Řekl jí lásko, mě ubývá včel  
- kde mé úly stojí, zas práškují, hnojí, já chemie zákaz bych chtěl….

FAO: ... mezi lety 1961 až 2013 k nárůstu počtu ohospodařovaných včelstev o více než 60 %.
FAO: ... mezi lety 1961 až 2013 k nárůstu počtu ohospodařovaných včelstev o více než 60 %.

Ubývá včel. To je mediální evergreen. Podobně jako u písničky od Pavla Bobka, jejíž text jsem si dovolil parafrázovat, je i pro vznik včelího evergreenu důležitá především jeho celková nálada. A spíše než pravdivost příběhu se počítá jeho uvěřitelnost. Když jsem nedávno předložil svým studentům k posouzení několik mediálních výroků, které se týkaly vlivu pesticidů na včely, tezi o ubývání včel považovali za tak důvěryhodnou, že by je ani nenapadlo ztrácet čas jejím ověřováním v odborné literatuře. Časopis „Agriculture, Ecosystems and Environment“ má impakt faktor okolo 3.9 a patří k časopisům skupiny Q1 v oblastech ekologie, agronomie a rostlinná výroba a zoologie – je tedy v otázkách týkajících se včel jistě mnohonásobně důvěryhodnějším zdrojem, než třeba Český rozhlas. V roce 2016 zde byla uveřejněna souhrnná studie, která se zabývala stavem včel ve světovém kontextu. Mezi její závěry mimo jiné patří:

 

Podle údajů z databáze Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), kam pravidelně zasílá svá data více než 100 zemí světa, došlo mezi lety 1961 až 2013 k nárůstu počtu ohospodařovaných včelstev o více než 60 %. K nejdramatičtějšímu úbytku došlo mezi lety 1989 až 1995 ve východní Evropě – v tomto období zaniklo více než sedm milionů včelstev. V letech 1993 až 2013 se s úbytkem včel na úrovni okolo 1% ročně potýkala i většina zemí západní Evropy (např. Rakousko, Belgie, Švýcarsko, Německo, Francie, Lichtenštejnsko a Lucembursko). Naproti tomu v jižní Evropě lze posledních padesát let pozorovat roční nárůst okolo 2,5 % a ve zbytku světa – tedy v jižní Americe, Asii a Africe je nárůst ještě mnohem strmější.“

 

Za hlavní činitele ovlivňující pokles včelstev považují autoři studie politickou a ekonomickou situaci včetně výkupní ceny medu v tom kterém regionu. Tuto tezi dokládají na dalších příkladech, kdy podobně jako ve východní Evropě došlo k masivnímu poklesu počtu včelstev v obdobích dramatických společenských změn (rok 1977 Madagaskar – 66% pokles, rok 1961 Burundi – 73% pokles, několik vzestupů a poklesů ve Venezuele a Zambii). Naproti tomu činitelům, jako jsou nemoci, přikládají menší důležitost. Když v 80. letech 20. století došlo k invazi roztoče kleštíka včelího (Varoa destructor) do Evropy, mělo to podle autorů studie na celkový počet včelstev je minimální dopad - mezi lety 1980 až 1990 zde totiž došlo k nárůstu z 21,4 na 22,4 milionů včelstev.

 

Podle údajů Českého svazu včelařů stoupla mezi lety 2015 až 2018 hustota zavčelení v České republice z 6,2 na 9,46 včelstev na km2, přičemž v Evropě má v současnosti vyšší hustotu obhospodařovaných včelstev jen několik málo zemí – např. Řecko. Tato hustota samozřejmě usnadňuje přenos nemocí a vzájemné vykrádání zásob a vede ke konkurenci o zdroje snůšky.

 

Také informace o tom, že za úbytek včel může chemizace zemědělství, se u mých studentů těšila vysoké důvěře. Ovšem na ověření dané teze by již byli ochotni vynaložit nějakou námahu.

 

V letech 1993 až 2013 se s úbytkem včel na úrovni okolo 1% ročně potýkala i většina zemí západní Evropy (např. Rakousko, Belgie, Švýcarsko, Německo, Francie, Lichtenštejnsko a Lucembursko). Naproti tomu v jižní Evropě lze posledních padesát let pozorovat roční nárůst okolo 2,5 % ...  (Agriculture, Ecosystems and Environment)
V letech 1993 až 2013 se s úbytkem včel na úrovni okolo 1% ročně potýkala i většina zemí západní Evropy (např. Rakousko, Belgie, Švýcarsko, Německo, Francie, Lichtenštejnsko a Lucembursko). Naproti tomu v jižní Evropě lze posledních padesát let pozorovat roční nárůst okolo 2,5 % ... (Agriculture, Ecosystems and Environment)

Podle údajů z dlouhodobě prováděného dotazníkového šetření v rámci projektu COLOSS, kterého se za ČR účastní 1000 včelařů obhospodařujících 20 000 včelstev, se v sezóně 2017/2018 s projevy akutní otravy potkalo asi 5% včelařů. Z dat Státní veterinární správy vyplývá, že v letech 2014 až 2018 byl v České republice počet hlášených případů otrav včelstev 14 až 29 případů (hlášený případ může zahrnovat úhyny více včelstev u více včelařů). Ve stejném období se ale např. počet hlášených případů moru včelího plodu, což je bakteriální onemocnění, jehož sanace vyžaduje likvidaci celého včelína, pohyboval mezi 143 až 332 případy. Akutní otrava včel pesticidy tedy u nás rozhodně nepatří k nejčastějším příčinám úhynu včelstev. V globálním měřítku patří mezi hlavní rizikové faktory, které mohou zapříčinit úhyn včelstva, zejména výskyt roztočů (varoáza), bakterií (mor včelího plodu), parazitických hub (nosematóza) a virů (vir deformovaných křídel). Zásadní roli hraje též výživa včel, nebo třeba způsob zazimování. V případě pesticidů je ovšem obtížné riziko kvantifikovat. Vedle přímého letálního účinku, který je snadné pozorovat a následně pomocí analytických technik exaktně prokázat, mohou mít zásadní vliv i tzv. subletální účinky pesticidů – jde o následek působení nižších dávek chemických látek, které mohou vést k oslabení včelstva a následně pak například k rozvoji některého z výše jmenovaných onemocnění. Na druhou stranu – např. studie úspěšnosti přezimování včelstev v Dánsku z roku 2013 ukázala, že včelaři se ztrátami včelstev jsou rovnoměrně rozmístěni po celé zemi, nezávisle na intenzitě zemědělské činnosti v jednotlivých oblastech a na míře použití insekticidů ze skupiny neonikotinoidů. Také údaje z celoevropské epidemiologické studie (5 798 včelařství, 17 zemí) z let 2012 až 2014 mimo ukazují, že úspěšnost přezimování včelstev závisí zejména na úrovni vzdělání včelaře. Výrazně vyšší úspěšnost přezimování byla pozorována u včelstev v péči profesionálních včelařů, než v případě hobby včelařů, mnoho malých včelařství vykazovalo úhyny opakovaně. Také v této studii byly za hlavní příčinu úhynu včelstva označeny paraziti a virová a bakteriální onemocnění.

 

Přestože existuje celá řada studií, které rozporují samotný fakt úbytku včelstev a za nejčastějšího viníka úhynu včelstva označují nedostatky v odbornosti včelaře, bylo již v Evropské unii kvůli údajným negativním subletálním účinkům na včely zakázáno používání několika insekticidů ze skupiny neonikotinoidů. Konkrétně šlo o přípravky clothianidin, imidacloprid a thiamethoxam používané od roku 1991 k moření osiva v rámci ochrany před blýskáčkem řepkovým (Meligethes aeneus). Těmto biocidům nebyla na základě výsledků analýzy rizik provedené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) v roce 2013 prodloužena autorizace. Zprávy o negativních účincích neonikotinoidů na včely se začaly objevovat záhy po jejich uvedení na trh – obvykle šlo o otravy jednotlivých včel prachem zvířeným při setí mořeného osiva. Laboratorní experimenty, kdy je jednotlivým včelám podáván, nebo je na jednotlivé včely aplikován roztok testované látky o určité koncentraci, prokázaly extrémní akutní toxicitu daných přípravků. Hodnoty 48h LD50 (dávka, která během 48h usmrtí 50% exponovaných jedinců) se pohybovaly mezi 37 až 50 mikrogramy/včela při orální aplikaci a mezi 14 až 28 mikrogramy/včela při povrchové aplikaci. Většina dat, které EFSA použila ke zdůvodnění zákazu, pocházejí z laboratorních experimentů se subletálními (tedy o něco málo nižšími než letálními) dávkami. Polní experimenty prokázaly měřitelný negativní efekt pouze při dávkách, které 10 000-krát až milionkrát převyšovaly nalezené koncentrace insekticidů v pylu a nektaru včel ze zemědělsky intenzivně využívaných oblastí. Naopak pří polních experimentech s dávkami 100-krát převyšujícími environmentálně relevantní koncentrace a nižšími se konzistentně nedařilo žádný negativní účinek testovaných látek prokázat. Zákaz neonikotinoidů patří k celé řadě případů, kdy se regulatorní rozhodnutí zakládá zejména na výsledcích laboratorních experimentů s nerealisticky vysokými dávkami testované látky – zda je takový přístup funkční je v současné době předmětem poměrně bouřlivé odborné diskuse.

Pracoviště a kontakt na autora: Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice.
Pracoviště a kontakt na autora čánku: Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice.

 

Včelařů je mezi námi mnoho – aktuálně se 50 tisíc včelařů stará o více než 600 000 včelstev, ale konzumentů medu je mezi námi ještě mnohem více. Otázkou tedy je, jak se používání pesticidů v zemědělství promítá do kvality této oblíbené potraviny. V dokumentu nazvaném „Monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích v rezortu zemědělství“, který každoročně vydává Odbor bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství a který shrnuje výsledky několika tisíc kontrol provedených Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI), Státní veterinární správou (SVS) a Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (UKZUS) se v souvislosti s medem pravidelně opakuje následující odstavec:

 

Měřitelné koncentrace organofosfátů (OCP), polychlorovaných bifenylů (PCB), insekticidů, pyrethroidů a veterinárních léčiv včetně zakázaných léčiv (chloramfenikol, nitrofurany) nebyly prokázány. Je to stejně příznivý stav jako v loňském roce a předchozích letech.“

 

Výjimku v tomto kontextu tvoří rok 2007, kdy jsou v této zprávě zmíněny nálezy antibiotik ze skupiny sulfonamidů a tylosinu v medech dovezených z Polska, Slovenska a Španělska, a rok 2012, kdy byly v medu nalezeny nadlimitní koncentrace Sn a Pb pocházející z nevhodné pájky použité k opravě medometu.

 

No – takže včel nám patrně neubývá, lokální úhyny včel jsou jen z malého procenta způsobeny pesticidy a rezidua těchto látek se v medu obvykle vyskytují v nižších, než současnými citlivými analytickými metodami měřitelných, úrovních. Přesto je úbytek včel v důsledku chemizace zemědělství vděčným mediálním tématem. Titulky na nás křičí „Pesticidy opět zabíjely včely“. Vždycky když takový titulek vidím, mám na jeho autora chuť vlídně prohovořit – to nebyly pesticidy, to byl člověk, který s těmi pesticidy zacházel stejně neodborně, jako ty zacházíš s informacemi….trubče…

 

Literatura:

  1. Moritz, R.F. and Erler, S., 2016. Lost colonies found in a data mine: global honey trade but not pests or pesticides as a major cause of regional honeybee colony declines. Agriculture, Ecosystems & Environment, 216, pp.44-50.

  2. Steinhauer, N., Kulhanek, K., Antúnez, K., Human, H., Chantawannakul, P. and Chauzat, M.P., 2018. Drivers of colony losses. Current opinion in insect science, 26, pp.142-148.

  3. Jacques, A., Laurent, M., Epilobee Consortium, Ribière-Chabert, M., Saussac, M., Bougeard, S., Budge, G.E., Hendrikx, P. and Chauzat, M.P., 2017. A pan-European epidemiological study reveals honey bee colony survival depends on beekeeper education and disease control. PLoS one, 12(3), p.e0172591.

  4. Blacquière, T., 2014. Neonicotinoids and pollinators, both in service of food supply. BBKA News-The British Bee Journal, (July), pp.241-242.

  5. Auteri, D., Arena, M., Barmaz, S., Ippolito, A., Linguadoca, A., Molnar, T., Sharp, R., Szentes, C., Vagenende, B. and Verani, A., 2017. Neonicotinoids and bees: The case of the European regulatory risk assessment. Science of the Total Environment, 579, pp.966-971.

  6. Blacquière, T. and van der Steen, J.J., 2017. Three years of banning neonicotinoid insecticides based on sub‐lethal effects: can we expect to see effects on bees?. Pest management science, 73(7), pp.1299-1304.

Datum: 06.10.2019
Tisk článku

Píseň o medu - Dutli Ralph
 
 
cena původní: 259 Kč
cena: 218 Kč
Píseň o medu
Dutli Ralph
Související články:

Přírodní je fajn, syntetické fuj     Autor: Miloslav Pouzar (12.09.2018)
Víra tvá ho dochutila     Autor: Miloslav Pouzar (11.10.2018)
Mobil, lidská práva a nádory na mozku     Autor: Miloslav Pouzar (07.11.2018)
Glyfosát odsouzený     Autor: Miloslav Pouzar (15.07.2019)
Jak léčit chemofoba?     Autor: Miloslav Pouzar (24.07.2019)



Diskuze:

Na základě

Tady Trubec,2019-10-11 15:37:39

jiných faktů mohu stejně tak Vás nazvat aktivistou ve službách chemické lobby.
Já trubec argumentuji tedy:
Autor se neuvědomuje tato zásadní fakta:

- v profi včelařství začíná převládat byznys s oddělky, statistika neexistuje, úhyny jsou kompenzovány oddělky, statistika to neregistruje
- zimní ztráty jsou ostatní nezávislí včelaři s daleko vyšším nasazením, než bylo dříve,vychovat na úkor výnosu medu v sezóně
- statistiky ČSV jsou vycucané z prstu, sám jsem je kdysi za ZO dělal, tedy informace o produkci medu z této statistiky je irelevantní
- "počty včelstev" jsou ty, které včelaři nahlásí, skutečnost je ???, statistika uvádí předpokládané množství pro zazimování, jaký je výsledek na jaře, nikdo neví
- subletální vliv pesticidů odmítá proto, že sežádné testy podezřelé pergy nedělaly, protože se ÚKZÚS a SVS nedohodly, kdo bude rozbory pergy dělat, takže veliká 0 vzorků, tudíž nic neprokázáno
- zemědělci sice musí hlásit aplikaci POR včelařům, ale nemusí hlásit přesně kdy, tedy hlášení úplně k ničemu, to proto, aby se ztížilo prokazování vlivu POR na včely, to se musí provést do dvou dnů

Pane autore, to vaše sdělení je velikým výsměchem trubcům.

Odpovědět

Včely jsou v horším stavu než dříve.

Radim Polášek,2019-10-10 10:14:57

Včely jsou přešlechtěné, vytěžované mnohem víc než dříve a včelaření je předotované.
Kde dříve každý trochu větší včelař , nad takových 10 včelstev choval svou po desetiletí vybíranou a šlechtěnou linii včel ( původní tmavé včely), se dnes v celé republice rozchovává pouze několik uznaných liní dovážené kraňky. Kterou přebírají komerční chovatelé matek a od nich odchovaní matky kupují běžní včelaři, kteří jimi a jejich bezprostředními dcerami každé 2 - 4 roky kompeletně obnoví chov. A těm včelařům, kteří matky nekupují, překříží jejich matky trubci z okolí od včelařů, kteří matky kupují.Neboli dnes je v celé m ČR genetická diverzita horší než dříve v jednou pouhém okrese. I když z pohledu chovatele jsou včely dnes mnohem kvalitnější, donesou mnohem víc medu, jsou klidnější, ovladatelnější a jednotnější v chování.
Kde se dříve kříženci černé včely krmili na zimu ke konci srpna a v září optimálními 8 kily, se dnes krańské včely krmí "na zimu" 30 - 50 kily cukru a často už v červenci.
V uvozovkách na zimu uvádím proto, že těch 8 kilo bylo čistě jen na spotřebu v chladných podzimních měsících, v mrazu v zimě a prvních 14 dní, měsíc v předjaří, než příroda nabídne tolik, že z toho může včelstvo žít. Tehdejší černá včela totiž reagovala na pokusy urychlit její jarní vývoj nadbytkem zásob nebo dokonce jarním přikrmováním nezvladatelným rojením. Včelstvo proto využívalo jarní snůšku, zhruba do poloviny května, pouze na vlastní zesilování a pro včelaře pak nosilo med ke konci května, červnu, červenci a srpnu. Z současných 30 - 50 kilo cukru žije včelstvo, dnes už výhradně krańka, v červenci a srpnu, vychovává z něho zimní generaci, potom v září do zimy, přes zimu a v časném jaře z toho cukru vytváří zesílení, ze zimních cca 15 tisíci včel k snůšce připravené včelstvo s 30 - 60 tisíci včel.
Dneska se totiž využívá toho, že v časném jaru je i bez pěstované řepky nabídka sladiny v přírodě několikanásobně vyšší než je nabídka sladiny později, ke konci května, červnu a červenci. Plus toho, že kraňka reaguje na nadbytek zásob po vyzimování o to rychlejším bouřlivějším rozvojem, takže stíhá využít pro včelaře už řepku v polovině dubna. Problém je ale potom v tom ,že když včelař nastaví počet včelstev a jejich sílu na optimální využití časné jarní snůšky, získá z ní sice hodně medu, ale později v časném a rozvinutém létě jsou ty včelstva vzhledem ke zdrojům v přírodě předimenzovaná. Trpí často hladem ,takže se musí dokrmovat cukrem a často taky mají nedostatečnou nebo jednostrannou pylovou snůšku, takže ztrácí odolnost.
Kde dřívější tmavá včela vychovávala zimní generaci ( včely hlavně z července a začátku srpna) na medu stejně jako většinu včel první nové generace po vyzimování, dnešní kraňka chová zimní generaci i následné nejméně dvě jarní generace( než zesílí) na dodaném cukru.
Kde tmavá včela dříve v květnu, červnu a červenci žila v dostatku sladiny i pylu z přírody,( bylo to tehdy snůškové období a včelař by jinak z nich nic neměl) dnešní kraňka často donese med jen za snůšek a pokud je v období kvetení šnůškové rostliny ( lípa, maliny, javor atd velmi dobré počasí, mimo snůšková období nebo za horšího počasí je nabídka sladiny nižší než je vlastní spotřeba takového množství silných včelstev.
Co se týká předotování, populističtí politici na tomto rozdávání peněz rýžují voličské hlasy, ale nové dotovaní včelaři vesměs umísťují své úly u svých domků na vesnici nebo podobných místech, kde už je dostatek včelstev dřívějších nedotovaných včelařů.Převčelení, které v takových místech bývalo i dříve znatelné ( třeba onen nedostatek zdrojů v létě)se tím jen zhoršuje.
Opticky jsou sice výnosy v kilech medu na včelstvo výrazně vyšší než dříve, ale včelstva jsou náchylnější k nepřiznivým vlivům a potencionálně tak k plošným úhynům a podobným problémům.

Odpovědět

Všechno je v pohodě

Radek Včelař,2019-10-09 08:22:57

Takže jinými slovy vše je v pohodě, valme tu chemii do našich polí horem spodem, vyždímejme z ní maximum a to že chcípne pár včelek, to jsou nutné ztráty nejspíš proto, že ti blbci včelaři zapomněli zamknout včely, když v sousedství zrovna stříkali svinstvem obzvláště škodlivým pro včely. A po nás potopa. Za mě stejně jednostranně neobjektivní článek jako těch, co se snaží tlačit na zemědělce, aby tak nedrancovali naši krajinu. Jen podpořený čísly. Supr

Odpovědět


Re: Všechno je v pohodě

Miloslav Pouzar,2019-10-09 09:08:51

Mezi různými typy aktivistů panuje dojem, že když jde o dobrou věc, je každý prostředek dobrý - třeba i používání nepravdivých argumentů. Já si to nemyslím - řešení vycházející z nepravdivých premis obvykle přinesou víc škody, než užitku (zelená hnutí mají v tomto směru mnoho nechvalně známých zářezů na pažbě). Takže - pokud se chceme bavit o tom proč včely umírají a chceme to řešit, mnohem vyšší efektivitu budou mít prostředky vynaložené na odbornou přípravu včelařů, než třeba prostředky vynaložené na regulaci konkrétních pesticidů. Jinak způsobu argumentace, který používáte se říká argumentační klam - o podpoře valení chemie do našich polí horem spodem jste se v mém textu opravdu dočíst nemohl - nic takového tam totiž není - je to jen Vaše projekce....

Odpovědět

Ideologičtí alarmisté.

Richard Vacek,2019-10-07 16:01:21

Řada lidí si idealizuje stav přírody kdesi v minulosti a pokládá vše nové, co přinesl člověk za škodlivé. Předpokládám, že to souvisí s tím, že na vesnicích a prací v zemědělství se dnes živí nepatrné množství lidí. A tito ví, jak blahodárná jsou umělá hnojiva, chemizace zemědělství a zemědělská technika. Městský člověk to neví a ve své nevědomosti podléhá tomu, čím ho masírují různé nátlakové skupiny. Nejde jen o včely, ale posledně třeba nelikvidace přemnoženého hraboše.

Odpovědět

a co čmeláci a samotářky

Ťule Splešťule,2019-10-07 13:12:29

Včelstva o které se starají včelaři neposkytují úplně dobrý obrázek o životním prostředí. Intenzívní péčí se dá lecos zachránit. Mnohem lepším indikátorem je stav divoce se vyskytujících včel a čmeláků.

Odpovědět


Re: a co čmeláci a samotářky

Marcel Koníček,2019-10-07 20:25:04

To je dobré téma na další výzkum :)

Odpovědět

než

Mojmir Kosco,2019-10-07 09:51:03

začnete jásat a plácat si po ramenou jak ti aktivisti zase kecaj .Začal bych obraceně nikoli světem 1. Já včely nechovám ale přišel za mnou odborník ze včelařského dolu a umístil mi do sadu 20 úlů. Na mé stráně tudíž obrovský nárůst (výpalným je med ) . Když se s ním bavím ani bych se je chovat neodhodlal.Ty problémy jsou nebetyčné (ale může to být hantýrka ) . Podle stránek včelařského svazu v ČR ubylo cca 100000 včelstev ze 600000 v roce 1993 . Když se podíváte na https://www.farmmeetstable.com/en/protecting-our-environment/2018/are-honey-bees-really-dying-out
je jasné že jediné místo kde včelstva přibývají je ASIE a to dělá ten nárůst ovšem už není sdělen důvod a ten je lepší byrokracie a tudíž i evidence a přerod chovu včelstev na velkofarmarsky 10000 úlů a víc a to lze jedině za pomocí antibiotik a cukrové výživy a snížením hodnoty včelstev jako opylovačů . Takže ano celosvětové počet včel přibývá ale ve skutečnosti je jich funkčních míň

Odpovědět


Re: než

Miloslav Pouzar,2019-10-07 10:09:09

Úbytek hospodářských včelstev po roce 1989 v postkomunistických zemích byl podle mé osobní zkušenosti (v roce 1992 jsem po 5-ti letech včelaření pověsil na hřebík) i podle autorů jedné ze studií způsoben úbytkem včelařů v mladších generacích - synové a vnuci starších včelařů začali cestovat, podnikat ap. a na časově náročný koníček si nenašli čas. Teď se situace zase obrací. Ohledně Asie máte asi pravdu - otázkou je, jaká data tedy svědčí pro Vaši tezi o nefunkčnosti včelstev....

Odpovědět


Re: Re: než

Mojmir Kosco,2019-10-07 10:44:30

způsob chovu včel na velkofarmárch neumožňuje dostatek přirozeného přístupu k nektaru a musí se ni koli dokrmovat ale krmit .Rovněž se snaží o omezení doletu ( kvůli nemocem ) .Vlastně se vytváří neco na způsob velkochovu slepic .V počtech je jich víc a víc ale nikoli v krajině .

Odpovědět


Re: než

Radim Polášek,2019-10-10 11:34:58

Co se týká poklesu počtu včelařů po roce 1993, za komunistů totiž bylo včelaření poměrně dost výdělečné. Komu nevadily pracovní soboty a neděle, snadno si vydělal za rok několikanásobky tehdejších průměrných měsíčních platů. A pokud měl zaměstnání, ze kterého mohl chodit ke včelám i přes týden, mohl snadno třeba i víc než zdvojnásobit svůj roční výdělek. Případně pokud byl důchodce v dobrém zdravotním stavu. Tak asi 60 včelstev v úlech staršího typu zadovácích mohlo generovat jeden průměrný roční příjem. V novějších nástavkových úlech by to bylo ještě výrazně méně včelstev.
Kilo medu do výkupu zaručený výkup všeho medu od včelaře i cena 35 Kčs za kilo, dnes by to bylo tak 450 Kč za kilo ( dnes vykupují tak za 60 za kilo, v případě nadbytku třeba i 30 - 40 za kilo) za přísun k řepce 80 Kč za jedno včelstvo, dnes by to bylo tak 1100 ( nyní zemědělci dávno neplatí nic), k jeteli na semeno 120 Kč za včelstvo, dnes 1500 kč ( zase neplatí nic), přesun kočovného včelína možný i zdarma traktorem zemědělského družstva, co má řepku nebo za pár korun daných traktoristovi, aby mu nevadilo vstávat ráno ve 3....
Po sametu se ty ekonomické podmínky začaly zhoršovat.
Především za těch socialistických podmínek by bylo velmi snadné podnikat ve včelaření a lukrativně se tím živit. Spousta včelařů proto začala hned po sametu rozšiřovat svá včelstva, aby z nich víc vydělávali nebo rovnou chtěli ve včelaření podnikat. Rok 1993 mohl být tak zhruba rok, kdy ty výhledy mohly být nejvíc optimistické a včelařů a včelstev tak být nejvíc.
Jenže jak rostla konkurence, výkupní ceny a prodejní ceny medu stagnovaly, ale náklady stoupaly.Okolo roku tuším 2000 to dopadlo na dno,co se týká ekonomiky včelaření i počtu včelstev, pak se to mírně zvedlo.
Dnes se dá rentabilně včelařit jen v oblastech velmi příznivých pro včely a k uživení je třeba několik stovek včelstev v nástavkových úlech na osobu.

Odpovědět

pesticidy jsou prima

Miroslav Matucha,2019-10-07 08:41:09

Řeč čísel je prima, ale někdy dost zkresluje. Když se na to díváte takto, vypadá, že jsou pesticidy neškodné a včel je dost. Když se však hlouběji ponoříte do problému, zjistíte proč je stejně nebo více včelstev. Jeden důvod jsou dotace. Proto k určitému datu je u nás nahlášen určitý počet včelstev. Po tomto datu se stavy mění. Dále musíte nahlédnout do podstaty včelaření pro med. Každoročně skoro z každého včelstva jsou odebrány jeden i více oddělků. Logicky by tedy mělo každý rok přibýt jednou tolik včelstev. Není tomu tak, protože těmito vypiplanými oddělky se nahrazují právě uhynulá včelstva. Je to umělá výroba opylovačů. Jinak by na tom byly stejně jako včely samotářky či čmeláci nebo jiný hmyz. t.j. na hranici vymření. Viděl jsem včelstva přiotrávená postřiky, kdy se do úlu snažily vrátit včely pěšky a pod úly hynuly. Jestli si myslíte, že takto či i méně přiotrávený organismus se druhý den snadno vzpamatuje jako Vy po návštěvě baru, tak se velmi mýlíte. Zkuste si však dát v tom baru rum s metylalkoholem nebo ráno vlašák se salmonelou. Hned bude vše jinak a bude to na týdny i měsíce. A taky to vypadalo na první pohled neškodně.

Odpovědět


Re: pesticidy jsou prima

Miloslav Pouzar,2019-10-07 09:57:43

Řeč čísel získaných pohledem na komplexní statistiku zkresluje podle mě méně, než narativní popis jednotlivých případových studií. Jinak pokud by účlové navyšování počtu včelstev pro účely dotací hrálo zásadní roli, musely by se zásadně rozcházet údaje o počtu včelstev a produkci medu - podle ČSÚ byla produkce medu v letech 2008 - 2018 následující 6.1; 6.9; 7.5; 11.3; 7.3; 8.1; 7.2; 9.2; 10.2; 9.4 a 9.0 tis tun/rok - kdybych těmito daty prokládal přímku, určitě bych detekoval statisticky významný trend růstu. Co se týká ostatního hmyzu - např. volěn žijících včel - nemůže být jejich pokles také částečně připsán na vrub obsazeností niky hospodářskými včelami? Jinak jedovatost insekticidů pro včely nezpochybňuji - byla by to hloupost. Insekticid je látka speciálně určená k hubení hmyzu - jen mě vždycky nadzvedne, když někdo dává vinu nástroji místo toho, kdo daný nástroj používá. Je to podle mě málo funkční přístup k řešení jakéhokoli problému.....

Odpovědět


Re: Re: pesticidy jsou prima

Ťule Splešťule,2019-10-07 13:18:47

Produkce medu je kromě počtu včelstev ovlivněna snůškou. Podívejte se jak od roku 2008 roste výměra řepky ozimé a bude vám vše jasné.
Co se pesticidů týče (nejde jen o insekticidy, třeba fungicidy působí na včely též negativně, je například prokázán jejich účinek na imunitu včelstev) - omezení spotřeby je na místě. Dalo by se to jistě udělat jinak než zákazem, ale řešit je to potřeba - na tom se snad shodneme?

Odpovědět


Re: Re: Re: pesticidy jsou prima

Miloslav Pouzar,2019-10-07 17:08:17

Podle mě se řešení musí opírat o následující teze: 1) problémem není chemická látka v zemědělství, ale člověk, který ji používá - tedy nic neřeší zákaz té které látky, ale postih za její používání nevhodným způsobem 2) problémem není množství používaných látek (tuna/hektar), ale způsob jejich používání (např. aplikace na květ, aplikace ve dne atp.) - regulace zaměřená na látky jako takové je sice z procesního hlediska jednodušší, ale neřeší problém....

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: pesticidy jsou prima

Ťule Splešťule,2019-10-10 10:36:51

Kde berete jistotu, že "správný způsob používání" agrochemikálií je opravdu bezpečný? Těch excesů, nesprávných postupů, není zase tak mnoho, jsou to výjimky - aplikovat jedovatý přípravek za květu - to si každý zemědělec zatraceně rozmyslí. Problém jsou právě postřiky, které jsou deklarovány jako neškodné (nemají akutní toxicitu), ale jak se postupně ukazuje, neškodné nejsou. Kdybyste trochu zapátral v odborné literatuře našel byste to hned.
Co by mne zajímalo nejvíc - proč je úbytek hmyzu a hmyzozřavého ptactva tak markatní v poslední době? Za minulého režimu se na předpisy hledělo míň než dnes, používaly se "horší" přípravky, a ve srovnatelném množství. Kde je tedy problém?

Odpovědět


Re: Re: Re: pesticidy jsou prima

Radim Polášek,2019-10-10 10:59:58

Výnosy z řepky, co v posledních letech sleduji diskuze včelařů, klesají a někdy nejsou vůbec žádné.
Zatím není jasné proč. Jestli to je tím, že nové odrůdy řepky produkují velmi málo nektaru a spoléhají se na opylení třeba větrem, protože zemědělci šli cestou neplatit včelařům za přísun včelstev do řepky a tak šlechititelé museli najít odrůdy schopné vytvářet semena bez včel. Potom je produkce nektaru v květech jen plýtvání energií.
Nebo, protože po dobu květu současných odrůd je nutné ty květy chránit před blýskáčkem, je v používaném insekticidu namíchaný účinný repelent, který včely od návštěv květů řepky spolehlivě odradí.

Odpovědět


Re: Re: pesticidy jsou prima

Miroslav Matucha,2019-10-07 13:30:10

Samozřejmě že za vším je člověk,. Genetickou úpravou rostlin, aplikací hnojiv, pesticidů a insekticidů, likvidací nektarodárných a pylodárných plevelů, remízků, mokřin ( včely také musí pít ) znesnadňuje včelám získat potravu a vystavuje je stresu z chudého prostředí. Včelař k tomu přidává neůměrné a necitlivé zásahy do včelstev, vytáčení medu do sucha, krmení cukrem a jinými náhražkami, přesouvání včelstev, chov včel z jiného prostředí,... Přidává včelstvům další dávku stresu. To nemůže vydržet bez následků žádný organismus.

Odpovědět


Re: Re: pesticidy jsou prima

Jaroslav Kameník,2019-10-07 14:09:31

Podivejte se, v praxi to funguje tak, ze uradu hlasite pocet vcelstev k 1.9. Pak prijde podzim, zima, oslabena vcelsta to nerozdychaji a padnou. Pristi rok nadelate oddelky, pripadne si koupite nove (pokud sezenete), obcas se postesti roj, k 1.9. mate vcel +- stejne jako vloni. Statistika je OK, pan Pouzar muze psat o tom, ze se nic nedeje. Oproti tomu napriklad uz ted na zacatku rijna nekteri vcelari produkujici oddelky ve velkem hlasi naplneni kapacit, graf z citovaneho colossu (https://colosscz.webnode.cz/_files/200000316-498774a835/Ztr%C3%A1ty%20v%C4%8Delstev%20meziro%C4%8Dn%C4%9B.jpg) taky nevypada moc optimisticky, uvidime po zime...

K tem dalsim druhum - samotarky se pri hledani potravy chovaji jinak nez vcela medonosna, ta se prevazne fixuje na jeden zdroj, takze si navzajem tolik neprekazi. Dalsi vec je, ze jine druhy dokazou opylit rostliny, ktere vcela medonosna nedava.

Jeste dve poznamky - vcela ma docela slusny dolet, coz nejspis dost rozmaze vysledky. Dalsi vec je, ze ruzne cidy nepouzivaji jen zemedelci, takze srovnani s intenzitou zemedelske cinnosti taky neni uplne koser.

Odpovědět


Re: Re: Re: pesticidy jsou prima

Miloslav Pouzar,2019-10-07 17:01:34

Vámi popisovaná praxe by se do celkového trendu promítla pouze v případě, že by byla rok od roku častější - pokud je intenzita jejího využívání plus/mínus stejná, tak to na trend efekt mít nebude....vy máte nějaké indicie, že tuto praxi včelaři používají rok od roku častěji?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: pesticidy jsou prima

Jaroslav Kameník,2019-10-07 20:31:08

Ted asi nechapu, jakou praxi mate na mysli? Hlaseni na urad? To je jaksi povinne. Doplnovani stavu vcelstev? Bez toho byste brzo dovcelaril, vzhledem k poctum padlych vcelstev.

Odpovědět


Re: pesticidy jsou prima

Radim Polášek,2019-10-10 11:06:43

Oddělky jsou nejvíc používané na prostý odchov matek. Kdy se ve stávajícím včelstvu stará opotřebovaná matka odstraní a nahradí novou mladou. V malém počtu to jde nejsnáze právě oddělky.

Odpovědět

Díky

Libor Zak,2019-10-06 23:33:21

Díky za nový pohled na problematiku. Alarmismus je dnes výnosným podnikem. Je dobré vidět i jiné názory. Nicméně pesticidy a nešetrné hospodaření může mít za následek i úhyny jiného hmyzu. Každopádně, jak autor píše, je to o lidech ne o nástrojích.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace