Jak léčit chemofoba?  
„Běžte s tou chemií do hajzlu, tak nějak bych to shrnul“ – to je citát z diskuse pod jedním z mých dříve uveřejněných textů o glyfosátu. Ten výrok by šel ignorovat, či smazat a zapomenout. Byla by to ovšem škoda. Jde totiž o standardní projev těžké nemoci postihující čím dál větší procento populace. Jde o výrok nesoucí typické znaky chemofobie.

 

Michael Siegrist, psycholog a ekonom, Ústav zdravotnických věd a technologií, ETH Zurich.
Michael Siegrist, psycholog a ekonom, Ústav zdravotnických věd a technologií, ETH Zurich.

Můj oblíbený profesor psychologie na ETH v Curychu Michael Siegrist a jeho tým provedli v červnu roku 2018 studii, v rámci níž oslovili 546 dobrovolníků ve věku 18 – 70 let (průměrný věk 45 let, zastoupení žen 50,4 %) žijících v německy mluvící části Švýcarska a požádali je o vyplnění dotazníku, který zjišťoval jejich postoj k chemii a také úroveň jejich znalostí týkajících se základních principů toxikologie. Účastníci byli nejprve požádáni, aby uvedli dva první pojmy, které je napadnou v asociaci na výraz „chemická látka“. Na stupnici od 0 do 100 pak měli vyznačit, jaký pocit v nich daná asociace vyvolává (M = 0 - extrémně negativní, M = 50 – neutrální, M = 100 – extrémně pozitivní). První asociace nejčastěji náležela do kategorie věda (např. chemie, laboratoř, experiment), toxický (např. jed, nebezpečí, smrt) a konkrétní látky a sloučeniny (např. chlór, kyslík, síra). Zatímco výrazy z kategorie věda vyvolávaly převážně neutrální pocity (M = 54,4; SD = 19,7), ke konkrétním látkám a sloučeninám zaujímali respondenti spíše negativní postoj (M = 41,9; SD = 25,6) a kategorie toxický samozřejmě působila silně negativně (M = 19,1; SD = 15,6). Uvedené tři kategorie výrazů byly rovněž dominantně zastoupeny i ve skupině druhých asociací. Zde je doprovázely výrazy z kategorií „syntetický“, „nepřírodní“, „ohrožení zdraví“ a „ohrožení životního prostředí“. Jen zanedbatelný podíl respondentů byl schopen jakékoli pozitivní asociace zohledňující výhody použití chemických látek.

 

 

V další části dotazníku byly respondentům předloženy následující definice: „Přírodní chemická látka“ - vyskytuje se v přírodě, nebo je produkována rostlinami či živočichy bez jakéhokoli zásahu člověka (např. vitamín C v pomerančích) a „Syntetická chemická látka“ - je vyráběna člověkem za určitým účelem, přičemž se rovněž může, ale nemusí vyskytovat v přírodě (např. vitamín C vyrobený z glukózy, nebo teflon, který je vyráběn člověkem, ale v přírodě se přirozeně nevyskytuje). Zatímco první z pojmů vyvolával pozitivní emoce (M = 67,3; SD = 19,4), druhý výraz působil negativně (M = 42,7; SD = 17,4). V souladu s dřívějšími výsledky prof. Siegrista se tedy i zde ukázalo, že emoční postoj k chemickým látkám není ani tak spojen se strukturou látky a či s jejími vlastnostmi, jako spíš s jejím původem (přírodní vs. syntetické).

Následně respondenti odpovídali na sadu otázek, která měla za cíl kvantifikovat míru jejich iracionálních obav z chemických látek popisovanou jako chemofobie a také míru jejich zájmu o zdraví. V obou případech měli účastníci studie na škále 1 – 6 (1 - silně nesouhlasím; 6 - silně souhlasím) vyjádřit míru souhlasu s pěti výroky vztahujícími se ke každé z oblastí. K problematice chemofobie se vztahovaly výroky typu „Věřím, že chemické látky jsou hlavní příčinou, proč lidé trpí rakovinou“, nebo „Rád bych žil ve světě, kde neexistují chemické látky“. Zájem o zdraví byl pak hodnocen podle míry souhlasu s výroky jako „Chráním se, jak je to jen možné, abych ani lehce neonemocněl“ nebo „Velmi se obávám vážného onemocnění (např. rakoviny)“.

Hlavním cílem zmíněné práce bylo vytvořit sadu otázek, která by dokázala efektivně škálovat respondenty na základě míry jejich orientace v základních toxikologických principech. Výsledná sada se skládala z osmi otázek, které měly podobu výroku, o jehož pravdivosti měli respondenti rozhodnout výběrem možností ano, ne či nevím. Při hodnocení pravdivosti bylo nejvyšší míry úspěšnosti dosaženo v případě výroku týkajícího se regulace obsahu toxických látek ve spotřebním zboží a výroku, který zmiňoval fakt, že škodlivost látek nezávisí jen s velikostí dávky, ale též s frekvencí dávkování. Pouze 38 % respondentů bylo schopno správně posoudit pravdivost výroku „Chemická struktura průmyslově vyráběného chloridu sodného (NaCl) je přesně stejná jako chemická struktura chloridu sodného vyskytujícího se v mořské vodě“. Ještě nižší úspěšnosti pak bylo dosaženo u výroků „Být exponován syntetické toxické látce je vždy nebezpečné, bez ohledu na dávku“ (36 %) a „Syntetické chemické látky se obecně akumulují v těle ve větší míře, než přírodní látky“. Asi není překvapením, že míra schopnosti posoudit pravdivost výroků týkajících se základních toxikologických principů byla negativně korelována s mírou chemofobie (r = -0,36). Silná pozitivní korelace (r = 0,44) byla naopak nalezena mezi chemofobií a zájmem o zdraví.

 

Další práce týmu profesora Siegrista řešila dané otázky na mezinárodní úrovni. Kromě Švýcarů byli též osloveni respondenti z Rakouska, Francie, Německa, Itálie, Polska, Švédska a Velké Británie. Znalost toxikologických principů byla studována s využitím rozšířené verze původního dotazníku, který tak namísto osmi obsahoval 12 výroků (5 pravdivých a 7 nepravdivých). Dále byla pomocí podobné metody jako v předchozí studii zjišťována míra chemofobie a důvěry ve veřejné instituce (vždy pět výroků, s nimiž byla vyjadřována míra souhlasu na škále 1-silně nesouhlasím až 6 – silně souhlasím) a také míra zájmu o zdraví (3 výroky) a obav o zdraví (2 výroky). Ve Francii, Itálii a Polsku byla zjištěna statisticky významně vyšší míra chemofobie, než v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Švédsku a Británii. Ve všech zemích byla znalost základních toxikologických principů statisticky významně negativně korelována s mírou chemofobie, přičemž nejsilnější byl tento vztah ve Švédsku, Německu a Itálii. V německy mluvících zemích a ve Francii pak byla míra chemofobie negativně korelována s úrovní důvěry ve veřejné instituce.

 

Pro Osla komentoval MANDOR. https://mandor.sk/
Pro Osla komentoval MANDOR.

Pokud bych měl tedy společně s autory uvedených publikací odpovědět na otázku v názvu článku, nabízejí se v zásadě dva přístupy. V zemích s vyšší mírou důvěry ve veřejné instituce je základní příčinou iracionálních obav z chemických látek obecná ignorance v oblasti základních toxikologických principů. Zde by mohlo pomoci vzdělávání a popularizace. V těch druhých je řešení nemožné, dokud si veřejné instituce spojené s tématy chemické bezpečnosti neuvědomí svou úlohu a nezačnou ji řádně plnit. Shodou okolností jsem byl v průběhu let svými studenty a čtenáři seznámen s několika příběhy, kdy mi nezbylo, než jen bezmocně krčit rameny. Aktuálně mě oslovil příběh bratra jedno z mých studentů, který se údajně po požití špenátu zakoupeného v obchodě otrávil atropinem. Poté, co se vysekal z nejhoršího, začal ve snaze předejít dalším otravám postupně oslovovat Státní zdravotní ústav, Českou zemědělskou a potravinářskou inspekci, Českou obchodní inspekci atd., aby se dozvídal, že do jejich ranku daná problematika nespadá. Samozřejmě nejsem schopen posoudit jak moc je daný příběh pravdivý. Co schopen posoudit jsem je, jaká byla míra důvěry onoho studenta v konání státních institucí. Prakticky nulová. Složitý systém, který umožňuje nepřijetí odpovědnosti a přehrávání problémů dál prostě logicky důvěru nebudí.

 

Pracoviště a kontakt na autora: Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice.
Pracoviště a kontakt na autora čánku: Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice.

Jiný s chemofobií spojený příběh se týká azbestu. Vyděšená maminka se mě nedávno telefonicky dotazovala, zda může na chatě odstranit několik azbestových podložek pod světly, aniž způsobí svému dítěti rakovinu. Měla velký strach, jelikož jí pracovnice Státního zdravotního ústavu informovala, že i jedno vlákno azbestu může vyvolat nádor a že nejohroženější skupinou jsou právě malé děti. Takový způsob informování veřejnosti já osobně považuji za poněkud svérázný. Ignoruje totiž jak základní toxikologické principy, tak i aktuální vědecké poznatky a doporučení evropských regulačních agentur. V jednom z dokumentů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin se mimo jiné výslovně uvádí: Kvalitativní charakteristiky nebezpečnosti (angl. hazard) a irelevantní kvantitativní údaje silně ovlivňují způsob, jakým běžní lidé vnímají rizika chemických látek. Odpovědná instituce by tedy měla být schopna srozumitelně předávat relevantní a především kvantitativní údaje, což se v daném případě (a podle mých znalostí nejen v něm) rozhodně nestalo. Víc takových příhod, a nakonec nás veřejné mínění fakt donutí jít s tou chemií tam, kam nás s ní někteří diskutéři posílají………….

 

Literatura:

  1. Saleh, R., Bearth, A., & Siegrist, M. (2019). “Chemophobia” Today: Consumers’ Knowledge and Perceptions of Chemicals. Risk Analysis.

  2. Bearth, A., Saleh, R., & Siegrist, M. (2019). Lay-people's knowledge about toxicology and its principles in eight European countries. Food and chemical toxicology.

  3. https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.2903/j.efsa.2019.e170712

Datum: 24.07.2019
Tisk článku

Rostliny způsobující otravy - Jahodář Luděk
 
 
cena původní: 270 Kč
cena: 259 Kč
Rostliny způsobující otravy
Jahodář Luděk
Související články:

Kratom     Autor: Miloslav Pouzar (28.05.2019)
Glyfosát odsouzený     Autor: Miloslav Pouzar (15.07.2019)
Hořčík transdermálně?     Autor: Miloslav Pouzar (19.07.2019)



Diskuze:

Seznam potravin neobsahujici chemikalie

Zuzana Piskorova,2019-08-06 11:38:13

A mi se treba libi tenhle zabavny clanek s kompletnim vyctem potravin bez chemikalii. *spoiler alert* precteni clanku vam zabere presne 2 sekundy.

https://ciencias.ulisboa.pt/sites/default/files/fcul/outros/Chemical-Free.pdf

Odpovědět

chemofobie

Michal Korbel,2019-07-30 19:56:07

Myslím, že autor chtěl poukázat i na to jak lidé obecně zaměňují slovo chemický (a jeho přívlastky) za: syntetický, uměle vytvořený. Při vyslovení slova "chemický", nemálo lidí
podléhá panice, strachu z otravy, nehledě na to o čem je řeč. Připadá mi, jako kdyby tito lidé nechtěli akceptovat fakt, že i jejich těla obsahují "chemické" prvky a že i v nich probíhá nespočet "chemických" reakcí. Pro ně "chemický" rovná se jedovatý.
Příčinou tohoto stavu je dle mého názoru značná neoblíbenost přírodních věd na školách všech stupňů, také neschopnost kritického myšlení a prostá neznalost.
Za článek děkuji.

Odpovědět


Re: chemofobie

Milan Krnic,2019-07-31 19:42:15

To už tak chodí, že si hovorově zažijeme něco, co není úplně správně. Také se mi to místy nezamlouvá, ale co s tím naděláte. Zrovna to chemické = umělé, a přírodní = lidmi nezměněné myslím, že jde. Je to chemická sra*ka je blbě, je to samé éčko jakbysmet, umělé o není už vůbec, otázkou tedy je, jak byste tomu chtěl říkat správně, a zda se to mezi lidmi ujme. To nemá s vzděláním moc společného, jak pravili jiní, musí to mít zvuk (einen Klang).

Odpovědět

logický vývoj

Antonín Lejsek,2019-07-29 00:55:27

Tento důsledek je ale logický. Spousta chemikálií si prošla kolečkem, kdy byly vynalezeny, vyráběny, používány a následně kvůli škodlivosti zakázány. Je to neuvěřitelné množství látek napříč všemi obory. Lidé vidí, jak přípravky, které používali, jsou jeden po druhém zakazovány. Postupně musí dojít k závěru, že aktuálně vyráběné chemikálie možná taky nejsou bezpečné, ale pouze jen ještě nejsou zakázané. Vědecký vývoj je samozřejmě pozitivní, ale vlastně sám sebe usvědčuje ze své dřívější neznalosti a podkopává svou vlastní důvěryhodnost. Lidé byli zvyklí na stabilitu. Utrhli si jablko a mohli ho bezpečně sníst. Utrhli ho ze stejného stromu za padesát let a mohli ho stejně bezpečně sníst. Dneska přijdou do obchodu a dozví se, že ten přípravek co si kupovali už se nesmí vyrábět, protože je karcinogenní. To v nich nevyhnutelně musí vyvolat pocit, že jsou vlastně pokusnými králíky chemického průmyslu, kterému jde v první řadě o zisk a bezpečnost řeší až ex post.

Odpovědět


Re: logický vývoj

Tim Cestovatel,2019-07-29 15:04:37

Namísto nesmyslného článku, logická a jasná analýza. Bez potřeby ztrácet čas nesmyslným dotazníkem. Občas stačí použít selský rozum :)

Odpovědět


Re: logický vývoj

Richard Vacek,2019-07-29 16:43:46

Ony jsou i alternativy:
Přípravek se nesmí prodávat, protože škodí včelám, rybám, ...
Přípravek se nesmí prodávat, protože tak rozhodli politici hlasováním
Na dalším používání přípravku nemá nikdo zájem (až na uživatele), protože už není chráněn patenty a levně vyrábět ho může kdokoliv. Jeho zákazem se otevře cesta novému přípravku, krytému patentem.
A myšlenka, že v době, kdy neexistoval chemický průmysl, byla zemědělská produkce zdravější, než dnes, nemá pravděpodobně opodstatnění, protože například karcinogenní účinky plísní (např. aflatoxiny) s chemizací zemědělství souvisí přesně naopak - více fungicidů = méně škodlivých plísní na úrodě. I takové herbicidy nás chrání před námelem, který kdysi způsoboval "přírodní" otravy.

Odpovědět

Někomu je všechno jasné.

Jiří Macek,2019-07-27 20:50:28

Zbožňuji lidi, kterým je všechno jasné a vidí všechno jednoznačně. Přestože problematika je velmi složitá a ještě hodně věcí nevíme, oni si z množství různých studií či pozorování vyberou ty jednoznačné, napíší, že strach z chemie je těžká nemoc a basta. Připomíná mi to jednoho ekonoma, který si o sobě myslí, že sežral všechnu moudrost a přestože nestudoval klimatologii, cítil se oprávněn vydat knihu o tom, že naše planeta není zelená, ale modrá. Samozřejmě, když 4/5 povrchu jsou oceány, tak planeta je viděná z vesmíru modrá, ale my žijeme na té zbývající pětině a záleží na nás, zda ta pětina bude zelená nebo žlutá. Rozhodně nechci tvrdit, zda strach z chemie je opodstatněný nebo neopodstatněný, zda globální oteplování je nebo není, tvrdím jen, že k tak složité věci bychom neměli přijímat jednoznačná stanoviska. V 50. letech štědře dotovaly (či uplácely) tabákové koncerny (zvláště v Americe) vědce, aby tvořili studie, že kouření neškodí. O 20 let později nalily firmy na sladkosti a sladké nápoje spoustu peněz, aby získaly studie, že neškodí cukr, za všechno mohou tuky a cholesterol. Až dnes to vychází najevo. Jsme si opravdu jisti, že za dnešními studiemi o neškodnosti chemie nestojí mimo jiné giganti vyrábějící chemická hnojiva a postřiky?

Odpovědět


Re: Někomu je všechno jasné.

Pavel Brož,2019-07-27 23:19:39

Neexistují žádné studie o neškodnosti chemie jako takové, existují pouze studie o škodlivosti či neškodnosti té které látky či skupiny látek. A samozřejmě, vždycky jsou představitelné, a v minulosti se kolikrát i realizovaly, všechny tři možnosti:

a) studie je zfalšovaná lidmi placenými výrobci těch kterých látek, a na základě neseriózních postupů tvrdí, že dané látky jsou neškodné (přitom tyto látky nezávisle na zfalšované studii mohou být buď škodlivé, nebo opravdu neškodné)

b) studie je zfalšovaná lidmi zainteresovaných v nějakých aktivistických hnutích, která chtějí z principu zakazovat cokoliv, co nezapadá do jejich ideologie či chcete-li víry, a na základě neseriózních postupů tvrdí, že dané látky jsou škodlivé (přitom tyto látky nezávisle na zfalšované studii mohou být buď neškodné, nebo opravdu škodlivé)

c) studie je dělaná odborníky, kterým v prvé řadě záleží na serióznosti celého testování, a kteří se snaží dopátrat reálný vliv látky na zdraví člověka.

Přitom je nutné mít na paměti, že prakticky s výjimkou vzduchu neexistuje látka, která by byla neškodná v jakémkoliv množství. Prakticky každá látka včetně přírodních se dá nadkonzumovat do takové míry, že vážně poškodí zdraví konzumenta, nebo jej dokonce i zabije - týká se to i čisté vody. Sám si ze střední školy pamatuji, že např. i obyčejná kuchyňská sůl by měla mít život ohrožující účinek, pokud se jí zkonzumuje jeden kilogram (přítomní chemici mě mohou opravit, pokud je tento údaj chybný).

Žijeme ve světě, který je už od přírody chemickým koktejlem mnoha přírodních látek, z nichž mnohé jsou zdraví škodlivé i v docela malých množstvích. Pamatuji např. kauzu čínských přírodních čajů "na hubnutí", které v Evropě způsobovaly rakovinu ledvin u žen, které je nadužívaly aby zhubly. Rychle se přišlo na to, že tu rakovinu způsobovaly přírodní karcinogeny obsažené v těch bylinách. Původně se mělo za to, že vina je na straně nezkušených sběračů, kteří nedokážou rozlišit správné byliny. Nakonec se ale přišlo na to, že chyba není ve sběračích, ale v marketingu - čínští uživatelé používali tyto čaje po dlouhé generace, ne ale na hubnutí, ale jen vzácně asi jako když my pijeme heřmánkový čaj. Díky tomu čínští uživatelé rakovinou ledvin netrpěli.

Proto je důležité u každé látky, ať už je přírodní nebo umělá, zjistit její reálný účinek na zdraví, a to ideálně včetně kritického množství, když už začíná být škodlivá. Např. jak už zmínil autor v příkladu s azbestem v té podložce, tak její odstranění určitě zdravotní riziko nepředstavovalo. Oproti tomu např. mnohaletá práce v provozu, kde se řeže azbest (dnes už takové v Evropě doufám nejsou), představuje zdravotní riziko dost podstatné.

A o to jde. Najít hranici mezi hysterií a reálným rizikem. Zhysterizovat lze užívání jakékoliv, jedno zda přírodní či umělé chemické látky.

Odpovědět

Mal som jedného kolegu

Vladimír Bzdušek,2019-07-25 22:09:31

ktorý bol tak otravný, že si vyslúžil prezývku "Yperit"

Odpovědět

Přece je úplně jedno zda jed je "přirozený" nebo umělý.

Jan Jančura,2019-07-25 13:27:31

Přece je úplně jedno zda zemřete na otravu přírodním nebo umělým jedem. Dnes je nejvíce nebezpečným jedem, který má zničit veškerý života na Zemi CO2. Tedy zcela přirozená látka, bez níž by nefungovala fotosyntéza a tedy veškerý život na Zemi, na jehož počátku CO2, jako zdroj uhlíku, stojí. Podobně je to ze slunečním zářením - může způsobovat rakovinu, bez něho, jako zdroje energie, by nemohl na Zemi existovat Život, jak jej známe.
Prostě je vše otázkou míry, kterou může stanovit jen věda, oproštěná od ideologie.

Odpovědět

jsem konečně slavný !!

Marek Vejša,2019-07-25 11:49:59

Díky za zmínění mého komentáře. Myslím, že to je vrchol mojí kariéry internetového diskutéra. Měla to být samozřejmě parafráze na hlášku Hrušínského z filmu Vesničko má středisková. Ale nezastírám že tahle hláška, tak nějak vystihuje míru mojí chemofobie. Přestože jsou glyfosfáty podle jakési stude prakticky neškodné, mám tendenci jim nevěřit. Z historie takových "neškodných" látek známe mnoho a také mnoho lidí, kterým zničily zdraví a život. Navíc se mi zdá, že se míra užívání pesticidů neustále zvyšuje a nikdo moc nezná jejich dlouhodobé účinky a interakce. Navíc mi přijde naprosto zvrácený systém zemědělských dotací, kdy zemědělci dostávají peníze od státu a za ně si koupí tisíce tun pesticidů a antibiotik, které pak napumpují do životního prostředí. Ale to je zase jiné téma. Takže ano, jsem xenofob, protože účinky některých pesticidů nejsou dostatečně známé a asi i chemofob. Co se dá dělat

Odpovědět


Re: jsem konečně slavný !!

Richard Vacek,2019-07-25 13:30:50

No vidíte. A ještě to vypadá tak, že dáte na pocity a neověřujete si je. Například u nás spotřeba pesticidů klesla na polovinu a je zhruba na třetině oproti Německu - https://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/chemie_v_zemedelstvi.pdf
Navíc dnešní pesticidy se nedají srovnávat s tím, co tady bylo před dvaceti lety. Dnes se používají úzce zaměřené, u kterých je snížen dopad na necílové organismy. Navíc se používají přípravky s rychlou dobou rozpadu, takže třeba už za 3 dny můžete takto ošetřenou plodinu konzumovat.

Odpovědět


Re: Re: jsem konečně slavný !!

Marek Vejša,2019-07-25 13:52:00

Řekl bych, že spotřeba pesticidů je tak nějak stejná http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/pripravky-na-or/ucinne-latky-v-por-statistika-spotreba/spotreba-pripravku-na-or/spotreba-v-jednotlivych-letech/

navíc tu chybí vztažení k objemu a výroby a taky efekt vyšší účinnosti nových látek. A co se týká toho vašeho odkazu, nevím jestli měl podpořit váš argument o neškodlivosti pesticidů, spíš podporuje opak, teda když si přečtu část tu část o pesticidech.

..a pokud se tedy mnohé pesticidy přirozeně rozloží vystavené vlivu prostředí, a stanou se z nich neškodné látky, je mi záhadou, proč jich je tolik nalézáno v tom co jíme. Možná by mi to nějaký chemik vysvětlil. Na chemii jsem byl vždycky blbej

... a kam zmizeli všechni motýle??

Odpovědět


Re: Re: Re: jsem konečně slavný !!

Miloslav Pouzar,2019-07-25 14:03:05

..a pokud se tedy mnohé pesticidy přirozeně rozloží vystavené vlivu prostředí, a stanou se z nich neškodné látky, je mi záhadou, proč jich je tolik nalézáno v tom co jíme.... citlivost analytických technik a jejich rychlost za posledních dvacet let udělala skutečně řádový skok - to, že jsme dřív tak často nebyli schopni detekovat reziadua pesticidů v potravinách neznamená, že se tam nevyskytovala, ale spíš, že jsme je nebyli schopni najít...v zásadě to samé se týká informací o škodlivosti - naše schopnost získávat data vzrostla....a motýle.. těžká otázka - nedávno jsem přemýšlel kolik hmyzu dokázalo z krajiny ostranit třeba zahuštění dopravy...čímž chci říct, že viník asi není jenom jeden....

Odpovědět


Re: Re: Re: jsem konečně slavný !!

Richard Vacek,2019-07-25 14:47:48

Jen k tomu hmyzu. Několik desetiletí likvidujeme hmyzí biotopy. Asi nepamatujete, jak pestré společenstvo žilo na každé skládce, kolik živočichů a rostlin tam nalézalo výhodné podmínky, potravu, úkryt. Před pár desetiletími bylo na vesnici u každého baráku hnojiště a chlév. Vesnicí tekla voda s močůvkou a tento tok mnohdy pokračoval několik kilometrů za vesnici. To všechno tvořilo prostřený stůl pro nekonečné množství hmyzu a na ně navázané ptáky, obojživelníky. Dnes jsou ekologové u vytržení, že na skládkách elektrárenského popílku si lebedí vzácní motýli a nacházejí hnízdiště chránění ptáci.
https://www.tyden.cz/rubriky/veda/veda-a-my/vymirajici-hmyz-nasel-utociste-na-odkalistich_276559.html
https://iuhli.cz/brehuli-ricni-se-dari-ve-stodole/

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: jsem konečně slavný !!

Milan Krnic,2019-07-25 21:18:40

S hnojem a močůvkou to je pravda, kdybych měl však měnit za ruku v ruce s více ovády, neměnil bych. Dá se asi obecně říci, že menší diverzita a počet živočichů je větší pohodlí pro člověka (i plodiny jím pěstované). Plodiny ostatně rostou i na ISS ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: jsem konečně slavný !!

,2019-07-26 07:00:11

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: jsem konečně slavný !!

Milan Krnic,2019-07-26 13:55:46

Blbý není, jen jste ho blbě napsal. Nic si z toho nedělejte, stane se to.

Odpovědět


Re: Re: jsem konečně slavný !!

Tim Cestovatel,2019-07-29 15:10:56

:D přeji dobrou chuť

Odpovědět

Chemický koktejl...

,2019-07-25 07:21:10

Odpovědět


Re: Chemický koktejl...

Richard Vacek,2019-07-25 08:26:57

Nějak tak si představuji chemofobii. Člověk, a vůbec vše kolem nás, je v neustálém kontaktu s chemií. Jedná se o milióny nejrůznějších chemikálií, my je jíme, dýcháme, dotýkáme se jich. Některé jsou umělé, většina přírodních. Jedinou možností, jak se chemikáliím vyhnout, je vakuum. I když i tam naším tělem prochází nespočet energetických částic, které způsobují rakovinu. A vlastně i naše vlastní tělo je samo sobě nebezpečné - obsahuje radioaktivní izotopy některých prvků, které při rozpadu též vedou k rakovině.
Jinak předpokládám, že lékař se ptá na léky z toho důvodu, že léky jsou speciálně navržené, aby v lidském těle nějak působily. A ví se, že některé kombinace tento účinek zeslabují, nebo zesilují.

Odpovědět


Re: Re: Chemický koktejl...

,2019-07-26 06:52:40

Odpovědět


Re: Re: Re: Chemický koktejl...

Miloslav Pouzar,2019-07-26 09:28:05

K bodu 2) - viděl jste někdy nějaký demografický graf znázorňující vývoj střední délky života v čase? Víte čím trpěli a na co nejčastěji umírali lidé ve 30, 40, 50 atd letech? Máte nějaké ponětí o hlavních příčinách vzniku nádorových onemocnění? Pokud alespoň na jednu z těchto otázek dokážete odpovědět ano, pak mi dejte odkaz na jakýkoli relevantní liteřrární zdroj, který potvrzuje vaši tezi, že nám chemické koktejly prokazatelně zkracují život.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Chemický koktejl...

,2019-07-26 19:57:18

Odpovědět


Re: Re: Re: Chemický koktejl...

Richard Vacek,2019-07-26 14:02:19

Požadavky na schvalování chemikálií jsou tak přísné, že kdyby byla dnes objevena kuchyňská sůl, tak by možná byl zakázán její prodej a takřka jistě by nebylo možno ji přidávat do potravin.
Víte, že ten váš glyfosát má akutní toxicitu podobnou právě kuchyňské soli?

Odpovědět


Re: Re: Re: Chemický koktejl...

Milan Krnic,2019-07-26 14:04:41

1) chemie je popis světa, podobně jako fyzika.
2) viz pan Pouzar výše - jinak super, že konečně vím, že je glyfosát vytvořený pro zkracování života lidského - ovšem stejně blbě, jako jste upozornil ve vláknu výše, protože to nefunguje - střední délka života roste ( https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_d%C3%A9lka_%C5%BEivota ).
3) Ano, civilizační stádium rozkvětu blbosti vysvětluje "zvýšenou chemofobii v obecné populaci". To jste trefil. ( http://www.osel.cz/6920-iq-evropanum-klesa-dlouhodobe.html )

Odpovědět


Re: Re: Re: Chemický koktejl...

Jan Novák9,2019-07-26 17:09:22

Všechny látky klteré vstupují do chemických reakcí jsou chemikálie, tedy i léky.
Za normálních okolností můžete vyjmout leda tak vzácné plyny, zlato a platinu.
Pro vyhnutí se chemikáliím doporučuji nejíst, nepít a hlavně nedýchat. Povrch klávesnice také obsahuje spoustu chemikálií = nedotýkat se!

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Chemický koktejl...

,2019-07-26 20:12:57

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Chemický koktejl...

Richard Vacek,2019-07-27 07:38:50

Článek je celkem normální - ukazuje, že vědci dospěli k tomu, že kombinace látek má jiný účinek, než látky samotné, což je známé a očekávané chování.
Dále se dozvídáme, že ministři životního prostředí jsou z toho paf, což je též očekávané, protože se obvykle jedná o politiky a ne o odborníky. A opět, protože to jsou politici, požadují další regulace.
No a v závěru se dostává ke slovu další odborník, který upozorňuje, že látek je nepřeberné množství a testování jejich možných kombinací je nemožné.
No a my musíme spoléhat na to, že matička příroda a přirozený výběr, kterému byli lidé podrobeni, nás vybavily mechanismy, abychom se s neznámými chemikáliemi (se kterými se člověk setkával po celý svůj vývoj) řádně vypořádali. Vždyť je to vlastně hračka - hloupé chemikálie se nebrání, nemaskují se, abychom je nepoznali, nerozmnožují se a nevyvíjejí tak jako bakterie, viry, paraziti, plísně.

Odpovědět

znaky chemofobie

Milan Krnic,2019-07-24 20:48:12

Inu, mohl to být také třeba zkrat, trolling, legrace, ... a jelikož to neodhalíme, nemá smysl na to reagovat.
Kvalitní "vzdělávání a popularizace" vyžaduje lidi prošlé systémem, kde bylo přítomno kvalitní "vzdělávání a popularizace", tedy je to začarovaný kruh. Kritickému myšlení bez kriticky myslících mládež nenaučíte (myšleno obecně).
Věc sama o sobě je dotazníková metoda, kdy ověřit pravost odpovědí je relativně možné komplexními dotazníky (s různě formulovanými stejnými dotazy), které se obvykle nevyskytují (jako výjimku vyzdvyhnu PokusniKralici.cz, tam takové jsou, ovšem zda jsou k tomu použité, netuším))
Díky za článek!

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace