Jedy ve skle?  
Kdo někdy kvasil rybízák v darovaném demižónu, i po letech zjistí, že v něm původní majitel měl benzín. Stejně tak hospodyňky dobře vědí, že jahodovým jam ve sklenici po kyselém zelí, to pravé ořechové není, protože sklo je pórovité. Ze zprávy britských vědátorů nyní vyplynulo, že škodit nám mohou i nádoby, do nichž se dává stále to samé a jichž se lidská ruka ani nedotkla.
Zdobené sklo a naše zdraví spolu moc dohromady nejdou. Alkohol je v tom tentokrát nevinně. Kredit: CC0 Public Domain.
Zdobené sklo a naše zdraví spolu moc dohromady nejdou. Alkohol je v tom tentokrát nevinně. Kredit: CC0 Public Domain.

Fyzikální chemici z University of Plymouth si posvítili na vratné i nevratné lahve a to jak těch z malých obchůdků, tak supermarketů. Podrobili je testům na přítomnost toxických látek a vyšlo jim, že kadmium, olovo a chrom je v nich hojným a častým hostem. Tou dobrou zprávou je, že rizika z jejich uvolňování lze považovat za nízká. Má to háček. U nádob smaltovaných to neplatí, ba co víc, stále více skleněných nádob je smaltem také povrchově zdobených. Ať už obrázkem logem, nápisem nebo i třeba jen čárovým kódem. Takové lahve, ať už pivní, na víno a destiláty riziko představují. V jejich „vylepšení“ je olova 20 tisíc až 80 tisíc ppm. Předpisy si jsou vědomy škodlivosti takových látek a jako limit pro spotřebitelské barvy udávají pouhých 90 ppm.

 

Dnes už by produkční s ohledem na zdraví protagonistů zařídil, že by snímek doznal malé změny. V zelených lahvích je podle studie „svinstva“ o poznání víc. Kredit: Jan Svěrák.
Dnes už by produkční s ohledem na zdraví protagonistů zařídil, že by snímek doznal malé změny. V zelených lahvích je podle studie „svinstva“ o poznání víc. Kredit: Jan Svěrák.

Mělo by nás vylepšování skla olovem, chromem,... znepokojovat?

Asi ano. Pokud totiž vědci tyto běžné láhve podrobili standardnímu testu simulujícímu běžné „ťukance“, k nimž dochází v plničce, balírně a při přepravě, uvolňovalo se z nich tolik toxických látek, že by z pohledu zákonů USA produkt spadal do definice „nebezpečný“.

 

Špatnou zprávou pro milovníky chmelového, vinného i ostřejších moků je, že si v podstatě nevyberou. Zpráva se týká náhodně koupených nápojů v prodejnách od září 2017 do srpna 2019 od různých dodavatelů a velikostí od 50 do 750 ml. Analýza 89 lahví pomocí rentgenové fluorescenční (XRF) spektrometrie u 76 prokázala varovný pozitivní nález na olovo a u 55 na kadmium. Chrom byl detekován ve všech zelených a UVAG lahvích (to jsou ty, u nichž výrobce deklaruje absorpci ultrafialového záření), ale byl jen ve 40 % lahvích z hnědého skla a nikdy ve skle čirém.

 

Autoři studie prognózují, že spolu se zpřísňujícími se předpisy na používání škodlivých látek na výrobky každodenní potřeby, dojde po tomto odhalení ke změnám v legislativě a že sklářský průmysl čekají změny. Zda mají pravdu, nebo jde jen o bouři ve sklenici vody, se teprve ukáže. Pokud ale americký úřední šiml, bdící nad ochranou spotřebitele, čte evropská vědecká pojednání, mohou mít i naši exportéři, ze dne na den, vážný problém. Ochranářská politika vnitřního trhu se dokáže i stébla chytat.

 

Literatura

Andrew Turner, Heavy Metals in the Glass and Enamels of Consumer Container Bottles, Environmental Science & Technology (2019). DOI: 10.1021/acs.est.9b01726

Datum: 30.06.2019
Tisk článku

Rostliny způsobující otravy - Jahodář Luděk
 
 
cena původní: 270 Kč
cena: 259 Kč
Rostliny způsobující otravy
Jahodář Luděk
Související články:

Bangladéšská příchuť náchodské Idy     Autor: Miloslav Pouzar (05.03.2016)
Zabil pivovar pivaře nebo naopak?     Autor: Miloslav Pouzar (19.07.2017)
Je třeba se bát rumového aroma nebo o rumové aroma?     Autor: Miloslav Pouzar (21.09.2017)
Chlastat Fridex místo rumu - toho střezte se ….     Autor: Miloslav Pouzar (31.10.2018)
Sacharin a příliš mnoho karcinogenů     Autor: Miloslav Pouzar (21.12.2018)



Diskuze:

Na rozdíl od p. Korce

Pavel Lehenický,2019-07-03 06:50:56

Na rozdíl od pana Viliama si také myslím že uvedené zjištění je velký průšvih. I u nás zákon distributorům potravin zakazuje používat na obaly toxické látky. To, co autoři zjistili, je porušení zákona u mnoha výrobků a to stačí, policie a potravináčská inspekce začaly konat. A nejde tu jen o problém výrobců potravin u kterých by to šlo řešit výjimkami. Pokud ale k tomu budou legislativci svolni. Nejspíš by ale takové povolení byl běh na dlouhou trať a výrobcům by nastal problém se skladováním produktů. Podle mne je poznatek zajímavý i řadě zaměstnanců v balírnách, skladech,.... Pokud se z toho s čím pracují, uvolňují toxické látky. Mělo by to podle mne zajímat i maminky,neboť nechat osahávat a olizovat něco, z čeho pije tatínek, nemusí být pro robátka to nejlepší. Pro ty, kdož pracují v prostorách, kde jsou automaty na výkup lahví z toho plyne, že by nebylo na škodu, pokud by nosili roušku. Poznatek ale také komplikuje recyklaci skla. Od skláren výrobci asi budou požadovat sklo splňujíci normy, aby si neohrozili vývoz. Sklo v kontejnerech se tím pádem stane odpadem, protože nelze zjišťovat, co která láhev obsahuje. Co ale pak s obsahem žlutých kontejnerů? Naprostá většina skládek by z platné legislativy, měla takový materiál odmítnout. Při lpění na dikci stávajících zákonů to asi brzo prodraží i to obyčejné pivo a hory PET lahví porostou.

Odpovědět


Re: Na rozdíl od p. Korce

Milan Krnic,2019-07-03 18:03:39

Doporučuji Vám vyhledat si tématicky pojem "loužení". Studium souvisejících informací je sice relativně těžší, ale o mnoho přínosnější pro diskuzi nežli sepisování příběhů.

Odpovědět

Zbytočný článok (poplašná správa?)

Viliam Korec,2019-07-02 15:26:31

V článku autor píše o podstatne väčšom riziku uvoľňovania toxických látok pri fľašiach povrchovo zdobených smaltom a "ťukancami". Sklené fľaše, poháre a pod. (ďalej iba "fľaše") však nikdy neolizujem a nepoznám nikoho, kto by tak robil. Ak by sa toxické látky z povrchu takýchto fliaš prenášali dotykom a tak dostávali do organizmu, mali by sme dve možnosti: po kontakte s takýmito fľašami si umývať ruky, alebo používať plastové ochranné rukavice (ako pri nákupoch pečiva a chleba).

Článok však neobsahuje podstatnejšie informácie, a to:
- o vylučovaní, obsahu a koncentrácii toxických látok na povrchu fliaš,
- o vylučovaní, obsahu a koncentrácii toxických látok na vnútornom povrchu fliaš,
- o dávke toxických látok, ktorá sa do organizmu dostane(?) dotykom s fľašami, a dtto konzumáciou ich obsahu.

Z uvedeného dôvodu článok v tejto podobe nepovažujem za hodný toho, aby bol publikovaný na osel.sk; resp. autor by ho mal doplniť, pokiaľ však disponuje hodnovernými faktami). Poznámka: keby ich mal, zrejme by ich už zverejnil v článku.

Odpovědět


Re: Zbytočný článok (poplašná správa?)

Florian Stanislav,2019-07-02 16:30:06

Uvedený odkaz osel.sk jsou stránky nějakého DJ asi nějakého diskopouštěče. A co mají společného s článkem o skle?
Článek skrytě ukazuje na to, že recyklace všechno nezachrání, olovnatý křišťál ( 24% PbO) používaný na broušené sklo (umělecké, optické, i nápojové), křišťálové sklo s menším množstvím PbO jako osvětlovací sklo- se dostane do kontejnerů s bílým sklem a odtud pak olovo i do skelné taveniny.
Článek neplaší s toxicitou, ale dává to k zamyšlení. Je otázka, jestli každý druhý pivovar a výroba vín musí mít své nevratné lahve, které se pak recyklují se vším možným odpadním sklem.
Smalty obsahují lehce tavitelná skla s barvícími oxidy těžkých kovů.
Oxidy olova jsou amfoterní a tudíž náchylné k rozpouštění v kyselém i alkalickém prostředí. Alkalické prostředí (lze očekávat v agresivních mycích lázních vratných lahví), poškozuje sklovinu obecně, vznikají koloidní kyseliny křemičité a křemičitany např. sodné. Rozpustnost olovnatých solí s teplotou vody roste - hodně u PbCl2.
Mycí lázně odstraňující nečistoty i etikety vratných lahví obsahují jistě tiskařská barviva a lepidla.
Vzpomínám si na varné konvice, které už na dálku smrděly výpary plastů a což když se v nich vařila voda.

Kdejaké plasty i ty ve styku s potravinami a nápoji uvolňují škodlivá změkčovadla.
Takže sklo je proti tomu netoxický zázrak.

Odpovědět


Re: Zbytočný článok (poplašná správa?)

Milan Krnic,2019-07-02 16:56:51

V článku je také uvedeno "ve všech zelených a UVAG lahvích", což jste zanedbal. Hodnoty uváděny jsou. Na "vnútornom povrchu fliaš" dle logiky.
"o dávke toxických látok, ktorá sa do organizmu dostane" v rámci čeho byste si laskavě a milostivě přál? Jedné lahve 1l UVAG, nebo jinak?
Z výše uvedeného bych vám doporučil zprvu přemýšlet, a až poté psát. Děkuji

Odpovědět


Re: Re: Zbytočný článok (poplašná správa?)

Alexandr Kostka,2019-07-02 20:18:09

Zdravíčko. Vy jste šikovný člověk, nedokázal byste někde vyhrabat originál článek? Mě google vyhodí jen odkaz na placenou verzi, což je mi poněkud k ničemu. Každopádně z české verze mi přijde, že páni výzkumníci trochu zaměňují co je uvnitř láhve, co je na vnější straně (třeba ten smalt) a co se uvolní, když s ní praštíte tak, že se skoro rozbije.

Odpovědět


Re: Re: Re: Zbytočný článok (poplašná správa?)

Milan Krnic,2019-07-03 10:39:48

Zde, inšallah, nemůžu sloužit. Ovšem volně máte k dispozici řadu jiných o stejném tématu pojednávajících prací (viz ten gůgl). Máte zato, že je UVAG lahev UVAG jen z vnější strany?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace