Zahájí kolonizaci Marsu pozemské mikroorganismy?  
Mikroorganismy jsou dnes pro vesmírné lety rizikem, které je nutné důkladně sterilizovat. Co kdybychom je ale přestali považovat za nepřátele a udělali z nich své spojence? Právě odolné mikroorganismy by mohly rozjet terraformování Marsu nebo i jiných světů, které bychom mohli časem kolonizovat.
Mars. Zatím pusto a prázdno. Kredit: NASA/JPL-Caltech/MSSS.
Mars. Zatím pusto a prázdno. Kredit: NASA/JPL-Caltech/MSSS.

Šéf SpaceX Elon Musk v těchto dnech fascinoval svět představením prototypu své kosmické lodi Starship Mk1. Je jako splněný dětský sen. Po desetiletích živoření na oběžné dráze, kdy prakticky stále stejné lety na ISS připomínají mnohem více rutinu a nepříjemnou povinnost, než nadšené překračování hranic poznání, máme konečně možnost vypravit se naplno do vesmíru. A vyrazit dobývat cizí světy.

 

Jose Lopez. Kredit: Nova Southeastern University.
Jose Lopez. Kredit: Nova Southeastern University.

Jak to v poslední době bývá zvykem, téměř současně s nadšenými ovacemi, v nichž je cítit spousta optimismu a očekávání, se ozvaly i hlasy, které zřejmě neméně nadšeně hledají všechny možné důvody, proč bychom raději neměli kolonizovat cizí světy, létat do vesmíru a nejlépe ani vycházet z domu. V médiích teď rezonuje článek britské astrobioložky Samanthy Rolfe z University of Hertfordshire, podle které Muskova kosmická loď není fantastickým pokrokem pilotovaných vesmírných letů, nýbrž „morální katastrofou“. Musk je podle ní vinen tím, že se dostatečně neobává kontaminace Marsu a dalších kosmických těles pozemskými mikroorganismy a dokonce chce věnovat více úsilí letům do vesmíru a kolonizaci našeho blízkého okolí, než extrémně důkladnému sterilizování všeho, co posílá za hranice atmosféry.

 

Nova Southeastern University, logo.
Nova Southeastern University, logo.

Naštěstí ne pro každého je stoprocentní čistota hlavním imperativem při průzkumu a dobývání Sluneční soustavy. Rozhodně to neplatí ani pro Joseho Lopeze z americké Nova Southeastern University, který se svými kolegy navrhuje něco, co je pro vesmírné sterilizátory nejhorší noční můrou. Podle nich bychom naopak měli zahájit kolonizaci cizího světa právě záměrným vysazením vybraných pozemských mikroorganismů, které by tam postupně vytvářely fungující ekosystémy a vhodné prostředí.

 

Jen zarytí optimisté ještě věří, že by na Marsu mohl být v současné době život. Rudá planeta je očividně sterilní a pustá, i když tomu tak nemuselo být vždy.

 

Musk představuje Starship Mk1. Kredit: SpaceX.
Musk představuje Starship Mk1. Kredit: SpaceX.

Šance, že by nějaké vysoce specializované exoorganismy přežívaly například hluboko pod povrchem Marsu, jsou, upřímně řečeno, velice mizivé. Stejně tak je jasné, že ani v okolí pozemských sond a roverů, které přistály na Marsu, nebují nějaký invazní život původem ze Země, přestože dotyčné sondy musely být plné pozemských mikroorganismů, navzdory snahám o sterilizaci.


Lopez a spol. jsou přesvědčeni, že když na Marsu nejsou patrné žádné původní mikroorganismy, tak bychom je tam měli dovézt. Podle nich je to pro zahájení kolonizace nových světů prakticky nezbytné. Badatelé nijak nepřekvapí, když jako nejvhodnější mikroorganismy pro takový podnik navrhují extremofily. Mars je z našeho pohledu extrémní, ale zároveň je pro některé pozemské organismy v mezích možností.


Autoři studie přiznávají, že ještě bude potřeba spousta výzkumů a experimentů, než vybereme mikroorganismy, které budou vhodné pro terraformování Marsu. Nejspíš se nevyhneme editování DNA, abychom zvýšili jejich odolnost vůči kosmickému záření a dalším strastím, které je na Marsu čekají. Genomoví editoři určitě nebudou zahálet. Každopádně je ale prý na čase, abychom pozemské mikroorganismy přestali ve vesmíru považovat za naše nepřátele, a udělali z nich své spojence.

Literatura
Futurism 27. 9. 2019, FEMS Microbiology Ecology 95: fiz127.

Datum: 04.10.2019
Tisk článku

Zajatci Marsu - Pokorný Zdeněk
 
 
cena původní: 130 Kč
cena: 116 Kč
Zajatci Marsu
Pokorný Zdeněk
Související články:

Obavy o kontaminaci Marsu pozemským životem     Autor: Stanislav Mihulka (21.09.2012)
Usterilizujeme si výzkum Marsu k smrti?     Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2013)
Špatná nebo dobrá zpráva? Povrch Marsu je neobyvatelný pro běžné bakterie     Autor: Stanislav Mihulka (07.07.2017)



Diskuze:

Opravdu by mě zajímalo...

Tomáš Petrásek,2019-10-05 12:20:57

...odkud se dají některé v článku uváděné informace získat. Že by byli jejich zdrojem ufoni z Oblasti 51, nebo nějaký schopný senzibil?
"Šance, že by nějaké vysoce specializované exoorganismy přežívaly například hluboko pod povrchem Marsu, jsou, upřímně řečeno, velice mizivé" Tvrdí kdo, a na základě čeho? Podle toho, co víme o Marsu a mikroorganismech, je pravý opak pravdou. Je sice možné, že se na Marsu život nikdy neuchytil, ale pokud se tak stalo, zrovna v hlubinných vrstvách by se mu dařilo velmi dobře.
"Stejně tak je jasné, že ani v okolí pozemských sond a roverů, které přistály na Marsu, nebují nějaký invazní život původem ze Země" - to je sice možné (povrch Marsu je fakt hodně drsné prostředí), ale v současnosti naprosto dokonale neprokazatelné tvrzení, aspoň dokud tam Musk nedopraví partu mikrobiologů, kteří v okolí neodeberou stěry. Sondy samy to zpravidla zjistit nemohou, nejsou na to vybaveny. Pokud tam toho tedy nenaroste tolik, že by to bylo vidět až z oběžné dráhy ;-)

Co se týče etiky planetární ochrany, jsem důrazně proti černobílým pohledům na věc. Čistý (lidmi nepokálený) Mars pro nás má cenu biologického experimentu, který nám odpoví na otázky typu: "Je tam život?" "Pokud je, vznikl tam, či tam doputoval ze Země?". A pro pragmatiky a ekonomy: původní organismy schopné přežít v takovém prostředí budou i velice dobře zpeněžitelné. Toto mohou, a co nejdříve by měly, vyřešit automatické sondy (zatím se o to doopravdy snažily jen Vikingy v roce 1976, což je fakt smutné, ale bohužel pravdivé. Výsledky mimochodem byly hodně nejednoznačné.). Pochopitelně Mars má potom cenu i jako svět pro kolonizaci, jsem pro všema deseti, ale to by mělo přijít jako druhé v pořadí, protože jakmile tam člověk šlápne, pátrání po domorodém životě se přinejmenším zkomplikuje, ne-li znemožní. Že by Marťani představovali nějaké riziko pro nás, tomu sice nevěřím, ale i tady by přece nebylo špatné si napřed zjistit, do čeho jdeme, ne?


Mimochodem by mě zajímalo, když je Mars tak strašně nehostinný, jak tam mají růst ty naše přátelské bakterie, a co tam asi tak mají dělat? V Antarktidě jsou bakterie celou dobu, ale druhou Amazonii tam opravdu zatím nevytvořily. Pokud to nebude doprovázené masivním astroinženýrským projektem (výroba či dovoz skleníkových plynů, ohřev zrcadly atd.), tak pár bakterií na Marsu podle mě mnoho nezmůže, rozhodně na počkání nevyrobí druhou Zemi.

Odpovědět


Re: Opravdu by mě zajímalo...

Tadeas Nevrkla,2019-10-05 16:50:51

Život na Marsu není. Ani ten bakteriální. Zjistit se ho tam pokoušely už Marinery, Vikingy, Phoenix, Pathfinder,...... to, že se operuje s jeho "možností", je přání, které se stalo otcem myšlenky. Nejspíš proto, že na pátrání po životě je udělování grantům nakloněněnější.

Odpovědět


Re: Re: Opravdu by mě zajímalo...

František Ala,2019-10-05 17:36:58

Víc bych se ztotožnil s názorem p.Petráska, ale rozumím té ekonomické myšlence o přidělování grantů, sám jsem byl svědkem "bodů za gender" a v důsledku vyšší rozpočet a paní tam byla jen papírově - pozor tím nenaznačuji nic o "kvalitě" žen.

Prohlásit že tam život není mi přijde také předčasné vzhledem k článkům o bakteriích na Zemi v hloubce 3km, možná i víc to už si nepamatuju který článek to byl.

Jestli o tom někdo něco ví, jak dlouho by mohlo zabrat po vysazení bakterií s optimistickou výdrží a množivostí, než naberou nějaké signifikatní hmotnosti a produkce např. plynů nevím papáním hornin a forosyntézou?

Odpovědět

Kasandra

Mojmir Kosco,2019-10-05 07:40:46

Původní důvod sterilizace sond a lodí byla přece obava z opětovného zavlečení zmutovaného organizmu zpět na zemi u sond dalekého průzkumu obava před infekci a vybiti původních .V případě terraformace to bez živých organismů určitě nepůjde ale alespoň zpočátku to bez sterilizace není možné důvod je snaha o kontrolovaný proces

Odpovědět

Florian Stanislav,2019-10-04 21:15:54

Desinfekce zabije hodné bakterie pro člověka často užitečné, zůstane prostor pro bakterie, od kterých se nedá očekávat nic dobrého. Kosmonauti na oběžné dráze přiznávají, že v lodi je lehce nepříjemný zápach, na který se dá zvyknout. Letět půl roku v něčem, co je cítit jako desinfikovaný záchod, není asi nic příjemného. Starší článek pana Mihulky říká, že běžné bakterie na povrchu nepřežijí, hlavně díky kyselině chloristé:
http://www.osel.cz/9458-spatna-nebo-dobra-zprava-povrch-marsu-je-hodne-neobyvatelny-pro-bezne-bakterie.html
"Aktivované perchloráty, to je jiná káva. V experimentech vyšlo najevo, že perchloráty aktivované UV zářením vymažou bakterie Bacillus subtilis jako nic během pár minut. Tyto bacily přitom podle našich znalostí představují běžnou kontaminací kosmických sond, které posíláme do vesmíru."

Terraformace Marsu je hezká, ale jak se těmto vyšlechtěným nezničitelným bakteriím ubrání posádka na Marsu a nedejbože lidé po návratu posádky na Zem?
Jedna z mála jistot posádky na Marsu je právě to, že právě oni jsou nejsnáze dostupná organická hmota, kterou se může nějaká zdivočelá forma života živit.

Odpovědět

Zlatej Elon

Pepa Vondrák,2019-10-04 12:13:10

Jak si tak v práci po dobrém obědě čtu ten článek tak musím říct zlatej Elon. No pani Morální se sešla s paní Katastrofou a začaly sejčkovat. Přitom ještě nikam nedoletěly. A pak ke konci zase přišel pan vědátor a začal řešit co vzít s sebou za potvory. Přitom stačí jediná věc. Na ten Mars se stačí v****t, v každym hovně je takových ... musím končit přišel pan šéf

Odpovědět

H

Pepa Vondrák,2019-10-04 11:53:04

Začal bych hovnem, pak se uvidí ... ale asi zmrzne :-)

Odpovědět


Re: H

Stanislav Poutník,2019-10-04 15:08:03

Samozřejmě, nezbytný základ zemědělství na Marsu. :D

Odpovědět

Pod povrchem Marsu...

Tomáš Novák,2019-10-04 11:27:13

...už jsou nejspíš celá společenství mimozemských archeí nebo podobných extrémofilních mikroorganismů. Jen na ně natrefit...

Odpovědět

Magneticke pole

Michal Kytka,2019-10-04 07:28:02

Myslel som ze hlavny problem marsu je v to ze ma slabe alebo ziadne magneticke pole ktore ho chrani pred radiaciou z vesmiru, cize aj pokial tam dokazeme uspesne rozmnozit organizmi ktorym radiacia nevadi, bude to pre nas zbytocne pokial nas ako ludi zabije kozmicke ziarenie.

Odpovědět


Re: Magneticke pole

Stanislav Poutník,2019-10-04 10:17:30

To je sice pravda, ale nejdříve je zabije ten Muskův šrot viz. foto. Žádný technický vzdělaný člověk nemůže věřit, že ta jeho splátovaná a snýtovaná ponorka někam poletí. Jen za předpokladu, že genetické inženýrství pokročí natolik, že lidé budou jako želvušky a přežijí ve volném vesmíru a na Mars jednoduše doplachtí.

Odpovědět


Re: Re: Magneticke pole

Vít Výmola,2019-10-04 11:32:20

Nebuďte za hlupáka a nejdřív si zjistěte, k čemu ta splátovaná a snýtovaná ponorka má sloužit. K letům na Mars opravdu ne.

Odpovědět


Re: Re: Magneticke pole

Pepa Vondrák,2019-10-04 11:55:19

... ve skutečnosti to je loď pro zásobování trestanecké kolonie, kvalita odpovídá tomu co je důležité :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Magneticke pole

František Ala,2019-10-04 14:36:13

Muska celkem obdivuju, proč trestanecké? :) vesmírný Gulag pro zlobivé ruské vědce? :) Přál bych si aby se Musk nejprve vrhnul na fúzi a raketky si nechal až do důchodu :D

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Magneticke pole

Stanislav Poutník,2019-10-04 15:04:57

Pravda, ale k tomu ještě potřebuje kvantový počítač, takže pořadí: elktr. auta, nevyčerpatelné baterie nebo ZPM, jaderný reaktor do každé rodiny, kvantový počítač, studená fúze, autobusy na měsíc, popelářské rakety k černé díře a plamenomet. :D

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace