Co skutečně víme o velociraptorovi?  
…aneb Filmová legenda odhalena

Moderní rekonstrukce velociraptora jako svižného a pohyblivého dravce, který dokázal aktivně lovit a byl zřejmě nebezpečným predátorem pro všechny dinosaury až do hmotnosti kolem 200 kilogramů (zejména pokud lovil ve smečkách). Dnes již také víme, že šlo o opeřený druh, který nejspíš připomínal jakéhosi zubatého, nelétavého orla. Kredit: Fred Wierum; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)
Moderní rekonstrukce velociraptora jako svižného a pohyblivého dravce, který dokázal aktivně lovit a byl zřejmě nebezpečným predátorem pro všechny dinosaury až do hmotnosti kolem 200 kilogramů (zejména pokud lovil ve smečkách). Dnes již také víme, že šlo o opeřený druh, který nejspíš připomínal jakéhosi zubatého, nelétavého orla. Kredit: Fred Wierum; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

Každý, kdo alespoň jednou viděl film Jurský park nebo některé z jeho čtyř pokračování, si vzpomene na extrémně chytré, rychlé a smrtelně nebezpečné dinosaury se srpovitě zahnutými drápy na zadních končetinách. Ve filmu jsou pojmenováni jako velociraptoři, ačkoliv se skutečným dinosaurem tohoto jména nemají mnoho společného. Co tedy víme o reálných velociraptorech, žijících v období pozdní křídy na území dnešního Mongolska a Číny? Datum objevu prvních známých zkamenělin velociraptora známe přesně, a to díky detailním záznamům, pořizovaným členy expedice Amerického přírodovědeckého muzea do pouště Gobi. Je jím 11. srpen roku 1923, kdy paleontolog Peter Kaisen objevil kompletní, ačkoliv mírně rozdrcenou, lebku malého dravého dinosaura spolu s jedním z jeho charakteristických „srpovitých“ drápů z druhého prstu zadní končetiny. V následujícím roce holotyp dinosaura s katalogovým označením AMNH 6515 formálně popsal ředitel muzea Henry Fairfield Osborn pod jménem Velociraptor mongoliensis, tedy doslova „rychlý lupič z Mongolska“.[1] Již dříve Osbornem publikované neformální označení „Ovoraptor djadochtari“ nebylo doplněno popisem ani nebylo uveřejněno v odborném periodiku, proto je dnes považováno za nomen nudum (neplatné jméno).[2] Rodové jméno Velociraptor má tedy prioritu, a díky tomu je dnes jedním z nejznámějších dinosauřích jmen vůbec. V roce 1930 již Američané nemohli v mongolských výpravách kvůli politické situaci pokračovat a později je vystřídali sovětští a polští paleontologové, kteří prováděli vykopávky ve 40. až 70. letech. Také při těchto výpravách byl objeven další fosilní materiál velociraptorů, přičemž zdaleka nejslavnějším nálezem je úžasný exponát „bojujících dinosaurů, zamrzlých v čase“ – velociraptora a malého rohatého dinosaura protoceratopse. Tato fosilie, objevená v roce 1971 polskými paleontology, představuje zřejmě skutečný souboj na život a na smrt, uchovaný v kameni díky nenadálé lokální přírodní katastrofě.[3]

 

Lebka holotypu V. mongoliensis v expozici Amerického přírodovědeckého muzea. Fosilie byla objevena v Mongolsku v roce 1923 a o rok později formálně popsána Henrym F. Osbornem. Teprve o 70 let později se však tento malý dromeosauridní dinosaurus měl stát filmovou hvězdou první velikosti, a to díky svému nevědomému účinkování ve filmové sérii Jurských parků a Jurských světů. Kredit: Smokeybjb; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)
Lebka holotypu V. mongoliensis v expozici Amerického přírodovědeckého muzea. Fosilie byla objevena v Mongolsku v roce 1923 a o rok později formálně popsána Henrym F. Osbornem. Teprve o 70 let později se však tento malý dromeosauridní dinosaurus měl stát filmovou hvězdou první velikosti, a to díky svému nevědomému účinkování ve filmové sérii Jurských parků a Jurských světů. Kredit: Smokeybjb; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

Od konce 80. let opět provádí vykopávky v Gobi i západní paleontologové z Kanady a USA a skutečně se jim povedlo odkrýt další fosilie velociraptorů. Tentokrát již byly odkryty i na území severovýchodní Číny a navíc byl v roce 2008 popsán nový druh tohoto teropoda – Velociraptor osmolskae (pojmenovaný na počest polské paleontoložky Halszky Osmólské, která se významně podílela právě na vykopávkách v Mongolsku).[4] Vzhledem k atraktivně znějícímu jménu a jisté záměně s větším severoamerickým deinonychem si velociraptora vybral do svého románu Jurský park spisovatel Michael Crichton. Režisér Steven Spielberg toto rodové jméno pro své srpodrápé zabijáky ve stejnojmenném filmu bez námitek převzal, a tak se ve skutečnosti malý a opeřený asijský teropod stal dinosauří filmovou hvězdou první velikosti. Jakým tvorem byl ale ve skutečnosti? Co o skutečném velociraptorovi dnes můžeme říci s jistotou? Oba druhy tohoto rodu žily v období pozdní svrchní křídy (geologický stupeň kampán, asi před 75 až 71 miliony let) na území dnešní východní Asie. Fosilie tohoto rodu jsou zatím s jistotou známé z Mongolska (souvrství Djadochta) a čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko (souvrství Bayan Mandahu).[5] Velociraptor byl štíhle stavěný dravec, který se dokázal poměrně mrštně a rychle pohybovat po zadních nohách. Jeho ocas byl zpevněný a sloužil jako protiváha trupu při běhu. Lebka byla štíhlá a dlouhá, hlavními zbraněmi při útoku na kořist i obraně byly již zmíněné až 6,5 cm dlouhé zahnuté drápy na dolních končetinách a ostré vroubkované zuby v čelistech. Těch bylo 26 až 28 na každé straně čelistí a byly charakteristicky zahnuté směrem dozadu.[6]

 

Porovnání velikosti dospělého velociraptora a dospělého člověka. Je evidentní, že se nejednalo o příliš velkého teropoda. Velociraptor dosahoval rozměrů středně velkého psa a na kořist o hmotnosti nad 100 kilogramů už si nejspíš troufal spíše jen ve smečkách. Ve své skutečné velikosti by tedy diváky Jurského parku zřejmě příliš nezaujal. Kredit: Matt Martyniuk; Wikipedie (CC BY 2.5)
Porovnání velikosti dospělého velociraptora a dospělého člověka. Je evidentní, že se nejednalo o příliš velkého teropoda. Velociraptor dosahoval rozměrů středně velkého psa a na kořist o hmotnosti nad 100 kilogramů už si nejspíš troufal spíše jen ve smečkách. Ve své skutečné velikosti by tedy diváky Jurského parku zřejmě příliš nezaujal. Kredit: Matt Martyniuk; Wikipedie (CC BY 2.5)

Velociraptoři byli malí, opeření teropodi s dlouhými pery na předních končetinách a nejspíš i na dalších částech těla) jak ukázal objev tzv. ulnárních papil na jedné fosilní kosti, popsané roku 2007). Přední končetiny byly proporcionálně dlouhé, tříprsté a podobaly se anatomicky stavbě křídelních kostí ptáků. Asi nejnápadnějším znakem velociraptorů – s výjimkou jejich tělesného opeření – byla jejich velikost. Zejména pokud si vybavíte filmové „raptory“, pak vás nejspíš udiví, jak malým predátorem velociraptor ve skutečnosti byl. I s dlouhým ocasem měřil nanejvýš 1,8 až 2,1 metru, v nejvyšším bodě hřbetu byl vysoký jen kolem 0,5 metru a vážil asi 15 až 20 kilogramů.[7] Jeho lebka byla dlouhá zhruba 25 centimetrů. Rozhodně tedy nešlo o lovce velkých dinosaurů, a to ani v případě, že lovil ve smečce. Jeho kořistí se nejspíš stávali pouze malí dinosauři, jako byli ceratopsi protoceratops a magnirostris nebo mláďata obrněných dinosaurů rodu pinakosaurus a teropodů jako byl oviraptor, machairasaurus a další. O lovecké technice velociraptorů mnoho nevíme, zdá se ale, že na kořist mohl skákat z boku nebo ze shora a snažit se ji udolat bodavými a páravými kopy za pomoci drápů na zadních končetinách.[8] Nepochybně se jednalo o aktivní, přinejmenším částečně teplokrevná zvířata, která se nejspíš utkávala i ve vzájemných soubojích (jak ukázal jeden zajímavý objev).[9] Ačkoliv skutečný velociraptor nemá se svým filmovým protějškem z Jurského parku mnoho společného, přesto byl nesmírně zajímavým dravým dinosaurem, o kterém nám ještě množství důležitých informací chybí. Snad se tedy podaří tuto znalostní mezeru v příštích letech a desetiletích zaplnit.

 

Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz

 

Short Summary in English: Velociraptor was a genus of small dromaeosaurid theropod dinosaur that lived approximately 75 to 71 million years ago during the Late Cretaceous Period in what is now Mongolia and Inner Mongolia (China). It is familiar to the general public thanks to its role in the Jurassic Park and Jurassic World movie series.

 


 

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Velociraptor

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=38564

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/v/velociraptor.html

http://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_v/velociraptor.php

http://www.dinochecker.com/dinosaurs/VELOCIRAPTOR

---

[1] Osborn, Henry F. (1924). „Three new Theropoda, Protoceratops zone, central Mongolia“. American Museum Novitates. 144: 1–12. hdl: 2246/3223

[2] Osborn, Henry F. (1924). „The discovery of an unknown continent“. Natural History. 24: 133–149.

[3] Kielan-Jaworowska, Zofia; Barsbold, Rinchen (1972). „Narrative of the Polish-Mongolian Paleontological Expeditions“. Paleontologica Polonica. 27: 5–13.

[4] Godefroit, Pascal; et al. (2008). „A new species of Velociraptor (Dinosauria: Dromaeosauridae) from the Upper Cretaceous of northern China“. Journal of Vertebrate Paleontology. 28 (2): 432–438. doi: 10.1671/0272-4634(2008)28[432:ANSOVD]2.0.CO;2

[5] Jerzykiewicz, Tomasz; et al. (1993). „Djadokhta Formation correlative strata in Chinese Inner Mongolia: an overview of the stratigraphy, sedimentary geology, and paleontology and comparisons with the type locality in the pre-Altai Gobi“. Canadian Journal of Earth Sciences. 30 (10): 2180–2195. doi: 10.1139/e93-190

[6] Barsbold, Rinchen; Osmólska, Halszka (1999). „The skull of Velociraptor (Theropoda) from the Late Cretaceous of Mongolia“. Acta Palaeontologica Polonica. 44 (2): 189–219.

[7] Campione, Nicolas E.; et al. (2014). „Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions“. Methods in Ecology and Evolution. 5 (9): 913–923. doi: 10.1111/2041-210X.12226

[8] Carpenter, Kenneth (1998). „Evidence of predatory behavior by theropod dinosaurs“ (PDF). Gaia. 15: 135–144.

[9] Molnar, R. E. (2001). „Theropod paleopathology: a literature survey“. In Mesozoic Vertebrate Life, edited by Tanke, D. H., and Carpenter, K., Indiana University Press, p. 337–363.

Datum: 30.09.2019
Tisk článku

Budoucnost mysli - Kaku Michio
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 339 Kč
Budoucnost mysli
Kaku Michio

Diskuze:

Velociraptor ve filmu

Jiří Matějka,2019-10-02 13:11:41

Ono je to nakonec asi i jedno… Dinosauři v Jurském parku, potažmo Jurském světě… jsou produkty bioinženýrství, jejich DNA cíleně editována a doplněna o cizí. DNA tak neodpovídá původním živočichům 1:1 a jednotlivé druhy se tudíž mohou v různých aspektech lišit (např. právě výškou, absencí peří atd). Dinosauři (druhy) se dokonce liší i v rámci jednotlivých dílů. Hodně se to řešilo při uvedení prvního dílu Jurského světa, zda již budou dinosauři opeření či nikoliv... nakonec se to v rámci zachování kontinuity svedlo právě na cílenou editaci genomu a jsou nadále bez peří :) Díky tomu se tato myšlenka začala rozvíjet dál směrem k Indominus rexovi, který je mixem hned několika dinosauru. :)

Odpovědět

Velociraptor ve filmu

Tomáš Novák,2019-10-01 11:06:05

...je škoda, že tehdy nevybrali utahraptora, jenže byl formálně popsán až v roce 1995, dva roky po premiéře prvního filmu :-) Stačil by i dakotaraptor, ten byl taky asi o čtvrtinu větší, než filmoví raptoři (jenže byl popsán až v roce 2015) :-)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace