Mohl by kosmickou loď pohánět urychlovač částic?  
Inženýr NASA David Burns vymyslel „spirálový pohon“, který nepotřebuje klasické palivo a využívá k pohonu kosmické lodi urychlovač částic. Zatím je to jen neověřený koncept nebo spíš nápad na pomezí science-fiction. Ale bez podobných nápadů se ke hvězdám nikdy nedostaneme.
Vypravíme se do vesmíru v lodích s urychlovači částic? Kredit: CERN.
Vypravíme se do vesmíru v lodích s urychlovači částic? Kredit: CERN.

Klasické raketové motory potřebují pro let vesmírem palivo. Bez něj se nikam neletí. Jenomže palivo pro takové motory je tradičně drahé, nebezpečné a bývá obtížné ho ve vesmíru sehnat. Proto vědci a inženýři hledají různé alternativní pohony, které by nás mohly dostat přinejmenším k okolním planetám a tělesům Sluneční soustavy.

 

David Burns. Kredit: NASA.
David Burns. Kredit: NASA.

David Burns z amerického vědeckého centra NASA Marshall Space Flight Center v Huntsville, stát Alabama nedávno přišel s pozoruhodným návrhem. Vymyslel masivní pohon pro kosmickou loď ve tvaru spirály, který je založený na urychlovači částic. Burns svému pohonu říká „helical engine“ a představil jej veřejnosti na webu NASA „Technical Reports“.

 

Podle Burnse by se jeho kosmický pohon mohl uplatnit například pro stálé základny ve vesmíru, které by díky tomu nepotřebovaly komplikovaně doplňovat velká množství paliva. Stejně tak by s takovým pohonem bylo možné letět k nejbližším hvězdám, i když by to trvalo celá desetiletí. Spirálový pohon by totiž mohl urychlit kosmické lodě na rychlosti v dohledu rychlosti světla.

 

Design spirálového pohonu je založený na jednoduchém principu 3. Newtonova pohybového zákona, tedy zákona akce a reakce. Díky tomu je spirálový motor schopný rozpohybovat kosmickou loď do nekonečna a ještě dál. Burns je přesvědčen, že když by spirálový pohon měl k dispozici dostatečné množství dostatek času a energie, tak by mohl díky své konstrukci dosáhnout relativistických rychlostí.

 

Prozatím jde jenom o ryze myšlenkový koncept, který je Burnsovou hýčkanou záležitostí a nikoliv oficiálním projektem NASA. Burns sám ostatně v rámci své prezentace na stránkách NASA přiznává, nejen že by takový projekt přinesl ohromné technologické výzvy, ale že není jasné, jestli samotný koncept spirálního pohonu vůbec funguje.

Eskortní fregata EF76 Nebulon-B. Kredit: Wookieepedia.
Eskortní fregata EF76 Nebulon-B. Kredit: Wookieepedia.

 

Aby spirálový pohon vytvořil alespoň nějaký rozumný tah, tak musí pracovat ve vesmíru, v prostředí, kde nedochází k žádnému tření. Kdyby pracoval na Zemi, tak by k dosažení tahu o síle 1 N, tedy zhruba síle stisku klávesy na klávesnici, potřeboval asi tak 125 megawattů energie. Tolik dnes spotřebuje menší město.

 

Burns také upozorňuje, že by jeho pohon fungoval jedině od určité velikosti. A ta není právě malá. Měl by mít délku alespoň 200 metrů a šířku 12 metrů. Pro srovnání, Mezinárodní vesmírná stanice je zhruba poloviční délky. Jak ale zdůrazňují v Popular Mechanics, spirálový pohon uvedených rozměrů by se vešel například eskortní fregaty EF76 Nebulon-B, jaké původně vyráběly vesmírné loděnice Kuat Drive Yards pro Impérium, ale Povstalci jich několik ukořistili. Ve světě Hvězdných válek je tudíž používali obě strany. Spirálový pohon by v našem světě mohla každopádně používat jen velká kosmická loď.

 

Uplatnit takový pohon by ve skutečnosti bylo dost komplikované. Také není jasné, jestli by vůbec fungoval. Je možné, že se protiví zákonu o zachování hybnosti. Mnozí odborníci jsou k tomuto pohonu velmi skeptičtí. Na druhou stranu, bez podobného snění se ke hvězdám ani k jiným planetám nikdy nedostaneme.

 

Literatura

Popular Mechanics 11. 10. 2019, Helical Engine

Datum: 14.10.2019
Tisk článku

Zajatci Marsu - Pokorný Zdeněk
 
 
cena původní: 130 Kč
cena: 109 Kč
Zajatci Marsu
Pokorný Zdeněk
Související články:

Je možné se dostat na Mars za 3 dny bez červí díry?     Autor: Stanislav Mihulka (02.03.2016)
ESA poprvé na světě spustila elektrický pohon nasávající vzduch     Autor: Stanislav Mihulka (07.03.2018)
Kosmická loď s parním pohonem by mohla prakticky věčně létat vesmírem     Autor: Stanislav Mihulka (19.01.2019)
Gama teleskopy by mohly vystopovat kosmické lodě na černoděrový pohon     Autor: Stanislav Mihulka (09.03.2019)



Diskuze:

Článek chabé odborné úrovně

Petr Soukup1,2019-10-26 00:05:30

Nechci být hater, ale tohle je jak z webu TV Nova. "Není jasné, zda pohon vůbec funguje a zda neporušuje zákon zachování hybnosti?!" Buď jste schopen alespoň teoreticky dokázat zda pohon funguje, nebo se jedná o fantasmagorii. Něco jiného je, že někdo vymyslí koncept pohonu u kterého se časem ukáže, že je jen velmi obtížné jej prakticky využít (tak tomu bylo v případě Bussardova ramjetu). Ale když v době, kdy jej formulujete nejste schopen říct zda neporušuje fundamentální fyzikální zákony, asi bude lepší si jej nechat pro sebe. Navíc v článku kromě pár obecených klišé ani náznak popisu jak pohon funguje, článek je tak v nejlepším případě průvodcem k odkazu na zahraniční zdroj, v takovém případě by ovšem asi stačilo aby měl formu několika málo vět. "Je možné, že se protiví zákonu o zachování hybnosti. Mnozí odborníci jsou k tomuto pohonu velmi skeptičtí. Na druhou stranu, bez podobného snění se ke hvězdám ani k jiným planetám nikdy nedostaneme." - myslím, že pokud se ke hvězdám někdy dostaneme tak určitě s pomocí odvážného myšlení, které se nebojí jít za horizont známého, na druhou stranu asi těžko pomocí divokého fantazírování které ignoruje stávající vědecké poznání. Články pana Mihulky, která, jak koukám tvoří nyní 80% obsahu Osla sice nepostrádají nadšení, což je chválihodné, co ovšem postrádají je byť jen minimum odborné erudice. Piště proboha o věcech, kterým alespoň trochu rozumíte. Pamatuji si, že tenhle portál míval teda lepší úroveň ...

Odpovědět

Představte si jinou alternativu v cestování.

Karel Ralský,2019-10-17 01:06:04

Takže jako laik si myslím, že aby z energie vznikla hmota, musí tato energie se vůči vnějšímu pozorovateli letět,
téměř rychlostí světla(pro vnějšího pozorovatele energie) a "černá díra a temná energie" je vlastně vůči nám o něco "menší" rychlost takže ne zrychlit, ale zbrzdit(dostat se do jiné dimenze) vůči vnějšímu pozorovateli tuto "rychlost energie" pro nás hmoty.
Dostali bychom se do minulosti(podle vzdálenosti) ale v jiném místě vzdáleném o to o kolik bychom "zabrzdili(bez přítomnosti gravitace bychom mohli "okamžitě")".
A jelikož se informace v "černé díře"(podle Hawkinga) neztratí možná by se kopie hmoty která by byla načas energií objevila(pro tunelovala) také na druhé straně.
To znamená vytvořit díru v prostoru aby mohla proniknout sonda, nebo ji vyslat do černé díry třeba v okolí sluneční soustavy, a pro tunelováním se dostat třeba do jiné galaxie, nebo hvězdné soustavy, podle její velikosti(černé díry ve vakuu (páru) nebo vytvořeného otvoru v dostatečně hmotném objektu aby se rychle zavřela).
Myslím si že největší problém bude zachovat integritu informace než se dostane k horizontu černé díry či otvoru kvůli velké gravitaci.
Takže použít urychlovače nebo silné lasery k vytvoření krátkodobého tunelu do jiné dimenze a při cestě zpět vytvořit podobné zařízení na místě "přistání".

Odpovědět


Re: Představte si jinou alternativu v cestování.

Karel Ralský,2019-10-17 07:51:25

A samozřejmě, když si portál do jiné dimenze otevřete, je to mnohem snadnější z venku ve hmotě než ve vakuu(v podstatě je to jedno kde otevřete bránu) to bude o něco snazší protože hmota už " časovou bublinou" v prostoru je.

Odpovědět

Alespoň náznak principu?

Jirka Niklík,2019-10-14 21:54:15

Alespoň náznak principu by nebyl? Jak se to liší od současných iontových motorů? Ta spirála je topná? Mám doma autíčko, to taky pohání spirála, ocelová.

Odpovědět


Re: Alespoň náznak principu?

Tomáš Habala,2019-10-15 09:21:25

Mal by sa tam využívať relativistický efekt, keď pohybujúce sa teleso má vyššiu hmotnosť ako teleso v pokoji. V tej kozmickej lodi by mal byť urýchľovač častíc, kde by sa častice urýchľovali na rýchlosť blízku rýchlosti svetla, nadobúdali by veľkú hmotnosť a kozmická loď by sa od nich odrážala.Viac tu: https://tech.sme.sk/c/22236005/navrhol-pohon-ktory-by-fungoval-bez-paliva-je-pripraveny-zazit-hanbu.html?ref=njct

Odpovědět


Re: Re: Alespoň náznak principu?

Vojta Ondříček,2019-10-15 16:29:34

Dočítajte článok - prihláste sa alebo si predplaťte ...

Ono je to tak, že lidé odjakživa hledají "kameny mudrců", "tinktury nesmrtelnosti", konstruují Perpetua mobile a reaktory na studenou fůzi jader atomů. Vždy mají jen malinký krůček k cíli a na ten krůček potřebují už jenom milionovou dotaci.

Každý z nás si může zakoupit fotonový motor. Jsou volně k prodeji a stojí jen pár korun.

Odpovědět


Re: Re: Re: Alespoň náznak principu?

Pavel Nedbal,2019-10-16 13:24:16

Tedy,
jestli toto financuje NASA, začnu věřit konspiračním teoriím a nedivím se, že po odchodu odborníků z 3. říše už neudělali nic pořádného - alespoň Von Braun si splnil svůj sen za americké peníze. Konečná, vystupovat z iluzí!

Odpovědět


Re: Re: Alespoň náznak principu?

Imrich Garfield,2019-10-15 17:37:06

No ono to tak aj môže fungovať. Ak si zoberieme všetky tie "UFA", tak zrejme majú po obvode tej svojej "schránky" - tanierového vzhľadu - niečo podobné, ako je urýchlovač častíc.

Odpovědět


Re: Re: Re: Alespoň náznak principu?

Jiri Naxera,2019-10-16 14:20:20

No skoda jen, ze UFO pry bezne leta v atmosfere, na podobny urychlovacovy motor je vice nez vhodne kdyz je ve vesmiru kde je vysoke vakum zadarmo.
(a pokud se da neco predikovat, tak na pohyb v atmosfere je podobny pohon silne neefektivni)

Odpovědět


Re: Re: Alespoň náznak principu?

Florian Stanislav,2019-10-17 01:28:48

Nadpis je :Mohl by kosmickou loď pohánět urychlovač částic?
http://www.wikina.cz/a/Mezihv%C4%9Bzdn%C3%BD_plyn
Nikde jsem se v článku ani v diskuzi nedočetl, jaké částice se mají spirálovitě urychlovat. Mezihvězdný plyn je většina molekul vodíku H2. Molekula vodíku není nabitá částice (proton) a s urychlováním to bude problém. Mračna mezihvězdného vodíku jsou nerovnoměrná, představují asi 4% hmotnosti galaxie. Při mírně relativistické rychlosti lodi budou srážky s mezihvězdným vodíkem loď brzdit.
Zatím jsem nepochopil jaké částice se budou spirálovitě urychlovat a odkud se vezme pro loď nesmírné množství energie pro urychlovač.

Odpovědět


Re: Re: Re: Alespoň náznak principu?

Pavel Hudecek,2019-10-17 03:00:52

Bohužel se jedná o "převlečený EmDrive", takže tam ty částice mají kolovat a nikdy nevyjít ven. Čímž je to na 99,99 % blbost. Zároveň to ale řeší Váš problém: Budou tam takové, jaké tam dají v továrně a zůstanou tam navždy:-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Alespoň náznak principu?

Florian Stanislav,2019-10-17 08:33:10

Děkuji.
https://cs.wikipedia.org/wiki/EmDrive
"V roce 2016 proběhly další testy jednotky EmDrive opět v laboratořích NASA. Nová měření jasně vyvrátila možnost existence mikrovlnného pohonu popsaného Rogerem Shawyerem a také jeho model. Pozorovaný tah je o dva až tři řády nižší./Původní tým dospěl k průměrnému výslednému tahu 91,2 µN při vstupu 17 W.[1] // Pokud je tedy pozorovaná hodnota reálná, musí být spojena s úplně jinou fyzikální interpretací."
17W je výkon člověka řekněme při pomalé chůzi. A síla tahu méně jak 1 µN neurychlí skoro nic.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Alespoň náznak principu?

Florian Stanislav,2019-10-17 13:01:31

Oprava podle:
https://www.physics.muni.cz/kof/clanky/chuze.pdf
má chůze čověka potřebovat mechanický výkon asi 60 W.
Uvedených 17W podle
https://cs.wikipedia.org/wiki/EmDrive
tedy představuje 28% výkonu člověka při chůzi v= 1,1 m/s.
Tomu 60 W odpovídající síla asi 3 µN síla EmDrive by udělila člověku hmotnosti 80 kg zrychlení a= 0,000 003/80 =0,000 000 0375 m/s^2. Pak pro rychlost 1/10 c = 3E+7 m/s dosáhne (vychází se z hmotnosti 80 kg), pak t= v/a = 8E+14 [s] za = 25,4 milionů let.
A odkud se bude brát potřebná energie v kosmu po miliony let není dle mě ani tuchy.

Odpovědět


Re: Alespoň náznak principu?

Pavel Hudecek,2019-10-15 18:20:28

Hned pod článkem je na to odkaz.

Jedná se o převlečenej EmDrive:-) Jen místo fotonů v kónickém kyblíku jsou nabité částice běhající po kónické spirále.

Tzn. na 99,9 % stejná blbost, jen nejde postavit párkilová a tak nepůjde tak snadno ověřit, že to taky nic nedělá.

Odpovědět


Re: Re: Alespoň náznak principu?

Radoslav Porizek,2019-10-15 20:40:03

Dakujem za vysvetlenie.

Ja som si myslel, ze to tie urychlene castice vystreluje von.

Aspon pre mna osobne bol vas kratucky prispevok informacne hodnotnejsi nez samotny clanok a s pridruzenym clankom v SME dohromady.

Odpovědět


Re: Re: Re: Alespoň náznak principu?

Pavel Hudecek,2019-10-15 21:08:08

Ano, to jsem si představoval původně taky. Vzpomněl jsem si i na jednu variantu LINACu se spirálovými elektrodami. Ale při té poznámce na konci, o zachování hybnosti, jsem pojal podezření, kouknul do PDF a bylo jasno.

Tímto děkuji p. Mihulkovi, že to udělal napínavější:-)

Odpovědět


Re: Re: Alespoň náznak principu?

Václav Dvořák,2019-10-17 00:32:25

Hmm tak to by byl pech, co jsem cetl nejake analyzy tak emdrive v podstate jen vyuziva magneticke pole kolem Zeme - takze na nejake cesty po galaxii muzou zapomenout. Vice bych veril iontovemu motoru nebo necemu vyuzivajici jaderny pohon.

Odpovědět


Re: Re: Re: Alespoň náznak principu?

Honza S.,2019-10-17 01:29:39

Pokud by EmDrive opravdu fungoval, a využíval el.mag.pole kolem Země, i tak by to bylo dost užitečné pro všechny družice kolem Země, protože sluneční energie je na oběžné dráze dost. A tam by další palivo už nebylo potřeba.
Ale s tím motorem v článku jsem větší skeptik. Podle mě, ať už budu v uzavřeném válci s průměrem 5m a 500m dlouhém dělat cokoliv, tak se prostě sám ve vakuu a ve stavu beztíže nikam nehne.

Odpovědět


Re: Re: Re: Alespoň náznak principu?

Pavel Hudecek,2019-10-17 03:06:57

Naprosto souhlasím, s Vice bych veril iont...

Ale že by EmDrive měl využívat magnetické pole, .. no vlastně ano, ten první a druhý pokus, kdy tam volně plandaly přívodní dráty, ten skutečně sílu vyvíjel hlavně interakcí s okolním polem... stejně jako každý drát, kterým prochází proud:-) Kyblík s mikrovlnama netřeba, ten je jen pro zmatení investora. Stejně jako urychlovač v tomto případě.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Alespoň náznak principu?

Jiri Naxera,2019-10-17 14:40:22

Dekuji za procteni se originalem, ted mi to dava vetsi smysl.

A kdyz to tak pocitam, magneticke pole zeme je radove ~10uT (25-55 na povrchu), dejme tomu (koukam na stul) tu mam spulku 50m tenkeho dratku, vic nez 1A to neprezije, to da radove kolem milinewtonu. Do toho potece tak 5-10W (tak 10ohmu to mit bude), coz mame 10kW/N.

V clanku pisou neco jako 125MW/N, takze jsem v zemskem magnetickem poli o 4 rady lepsi ;-)

Mezihvezdne pole je pry 3E-9T, coz da 30MW/N takze ale porad s mojim klubkem dratu jsem na tom v mezihvezdnem prostoru 3x lip nez onen prevleceny emDrive ;-) A to je kus medi a plastu, se supravodicem by to bylo lepsi. A navic presne podle platne fyziky.

zdroj: https://www.slideshare.net/DanielleKumpulanian/interstellar-magnetic-field

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Alespoň náznak principu?

Jiri Naxera,2019-10-17 19:02:13

A jsem trubka, takhle by to nefungovalo (prostě proto že se ten drát musí vrátit tak se tah vytovná, alespoň v homogenním poli) a došlo mi to 100 metrů po odchodu od kompu.

Tak dobře, vynechme Sci=Fi variantu že mám magnetické monopóly, a na každej konec drátu dáme urychlovač, na jednom konci pro elektrony, na druhém pro ionty. Jeden by nestačil, pak by nám to nabíjelo raketu a po čase by se ty elektrony začaly vracet.
Ale bojím se že víc síly než proud drátkem by pak udělaly ty dozatu směrované urychlovače...

Odpovědět

Tah

Vít Výmola,2019-10-14 21:37:40

Já myslím, že pokud by to fungovalo, tak je to jistě zajímavý krok k použitelným pohonům.
Nicméně, pokud to celé nejde nějak zefektivnit nebo zmenšit, nemá to moc význam. Srovnatelný tah (asi poloviční, dá se to jednoduše spočítat) by měl i klasický fotonový motor, který by udávaný výkon zkrátka vysvítil. Což rozhodně zní jednodušeji, známe to už desítky let a stejně z toho kvůli nízké efektivitě nic nebude.

Odpovědět

Nápady

Vojta Ondříček,2019-10-14 14:44:06

Ale bez podobných nápadů se ke hvězdám nikdy nedostaneme. ...

Ale ani s jakýmikoliv nápady. Cesty po hvězdách jsou a zůstanou realizovatelné pouze v pohádkách žánru science fiction. Jsou a zůstanou pouhou fikcí.

Lidé se svou kratinkou životností, obrovskou zranitelností a požadavkem nepřerušovaného přísunu energie nejsou schopni překonat větší vzdálenosti. Po "dobytí" Měsíce se mělo za samozřejmé osídlení jak Měsíce, tak Marsu během jedné lidské generace. Lidi by si měli uvědomit, že Země je jediné místo ve Vesmíru, kde může žít, přežít a mělo by s tímto habitátem odpovídajícně zacházet.

A realita? Člověk jako jediný druh nadaný jakous-takou inteligencí není schopen akceptovat nutnost omezení explozivního růstu nároků na tuto planetu. Naopak - všeho musí být víc a víc a to rychlej a rychlej.

Odpovědět


Re: Nápady

Stanislav Poutník,2019-10-14 15:39:07

No naštěstí máme pana Muska takže když se to tady posere tak nás p. Musk přepraví ve svých ponorkách na Měsíc, Mars, Venuši apod. pro p. Muska není nic co by nedokázal osídlit. :D

Odpovědět


Re: Nápady

Jan Novák9,2019-10-14 16:14:37

Začal byste prosím u sebe, například přestat používat počítače a telefony, pak plynule přejít na omezit 100% nároků na jídlo a dokončit to "přestat produkovat CO2 při výdechu"?
Jsem si jistý že zemi by to pomohlo.

Ledaže byste se Vy speciálně nepočítal mezi "druh nadaný jakous-takous inteligencí", to byste měl nárok na vyjímku.

Omezení nároků je přístup: všechno špatně, zpátky na stromy.

Omezení nároků není cesta - omezení populace cesta je.

Odpovědět


Re: Re: Nápady

Vojta Ondříček,2019-10-14 16:44:09

Bušíte na špatná vrata.

Největší nároky na planetu klade především explodující lidstvo. A nároky jednotlivce na matičku Zemi explodují zejména v rozvojových zemích. A jak to vypadá s naším habitátem je také vidět na ostrovech plastového odpadu v oceánech a hromadých na pobřežích.

To je snad každému jasné.

Zajímalo by mne, jak si představujete ten život téměř 8 miliard lidí na stromech? No, aspoň by to nastartovalo masovou výrobu žebříků a tím dalo práci denně přibývajícím milionům lidí. :-)))

Zrovínka se snažím strávit tu další katastrofu na D1. Ještě rychlejší auta, ještě lehkomyslnější řidiči.

Nekonečné řady kamionů vozící cokoliv napříč Evropou. Kamionů, jejichž jízdní vlastnosti a potenciál nebezpečí (produkt hmotnosti a čtvercem rychlosti) by měly mít maximální rychlost omezenou na padesátku na dálnicích a na dvacítku v obcích. Ty s nebezpečným nákladem pochopitelně ještě pomalej a tedy bezpečněj.

Co myslíte, nešlo by to jinak?

No a místo toho se předkládají nereálné vize teraformingu Marsu a měsíců Jupitera. No a ještě lepší je sen o plavbě generačním vehiklem na vzdálenosti desítek světelných let.

Odpovědět


Re: Re: Re: Nápady

Stanislav Poutník,2019-10-14 18:11:56

Vcelku s Vámi souhlasím, sice oproti Vám si uvědomuji, že člověk potřebuje nástroje k životu tzn. i civilizaci. Co mi, ale hodně vadí je hloupost, jestli si tedy dokážete spočítat energii tak by jste měl být schopen spočítat výkon té silnice - přepravené množství z čas a jaký vliv na to bude mít zpomalení. Doufám, že jste chytřejší než státní silniční inženýři, kteří ucpávají přetížené silnice zpomalovacími špunty. Paradox jízdy v koloně každý zažil, konec se rozjíždí a začátek brzdí a opačně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Nápady

Vojta Ondříček,2019-10-14 19:14:10

Když si čtu repliky na napsané, tak zjišťuji, že někteří preferují charakterizování spoludiskutujících na rozdíl od příspěvku k diskuzi projednávaného problému.

Z vaší repliky jsem nabyl dojmu, že zavrhuji techniku a preferuji návrat do jeskyní k táboráčku. Nebo dokonce, jak mi radil jiný, abych vylezl na strom. Realita vlastně nikoho nezajímá, zřejmě je důležitější si pofoukat své zřejmě ublížené ego, než se zamyslet nad tím, jak uchovat Zemi v použitelném stavu i příštím generacím.

Mohu vás uklidnit, že se nepovažuji za "chytřejší(ho) než státní silniční inženýři, kteří ucpávají přetížené silnice zpomalovacími špunty. Paradox jízdy v koloně každý zažil, konec se rozjíždí a začátek brzdí a opačně.".

No a paradox tvoření kolony (bez nějaké reálné překážky na vozovce) je dávno vyřešen. Dokonce existují simulační programy, ve kterých řídí virtuelní vozidla virtuelní řidiči ovšem s lidkými parametry průměrného a reálného řidiče. Facit je že to jde i jinak, v míru a bezpečí a ještě podstatně rychej, ovšem za předpokladu, že se v té koloně nenachází nmoho bezmozků.

Kdybych si troufnul se vrátit k původnímu tématu článku.
Mnoho fandů vyšších cestovních rychlostí Vesmírem zapomínají na fakt, že se, zjednodušeně řečeno, mění jinak neškodné protiletící fotony na fotony s vyšší energií (na rentgenové paprstky), které zastaví až pořádně tlustá vrstva olova. A už vůbec si nedokáží spočítat kolik energie by bylo zapotřebí jak na dosažení této rychlosti, jako i na zastavení z této rychlosti. A urychlovače protonů, nebo jiných částeček hmoty vyžadují velkou spoustu energie a obrovská zařízení na urychlení hrstečky takového materiálu (k nakouknutí do info k LHC Cern).

Takže? Jediné řešení je WARP časo-prostoru, akorát nemá nikdo tušení, teda kromě kpt. Kirka, jak to udělat a kde na to vzít mašiny a energii. Perry Rhodan používal energii nějaké hvězdy a troufnul si použít i spojení energie tří hvězd naráz na transport svých hvězdných korábů časo-Prostorem na miliony světelných let beze ztráty času. Bohužel, zapoměl ve svých románech napsat jak na to.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Nápady

Stanislav Poutník,2019-10-14 19:49:52

"No a paradox tvoření kolony (bez nějaké reálné překážky na vozovce) je dávno vyřešen. Dokonce existují simulační programy, ve kterých řídí virtuelní vozidla virtuelní řidiči ovšem s lidkými parametry průměrného a reálného řidiče. Facit je že to jde i jinak, v míru a bezpečí a ještě podstatně rychej, ovšem za předpokladu, že se v té koloně nenachází nmoho bezmozků."
Na ty bezmozky asi soudruzi při svých simulacích zapomněli. :D Jinak si nedovedu vysvětlit proč dvakrát denně musím na "50" zastavit a znovu se rozjíždět (spotřeba-ekologie). Proto v nejbližší budoucnosti nebudou autonomní auta, jelikož toto "nikdo nevymyslí".
Souhlasím s Vámi, že lidé by se měli chovat ekologicky, aspoň ti civilizovaní, za což jsem považoval třeba Turky......... Dovedete si představit, že se celý svět bude jako jeden člověk domluvit a chovat se ekologicky, když se ani lidi na jednom kontinentu nedohodnou na tom jakou barvu má hovno? Jenom trochu k měřítku, nevím přesné hodnoty, ale principiálně, zpomalení oteplování o 1° cca 100let, otočení trendu 1000let, návrat do původního stavu nemožné.
Cestování vesmírem jsem tu "nastínil" :D lehce scifi, ale co už třeba se někomu povede něco objevit. Není potřeba žádné energie při použití myšlenky, kdyby existovala mysl-mycélium-procesor, který je rozmístěný po celém vesmíru, stačí do něho vstoupit-předat energii a informaci a na druhé straně vystoupit-dostat energii a informaci zpět. Všechny galaxie ve vesmíru jsou propojeny plyny, viz nedávný článek.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nápady

Jiri Naxera,2019-10-15 09:41:32

ad doprava - na bezmozky nezapomeli, to 50x zastavit vysvetluje "pseudocastice" s nazvem Jamiton - https://en.wikipedia.org/wiki/Traffic_congestion#Mathematical_theories
Problem autonomnich aut je jinde a bojim se ze je to zabije na dlouha desetileti dopredu - firmy se bohuzel snazi dostat do provozu neco, co zdaleka nema kvalitu pro produkci, a kazdy mrtvy je vnimany dost osklive.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nápady

Stanislav Poutník,2019-10-15 09:56:20

Ha, ha, když tam byla 70 tak se nic takového nedělo, jenže tam jednou někdo někoho srazil tak tam starosta nechal dát 50 (hlavní tah protínající vesnici) od té doby ,tam nikoho nesrazili, ale zase se zvedla nehodovost. Toto nikdo nezpočítá.
Autonomní doprava bude existovat až budou silnice digitální s přesným určováním polohy auta, auta budou o sobě vědět-komunikovat a nebude možný zásah člověka do řízení, ze silničního provozu budou vyřazeni chodci, cyklisté apod. Jaká je to budoucnost nechám na představivosti a posouzení současného stavu. :D

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nápady

Stanislav Poutník,2019-10-15 10:05:40

Ještě jsem si vzpomněl, na ytb jsou srandovní videa jak se Tesla snaží zaparkovat ovládaná mobilem. :D Po X letech vývoje WIN mi nejnovější Wokna hlásí, že mi nic hlásit nebudou. :D

Odpovědět


Re: Nápady

Libor Zak,2019-10-14 19:44:14

Tomu se říká entropie. Cesta zpět není možná, jen cesta dopředu. Rychleji a výš, to je nutné, jen tak dovedeme najít řešení ještě před katastrofou. Nebo si myslíte, že 7 miliard lidí se naráz rozhodne, že zařadí zpátečku, velká část se vzdá možnosti mít děti? Miliardy lidí změní své náboženství, kulturu a vydají se zpět ke korunám stromů? To jsou možná vlhké sny květinových dětí současnosti, ale nemají nic společného s realitou. Lidstvo buď najde nové cesty jak růst, nebo zkolabuje a zahyne. Pokud se to stane, tak jsme možná odsouzeni pomalu vymřít, protože pozemské zdroje jsou omezené a ty fosilní už jsme z velké části vyčerpali a nové už nebudou (protože houby a plísně, ale to je jiný příběh). Nový, byť umírněný start civilizace by neměl dost surovin na moderní civilizaci a k středověku se asi nikdo vracet nechce. Takže další metou je jaderná fúze, lepší vesmírný pohon, kvantové počítače a umělé inteligence. A tak či onak se časem lidstvo přetaví v anorganické formy. Buď se jimi postupně staneme, nebo za nás vesmír osídlí geneticky upravení jedinci, naše neorganické děti, umělé inteligence, nebo pokročilí androidi. Po pravdě jsou asi dvě cesty, buď vymřít, nebo plout s proudem. Když budu mít na výběr volím možnost číslo dva.

Odpovědět


Re: Re: Nápady

Pavel Nedbal,2019-10-14 20:38:06

Vážený pane Zaku,
plně s Vámi souhlasím,
není cesty zpět. Je jen technologická cesta vývoje. Surovin je na Zemi dostatek na prakticky neomezenou dobu. I kdyby nejhůř, každá tuna žuly v sobě obsahuje kila kovů (mědi, zinku, uranu), jen potřebujeme nové zdroje energie, hodně energie. Jaderná fúze. Do Vesmíru zatím jen bezpilotně zkoumat, Vesmír je člověku velmi nepřátelský, dále viz Vaše představa. Kromě toho, dokud opravdu nepochopíme, co je podstatou gravitace (dosud nevíme zhola nic), nemáme šanci.
Mimochodem, článek, ne něž jsou tyto reakce, vůbec nevysvětluje, jak má fungovat ten urychlovač. Na reakci je potřeba akce, musí být reakční hmota/energie, ale o tom se zde nepíše. Krom toho, bohužel mnoho lidí nechápe, že energetický zdroj a pohon se musí chladit, což ve vakuu jde jen zářením, tedy omezeně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Nápady

Jiri Naxera,2019-10-15 09:46:46

Tak s timhle bych problem nemel, zrejmym cilem je co nejvetsi hybnost dostat do co nejmensiho mnozstvi nutneho materialu, teda pokud to nebude chytat a urychlovat mezihvezdny vodik. Chlazeni muzete vyuzit jako dalsi slaby "fotonovy" pohon na zadni stene lodi.
Navic na mezihvezdne/mezigalakticke cestovani moc velky tah nepotrebujete, jestli si dobre pamatuju, tak i na standardnim zrychleni 1g mate sanci dosahnout za lidsky zivot "konce Vesmir", ty problemy jsou jinde, jako treba relativisticke zrnko prachu,

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Nápady

Vojta Ondříček,2019-10-15 13:54:33

Jo, kdyby nebylo "škarohlídství" pana Einsteina, tak by permanentním zrychlením 1g (9,85m/s) po 1 kalendářním roce cestovní rychlost dosáhla krapet nad rychlost světla. Za lidský život o délce 100 let, tedy na pouhý 100-násobek rychlosti světla. Za tuto dobu by se cestovatel nalézal 5 tisíc světelných let od místa startu. Na kraj Vesmíru je to dál.

Jenže ouha, pan Entstein by s tímhle výpočtem nesouhlasil. Podle jeho představ ... a ty nebyly vyvráceny ..., nemůže hmotný předmět nikdy dosáhnout rychlosti světla. Takže by se cestovatel, urychlován konstantní silou odpovídající na Zemi 1g, se po sto letech pouze velmi přiblížil k rychlosti světla a tím by překonal vzdálenost necelých 100 světelných let. Na dovolenou v Andromedě by si musel přibalit jídlo na 25 tisíc lidských životů.

No, vlastně ne, protože by se mu "současně" scvrknul čas a hlad by dostával postupně řidčej.

Vesmír je prostě obrovsky rozlehlý.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Nápady

Jiri Naxera,2019-10-15 14:44:00

No ale na něceo jste zapoměl - ten kosmonaut má k dispozici dejme tomu 100 let, ale _vlasního času_, a jak se přiblížíte k rychlosti světla, tak ten začne (z pohledu pozemšťana) dost silně zpomalovat.
Zkuste to přepočítat teď :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nápady

Vojta Ondříček,2019-10-15 17:17:30

:-)
psal jsem : " protože by se mu "současně" scvrknul čas a hlad by dostával postupně řidčej."

Ovšem aby moh ve svém žívotě cestovat na vzdálenost 14,8 x 10^9 světelných let, tak nestačí (reaktivní) síla, která způsobí v nízké rychlosti zrychlení 9,85 m/s^2. Ta síla by musela být zdvojnásobená pro 85% rychlost světla atd. Aby tedy náš cestující měl pocit tíhy, jakou měl na Zemi, musel by pohon s narůstající rychlostí dále sílit a sílit a sílit (Lorentzův faktor). Při rychlosti 99% by náš cestovatel zestrárnul jen o jeden rok, ale odcestoval by o 7 světelných (našich) let dále (tedy 1,5 kráte vzdálenost k Alfa Centauri).
Faktor pro 99,9% světelné rychlosti je 22,4.

Nechtěl bych být v jeho kůži. :-).
Můžem se utěšovat, že se jedná o takové platonické úvahy bez možnosti je realizovat.

Aby se lidé mohli pohybovat "za humny" mezi Marsem a Zemí, musely by být vynalezeny spolehlivé pohony s minimálně stokrát lepším poměrem tah : hmotnost, než poskytuje současný chemický pohon. Proto si myslím, že i plány pro cesty s lidskou posádkou na Mars s návratem na Zemi jsou za současného stavu techniky prakticky nerealizovatelné. Jinak to vypadá s cestou lidí na Měsíc. Ale i s tou je to riskantní a drahá záležitost.

Myslím si, že roboti budou jako první, kteří provedou detajlnější průzkum Měsíce a pochopitelně i mnohem pozděj Marsu. A třeba tam vybudují provizorní habitát pro lidskou osádku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nápady

Jiri Naxera,2019-10-15 19:27:29

Uspím děti a jdu instalovat Mathematicu abych to nemusel integrovat ručně :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nápady

Václav Dvořák,2019-10-17 00:37:20

22.4 nezní příliš děsivě... Při hypotetickém prodlévání na horizontu událostí černé díry je to stejné číslo ? Omlouvám se za možná hloupou otázka, teď jen fabuluji aniž bych nad tím nějak hlouběji přemýšlel.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nápady

Vojta Ondříček,2019-10-17 04:39:00

Řekl bych, že žádné číslo nezní děsivě.

Tohle číslo jsem uved jen pro ilustraci o jaký faktor se zpomalí čas cestujícího onou rychlostí oproti běhu času na Zemi. Prakticky by tento cestovatel nabyl dojmu, že letí Vesmírem 22,4 násobkem rychlosti světla. vzdálenost 4,4 světelných let by překonal za svých 72 dní.

Zrychlím li na 0,9999 světelné rychlosti, tak se v tom dopravním prostředku zkrátí čas 71-krát, při 0,99999 SR se zkrátí 223-krát, to znamená na pouhý týden pro vzdálenost 4,4 SR.

Ale tohle jsou jen čísla na hraní si s představami co by bylo, kdyby bylo.

Nebo si můžeme hrát s představou, že budu mít dopravu, která umožní zrychení 1g (9,834 m/s^2). Po deseti měsících mám rychlost 90% rychlosti světla a nacházím se 0,4 světelného roku (SR) daleko od Země. Vypnu pohon a letím si 3,6 SR k Alfa Centauri po 4 pozemské roky v beztíží. Pro mne v rachejti jen 21,8 měsíců, pak začnu brzdit konstantní hodnotou 1g. To je taková úsporná metoda, která příjde kosmonauta celkem na 3,3 roků života. Pro pozemšťana 5,7 let.

Mám-li energie a pochopitelně "výmetné" hmoty, skoro co hrdlo ráčí, tak nechám pohon pracovat 352,8 dní, to jsem od Země už 0,76 SR daleko a mám rychlost 0,99989 rychlosti světla, letím bez pohonu 2,88SR, ovšem stárnu 67-krát pomalej, tak mi to připadá jako 17,7 dní, než začnu brzdit. Mé hodinky mi ukážou dobu cesty 582 dní, tedy 1,6 roků, pozemšťanovi 4,8 roků.

Ovšem nedělejme si falešné iluze, potřebnou energii a techniku nebudeme mít k dispozici nikdy.

No a o horizontu událostí černé díry nevím nic, kromě toho, že tam panuje šílené tíhové zrychlení, které nedovolí průlet ven ani fotonům. Úniková rychlost z černé díry by byla tedy větší, než je rychlost světla. Ty pozorované úniky/výtrysky záření, nebo plasma budou způsobeny nějakou mimořádnou událostí, snad elektromagnetickou silou. Podobné je to při akreci kotoučů hmoty.

Odpovědět

Tak šup...

Tomáš Novák,2019-10-14 14:18:57

...ať už jsme za Oortovým mračnem a pak na hranicích Galaxie :-)

Odpovědět

Málo

Stanislav Poutník,2019-10-14 09:46:04

Furt málo, když si uvědomíte ty vzdálenosti....

Odpovědět

brzdenie

Michal Kytka,2019-10-14 07:39:09

Myslim ze najvecsia vyzva pri takych rychlostiach je zastavenie vesmirnej lode. Pokial nedokazeme vnutro lode "odtienit" od zotrvacnosti tak su nam rychlosti blizke rychlosti svetla uplne nanic. Nehovoriac o tom ze vzdy je problem co pouzit ako zdroj energie. Ked prideme na to ako postavit vykonny zdroj energie s ktorym nebudeme musiet vlacit obrovske nadrze paliva, mozeme skusit postavit warpovy pohon.

Odpovědět


Re: brzdenie

Josef Šoltes,2019-10-14 09:02:02

Jaký je rozdíl mezi zrychlováním a brzděním? Vždyť je to jedno a to samé, akorát obrácené.

Odpovědět


Re: brzdenie

Libor Zak,2019-10-14 19:32:01

Co je to za nesmysl, co píšete? Pokud udělí pohon lodi uvedené zrychlení, tak rozhodně žádné rozdrcení posádky nehrozí. Stejně, jako zrychluje, může potom od poloviny cesty pomalu brzdit. Odstínění setrvačnosti je fyzikální blbost. Možná by šlo hmotě lodi včetně posádky nějakým kvantovým jevem předat potřebnou rychlost naráz, a ne pomocí vlnění uvnitř hmoty, jak se to děje při běžném udělení hybného momentu, ale to bychom pak asi rázem měli i umělou gravitaci a určitě bychom v takovém případě neřešili takový pohon o jakém se mluví v článku, protože bychom měli mnohem lepší. Tyto úvahy patří do škatulky Sci-fi a dost možná to ani není možné, bohužel. Odstínění by bylo potřeba hlavně proti radiaci, to bude u mezihvězdných cest největší problém.

Odpovědět


Re: brzdenie

Radoslav Porizek,2019-10-14 19:54:58

Vnutro lode sa odtienit prakticky neda, pretoze gravitacia a zrychlenie posobia univerzalne na vsetko rovnako. Jedinou sancou by bolo pomocou ohromnych energii vytvorit umelu gravitaciu cez E=mc^2, ale toto je zatial mimo realitu.

Kedysi som relativisticky zratal (bohuzial vysledok si uz nepamatam, myslim, ze to boli desiatky rokov), ako dlho by sme leteli lodou schopnou vyvinut lubovolne zrychlenie na najblizsiu hviezdu Proximu Centauri: prvu polku letu bylo zrychlovalo tiazovy zrychlenim g=9.81 m/s^2, druhu polovicku letu by bolo treba tymto zrychlenim brzdit, pokial by sme tam chceli aj niekde pristat.

Mozno by slo aj o nieco vacsie zrychlenie, ale ovela nie, zrychlenia 3g- 5g vydrzi clovek iba velmi kratko, urcite nie desatrocia.

Odpovědět


Re: Re: brzdenie

Václav Dvořák,2019-10-14 22:51:47

S tou vaší poslední větou bych spíše nesouhlasil. Právě že, když se člověk dokáže přizpůsobit stavu beztíže, stejně tak by se mohl přizpůsobit i stavu s větší tíhou (gravitací resp. zrychlením). Tedy určití jedinci, kteří vykazují dobrou přizpůsobivost. Představte si to jako pobyt na nějaké habitovatelné exoplanetě z kategorie Superzemí.

Pro takovou cestu by se nejspíše musel zavést nějaký nový druh tréninku, kdy by se dělaly cviky pro přizpůsobení se organismu malé/normální gravitaci až jednou loď zastaví...

Dovedu si představit pro takové cvičení třeba malou výsadkovou loď, která by byla vyslaná dopředu, zatímco mateřská loď by to vzala oklikou. Výsadková loď by tímpádem už nezrychlovala nebo jen minimálně a automaticky by tam nastal stav nízké gravitace. Největší problém by nastal v okamžiku setkání s mateřskou lodí, výsadková loď by musela umět v okamžiku návratu patřičně akcelerovat tak, aby se rychlosti srovnaly - v tom by jí mohl pomoci například nějaký silný energetický paprsek, laserový svazek nebo podobná energie (jaderné microbursty) přesměrované z mateřské lodi...

Odpovědět


Re: Re: brzdenie

Lukáš Langšádl,2019-10-14 23:13:39

no mě vyšlo asi 350 dní při zrychleni 1 g pak jsme již na plném c a vic to nejde.. Resp. Zrychlovat můžeme stále ale záleží na soustavě a pak se nám začne zajímavě zakřivovat čas tj. Z hlediska posádky by jista cast cesty probíhala v nulovém čase ... Každopádně pokud do myšlenkového experimentu zahrneme este gravitaci která by s rychlostí měla stoupat vyjde nam že pri překročení jisté rychlosti bude loď na okolí působit jako černá díra čímž by mohla taková loď prorazit prostorem do jakési varianty warpoveho pole a pro vnějšího pozorovatele by se takový ukaž mohl jevit jako super rychlá černa díra která se okamžitě odpařila a objevila jako bílá díra v jiné části prostoru ... Dale se domnívám že v takovém případě podléhá přežití posádky kvantové neurčitosti ..

Odpovědět


Re: Re: Re: brzdenie

Stanislav Poutník,2019-10-15 08:22:45

A co surfování po vlnách - fázová rychlost?
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bd/Wave_group.gif
https://cs.wikipedia.org/wiki/F%C3%A1zov%C3%A1_rychlost

Odpovědět


Re: Re: Re: brzdenie

Jiri Naxera,2019-10-15 09:54:55

Proboha ne :-)

Pokud zrychlujete, zadna cerna dira se nekona :) Vy ziskavate dalsi a dalsi hybnost, ale rychlost se limitne priblizuje k rychlosti svetla (pri pohledu z venku jste cim dal tim tezsi, coz brani dalsimu zrychlovani. A je z vas ale vetsi a vetsi placka, coz ale zvenci neni videt kvuli konecne rychlosti svetla - budete videt jen natoceny. A zpomaluje se Vas vlastni cas).

Z pohledu posadky se nic moc nedeje, Vesmir vidite ze se snazi zdeformovat do zorneho pole pred Vami, ale nic nez standardni g necitite, Ale zadny warp, zadne prorazeni prostoru se nekona. Jedine prorazeni nastane, kdyz potkate jakkoli male zrnicko prachu.
A pak dalsi vec, za Vami vznikne horizont (ne nepodobny tomu u cerne diry), ze ktereho se siri tepelna radiace - Unruhuv efekt. Ale pro realisticke kosmicke lode bude nesmirne slaba.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: brzdenie

Jiri Naxera,2019-10-15 09:59:58

Aby nedoslo k mylce a dalsimu Sci-Fi, ten horizont je skutecne relativni pro tu kosmickou lod (a ve chvili kdy vypnete motory, tak zmizi - pokud chcete hledat odkazy, tak se zapnutymi motory se stalym tahem jste v Rindlerove prostoru, po vypnuti v Minkowskeho)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: brzdenie

Lukáš Langšádl,2019-10-28 21:50:40

Máte naprostou pravdu.. Ale nechtělo se mi již zbytek příspěvku obětovat tak jsem raději vytvořil lehké scifi moc se za to omlouvám ale člověk prostě občas neodolá ..
Jinak samozřejmě obecně scifi mam moc rád

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace