Ztracený svět: Nejstarší kontinenty Země zmizely téměř beze stopy  
Detailní výzkum radioaktivity dávných hornin prozradil, že Země možná měla kontinenty již před 4 miliardami let. Tehdejší kontinentální kůra ale nejspíš zmizela téměř beze stopy, kvůli obsahu radioaktivních látek, které ji zahřívaly.
Jack Hills v Západní Austrálii s prastarými horninami. Kredit: NASA.
Jack Hills v Západní Austrálii s prastarými horninami. Kredit: NASA.

Jak vypadala prvotní Země, která se vynořila z devastující srážky protoplanet? Je to už velmi dávno a nám zůstalo velmi málo indicií, které bychom mohli použít. Můžeme si být proklatě jistí jenom tím, že Země tehdy byla naprosto jiná, než je dnes.

Nicméně, nějaké stopy nejranější historie Země přece jenom máme.

 

Derrick Hasterok. Kredit: University of Adelaide.
Derrick Hasterok.
Kredit: University of Adelaide.

Geolog Derrick Hasterok z australské University of Adelaide se svými kolegy našel stopu v radioaktivitě dávných pozemských hornin. Jejich nový model radioaktivity hornin zpochybňuje naše dosavadní představy a vzniku kontinentální kůry Země. Podle tohoto modelu se první kontinenty vynořily z tehdejšího oceánu mnohem dříve, než jsme si mysleli. Jenomže byly nestabilní a proto také prakticky kompletně zničeny.


Z analýz Hasterokova týmu plyne, že kontinentální kůra byla tlustší, než jsme se domnívali. První kontinenty se podle nich mohly objevit už před 4 miliardami let. Hasterok s kolegy prostudovali celkem 75 800 vzorků vyvřelých hornin, jako je například žula, s odhadnutým stářím. Na základě těchto vzorků sestavili model průměrné radioaktivity hornin v průběhu historie planety.

 

Nahoře klasická představa o rané Zemi, dole Hasterokův model. Kredit: University of Adelaide.
Nahoře klasická představa o rané Zemi, dole Hasterokův model. Kredit: University of Adelaide.

Podle Hasteroka všechny horniny obsahují nějakou přirozenou radioaktivitu. Když se radioaktivní látky rozpadají, tak při tom vzniká teplo. Čím více radioaktivní horniny jsou, tím více tepla se jejich rozpadem vytvoří. Horniny spojované s kontinentální kůrou jsou obvykle více radioaktivní, než horniny oceánské kůry.


Hasterok také uvádí, že čtyři miliardy let staré horniny by oproti těm dnešním měly být čtyřikrát radioaktivnější. Jak se ale ukázalo, v horninách starších než 2 miliardy let se objevuje nečekaně méně radioaktivity. Podle badatelů to souvisí s větší produkcí tepla kvůli větší radioaktivitě. Hasterok a spol. tvrdí, že dávné horniny kontinentální kůry obsahovaly více radioaktivity a byly oproti horninám oceánské kůry více zahřívány. Proto se buď roztavily anebo byly snadněji zničeny tektonickými pohyby. Proto podle Hasteroka první kontinenty prakticky celé zmizely z geologického záznamu. 

Literatura
University of Adelaide 1. 7. 2019.

Datum: 02.07.2019
Tisk článku

Zeměpis světa Kontinenty - Kühnlová Hana
 
 
cena původní: 67 Kč
cena: 60 Kč
Zeměpis světa Kontinenty
Kühnlová Hana
Související články:

Dávný mikrokontinent Mauricia objeven v Indickém oceánu     Autor: Stanislav Mihulka (27.02.2013)
Hlubiny Země skrývají ohromný poklad diamantů. Ale je nepřístupný     Autor: Stanislav Mihulka (17.07.2018)
Země kdysi pohltila svůj vlastní superoceán. Mohlo by se to stát znovu?     Autor: Stanislav Mihulka (09.02.2019)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace