Mezinárodní týden kojení v plném proudu aneb Co nám mateřské mléko dalo a vzalo  
Právě končí Mezinárodní den kojení a my si můžeme klást otázku, co to znamená pro nás dospěláky. Pokud tedy zrovna nekojíme…

Pro testování hormonálních disruptorů jsou laboratorní hlodavci nedocenitelným modelem. Generační cyklus je mnohem kratší než u člověka a tak nemusíme čekat desetiletí na výsledek, zda „mléčná“ expozice přináší dopady pro jedince po dosažení dospělosti. Modelová zvířata nám na tuto otázku odpoví během několika měsíců.
Pro testování hormonálních disruptorů jsou laboratorní hlodavci nedocenitelným modelem. Generační cyklus je mnohem kratší než u člověka, a tak nemusíme čekat desetiletí na výsledek, zda „mléčná“ expozice přináší dopady pro jedince po dosažení dospělosti. Modelová zvířata nám na tuto otázku odpoví během několika měsíců.

Jak bychom si měli fenomén kojení připomenout? Pro kojící matky a nejen pro ně je to jistě uvědomění si blahodárných účinků kojení. Nemluvíme pouze o nutričních hodnotách mateřského mléka, kterým se nemohou rovnat ani ty nejrafinovanější mléčné náhražky. Nasnadě je připomenout také zdánlivě vedlejší příznivé dopady kojení: rozvoj imunitního systému, kolonizace trávicího traktu žádoucí mikroflórou, intimní a naprosto jedinečný kontakt s matkou navíc přispívá k rozvoji centrální nervové soustavy a nakonec i osobnosti.

 

Pokud si ale, poněkud kacířsky, připustíme také odvrácenou stránku kojení, nelze přehlédnout skutečnost, že mateřským mlékem propašuje matka do tělíčka kojence téměř vše, čemu je sama vystavena. Jsou to zlé návyky, nevhodná strava, léky, anebo stres, a to nejen ve smyslu psychosomatickém. Samo vnější prostředí totiž přináší stres, který lze nazvat environmentální, a ten mnohdy odhalit nelze, natož ho eliminovat. Jedná se o expozici látek, kontaminujících prostředí z plastických obalů, pesticidů či dokonce kosmetiky či elektrických přístrojů. Přestože jsme vystaveni velmi nízkým dávkám, v závažnosti si polutanty nezadají s toxiny typu těžkých kovů. Tak nízké dávky látek, jako jsou ftaláty, bisfenoly či polyfluorované bifenyly, atakují hormonální systém člověka, a tak si zasloužili přízvisko „hormonální disruptory“. A jsme u toho: jak asi naloží s takovou zátěží bezbranný kojenec, dosud nevyvinutý pro odbourávání a metabolismus xenobiotik? A k čemu taková expozice u jedince povede?


Představme si rok 2044, kdy mladý muž a žena v reprodukčním věku, oddávající se nechráněnému pohlavnímu styku ve snaze počít potomka, neshledávají své snažení úspěšné. Po 12 měsících lze v páru takový stav označit za neplodnost. Tato diagnóza postihuje již v dnešní době, v roce 2019, kdy se oba nešťastníci narodili, již jednotky desítek procent populace vyspělých zemí. Příčiny neplodnosti zůstávají mnohdy tzv. „idiopatické“, tedy zdánlivě bez příčiny, avšak možným důvodem je environmentální stres v podobě, ve které byl popsán výše. Vždyť matky našich „mladých“ konzumují potraviny z plastových obalů plných bisfenolů, odebírají účtenky, voní se parfémy s ftaláty, a inhalují bytový prach obsahující zpomalovače hoření z elektroniky, a to soustavně a každý den. Příslušné úřady už regulují jejich používání, aby byl příjem v 21. století zdraví neškodný. Jakkoliv lze o stanovených limitech polemizovat, jedno je jisté: limity počítány pro příjem dospělého člověka neberou ohledy na kojící matky a nebohé kojence. Tito kojenci ale dospějí a za 25 či více let budou usilovat o potomka. Poněkud odložený problém, nemyslíte?

Nejnovější poznatky ukazují, že expozice kojící matky nízkým dávkám bisfenolů může přinést závažné problémy jejím dětem v dospělosti. Postižená jsou vajíčka. Dosavadní výsledky dosažené na experimentálních zvířatech přináší alarmující zjištění a podobný dopad lze čekat i v lidské populaci. Expozice vybraným disruptorům je natolik nízká a plíživá, že myší matky ani v nejmenším nepoznají, že jsou zahrnuty do experimentu. Navíc, všechny experimenty na zvířatech jsou provedeny v souladu se Zákonem na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb.
Nejnovější poznatky ukazují, že expozice kojící matky nízkým dávkám bisfenolů může přinést závažné problémy jejím dětem v dospělosti. Postižená jsou vajíčka. Dosavadní výsledky dosažené na experimentálních zvířatech přináší alarmující zjištění a podobný dopad lze čekat i v lidské populaci. Expozice vybraným disruptorům je natolik nízká a plíživá, že myší matky ani v nejmenším nepoznají, že jsou zahrnuty do experimentu. Navíc, všechny experimenty na zvířatech jsou provedeny v souladu se Zákonem na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb.

 

Je zjevné, že pro kojence představuje mateřské mléko exkluzivní potravu a, v případě jeho kontaminace po expozici matky běžným a jí neškodným dávkám polutantů, se jedná o poněkud jedovatou potravinu. Aby toho nebylo málo, řada kontaminujících látek je velmi dobře rozpustná v tucích a mléčný tuk je velmi ochotně přináší do těla kojence. Přestože se zdá být tělo dítěte hormonálně nedotknutelné, opak je pravdou: hormonální systém je v plném rozvoji, včetně pohlavních orgánů. A přestože je vývoj kojence v současném prostředí zdánlivě bez poskvrny, pohlavní buňky – budoucí zralé spermie a vajíčka, si mohou odnést nepříjemnou vzpomínku z období mléčné výživy. Jenže se projeví až o několik dekád později, a to si už málokdo vzpomene na nebezpečí, které přinášela dítěti nic netušící matka.


Takto vystrašení možná budeme přeci jen inklinovat k mléčným náhražkám. Nenechme se mýlit: kojenecké lahve jsou vydatným zdrojem liposolubilních bisfenolů, ochotně se uvolňující do (tučného) mléka. Hygiena nám v tomto moc nepomáhá, protože čím více a vydatněji lahve vyvařujeme, tím více se stěna lahve poškozuje a ochotněji uvolňuje vše, co obsahuje. Náhrada tedy nic neřeší a tak je snad lepší se riziku, jakkoliv neviditelnému, vyhnout. Protože to ale úplně a zcela nelze, je nasnadě nepropadnout panice a racionálně se vystříhat např. jídlu v plastikových dózách ohřátému v mikrovlnce, dále obalům s patřičným piktogramem („7“) či nadbytečnému kontaktu s bankovkami a účtenkami (transdermální expozice). Kojení pak zůstává bez pochyb stále vhodnější a přínosnější, navzdory úskalím dnešní doby.

Hormonální disruptory ale ohrožují také příkrm, a tak je lépe upřednostnit skleněné kojenecké lahve před těmi plastovými; a pokud plastové, zahodit jakmile začnou vykazovat známky poškození (mléčné zakalení). I po odstavu ale disruptory číhají za každým rohem, pozornost bychom tak měli věnovat také plastovým hračkám, které děti koušou, a tak se bisfenol z nich dostává rychle právě z trhlinek přímo do těla batolete.


Sečteno a podtrženo, jinošský věk nás může řádně poznamenat. Navzdory dojmu, že současná doba je jen a jen špatná, přináší pouze negativa a životní nejistoty, je skutečnost poněkud jiná: současná doba není o nic horší než časy dřívější. Jen se potýkáme s riziky jiného druhu a, přiznejme si, že i zde se jedná o vývoj k lepšímu. Zatímco naši rodiče a prarodiče byli vystaveni naprosto neregulovaným dávkám pesticidů (DDT), současná populace je exponována látkám, které jsou pojmenované a jejichž příjem lze měřit. Co je však nejdůležitější, že dopad těchto látek na lidské zdraví se intenzivně testuje a zkoumá, a tak rozhodně nelze mluvit o ignoranci, tolik typickou pro léta minulá.

 

Odkazy

Oficiální web zde: https://worldbreastfeedingweek.org/

Odkaz na review v odborném časopise: https://content.sciendo.com/view/journals/acb/7/1/article-p32.xml

Zde Vesmír.cz, kde jsme to stihli o něco dříve: https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2019/07/odvracena-strana-kojeni.html

Oficiální stránky pracoviště se problematikou zabývají také.

Autor: Jan Nevoral
Datum: 07.08.2019
Tisk článku

Návod na přežití pro ženu - Bukovský Igor
 
 
cena původní: 349 Kč
cena: 349 Kč
Návod na přežití pro ženu
Bukovský Igor
Související články:

Endokrinní disruptory = hormonální buldozery     Autor: Jaroslav Petr (19.05.2009)



Diskuze:

tak to jsem pekne v....

Tomáš Toegel,2019-08-08 15:18:04

a co teprve chudak pani pokladni, ktera sahne na stovky uctenek denne? Umre zitra? A co copy centra a vsude pritomny prasek?
Clanek hodne strasi ale fakta se nekde zapomela? Trochu mi to pripomina klimaticky panel, bohuzel.
A jelikoz si casto ohrivam jidlo v plastove doze urcene do mwt, nejspise brzo umru i ja.

Mam rocniho syna a ochranit ho pred tim, aby okusoval na co prijde opravdu nelze. To by jste ho musel zavrit do akvaria. Nepochybuji, ze barvu ze cvicebniho kovoveho stroje, ktery(ano, je to fakt) tak rad okousava vyplivne. Kousat do kovove veci je "velmi inteligentni" projev meho syna. Stejne jako okouse mnoho jinych plastovych, natrenych veci. A s tim zacal od trech mesicu. Myslite, ze mu vysvetlim, ze to nema delat?
O tom ze odmital pit materske mleko a stejne se musel prikrmovat umelinou mluvit nebudu. Holt clanek na oslu si neprecte zatim, neb je zatim sam pekne jelito.

Ve studni mame Ecoli...male mnozstvi ale presto takove, aby me donutilo kupovat plastovou balenou kojeneckou vodu a tim hezky krmit sveho potomka. Ma dostat prujmy nebo plast?
A tak je to s mnoha dalsimi vecmi, mnohdy neni jine cesty. Hezky se mluvi jak je co skodlive, ale ubranit se tomu lze nekdy opravdu stezi a tak volite mezi mensim zlem.

Odpovědět


Re: tak to jsem pekne v....

Milan Krnic,2019-08-08 16:27:22

Tak snad jste mu nepodědili nějaké nejen plastové hračky (nebo nekoupili skladové, lékařskou fakultou neprověřené, atp.), to by bylo ještě nezodpovědnější než převzít účet.

Odpovědět


Re: tak to jsem pekne v....

Magdalena Zajíčková,2019-08-14 20:53:20

Myslim, ze clanek Honzy Nevorala interpretujete velice zavadejicim zpusobem. Anebo jste ho nepochopil.
Nepise se v nem nic o bezprostredni hrozbe umrti v souvislosti s kontaktem s uctenkami, jidlem ohrivanym v mikrovlnce atd. Ani se tam nepise nic o tom, jak a jestli vysvetlit diteti co vkladat ci nevkladat do ust nebo o tom, je-li lepsi voda z PET lahvi nez jina... Domnivam se, ze jde o proste konstatovani toho, jak vsudypritomne jsou nejruznejsi endokrinni disruptory a jaka mohou skytat rizika.
Dokonce autor nijak nestrasi a v zaveru konstatuje presne to, co pisete v posledni vete vy - ze neni duvod k panice, protoze jde stale (pouziju vas vyraz) o "mensi zlo" nez s jakymi se setkavali nasi rodice a ze je proste jen dobre o pripadnych rizicich vedet a pojmenovavat je.

Odpovědět

Prosím Vás,

Pavel Nedbal,2019-08-07 22:55:51

není to trochu přehnané? Že by se tolik vylučovaly třeba z PET flašek katalyzátory, nebo další něco? A ze skla třeba olovo? A co Maillardovy reakce? Uzeniny, maso, palačinky, pizza? Vůně květin, lesní vůně? Kolik toho tam skutečně je a jaké jsou bezpečné limity? Co chemohormeze? Nepovažujete to taky za bezprahové působení podobně jako u radiace?

Odpovědět


Re: Prosím Vás,

Milan Krnic,2019-08-07 23:25:54

Celý náš svět je strašidelný, do mikroskopu se raději nekoukat ani na to, co okolo nás leze!
Každopádně oceňuji zdejší umírněnou formu článku bez yt videa (viz Vesmír), kde do nálevu s biologickým materiálem dramaticky kape modrá tekutina. Brrr :)

Odpovědět

Prijemny clanek

Magdalena Zajíčková,2019-08-07 20:43:48

Ahoj, predpokladam, ze jde o Jana Nevorala, ktereho znam z CZU. :-) Moc hezky napsane - jeden z tech clanku, co clovek precte jednim dechem a tesi se na dalsi. :-)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace