazbou. Ledovce pokryté sněhem mají albedo kolem 90 %. To znamená, že 90 % dopadající energie od Slunce odrazí zpět do vesmíru. To působí jako ochlazující faktor, a může urychlit další růst ledovců. Některé teorie tvrdí, že 1 200 trvající poslední doba ledová – mladší dryas – začala právě tímto způsobem – lokální katastrofou – vylitím jezera Agassiz, které dočasně zastavilo Golfský proud a způsobilo rozsáhlé zalednění Atlantiku.

A teď si to představme v současné geopolitické situaci: Švýcarsko, Velká Británie a Německo úspěšně vynakládá biliony dolarů ročně na depozici CO₂, a další biliony na udržení „bezuhlíkové“ ekonomiky, zatímco Čína pokračuje v emisích. Časem tedy tyto země začnou deponovat CO₂ z „dovozu“. Úroda na polích v Evropě klesá, zatímco v Číně zůstává. Obří rypadla, dříve používaná na těžbu již zakázaného uhlí, byla přeměněna na rypadla na těžbu minerálů pro depozici CO₂. Bylo vytěženo několik bilionů tun vhodných minerálů, na které byl CO₂ navázán, a pak byly opět zahrabány do země. Přesto se však pokles koncentrace CO₂ po několika desítkách let prakticky zastavuje, a pokračuje pouze řádově sníženým tempem. Předpokládejme však, že přesto zůstanou depozitory v provozu. Kdykoliv jsou totiž depozitory zastaveny, koncentrace CO₂ zase začíná narůstat. Pak přijde překvapení. Oceánologové vydávají varování: Začíná klesat koncentrace CO₂ v mořské vodě. Pokud bude trend pokračovat, příliš zásaditá mořská voda může ohrozit množství mořských tvorů. Navíc ubývá mořského rostlinstva a řas.

Odpovědět

David Oplatek,2019-06-21 08:47:34

CO2... Vykaceli lesy ve prospech poli, plantazi. Znicili mokrady, stin, vlhke oblasti. A ted se divi, ze se planeta ohriva.

Pole, plantaze a pouste znovu zalesnit, do mest vice zelene. Jidlo je mozne pestovat na umelych ostrovech na mori. V mirnem pasmu (pasmech) je obrovska vodni plocha, kterou lze vyuzit. Bohuzel si musime zvyknout na to, ze se nevyplati zit ve vnitrozemi.

Zvysene mnozstvi zelene zpracuje vic CO2. Jeste by vylo dobre se zamerit na vymirajici morske rasy a stale je tu moznost, ze se problem vyresi. A to ostatni nevyresime, jsme na spici doby meziledove a je dobre se podle toho chovat, teplo proste bude a Slunci clovek taky neporuci.

Odpovědět


Re:

Lenka Svobodová,2019-06-28 15:21:22

Máte pravdu, že se zvyšuje teplota v létě kvůli tomu, že chybí lesy a rozšiřují se plochy polí, plání, parkovišť, silnic, střech, skladů. Ne všechny mají světlý povrch. Když to porovnáme s trávníkem, tak zaasfaltovaný nebo vydlážděný pozemek produkuje 5 krát víc tepla. I automobily pohlcují násobně víc tepla než plocha bez automobilů.

A což teprve sluneční kolektory, ty pohltí 80% dopadajícího záření a přemění jej na teplo. Když se střecha s 50% odrazivostí zakryje slunečními kolektory, tak stoupne množství přijatého slunečního tepla na dvojnásobek.

Ohřívá se především severní polokoule, kde žije víc lidí, a to hlavně v létě. Tehdy tají ledovce. Že v zimě zase přibývají, to vám ekologové neřeknou.
Mělo by se zamezit ekologům v jejich neblahém působení. Co ekologové vymysleli, to poškozuje planetu.
1) Pěstování biopaliv - zdražuje potraviny a ubývá lesů.
2) Solární panely - způsobují letní vlny veder a vysušování půdy.
3) Větrné elektrárny - zdražují proud. Musí se zesilovat elektrická vedení a ostatní elektrárny musí zůstat pro případ, že nebude foukat vítr. Tím se snižuje účinnost výroby a zdražuje se proud.
4) Kvůli snižování CO2 u spalovacích motorů se zdražuje doprava i ceny vozidel. Ale znečištění SO3 a těžkými kovy ze spalování mazutu v lodní dopravě probíhá dál.

V malé době ledové přestává západní proudění vzduchu. Méně slunce, méně větru. Větrné elektrárny ještě více prohlubují nepravidelné extrémy počasí.

Odpovědět

Škoda, že je tak málo odborníků,

Richard Vacek,2019-06-20 05:43:26

kteří by tvrdili, že změny v klimatu přicházejí, ale že jsou převážně příznivé a že je tedy kontraproduktivní proti nim zasahovat. Namísto toho že se máme těšit na nadcházející období blahobytu.

Odpovědět


Re: Škoda, že je tak málo odborníků,

Vojta Ondříček,2019-06-20 11:51:37

Spíš je každá změna lokálního klimatu (životních podmínek v danném prostředí) pro lokální populaci zatěžující a nutí ji k emigraci. To nemusí být jen sucho, mokro, ale i války a epidemie chorob. Dramatická změna klimatu populaci dramaticky redukuje.
Ne každý druh je však schopen se změnám životního prostředí dostatečně rychle přizpůsobit a tak vyhyne. Na to přizpůsobení nějakého druhu změně prostředí je zapotřeí čas v řádu tisíců generací. A ne každý druh má pro odpovídající přizpůsobení odpovídající schopnosti.

Odpovědět


Re: Re: Škoda, že je tak málo odborníků,

Richard Vacek,2019-06-20 14:49:39

Změna lokálních podmínek může být jak kladná, tak záporná. Pokud mi šéf zvýší plat, tak mé podmínky se zajisté změní příznivě. I když máte pravdu, že razantní zbohatnutí by mohlo vést k mé emigraci někam na Bahamy.
Posledních pár milionů let probíhající střídání dob ledových s meziledovými navíc muselo zajisté přežilé druhy dostatečně vycepovat, aby byly schopny na změnu klimatu reagovat. https://en.wikipedia.org/wiki/Ice_age#/media/File:Five_Myr_Climate_Change.svg
A to tím spíš, že dle některých názorů nástup doby ledové probíhal velmi rychle - týdny (mamuti se pásli, umrzli a zůstali zamrzlí až do dnešních dnů, kdy je nacházíme se zbytky potravy v žaludku).

Odpovědět


Re: Re: Re: Škoda, že je tak málo odborníků,

Vojta Ondříček,2019-06-20 15:52:57

... mamuti se pásli, umrzli a ... a vymřeli.

Člověk Neandertálec si žil v Evropě na pokraji "věčného" ledu, pak přišla obleva a naši předkové a ... a Neandertálci vymřeli.
Indiáni si žili klidně desítky tisíc let v Americe, pak přišli Evropané, změnili indiánům životní podmínky a Indiáni byli zdecimovaní.

Když příjde změna rychle a náhle tak to pro na dotyčné prostředí adaptovaný druh znamená katastrofu. Tohle platí pro Koalu v Austrálii, pro Kiwi na N. Zélandu, pro Orangutany v indonézii, pro želvy na Galapágách a podobně.

Pochopitelně vám dávám za pravdu, že když mi šéf přidá na výplatě je to potěšitelné. Když přidá hodně, tak si mohu pořídit větší byt a větší rodinu. V přírodě by se zlepšení životních podmínek dosáhlo zavedením umírněného pravidelného deště do oblastí trpících suchem, vyhubením škodlivého hmyzu, likvidací patogenních bakterií, parazitů a virů. Také by pozitivně přispěl zákaz zemětřesení, hurikánů a impaktů z Vesmíru.
Akorát není v lidských silách toho docílit. Nejen že nemáme potřebnou techniku a potřebné prostředky, ale ani netušíme jak a kde je získat.

Odpovědět


Re: Re: Škoda, že je tak málo odborníků,

Stanislav Brabec,2019-06-27 15:46:54

Dramatická změna klimatu, dnes nazývaná středověké klimatické optimum, populaci naopak zvětšila (obzvláště v Grónsku).

K dramatické redukci populace ve 14. století klima nijak nepřispělo. V náhle vyrostlých městech se špatnou hygienou a spoustou krys se rozšířil mor. Kdyby tenkrát lidé více používali rozum, a slepě nevěřili teorii antropogenního trestu Božího, možná, že by na příčinu moru přišli.

Odpovědět

Vše důkladně promyslet

Pavel Krušina,2019-06-19 09:35:54

> Podle Keitha by bylo nejlepší případné geoinženýrství provádět v široké shodě s řadou dalších zemí, co nejvíce spolupracovat a vše důkladně promyslet.

Nu jistě! Pokud bychom však dokázali najít širokou shodu s řadou zemí, co nejvíce spolupracovat a vše důkladně promyslet, nepotřebovali bychom geoinženýrství, války a spoustu dalších mrzení.

Odpovědět

opět poručíme větru dešti

Jarda Votruba,2019-06-19 08:44:36

Někde jsem to už slyšel. Ono by stačilo pro začátek začít korigovat porodnost a snižovat stav lidské populace. Následně by dobytek nevypásal celá území které se mění v pouště. Pokračoval bych přesunem měst pod zem. Takový velký město udělá s atmosférou psí kusy. Piloti letadel by vám mohli vyprávět. A hlavně bych přestal dotovat zhovadilost jménem elektromobilita a obnovitelný zdroje, který nadělají víc škody než užitku.
A neškodilo by poslat všechny ty "odborníky" k lopatám. Aby dělali pro změnu něco užitečnýho.

Ale to by vyschly zdroje pro všelijaký vyžírky a to se nesmí dopustit. Takže budeme dál podporovat ptákoviny.

Odpovědět


Re: opět poručíme větru dešti

Alexandr Kostka,2019-06-19 14:46:01

Takzvaně "seriózní" politik si nesmí dovolit toto žešení ani navrhnout, jelikož by byl označen za rasistu a xenofoba a patrně žalován za šíření nenávisti. Pojmanovat problém by totiž znamenalo vyjmenovat, KTERÉ skupiny lidí se tak zoufale přemnožují. Viděl jste snad někde u nás, že by lidé vydřeli půdo do té míry, že vznikne poušť? Ba tvrdo řečeno: Problém se týká Arabů, Černochů, Indů a z náboženského hlediska všech Muslimů, ať žijí kdekoliv. Třeba Asiaté se též namnožili jako kobylky, ale nějak postrádají ten aspekt vše zničit a táhnout dál.

Odpovědět


Re: Re: opět poručíme větru dešti

Johny Nowwack,2019-06-25 17:54:38

>>Takzvaně "seriózní" politik si nesmí dovolit toto řešení ani navrhnout..

Odpovědět


Re: opět poručíme větru dešti

Jaroslav Pudelka,2019-06-19 15:45:20

Klimatické zmeny určitého charakteru sa dajú pozorovať. Otázkou je, či sú to zmeny naozaj globálneho charakteru v zmysle totálnej zmeny klímy, alebo je to krátkodobý jav. To nevieme posúdiť, lebo počasie ako také sledujeme veľmi krátko. Ak však skutočne ľudstvo ako živočíšny druh začína "likvidovať" svoje prostredie a teda zasahuje priamo do evolučných procesov, tak to môžme definovať ako tzv. "Great Filter". Osobne neverím v schopnosť ktoréhokoľvek živočíšneho druhu takto deštruktívne vstúpiť do evolučného procesu. Skôr budeme ako živočísny druh v rámci evolučného procesu patrične "umravnení". Najmä čo sa týka počtu obyvateľov, lebo tam vidím problém.

Odpovědět


Re: Re: opět poručíme větru dešti

Richard Pálkováč,2019-06-19 16:26:13

Je to dosť mylná predstava, že zníženie počtu obyvateľov Zeme, je riešením pre záchranu našej civilizácie. Skôr neskôr, totiž našu planétu postihne globálna katastrofa (výbuch supervulkánu, pád meteoritu a pod.) a tak už predtým musíme byť udržateľne "rozlezení" po vesmíre. Tohoto so súčasným počtom obyvateľov ešte nie sme schopní, ekonomicky a ani vedomostne. Toto platí, ak predpokladáme, že svet okolo nás, je objektívne existujúca materiálna realita.

Ja ale dávam podstatne väčšiu šancu inej možnosti a to tej, že svet okolo nás nie je objektívne existujúca materiálna realita a potom musí naša civilizácia toto objaviť, spoznať a dokázať ovládať. Potom už nezáleží na počte "obyvateľov", duchovný priestor je totiž nekonečný.(http://riki1.eu/univerzum.htm)

Odpovědět


Re: Re: Re: opět poručíme větru dešti

Jaroslav Pudelka,2019-06-19 17:59:08

Takže, ďakujem, svoje duchovno si nechajte, ja som ateista. S prvou časťou vášho príspevku by som sa vedel čiastočne stotožniť, druhá časť určite nie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: opět poručíme větru dešti

Richard Pálkováč,2019-06-20 05:05:58

Každý mladý človek, by mal začať ako materialista,ateista a podľa svojich schopností, vynaložiť maximálne úsilie na získavanie vedomostí, podľa stavu oficiálnej vedy, jeho súčasnosti. Potom sa bude môcť v dospelosti, skutočne slobodne rozhodnúť, ako majiteľ potrebných informácií, v čo bude veriť.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: opět poručíme větru dešti

Jaroslav Pudelka,2019-06-21 18:24:58

Mám 57 rokov. A ateista som bol, som a určite budem.

Odpovědět


Re: Re: Re: opět poručíme větru dešti

Alexandr Kostka,2019-06-19 21:58:56

A čemu to pomůže? Obyvatelé případných kolonií budou tak absolutně jiní a nekompatibilní, že to v podstatě nebudou lidé. Jen dvounožci s hodně podobným genomem, ale absolutně odlišnou kulturou, biologií, sociálními návyky a podobně. Například: Myslíte, že někdo kdo se narodí a vyroste třeba na Marsu bude moci někdy žít na zemi? Ve trojnásobné gravitaci? Ani jako tuárista, pač přetížení 7g při startu ze Země by pro něj bylo smrtících 21! Jaký bude mít imunitní systém? Případná kolonie bude muset být hodně čisté místo, filtrovaný vzduch, rozhodně sterilizace UV zážením.. A co kulturně? Máte snad dojem, že si budou moci dovolit luxus tk nesmyslného zřízení, jako je "demokracie"? Lidská práva? Humanismus? Neziskovky? Kasty profesionálních flákačů a stěžovačů? Myslíte, že budou moci uznávat něco jako "svobodfné podnikání" nebo "autorská práva"? Co zločinnost? Bez ohledu na psychotesty před cestou "tam" nějaká bude, lidé to mají v povaze.. Myslíte, že budou moci zločinci dopřát luxus kolika let soudů a odvolání a pak se o něj kolik dalších let starat? To není krutost, ani že by nechtěli, ale nebudou moci. Co bude mít takové fyziologické změny, že nepůjde vrátit, nebo co země odmítne přijmout, to prostě budou muset zabít. Co postižení? Opět, myslíte si, že se o ně budou moci starat? Počítám, že už první generace "vesmírného osadníka" bude tak zcela odlišná, že se s "námi" prakticky ani nebude schopná bavit. Budou znát slova, ale prostě pro ně budou mít absolutně jiný význam, jiné hodnoty atd.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: opět poručíme větru dešti

Richard Pálkováč,2019-06-20 05:00:42

Presne ste vystihol to, na čo upozorňujem vo svojom príspevku. V súčasnosti ešte nie sme schopní ekonomicky ani vedomostne toto uskutočniť a ešte k tomu pridávate post socialistickú mentalitu, ktorá rada do nekonečna hľadá príčiny, prečo sa to nedá.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: opět poručíme větru dešti

Alexandr Kostka,2019-06-20 06:15:34

A ještě mě pak napadla jedna otázka, možná nejdůležitější: Člověk je plně přizpůsoben podmínkám na zemi. Co se narodí ženě po těhotenství v naprosto odlišných podmínkách? Konkrétně ve zcela odlišnmé gravitaci.

Odpovědět


Re: Re: Re: opět poručíme větru dešti

Vojta Ondříček,2019-06-20 12:32:37

Si myslím, pane Pálkováči, že je dost naivní stavět na zářných budoucích technických možnostech lidstva, které mu umožní se "rozlést" po Vesmíru.

Jediná šance pro lidstvo je používat svůj rozum a omezit své egoistické pudy. Až k tomu nějakým "zázrakem" dojde, tak postupně redukuje svou masu řádově na jednu jedinou miliardu jedinců a začne se k životnímu prostředí chovat stejně slušně, jako se chová slušně na příklad ve svém bytě. A kdybysme chtěli mít na Zemi ráj (s rezervami pro případné přírodní katastrofy), tak by bylo záhodno redukovat populaci snad na několik set milionů jedinců.

Abych se přiznal, tak jsem skeptický, že k takové redukci dojde nějakou mírovou cestou. Spíš nastane velké umírání jak ve válkách o životní prostředí, tak v následujících epidemiích. Pochopitelně může Zemi také zasáhnout větší těleso z Vesmíru, nebo erupce nějakého supervulkánu způsobící několikaletý výpadek rostlinné produkce. Má nevíra v lidstvo je živena takovými výstřelky, jako je třeba koupě kusu rezavého železa, které má být pozůstatkem pistole, kterou jeden malíř spáchal suicid, to za miliony. Přitom je potřeba stavět a provozovat nemocnice a školy, nehledě na stavbu a údržbu komunikací.

Máme různá přísloví, třeba "Jaký pán, takový krám". Prostě lidstvo dostane to, co si zaslouží. A ty zraky upřené na nějaké duchovno jsou pouze nasazenými růžovými brýlemi zkreslujícími neveselou realitu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: opět poručíme větru dešti

Richard Pálkováč,2019-06-20 16:16:49

S 1 miliardou ľudí, by ste veľmi rýchlo klesli na úroveň našej spoločnosti pred 200 rokmi. Je totiž naivné domnievať sa, že naše súčasne know-how (vedieť ako) by zostalo zachované. To je totiž možné zachovať, prevádzkovať, len pri súčasnom počte obyvateľov. S počiatku by síce boli zachované teoretické vedomosti z našej súčasnej spoločnosti, ale z teórie úspešnú prax nevybudujete. Na prax potrebujete tú masu schopných ľudí a zároveň rátať s tým, že desiatky percent z nich, budú pre spoločnosť len príťažou (rovnako to bude aj v tej Vašej miliarde). A tak postupom času, by tieto už zbytočné vedomosti, boli nahrádzané vedomosťami nutnými pre prežitie a tak by sme klesli na úroveň pred 200 rokmi.

Ďalej nepredpokladám, že by ľudia, ktorí už vedia o možnostiach a životných podmienkach nášho veku, boli ochotní, až na malé výnimky, prežívať v podmienkach pred 200 rokmi, takže taká spoločnosť by skôr neskôr vymrela.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: opět poručíme větru dešti

Vojta Ondříček,2019-06-20 17:16:25

Nemám ponětí, jakým myšlenkovým pochodem jste dospěl k názoru "S 1 miliardou ľudí, by ste veľmi rýchlo klesli na úroveň našej spoločnosti pred 200 rokmi. ", ale mohu upozornit na fakt, že to naše know how je výsledkem práce chytrých a inteligentních lidí relativně malého podílu na množství lidstva. A to, i když zahrnu strojaře, horníky, hutníky, konstruktéry, chemiky a biology. I v naší středoevropské společnosti se na udržování onoho know how nepodílí víc, než procento obyvatelstva.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: opět poručíme větru dešti

Richard Pálkováč,2019-06-20 17:34:37

Nie, to je hlúposť. Tí chytrí, inteligentní ľudia, môžu robiť svoju prácu len vďaka tej "neviditeľnej, šedej" mase ľudí, ktorý im vytvárajú podmienky v oblasti bývania, potravy, energie, ošatenia, hygieny, tepla, zdravotníctva, kultúry, športu, zábavy, podporných technológií atď. Ide o zložité technologické zázemie, ktoré je pre nás samozrejmosť a preto sa väčšinou nezamýšľame nad jej podstatou. Pred 200 rokmi bola na svete asi miliarda ľudí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: opět poručíme větru dešti

Richard Pálkováč,2019-06-20 17:36:55

A zabudol som ešte na školstvo, veľmi dôležitá vec .

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: opět poručíme větru dešti

Richard Vacek,2019-06-20 17:42:34

Pro objevení/aplikaci něčeho převratného je dnes obvykle potřeba spolupráce celého týmu odborníků. Často se sdružují z celého světa na jednom pracovišti. U nepočetného lidstva je těchto špičkových odborníků méně a třeba se z nich nepodaří špičkový tým sestavit - budou se o několik generací časově míjet. Je otázkou, jaký počet lidí je potřebný, aby toto nebyl limitní faktor, zabraňující dalšímu rozvoji lidstva.
Obdobně vidíme, že velikostně omezený trh se rozvíjí pomaleji, než trh větší.
Nebo i malý uzavřený ekosystém se též vyvíjí pomaleji (Austrálie s jejími stále ještě vačnatci).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: opět poručíme větru dešti

Vojta Ondříček,2019-06-20 19:50:24

Taky se tvrdí, že válka je matkou všech vynálezů. Znamená to tedy čím víc válek tím větší pokrok?

K populační exlozi.

Evropa má už delší dobu stabilní hustotu populace a Evropanům se daří relativně dobře.

Třeba by jsme v tomto světle také posoudit "dopad" politiky jednoho dítěte v Číně. Po válce nastala v Číně populační exploze doprovázená hladem a strádáním. Od roku 1980, kdy byla zavedena politika jednoho dítěte se situace postupně lepšila a ze zaostalé země se stal prosperující a moderní stát. Což se sotva dá říct o sousedech Číny a o Indonézii.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: opět poručíme větru dešti

Richard Pálkováč,2019-06-20 20:12:33

Svet je globálny, takže nemôžete uvažovať napríklad o Európe oddelene. Číne sa darí, odkedy zaviedla "čínsky" kapitalizmus, aj keď oficiálne sa tvária že majú stále socializmus. Čína ťaží z otvoreniu sa svetu, zo svojej lacnej pracovnej sily, neekologickej, teda lacnejšej, výroby a z využívania svetového (7 miliardového) rozumu. Nad mechanizmami, ktoré prebiehajú cez vojnu sa mi nechce rozmýšľať.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: opět poručíme větru dešti

Johny Nowwack,2019-06-25 18:09:44

Ono by to tak přesné nebylo. Podle téhle Vaší teorie, by jste se po vymření všech kromě Vás musel další den probudit nahý a celý chlupatý na stromě někde v Africe s utkvělou myšlenkou "Což takhle slézt dolů?" Takhle jednoduché to nebude.

Ono by se taky mohlo zjistit, že můžeme docela dobře žít bez nového typu mobilu každý rok, bez piva v plechovkách, bez trvanlivého mléka, bez avokáda apod. v supermarketu, bez automatických vysavačů a bez hromadných zájezdů k moři, bez EET a právních kliček, kterým nerozumí ani ti právníci.... Přibylo by úmrtí na nádory ale možná ubylo na civilizační choroby. Možná by to bylo o pár desítek let zpět, ale o 200 je příliš jednoduchá aproximace. Asi něco jako když rosničkáři předpovídají počasí na měsíc dopředu. Já pamatuju asi 60 let zpátky a dalo se žít docela přijatelně.

Odpovědět


Re: Re: opět poručíme větru dešti

Mojmir Kosco,2019-06-19 22:35:34

Velké vymírání při změně poměrů složení atmosféry.pocasi sledujeme krátce u počasí to ani jinak nejde ale změny klimatu umime odvodit dost daleko na základě geologie skoro až k počátku země a hodně změn má na svědomí Gaia sama kromě kyslíku např. vázání vápníku ,uhliku vyvázání fosforu atd.

Odpovědět


Re: opět poručíme větru dešti

Marek Štěrba,2019-06-26 13:01:12

Podle tohohle pána je naopak za pouště zodpovědný nedostatek stád:
https://www.youtube.com/watch?v=vpTHi7O66pI
Doporučuju shlédnout...

Odpovědět

Článek

Mojmir Kosco,2019-06-18 14:57:51

trochu zaspal .Od 50 let Čína vyvolává umělý déšť s mizerným výsledkem a i když se nejedná a globální vliv snad doufám je dobrým příkladem proč ČŘ je signatářem dohody o zákazu metod ovlivňující počasí a je důležité že tímto signatářem je i Itálie.

Odpovědět

CO2

Alexandr Kostka,2019-06-18 14:38:19

Vasávají.. Praáda. jenže dotyční "ekologové" se jaksi nezmiňují o energetické náročnosti onoho vysávání. Na vysátý kilogram se jich vyprodukuje několik.. Tudíž ve skutečnosti jen fantasticky výnosný kšeft..

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz