Degradace hnutí za klima v Česku je nejspíše úplná  
V Akademii věd probíhá Týden vědy a techniky a prezentují se výsledky výzkumu. Řada přednášek se věnuje klimatickému vývoji, jeho rizikům a možnostem cesty k nízkoemisní energetice. Zúčastňují se jich mladí a svými dotazy a komentáři jasně ukazují, že jejich znalosti v těchto oblastech jsou hluboké. Na druhé straně jsem s dost zděšeným údivem sledoval vyjádření mluvčích iniciativy Univerzity za klima, která jasně ukazují, že ti mají o problematice znalosti minimální a spíše toto téma pouze zneužívají pro politický boj a prosazení svého ideologického pohledu.

Cesta k nízkoemisní energetice by opravdu neměla jít na úkor ekologické funkci krajiny. I na tom se dosáhla shoda na panelové diskuzi Energie pro budoucnost. Na fotce je nejvýše položené ledovcové jezero u nás. (Foto Vladimír Wagner).
Cesta k nízkoemisní energetice by opravdu neměla jít na úkor ekologické funkci krajiny. I na tom se dosáhla shoda na panelové diskuzi Energie pro budoucnost. Na fotce je nejvýše položené ledovcové jezero u nás. (Foto Vladimír Wagner).

Akademie věd k diskuzi o klimatických změnách a energetice

 

Týden vědy a techniky Akademie věd, který proběhl minulý týden, měl podtitul „Věda, svoboda, odpovědnost“ a hlavním tématem byly právě globální hrozby, jako jsou právě třeba klimatické změny. Těmto tématům se věnovala i celá řada přednášek, jejichž záznamy jsou na internetových stránkách akce.

 

Zúčastnil jsem se panelu o energetice, který byl zaměřen na možnosti přechodu k nízkoemisní energetice v České republice. Spolu s kolegy, kteří se zabývají oblastmi spojenými s různými možnostmi produkce a ukládání energie, jsme se pokusili o přehled možností v oblasti fotovoltaiky, využití baterií či setrvačníků při ukládání energie, možnosti produkce vodíku a umělých uhlovodíků, jaderné energetiky, využití spalování odpadu a dalších oblastí. Po krátkých prezentacích a diskuzi moderované Pavlou Čapkovou z redakce vědy České televize rozproudily dotazy publika živou a zasvěcenou debatu nad různými možnostmi náhrady fosilních paliv a potenciálnímu příspěvku ústavů Akademie věd k této cestě. Mezi panelisty i diváky se objevovala nejen shoda, ale často i diametrálně odlišné názory. Hlavním cílem všech však bylo rozšířit své znalosti reálné situace a upřesnit své představy o možné budoucnosti české energetiky. To, že beseda nebyla ukončena nedostatkem otázek a témat, ale pokročilým časem, můžete posoudit z odkazovaného záznamu.

 

V pátek a sobotu se pak v areálu ústavů v Řeži konaly dny otevřených dveří. Nejdříve pro školy a v sobotu pro veřejnost. I zde jsem se setkával s mladými lidmi, kteří se často vyznačovali hlubokými znalostmi. Perfektní pocit jsem však měl hlavně z jejich chuti poznávat a své znalosti dále rozšiřovat.

 

Okupační stávka studentů filozofické fakulty na Karlově univerzitě

Zcela opačně na mě zapůsobili studenti z iniciativy Univerzity za klima, kteří realizovali okupační stávku na Karlově univerzitě. Zvláště mě znechutili jejich mluvčí během jejich vystoupení v Rozstřelu a DVTV. Velmi doporučuji si diskuzi s nimi poslechnout. Předem bych zdůraznil, že absolutně nezpochybňují jejich právo na kritiku a i velmi radikální protest. Mělo by však být pravidlem, že o problematice, ke které se vyslovují, alespoň něco ví. Byl jsem účastníkem několika debat se středoškolskými studenty účastnícími se Hnutí za klima a na základě toho jsem vyjádřil názor, že často jim jde o úplně jiné věci, než je snaha o snížení emisí a pochopení problémů s vývojem klimatu (zde, zde a zde). U středoškolské mládeže se dá ještě pochopit, že o dané problematice moc neví a nedokáží formulovat, za co vlastně konkrétně bojují. Pokud tomu však je u vysokoškoláků, tak už je to opravdu na pováženou.

 

Hlavním heslem hlásaným Hnutím za klima je, že politici mají poslouchat vědce. Tedy mají dát na odborníky, kteří mají široké znalosti v dané oblasti. Úkolem vysokých škol by tak podle mého kromě vzdělávání mělo být získávání vědeckých poznatků a jejich šíření. Vědci by měli politikům poskytnout a zajistit odborné znalosti a fundované expertízy, které jim dovolí dělat potřebná politická rozhodnutí. Ta pak umožní řešit problémy, na které společnost naráží. Pokud jde o oblast možných klimatických změn, tak by vědci měli pracovat na měřících metodách, které umožní zjišťovat co nejpřesněji parametry ovlivňující vývoj klimatu. A na jejich základě zpřesňovat modely, které vývoj klimatu popisují. Měli by hledat možnosti a vyvíjet technologie pro cesty k nízkoemisní energetice. Současně by měli hledat vhodná opatření, jak lze čelit případným klimatickým změnám, jak se bránit negativním dopadům a jak využít ty pozitivní.

 

S ohledem na ideologické směry a různé politické proudy i politické střety by podle mě měly být vysoké školy neutrální. Vědci i akademici pochopitelně mají vstupovat a vstupují do politiky. Sami také podporují různé politické směry a volí různé strany a politiky. Ovšem univerzity jako organizace by měly být apolitické. Pokud však posloucháme zástupce iniciativy Univerzity za klima, tak jeden z důležitých bodů jejich požadavků je, aby univerzity tlačily na politiky. A jasně deklarují, že to má být tlak z té ideologicky správné pozice. O jakou se jedná je vidět nejen z deklarací stávkujících studentů z Filozofické fakulty, ale i z toho, že na okupační stávku si obléknou i tričko s Karlem Marxem.

 

Iniciativa se sice zaštiťuje problémy klimatu, ale její absolutní prioritou a tím klíčovým bodem je sesazení rektora Tomáše Zimy. Ten by měl být nahrazen rektorkou. Když se pak reportér ptal, která z žen by to měla být, tak se mu dostane upřesnění, že by neměla být podobná současným političkám, protože ty mají mužské chování. Mělo by jít o tu správnou ženu. Univerzita Karlova je moje alma mater, proto se snažím alespoň trochu sledovat její vývoj. Nejsem žádný velký příznivec rektora Tomáše Zimy. Netroufám si posuzovat, zda jeho postup ve zmiňovaných kauzách má vést k jeho odstoupení. Je možné, že třeba i ano. Ovšem jeho náhrada správně ideologicky kovanou soudružkou podle představ deklarovaných mluvčími stávkujících studentů mě spíše naplňuje hrůzou.

 

Při probírání témat týkajících se problému klimatických změn v Rozstřelu je vidět, že mluvčí studentů o něm nemají znalosti ani minimální. Je jasné, že hlavně studenti přírodovědných a technických směrů by mohli poskytnout řadu konkrétních cest a postupů, jak reálně podpořit cestu ke snížení emisí. Ovšem organizátoři stávky jsou výhradně humanitní studenti a je vidět, že se o odborné znalosti svých kolegů z přírodovědných a technických směrů vůbec nezajímali. Jejich body jsou tak směsí obecných proklamací a nereálných požadavků.

 

Charakteristická je diskuze o požadavku na dosažení uhlíkové neutrality u Karlovy univerzity do roku 2022. Uhlíková neutralita dané organizace znamená, že celkový její čistý příspěvek ke zvyšování množství oxidu uhličitého v atmosféře je nulový. Autoři tohoto požadavku nebyli schopni uvést žádnou konkrétní skutečnost, která by ukazovala, že je tak rychlý přechod k ní dosažitelný. Kromě toho, že jinde přechod k uhlíkové neutralitě také vyhlašují nebo že papírově budou odebírat elektřinu od dodavatelů z obnovitelných zdrojů. Reálně pochopitelně to v době, kdy nefouká či nesvítí, ani nejde, ale na papíře ve formě certifikátů to bez ohledu na fyzikální zákonitosti půjde. A to je podle aktivistů to podstatné

 

Domek dědečka a babičky na Posvátnu v Kelči už má jiné majitele, ale ti se o něj velice pěkně starají (foto Vladimír Wagner).
Domek dědečka a babičky na Posvátnu v Kelči už má jiné majitele, ale ti se o něj velice pěkně starají (foto Vladimír Wagner).

 

Konkrétní představy o požadavku na snížení uhlíkové stopy stravování ve vysokoškolských menzách a bufetech končily zhruba u toho, že by menzy měly mít místo čtyř masitých jídel jen dvě. Co vlastně reálně znamená požadavek stravování s nízkou uhlíkovou stopou, nebyli autoři tohoto požadavku schopni vysvětlit. Kdo a podle jakých parametrů určí, co má nižší uhlíkovou stopu a jaké je to správné stravování? Aktivisté cílili na preferenci biopotravin. Velmi často je však uhlíková stopa biopotravin daleko vyšší než u intenzivního zemědělství. Je totiž třeba více půdy, více pracovní síly a více času. Z odpovědí aktivistů nebylo zřejmé, zda o této problematice vůbec reálně uvažovali. Jde u nich spíše o naučené ideologické proklamace. Stejně tak je vidět, že se vůbec nezamýšleli nad tím, k čemu povede, když místo levnějšího letadla se využije násobně drahý vlak. Pojede tak na konferenci jen vedoucí práce a na doktoranda už peníze nebudou? Kdo tedy bude rozhodovat o tom, kdo cestovat a čím bude, a kdo zůstane doma?

 

Závěr.

Z jejich vystoupení jsem tak nabyl dojmu, a troufám si říci, že nejsem sám, že studenti Filozofické fakulty a aktivisté iniciativy Univerzity za klima využívají v současné době atraktivní téma klimatických změn a potřeby snížení emisí oxidu uhličitého pouze jako zástěrku a záminku pro politický boj na konkrétní univerzitě a prosazení pro ně ideologicky správné formy levicové revoluce. A tím do značné míry degradují současné hnutí za klima celkově. Jak jsem zmiňoval v dřívějších příspěvcích k tomuto tématu, aktivita studentů v Hnutí za klima by mohla mít pozitivní dopady, pokud by byla spojená se snahou o poznání této problematiky u studentů a veřejnosti a reálnou diskuzí s vědci při hledání efektivních cest ke snížení emisí a náhradě fosilních zdrojů. Postupně se však stále více naplňují mé obavy, že se toto hnutí stále více ubírá jiným velice úzce ideologicky definovaným směrem.

 

V případě studentů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy je pak tento odklon k politickému a ideologickému boji doveden k dokonalosti. Když jsem chodil já na univerzitu, setkávali jsme se s jistými typy absolventů humanitních směrů na povinných přednáškách z marxismu leninismu. A tam mi jako největší absurdita připadalo, když tito byli schopni prezentovat odborné přírodovědné a technické problémy a jejich řešení s absolutní neznalostí věci, ale naprosto razantně a bez možnosti diskuze, protože to měli správně ideologicky podložené. A na základě těchto svých často úplně scestných představ o problematice, kterou vůbec neznali, byli schopni kádrovat ostatní. A přesně tak na mě působili současní mluvčí iniciativy Univerzity za klima v Rozstřelu. Opravdu jsem si nepředstavoval, že se toho po třiceti letech od Sametové revoluce u čerstvých studentů či absolventů dočkám.

Většinou se snažím zůstat u odborných témat, ale tady bych se přece jen podělil i o osobní pohled. V roce 1989 jsem byl relativně krátce po absolvování matfyzu a doktorandem v Ústavu jaderné fyziky. Zúčastnil jsem se několika předlistopadových demonstrací a protestů. Na demonstraci 17. listopadu jsem nešel z několika důvodů. Měl jsem další týden jet na delší služební cestu a potřeboval jsem navštívit rodiče v Havířově. Demonstrace byla pořádána SSM, tak mě vůbec nenapadlo, že se semele, co se nakonec událo. Zprávy o událostech na Národní třídě se ke mně dostaly 19. listopadu, kdy jsem se vracel z Havířova zpět do Řeže. Při přestupu z Hlavního nádraží v Praze na Masaryčku jsem si tak řekl, že se musím podívat, zda se něco neděje a vydal se na Václavak. Tam jsem zjistil, že Činoherák, kam jsem v té době často chodil, je otevřený. Dostal jsem se tak čirou náhodou k založení Občanského fóra a poprvé viděl naživo Václava Havla. Bylo to absolutně neplánované a nezasloužené, ale dojem z této události byl obrovský. Vzal jsem odtud nějaké propagační materiály a hlavně informace o Občanském fóru a jeho požadavcích, které jsem pak další den vyvěsil v jídelně ústavu, což způsobilo docela dobrý poprask.

 

Hrob dědečka a babičky Jasných v Kelči (foto Vladimír Wagner).
Hrob dědečka a babičky Jasných v Kelči (foto Vladimír Wagner).

I to je důvod, proč jsem citlivý na to, že iniciativa Univerzity za klima podle mého názoru zneužila načasováním své okupační stávky výročí těchto událostí. Dalším důvodem, proč jsem velice opatrný k levicovým revolucím prováděným ideologicky zaslepenými mládežníky, je historická zkušenost našeho rodu. Před pár dny odešel na věčnost maminčin bratranec, režisér Vojta Jasný. Ve svém nejznámějším díle „Všichni dobří rodáci“ popisuje události v rodné vesnici mé maminky Kelči a také osud dědečka. V padesátých letech byli oba maminčini bratranci nadšenými levicovými revolucionáři a i oni přemlouvali dědu, aby vstoupil do družstva. A právě zmíněný film o kolektivizaci v Kelči je výsledkem jejich vystřízlivění. Byl bych hrozně nerad, aby současní mládežníci realizovali podobně úspěšnou revoluci a ta je pak stejným způsobem semlela.

 

 

Měl jsem to štěstí, že právě i sametová revoluce mi umožnila si splnit velkou část mých snů. Pochopitelně by řada věcí mohla probíhat lépe a v řadě oblastí už jsme mohli být dále. Je mi také jasné, že řada lidí nemohla využít ty hlavní přínosy, tedy svobodu a otevřený svět. Hlavně pro ty starší už to přišlo pozdě. Určitě je tak kritika v řadě směrů zasloužená a mládež má právo na protest a svou revoluci. Poprosil bych ji však, aby se snažila o tom, zač bojuje přemýšlet. A hlavně si uvědomila, že odborná témata, jako je třeba vývoj klimatu a cesta k nízkoemisní energetice nebo starostlivá peče o půdu, jsou řešitelná na základě hlubokých odborných znalostí a ne ideologickými hesly a proklamacemi.

Datum: 19.11.2019
Tisk článku

Zničí nás klima, nebo boj s klimatem? - Klaus Václav
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 84 Kč
Zničí nás klima, nebo boj s klimatem?
Klaus Václav
Související články:

Náš boj s klimatem     Autor: Josef Pazdera (06.11.2019)
Kam se má ubírat snaha o snížení emisí     Autor: Vladimír Wagner (10.11.2019)



Diskuze:

Dalsi vývoj

Mojmir Kosco,2019-12-01 08:15:19

Politicke propojeni UK s PRC je hlubsi a daleko slozitejsi a zrejme i nebezpecnejsi jak vypliva pomalu a nechtěně na povrch.

Odpovědět

Ti ubozí marxisté

Michal Mayer,2019-11-22 09:32:34

Kdyby aspoň občas používali mozek, tak by si mohli uvědomit, že toho svého komunistickeho ideálu by mohli dosáhnout leda masivním technickým pokrokem. 100% robotizace a 100% dostatkem zdrojů, který by byl možný v případě vesmírné těžby(suroviny), genetické manipulace(potraviny) a jaderných, v budoucnu fuznich zdrojů energie.
Případně pokud by ani to nestačilo, tak si kolonizovat nějaký vesmírný objekt a tam se třeba potentočkovat.
Takže každý marxista, šup studovat fytiku, chemii, genetiku apod. Jinak ten svůj komunismus nevybudujete.
Ale obávám se, že na to dotyčni nemají kapacitu.
A vůbec si nemyslím, že například taková sociologie a příbuzné obory jsou zbytečné. Jenže hlupák si z toho vezme, že musí zavádět komunismus, chytráka najme kapitalista aby pro něj manipulovat voličema. Zdravíme Máru Prchala a jeho pasáka.

Odpovědět


až s všestranným rozvojem jednotlivců vzrostou také produktivní síly a až všecka zřídla společenského bohatství potekou plným proudem

Čestmír Berka,2019-12-08 12:55:05

Marx pokračuje:

…„Ve vyšší fázi komunistické společnosti, poté až zmizí zotročující podřízení člověka dělbě práce a tím také protiklad mezi prací duševní a fysickou; až práce přestane být jedině prostředkem k životu a stane se první životní potřebou, až s všestranným rozvojem jednotlivců vzrostou také produktivní síly a až všecka zřídla společenského bohatství potekou plným proudem — teprve pak bude možno zcela překročit úzký horizont buržoasního práva a společnost bude moci napsat na svůj prapor: ‚Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb‘.“

Teprve nyní můžeme ocenit veškerou správnost Engelsových připomínek, když se bezohledně vysmíval nesmyslnosti spojování slova „svoboda‘‘ se slovem „stát“. Pokud existuje stát, není svobody. Až bude svoboda, nebude státu.

Ekonomickým základem úplného odumření státu je tak vysoký stupeň rozvoje komunismu, na kterém mizí protiklad mezi prací duševní a fysickou, na kterém tudíž mizí jeden z nejdůležitějších zdrojů dnešní společenské nerovnosti, a to zdroj, jenž naprosto nemůže být naráz odstraněn pouhým převedením výrobních prostředků do společného vlastnictví, pouhým vyvlastněním kapitalistů.

Toto vyvlastnění umožní obrovský rozvoj produktivních sil. A vidíme-li, jak již dnes kapitalismus nesmírně zadržuje tento rozvoj, jak by mohlo být mnohé zvelebeno na základě moderní, již dosažené techniky, jsme oprávněni s plným přesvědčením říci, že vyvlastnění kapitalistů nevyhnutelně způsobí nesmírný rozvoj produktivních sil lidské společnosti. Jak rychle však půjde tento rozvoj dále, jak rychle dospěje k odstranění dělby práce, k odstranění protikladu mezi prací duševní a fysickou, k přeměně práce v „první životní potřebu“, to nevíme a vědět nemůžeme.

Jsme proto také oprávněni mluvit pouze o nevyhnutelném odumírání státu, zdůrazňujíce dlouhé trvání tohoto procesu a jeho závislost na rychlosti vývoje vyšší fáze komunismu; otázku lhůt nebo konkretních forem odumírání ponecháváme naprosto nerozřešenou, neboť podkladu k řešení takových otázek není.

Stát může plně odumřít, až společnost uskuteční zásadu: „Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“ ‚ tj. až si lidé natolik zvyknou dodržovat základní pravidla společenského soužití a až jejich práce bude tak produktivní, že budou dobrovolně pracovat podle svých schopností. „Úzký horizont buržoasního práva“, způsobující, že každý s Shylockovou[1] tvrdostí dbá, aby nepracoval o půl hodiny déle než druhý, aby nedostal menší mzdu než druhý, tento úzký horizont bude pak překročen. Rozdílení výrobků nebude pak vyžadovat, aby společnost určovala množství výrobků, které má každý dostat; každý si bude volně brát „podle svých potřeb“. Viz: https://www.marxists.org/cestina/lenin/1917/statar/ch5.htm Marx předpokládal několik stádií vývoje a komunismus zatím neřešil- ten podle něj může přijít až s masovou výrobou... není to žádné přerozdělování

Odpovědět


Re: až s všestranným rozvojem jednotlivců vzrostou také produktivní síly a až všecka zřídla společenského bohatství potekou plným proudem

Pavel Brož,2019-12-09 12:23:27

Karel Marx byl vyžírka, který celý svůj dospělý život dokázal pouze žít si vysoce nad poměry odpovídající jeho vlastnímu výdělku, zato rozhazovat peníze jiných, nejprve svého otce, později pak svého celoživotního mecenáše Engelse, díky penzi od nějž se nakonec zařadil mezi nejbohatší dvě procenta britské populace. Své názorové oponenty uvnitř socialistického hnutí udával rakouské policii, jejímž byl svého času placeným informátorem, více viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Marx . Je dobré porovnat, jakým skutečným osobním životem žil člověk, který byl komunistickým režimem zbožštěn jakožto mesiáš dělnické třídy.

Odpovědět


Re: Re: až s všestranným rozvojem jednotlivců vzrostou také produktivní síly a až všecka zřídla společenského bohatství potekou plným proudem

Čestmír Berka,2019-12-10 19:22:11

to je reakce naprosto mimo. Ten text je pouze ilustrací toho, že Marx ( Lenin- je to z jeho knihy Stát a revoluce) nestaví budoucí komunistickou společnost na sebrání majetku kapitalistům a jeho rozdělení. Marx byl fascinován rozvojem kapitalismu, vědy, techniky! Pro marxisty platila "základna a nadstavba" - žádná romantika a snění, ale ekonomika určuje vývoj. Komunismus ( podle Marxe/Lenina) může být až tehdy, když věda a technika zajistí masovou výrobu a bude všeho dost- ne dříve! Myslím, že by to těm dnešním "marxistům" řekl natvrdo.

Odpovědět


Re: Re: Re: až s všestranným rozvojem jednotlivců vzrostou také produktivní síly a až všecka zřídla společenského bohatství potekou plným proudem

Pavel Brož,2019-12-10 22:43:13

Ta moje reakce není mimo, ale naprosto přesně odkazuje na základní rozpor mezi životem a učením Karla Marxe jakožto typického intelektuálního parazita, jakých zná historie spousty, a jejichž společným jmenovatelem bylo to, že vizionářsky vyhlašovali, jakým způsobem je třeba radikálně změnit společenský řád, aby se zlepšilo postavení těch nejchudších a nejvíce vykořisťovaných vrstev, přičemž oni sami skutečné problémy té chudiny nikdy nezažili. A je naprosto jedno, jestli to hlásal Marx, Engels, Lenin, Stalin, Mao Ce-tung, Fidel Castro, Ernesto Chegavara či Pol Pot – s naprosto neochvějnou jistotou to vždy, když došlo na praktické plnění příslušné ideologické vize, skončilo miliony mrtvol naprosto nevinných civilistů.

Tak jako všichni, kdo začali studovat vysokou školu ještě za bolševika, i já jsem musel až do sametové revoluce povinně navštěvovat přednášky z tzv. „mezinárodních dějin dělnického hnutí“, „marxisticko-leninské filosofie“, „politické ekonomie“ a podobných „skvostů“. Tato mentální tortura, kdy jsme byli nuceni se nazpaměť biflovat spoustu stupidit vzešlých z per či úst tria Marx-Engels-Lenin, měla pouze jeden pozitivní, zato velice důležitý efekt – člověk se po ne tak dlouhé době sám mohl přesvědčit, že učení těchto „géniů“ je pouhou snůškou blábolů, které když si navzájem totálně protiřečí, tak se to vždy zamázne univerzálním „A to je právě ta dialektika!“ Všem, kdo se snaží vykládat marxismus jakožto ve své podstatě geniální, akorát pozdějším historickým vývojem dezinterpretovanou filosofii, bych z celého srdce přál, aby si tím povinným několikaletým biflováním tohoto „učení“ museli taky projít, ono by jim to pak došlo. Vyzobáváním rozumně znějících rozinek z pejsko-kočičkového dortu jde totiž vytvořit zdání, že jakýkoliv dostatečně rozsáhlý text je geniální, bez ohledu na to, jestli se jedná o bibli, Kapitál, Stalinovy spisy či Mein Kampf. Teprve dílo jako celek a neoddělitelně od něj i skutečný život a činy jeho autora ukazují, nakolik lze jeho výroky chápat buďto jako nadčasové pravdy, nebo jenom jako propagandistické, a nezřídka i společensky velice nebezpečné bláboly.

Odpovědět

HEDA?

Josef Waters,2019-11-21 11:30:15

Děkuji panu Wagnerovi za odkaz na záznam Panelu. Byl tam velmi kladně zmíněn pan Procházka a jeho akumulátory, jenže když dění okolo HE3DA sleduji (solarninovinky, tzb-info, rozhovory s pány Procházkou a Průsem ...), tak jsem získal podezření, jestli to není celé nějaký tunel na investory, dotace, případně i na státní vyznamenání. V Letňanech už tři roky vyrábí poloprovozně a zatím nevidím nikde žádné nezávislé porovnání s jinými bateriemi (hlavně pokud jde o efektivitu - kapacitu k ceně, objemu, hmotnosti), ověření samovybíjení, nebo žádné provozní testy u zákazníků. Videa s vyhazováním baterie z okna, nebo zničení krumpáčem, případně poslední informace o 100procentním navýšení kapacity působí poněkud pouťově. Odolnost proti zahoření je jistě skvělá, ale hlavní funkcí je akumulace. Taky informace o megatovárně v Horní Suché jsou různé. V diskusi na tzb se například objevil doklad z odboru životního prostředí, kde je uvedeno, že továrna bude vyrábět linky na montáž baterií, tedy nikoliv přímo baterie. Obávám se, aby z toho nebylo něco jako italská studená fůze :o(

Odpovědět


Re: HEDA?

Vladimír Wagner,2019-11-21 12:36:37

K bateriím HE3DA jsem zatím také skeptický. Psal jsem o tom článek zhruba před rokem: http://www.osel.cz/10114-tovarna-na-baterie-horni-sucha.html . Byl jsem nedávno zase u táty v Havířově a podíval se do dané oblasti. Továrna z vně vypadá dokončeně. Ovšem, jak už jsem psal v tomto článku, tak mi chybí, a chybí to i Vám, dlouhodobé testy prototypových modelů u potenciálních zákazníků, které by ukázaly reálné vlastnosti baterie v běžném dlouhodobém provozu. A v tomto ohledu se během tohoto roku situace nezměnila. A přesně jako na Vás i na mě reklamní videa firmy působí spíše pouťově než jako reálné informace. Rád bych, aby tyto baterie úspěšné byly. Už proto, že továrna je v mém rodném městě. A stačí prostá úspěšnost na trhu, je jasné, že reklama je vždy hodně nadsazená. Zatím však bohužel na základě dostupných informací musím zůstat u skeptického pohledu.

Odpovědět


Re: Re: HEDA?

Vít Výmola,2019-11-21 12:57:21

Něco (snad) nového jsem nedávno četl tady:
https://www.armadninoviny.cz/he3da-ceske-baterie-pro-nasa-a-prislib-revoluce-v-obrnene-technice.html?hledat=he3da
Asi nejzajímavější informace v článku mluví o zakládání druhé továrny, tentokrát v USA. Nepátral jsem ale dál o podrobnostech a co všechno z uvedených informací je víc PR nebo víc realita.

Odpovědět


Re: Re: HEDA?

Josef Waters,2019-11-22 09:23:45

Děkuji za aktuální info přímo z místa, za ten rok se vlastně, pokud jde o baterie samotné, nic nezměnilo. Přitom výroba se měla rozjíždět už v říjnu, dnes to vypadá na jaro 2020. Myslel jsem, že i kdyby se nepotvrdily "zázračné" vlastnosti jejich technologie, bude u nás alespoň velkovýroba "obyčejných" baterií. I podle toho co píše níž p. Voborník, je možné, že nakonec k výrobě vůbec nedojde, nejspíš z nějakých "vnějších" příčin (spiknutí ostatních výrobců, nedodání lithia když to z Krušných se těžit nebude ...).

Odpovědět


Re: HEDA?

Aleš Voborník,2019-11-22 06:24:46

Kdyby reálně existovaly, tak bych měl vzorky na stole.
S kolegy stavíme nanosatelit, nedávno je kolega poptával přímo u zdroje. Nabízeli jsme ověření v kosmu, chtěli jsme 3 vzorky a nic jsme nedostali.

Odpovědět

Ovlivnění vědou

Aleš Voborník,2019-11-21 08:48:22

Poslechl jsem si úvodní část diskuze panelu o energetice a vyjádření studentů v Rozstřelu.
Pokud bych se na to podíval neznalýma očima, tak slova p. Fejfara o soláru jasně zvítězí nad podporou p. Wagnera jaderné energetice. Z tohoto pohledu není co řešit a je třeba stávkovat.
Až na to že p. Fejfar nemluví pravdu, ale to v oboru neznalý člověk nemůže poznat.
1. Když nesvítí, tak se nevyrábí. To se jako přes tu dobu nějak hibernujeme?
2. Pokud musíme vyrábět když nesvítí, tak musíme mít záložní zdroje (pro ČR dnes cca 1GW). To je několik tepelných elektráren na minimálním výkonu a ty pálí dnes uhlí. (Spuštění tepelné elektrárny může trvat i dny.)
3. V německu ditributoři nechtějí platit za pohotový výkon a tak mají problémy se stabilitou sítě. Pokud tepelným zdrojům pohotovost shora nařídí tak ty krachují. Německý přechod na plyn je hezký (sníží se náklady na pohotový výkon), ale chceme se stát závislými na Rusku?
4. P. Fejfar v první odpovědi na dotaz tímto směrem odpověděl, že to není problém solárních elektráren a tedy nelze tyto náklady zahrnovat do ceny solární energie. Ovšem zákazníci tyto náklady musí zaplatit. O tom se každý může přesvědčit pohledem na účet.
5. P. Fejfarem uvedená cena elektřiny ze solárních elektráren, je na první pohled příznivá. Ve skutečnosti je reálná cena ještě nižší - skoro nulová vzhledem k okolním vícenákladům.
6. Cenově příznivé ukládání elektřiny není v současnosti vyřešeno. Neznám princip jak toho dosáhnout. Pokud někdo myslí na baterie - podívejte se do ceníků větších instalací. Pro překlenutí týdeního výpadku potřebujete uložit cca. 30GWh.
7. Již současné malé instalace na domech působí významné problémy na veknově. Správně by tito výrobci měli platit za přepravu jak dodané, tak i odebrané energie. Z politických důvodů neplatí nic a ČEZ+ERÚ místo toho vymysleli navýšení fixní pladby za jistič, aby tyto náklady rozložili na všechny.
8. Toto není úlpný výčet problémů solárních elektráren. Dalo by se pokračovat ještě dlouho.
Nejvíc mě mrzí podpora těchto bludů ze strany Akademie věd.

Odpovědět


Re: Ovlivnění vědou

Vladimír Wagner,2019-11-21 09:56:06

To máte pravdu. Ta prezentace na začátku byla od Tondy dost nadsázka. On to i tam řekl tím, že zdůraznil, že se bez jiných elektráren (a z nízkomisních jaderných) neobejdeme a musíme je chránit. To jeho tvrzení o nízkých cenách platí jen v případě, když svítí slunce. A ještě ne všude a vždy. Ona totiž už cena panelů je jen menší částí celé konstrukce a u ní cena neklesá tak rychle a stále větší roli hraje u panelů mimo střechy (menší na střechách však mají vyšší cenu instalace) cena pronájmu půdy. A také začíná hrát roli, že lidé (stejně jako u větrníků) začínají pociťovat stále více, že mají stále častěji ve svém okolí místo lesů, luk a parků konstrukce fotovoltaiky a větrníků). Navíc cena údržby na vyrobenou elektřinu (provozní náklady) nejsou o moc menší než u jaderných bloků.

Odpovědět


Re: Re: Ovlivnění vědou

Vladimír Wagner,2019-11-21 10:00:35

Částečně jsem to v diskuzi i já.

Odpovědět


Re: Re: Ovlivnění vědou

Aleš Voborník,2019-11-22 07:05:54

Moje hodnocení Vašeho vystoupení je samozřejmě pozitivní, ale při propagaci JE prostě taháte za kratší konec.
Všiml jste si, kolikrát v panelu zaznělo něco o plánech EU? Hrozně mi to připomíná dobu před r. 89 a SPK. Já vím, že každý podnikatel by měl trochu plánovat. Ale státně globální plánování spojené se zákony, normami, dotacemi a zákazy mi přijde jako RVHP 2.

Odpovědět


Re: Ovlivnění vědou

Mojmir Kosco,2019-11-21 18:07:58

Ale to se resi dlouhodobe a ruzne komis.
Odpověď je jake postaveni bude mit cze s hlediska evropskych cen energie? . Bude se vyplacet energii vyvazet nebo dovážet?jsou JE v cze s hlediska výkonu planovane s mírným nebo vysokym rozptylem vykonu?V minule odpovedi p.Wagner upozornil na jihokorejske reaktory ktere maji az 50% rozptyl vykonu.idealni stav vyrábí oze nevyrábí jine zdroje.Jak moc muzeme rozkolisat prenosovou síť? Vyroba energie jeji distribuce i spotreba bude jina ! Ale ten clanek je o necem jiném. je o rozporu mezi různými nazory ve spolecnosti mozna i o takzvaném "hlasu ruzumu" ostatni hlasy jsou zadupavany do země pricemz neexistuje jeden hlas rozumu . Skutecny vyvoj na poli energetiky lze vypozorovat i na oslu jen si otevrete clanky pred rokem 2010

Odpovědět


Re: Re: Ovlivnění vědou

Aleš Voborník,2019-11-22 07:34:28

Co si myslí křičící skupinka mládeže si obvykle nemyslí mlčící většina, ale bohužel často se stane to co chce ta křičící část.
Ceny energie v EU jsou zdeformovány dotacemi - nedá se vůbec nic predikovat pokud neřídím dotačně povolenkový systém.
Široký regulační rozsah JE je sice přínos, ale náklady skoro nejsou závislé na výkonu. Regulační rozsah 0-100% není problém - prostě se všechno teplo vyfoukne chladicí věží. Jestli jí má odejít 2 nebo 3GW není zas tak velký rozdíl, ale pokud by takto měla pracovat, tak by se podle "EU trhu" musela zavřít.
Zadupávání začalo dotacemi pro soláry. Dokud panuje skoro trh, tak není příliš důvod někomu nadávat. Každý rok posíláme solárníkům cca 50 000 000 000 Kč a to po dobu cca 20 let. Na účtu to každý vidí, daně jsou vysoké, takže se nedivte.
Nejhorší je, když o technických věcech bez ohledu na odborné komise rozhodují zlobovaní politici.

Odpovědět


Re: Re: Re: Ovlivnění vědou

Jaromír Nevrkla,2019-11-22 21:03:23

. S tím, že: "Ceny energie v EU jsou zdeformovány dotacemi", tak s tím u pana Košča neuspějete, Jako eko zemědělec žije z dotací, bude tedy kritizovat kde co, jen ne ty své dotace:)

Odpovědět


Re: Ovlivnění vědou

Josef Šoltes,2019-11-21 20:25:07

Ve všem se shodneme až na bod 7. Nevím, jak si představujete, že současné malé instalace na domech způsobují významné problémy na venkově. Souhlasím s tím, že samotná FVE natvrdo přes střídač připojená do sítě může někdy způsobovat přepětí, to je bez debat, ovšem takových instalací by muselo být opravdu hodně. Zřejmě mluvíte o venkově moravském pod Brnem. Ovšem dnes se připojují spíše hybridní elektrárny s malými bateriovými úložišti, které do sítě vůbec nic nedodávají a starší se právě o bateriová úložiště upgradují. Za mě měl ČEZ a EON dávno vymyslet, jak nastavit komunikační standard pro malé domácí výrobny a uzavírat s nimi smlouvy na špičkovém řízení sítě. Odhaduji, že by takto získal virtuální elektrárnu o výkonu až GW.

Odpovědět


Re: Re: Ovlivnění vědou

Aleš Voborník,2019-11-22 06:53:55

1. Problémy způsobují malé instalace bez akumulátorů.
2. Jedná se o vysoce elektrifikované domácnosti s velkými spotřebiči a vysokým zatěžovatelem - tepelná čepadla.
3. Plně využívají kapacitu jističe - neplatí pro ně běžně používaná soudobost.
4. Pokud se jejich spotřeba pohybuje kolem úrovně výroby, tak nic neplatí za dodávku energie, jen za jistič.
5. Významně zatěžují blízké rozvodné sítě. Dopoledne v létě dodávají, večer odebírají a přitom nic neplatí.
6. Problémy jsou v okolí Prahy a SČ - satelitní městěčka. Zároveň jsou tam stavební problémy s pozemky pro další linky.
7. ČEZ touží po pevných pladbách nezávislých na odběru, proto ta snaha o navýšení pladby za jistič.
8. Odnesou to domácnosti s nízkým odběrem, ale 1-2 velkými spotřebiči (kotoučová pila na dřevo). Ano, existuje elektronický spouštěč, ale vysvětlete to všem.
9. Inteligentní síť, kde se cena odvíjí od zatížení je řešení pro budoucnost, ale bude to mít také své mouchy. Navíc dotace zcela pokřivily trh, takže dnes mluvit o tržní ceně asi nemá smysl mluvit.

Odpovědět

Twitter

Stanislav Poutník,2019-11-20 19:03:04

Autor: Alexandr Vondra
Tak už je to tady. Macronuv muž pro klima požaduje, aby EP vyhlásil na plenárním zasedání příští týden stav klimatické nouze v celé EU.

Marná snaha, oni si stejně pojedou to svoje.

Odpovědět


Re: Twitter

Ivan Bílý b,2019-11-20 21:48:40

A ten zlý svět se stejně bude chovat podle přírodních zákonů. Sveřepě na nich trvá a nehodlá z nich ani slevit!

Odpovědět

Stávka za klima z pohledu doktoranda UK

Marcel Koníček,2019-11-20 10:42:22

Jsem doktorand UK a dělám japonskou literaturu. Zaprvé bych tady chtěl okomentovat všelijaké takové to "filosofové jsou úplně zbyteční hlupáci", co je tady v komentářích. Nemluvě o tom, že na FF se studuje velmi široká škála oborů a oblastí, které se liší více než analytická chemie a teorie grup (porovnejte korpusovou lingvistiku a sémiotiku, například), tak bych se rád vyjádřil opačně. Nedávno jsem viděl nějakou přednášku Neila deGrasse Tysona a tento populární fyzik nejenom že naprosto nepochopil, čím se filosofové zabývali v historii, ale také mu chyběly elementární znalosti toho, čím se filosofové dneska vůbec zabývají.

Zadruhé bych požádal všechny, kteří neviděli aspoň Žižkův Pervert's Guide to Cinema, aby si odpustili diskutování marxistické teorie a vůbec takové to "bububu Marx!" mi velmi často připadá spíše jako Lacanovský symptom nějakého přetrvávajícího traumatu z dob minulých. Pokud chcete vidět zemi, kde marxistické myšlení vládne, odkážu vás na Japonsko, což je asi trochu absurdní fakt, který vám asi známý nebude. Ale dost nějakého bránění metodologií a podobně.

Každopádně, samotná stávka: dozvěděl jsem se o ní emailem, který rozesílalo vedení školy, že to není oficiální akce. V samotný den akce jsem je viděl na hlavní budově, kde bylo více novinářů než stávkařů. Co se týče vyvěšování transparentů na budovu, to proběhlo za dobu mého působení na FF UK několikrát a není to nijak problematická záležitost. Jediné problematické bylo, že trochu blokovali dveře, které jsou na FF UK překvapivě úzké. Potkal jsem je zase potom i na Karolínu, kde prý "okupovali" hlavně bufet. Celkové hodnocení - osobně nechápu, proč taková pidiakcička s lehce křečovitými rysy dostává takový zájem médií. Asi hledají narativ (a to jsme zase u té sémiotiky a naratologie, co se učí na FF), se kterým mohou pokračovat s nedávným skandálem okolo Home Creditu a kritiky paní prof. Lomové a přání je otcem myšlenky. Rozhodně nechápu, proč si je někdo zve do nějaké televize.
S protestujícími se mi diskutovat nechtělo, protože jsem měl očividně více věcí na práci než oni, a musel jsem být jinde. Každopádně se ale chci vyhnout nějaké démonizace o nějaké MARXISTICKÉ REVOLUCI BUBUBU! ono nic není tak horké, jak se uvaří a celé to bylo doopravdy takové plonkové. Že ty lidi maj třeba blbý názory, to je možný, oni lidi s blbými názory organizují manifesty častěji, než ty s dobrými, viz Islám v ČR nechceme :) .

Odpovědět


Re: Stávka za klima z pohledu doktoranda UK

Jenda Krynický,2019-11-20 17:49:57

Proboha, co má co společného jakýsi psychopatologicko teoretický rozbor filmů od jakéhosi vámi milovaného Žižka společného s marxistickou teorií, o marxistické praxi ani nemluvě?

Jestli jste nás chtěl přesvědčit, že filosofové jsou úplně zbyteční hlupáci, pak postupujete naprosto správně. Ale jestli to chcete dokončit, tak nám tady sdělte, čímpak se to současní filosofové zabývají. My se rádi zasmějeme.
Tedy až se vrátíte z filozofování v Rijádu.

Odpovědět


Re: Re: Stávka za klima z pohledu doktoranda UK

Marcel Koníček,2019-11-21 15:13:53

Protože Slavoj Žižek je přední představitel současné marxistické teorie, společně s Fredericem Jamesonem. Takže podle něj si může člověk udělat představu, co ten strašidelný neomarxismus teda je. Ono snaha o porozumění je lepší, než strach a urážky, rada filosofa :) Doporučuji vám jeho diskusi s Jordanem Petersonem.

A já nikde v Rijádu nefilozofuju, já filozofuju pouze v Praze, od příštího roku v Tokiu. Nevím, odkud berete Rijád, ale jsem rád, že mi přejete takové daleké destinace.

Odpovědět


Re: Stávka za klima z pohledu doktoranda UK

Florian Stanislav,2019-11-20 19:24:46

Pro Marcel Koníček:
Nejde o to, že studenty nesmírného počtu filosofických oborů nikdo nepotřebuje, ale kolik je jich dobrých a v praxi v daných oborech třeba. Techniků rapidně ubylo a techniky, která nás obklopuje všude nesmírně přibylo. O technice píší a překládají humanitně vzdělaní novináři a pisatelé. Viz včera tv.idnes.cz :"Tato raketa překonala za hodinu tisíc kilometrů" , což mělo znamenat, že překonala rychlost 1000 km/h.
Dobře, klimatickou stávku podporuje pár lidí, použitelný ekologický program nemají a mediálního humbuku kolem je moc.
Okupační stávka je hodně silné slovo.
https://tv.idnes.cz/rozstrel/rozstrel-stavka-studentu-cely-zaznam.V191115_145023_idnestv_krr
Mluvčí Kateřina Kuchtová : "snažíme se nerušit " asi výuku. 30 studentů FF stávkuje trvale, 300 studentů stávku podporuje, na přednášky chodí/nechodí. Vyučujících to podporuje asi 20. Většina je pasivní. Stávku prý odporují je i jiné fakulty a university.

Pamatuji okupační stávku na Přírodovědecké fakultě v březnu 1969.
Stávkovalo se na všech fakultách v Praze. Byl jsem tehdy na koleji a nepamatuji, že by někdo nešel. Neučilo se, netopilo se v učebnách počátkem března, tři dny jsme leželi v noci na podlaze pokud možno v menších místnostech, kde se to trochu zadýchalo. Politická hesla se nekonala, snad jen podpora činu Jana Palacha a zachování svobody slova. Všichni chápali, že je to ztracené, Rudá armáda tu zůstane, budou se utahovat šrouby. Normalizace postupovala, ale na vysokých školách pomaleji. Dubček podepsal normalizaci "až" v srpnu 1969. Za hlavní hvězdy okupační stávky byli studenti, kteří uměli hrát na kytaru a bylo to většinou smutné a nostalgické. Vyučující ničemu nebránili ani se viditelně nezapojovali. Ani děti kovaných soudruhů, kterých na přírodovědě nebylo moc, se nijak neprojevovali, stejně jako před tím. Atmosféra byla hektická a dobrá, donašečů se tehdy nikdo ještě nebál. Báli se rodiče, že nás soudruzi vyhodí ze školy. Přišli nás podpořit herci -Bohdalová tehdy s Brzobohatým, olympijská vítězka z Mexika 1968 Milena Duchková, asi 16 letá. Huťka a Kalanda, vlasáči s kytarami si sedli na katedru a otevřeli si lahváče. Zakázaní snad tehdy ještě ani nebyli. Hráli dobře, ale nijak bojovně a emotivně, zdaleka ne jako později Kryl. Největší hvězdou byl šoumen Zátopek.
Dobří VŠ učitelé se vytráceli postupně a objevilo se pár opravdových neumětelů, ale kovaných, někteří tam trčeli 20 let.
Diskuze typu filosofové kontra přírodovědci a technici má jedno velké ALE.
Všichni vysokoškoláci (tehdy) skládali zkoušku z dějin dělnického hnutí, z filosofie (často i psychologie a sociologie), takže nějaké tuchy o humanitních oborech měli a mají. Obráceně to jistě nefungovalo. Filosof zůstane mimo jadernou a kvantovou fyziku, relativitu, energetiku, astronomii i tu ekologii, stěží okrajově něco o kosmologii. Nejde o to si přečíst nějaký závěr, ale tomu rozumět, což bez podpory matematiky, fyziky, chemie, astronomie a přírodních věd nejde. Špičkových fyziků (nositelů Nobelovy ceny) se filosofií zabývalo spoustu (Einstein kosmologií a napsal spoustu skvělých výroků, dnes citátů.). Také technici- tvůrci atomových zbraní- řešili filosofické otázky nebo alespoň zpětně svědomí vědců, kteří to stvořili.

Odpovědět


Re: Re: Stávka za klima z pohledu doktoranda UK

Marcel Brokát,2019-11-20 21:11:38

Pro všechny - prosím moc na ty "filosofy" netlačte. Budou se cítit ukřivdění a o to víc jim to dodá sil aby se cítili zneuznaní. Oni prostě nepochopí, že pro vytvoření smysluplných konstruktů a postřehů o životě, je třeba mít natrénován mozek širokou škálou různorodých znalostí a zkušeností aby mohl vytvořit souvislosti, souvislosti, které nejsou odtržené od reality. Místo toho použijí cizí pojem "narativ" protože to akorát objevili. Že technicky vzdělaní a vzdělávajicí se lidé objevují takové pojmy v nesouměřitelně větším objemu, a pravidelně, je pro ně nepředstavitelný jev.
Ale jako všichni - mají právo na svých 15 minut slávy - jen se modlím a snažím se aby neměli rozhodující vliv. Greténismus je díky soc sítím a všudy přítomné komunikační technice moc rychle se šířící. V dobách před se tihle jedinci neměli moc kde veřejně realizovat a troufám si říci, že i proto se narodili - tak jim to někdo řekněte.
Taky jim sdělte, že by bylo na místě si vážit toho, že díky těm trapným technickým oborům a hlubokým znalostem se mohou producírovat na instagramech atd. A když ne vážit, tak alespoň nějak pobrat skutečnost, že ideologie spotřebovávat pro sebe a rozdávat z cizího by tyto technologie nevytvořila neboť by všichni tito čekali až to udělá ten druhý a ječeli by, proč už to není...
Komentář je myšlen při vší úctě k jakémukoliv hlubokému poznání a znalostem i v těchto oborech - ale v těchto pouze těm skutečným, hodnotným....

Odpovědět


Re: Re: Re: Stávka za klima z pohledu doktoranda UK

Ivan Bílý b,2019-11-20 21:32:03

Citát mého oblíbeného filosofa:

"Jednotlivý člen sociální skupiny často přijímá informace cestou vizuálních symbolických kanálů."

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Stávka za klima z pohledu doktoranda UK

Marcel Brokát,2019-11-20 21:46:32

a teď babo raď :-) :-) :-) :-) ..... ano, hluboké poznání toho pana filosofa - opravdu lidé čtou, případně zobecněně - dívají se a vnímají.
Legendární to poznámka R.P.F. :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Stávka za klima z pohledu doktoranda UK

Jiri Bay,2019-11-20 21:46:50

R.F. by se možná urazil kdyby byl nazván filozofem (třebaže oblíbeným :-)).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Stávka za klima z pohledu doktoranda UK

Ivan Bílý b,2019-11-21 15:23:40

To taky není citát R. F. Ten se o něm jen zmínil ve své knížce. Ten citát patří jakémusi sociologovi, jehož jméno bohužel už nezmínil.

Odpovědět


Re: Re: Stávka za klima z pohledu doktoranda UK

Pavel A1,2019-11-20 21:35:10

Díky, že jste připomněl "politiku" na tehdejších VŠ. Tím, jací krasoduchové to tenkrát učili, dodnes bavím společnost a pomalu už mi přestávají věřit, že to bylo skutečně možné.

Například v té době byla válka o Falklandy. Jeden student položil na "politice" otázku, jestli by mu mohl lektor pomoci pochopit tuto válku z hlediska leninského dělení válek na spravedlivé a nespravedlivé. Nu a ten krasoduch pronesl doslova: "V Rudém právu o tom ještě nepsali, takže já na to vlastní názor nemám."

Další veselá příhoda byla, když nám (jiný) lektor nadšeně vyprávěl, jaký byl ten Engels génius, protože jeho princip jednoty a boje protikladů platí i v matematice. Že přece druhá odmocnina ze dvou je totéž co dvě na jednu polovinu. Strašně se divil, že většina posluchárny se poté začala smíchy válet po podlaze. Ten krasoduch vůbec nebyl schopen pochopit, jak obludnou pitomost vyslovil. (A osobně si myslím, že ani nechápal, co jsou mocniny a odmocniny a jen citoval z nějaké philosophické příručky.)

Bohužel, co jsem se zatím potkal s filozofickými texty, tak to byly gramaticky správně poskládané věty, které i na první pohled dávaly smysl (u lepších filozofů i na druhý a třetí), ale při důkladném zamyšlení se nad nimi člověku došlo, že to jen snůška nesmyslů. A filozofové se od přírodovědců liší jen tím, že ten čtvrtý a pátý pohled, který by jim tuto pravdu zjevil, už nedokážou udělat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Stávka za klima z pohledu doktoranda UK

Vít Výmola,2019-11-21 00:47:03

Já teď riskuji, že budu za debila, ale tu matematickou poznámku o druhé odmocnině jsem nepochopil. Mám za to, že druhá odmocnina ze dvou je skutečně dvě na jednu polovinu, ačkoliv Engels na to nenese pražádnou zásluhu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Stávka za klima z pohledu doktoranda UK

Martin Grajcar,2019-11-21 02:34:34

No to ano, ale kde je ta jednota, kde je ten boj kde mate protiklady? To uz muzete rovnou tvrdit ze 1+2=3 potvrzuje vedouci ulohu delnicke tridy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Stávka za klima z pohledu doktoranda UK

Vít Výmola,2019-11-21 09:40:38

Je to blábol, to je zřejmé. Stejně jako většina filosofických blábolů. Jen jsem myslel, že v tom měla být schovaná i nějaká matematická neznalost.

Odpovědět


Re: Stávka za klima z pohledu doktoranda UK

Josef Šoltes,2019-11-21 20:26:52

Máte-li potřebu bránit svůj obor, asi na těch názorech o FF něco bude... Děláte mu medvědí službu.

Odpovědět


Re: Stávka za klima z pohledu doktoranda UK

Michal Mayer,2019-11-22 09:35:11

Kdyby se Marx držel pouze sociologie, tak by se to co píšete možná dalo brát vážně, přeci jenom jeho dílo v tomto oboru se nedá popřít.
Ale tím komunistickým manifestem se poněkud zprofanoval a způsobil řadu problémů později.
Proto je vždy třeba rozlišovat. Když se řekne Marxismus, nemysli se sociologie ale komunismus.

Odpovědět

Děkuji

Vít Výmola,2019-11-20 09:54:28

Pane Wagnere, podepsal bych každou větu vašeho článku, kdyby to šlo nebo bylo potřeba. Nenechte se zviklat hlupáky, pište a přednášejte, jen co to jde.

Odpovědět


Re: Děkuji

Marcel Brokát,2019-11-20 21:12:33

... a já se upřímně a z celého srdce připojuji

Odpovědět

Průnik

Mojmir Kosco,2019-11-20 08:11:44

Vednych disciplin.Nevim o co jde přesně stavkujicim studentum na filozoficke fakulte.Ale jak článek tak příspěvky ukazuji jak hluboke prikopy mezi jednotlivymi smery stojí. A to je přesně co je patrno i na spolecnosti .Jako kdyby existovali pouze noznosti pro nebo proti . Pritom je platnost nějakého pravidla daná jenom v rámci úzce vymezene skutecnosti.například 1+1 = 2 je ve skutecnosti platné pouze čistě v matematice neplati to uz ani pri nakupu kdyz si objednam 10 +10 dkg salamu dostanu něco mezi 18 az 25 dkg .Malokdy je realita v souladu s teorii.u ty prednasky jak to ze se na ty otazky nezeptali studenti matfyzu? Jsou to logicke otazky a jestlipak pan profesor po vyvraceni jejich dotazu vzpomenul kosmologickou hyperinflaci kdy na základě skutecnosti přesně to "nepozorovatelne" odvodily?ostatně zde jsou vyborne článku o starovekem řecku kdy to propojeni je jasné a jakych logickych závěru docílili.

Odpovědět


Re: Průnik

Marek Vlach,2019-11-20 08:59:41

Pane Koščo, Vy jste měl být filozofem. Cituji: "Nevím o co jde...", a pak k tomu dodat kus salámu, a zamotat dohromady 1+1 s kosmologickou inflací a přihodit Starověké Řeky, to už vyžaduje hodně zdravého sebevědomí.

Odpovědět


Re: Re: Průnik

Mojmir Kosco,2019-11-20 10:59:10

Jo jo presne takovy je clanek i prispevky.ja nejsem filozof nýbrž sedlak a ten prikop vidim a je plný bahna a to bahno tece z obou stran

Odpovědět

můj osobní pohled na filosofy

Pavel Brož,2019-11-20 01:42:48

Ohledně filosofů a jejich povědomí o byť jen těch nejzákladnějších faktech z přírodních věd jsem měl opakovaně možnost se přesvědčit. Asi nejvíce mě pobavila příhoda, kterou jsem zažil ještě za bolševika na přednášce Petra Vopěnky o historickém vývoji matematických modelů, které později mj. vedly i k vývoji infinitezimálního počtu (derivací a integrálů, bez nichž by se dnes žádný inženýr neobešel). Byla to velice krásná přednáška, pan docent Vopěnka měl od tehdejšího režimu zakázáno publikovat, takže jeho vysokoškolská učebnice o teorii množin musela vyjít pod jmény jeho kolegů, a zmíněná přednáška byla jednou z mála možností, na které bylo možné načerpat mnohé z jeho neuvěřitelně rozsáhlých vědomostí. Vždycky jsem se podivoval, že kromě studentů matematiky a pár studentů fyziky včetně mě, byla mezi posluchači spousta filosofů – přikládal jsem to tomu, že filosofové sice ani zbla nerozumí tomu, co pan docent přednášel, ale berou to jako jakousi akci na truc režimu, a vůbec mi to nevadilo, bylo mi to i sympatické. Nicméně kdykoliv, když mohli položit nějaký dotaz, tak to skončilo naprostým trapasem.

V jeden moment pan docent vykládal o tom, jak ve středověku dlouhou dobu panovalo přesvědčení, že pokud by se úplně všechny věci ve vesmíru skokově zvětšily v každém směru třeba desetkrát, tak by takovou změnu nebylo možno nijak zaznamenat – všechno by sice bylo větší, ale i my bychom byli větší, všechna délková měřítka by byla větší, takže ve výsledku by nikdo tuto skokovou změnu neměl jak odhalit. Při rozhovoru s jedním filosofem prý tuto představu popřel nějaký řezník, který namítl: „Samozřejmě, že bych to poznal, protože by mi šunky zpřetrhaly provázky, na kterých visí“. Zde pan docent dovysvětlil, že se při tom škálování délek musíme rozhodnout, jak se bude měnit hmotnost objektů – dvě z nekonečně mnoha takových možností jsou, že se při škálování buď nebude měnit hmotnost, anebo že se nebude měnit hustota. Při konstantní hmotnosti a nárůstu objemu by musela klesnout hustota, což by mělo dopady např. na tvrdost a pevnost objektů, takže přijatelnější je ten druhý předpoklad, že se při škálování nebude měnit hustota. Takže šunky, které tisíckrát navýší objem (protože desetkrát se zvětší v každém směru) budou při konstantní hustotě také tisíckrát těžší. Jenže pevnost provázků vzroste jenom úměrně jejich průřezu, což je elementární fakt vyučovaný už na základní škole (aspoň za nás), tedy vzroste pouze stokrát – takže při takovémto škálování ty provázky dříve či později prasknou.

Byl to pěkný příklad z historie přírodovědného poznání, a přítomní studenti matematiky i fyziky pokývali souhlasně hlavami, že prostě tak to je. Ne tak přítomní filosofové, kteří okamžitě začali protestovat, že se přece zapomnělo na to, že u těch provázků naroste nejenom jejich průřez, ale i délka, a že tedy jejich pevnost vzroste tisíckrát, čímž bude škálovací symetrie světa zachována. Marně se jim pan docent snažil vysvětlovat, že pevnost lana opravdu neroste s jeho délkou, prostě přítomní filosofové byli přesvědčeni, že odhalili klíčovou chybu v přírodovědném oboru.

Stav povědomí stávkujících filosofů ohledně klimatu mě nijak nepřekvapuje, naopak bych byl velice překvapen, kdyby o něm věděli cokoliv základního. Nicméně akci tzv. Univerzity za klima bych nepřeceňoval ani nedramatizoval. Když jsme se účastnili sametové revoluce (jsem o pár let mladší, než pak doktor Wagner, byl jsem tehdy ve čtvrťáku na stejné fakultě, jakou absolvoval on), tak to bylo opravdu o něčem jiném, než je současná kabaretní fraška předváděná několika desítkami studentů okupujícími pár prostor Karlovy Univerzity s transparenty jako „Kdy skončí kapitalismus“. Nás tehdy byly nejen v Praze, ale i po celé republice nikoliv desítky, ale desítky tisíc. A na rozdíl od těchto komiků jsme měli velice širokou podporu obrovské části společnosti, o čemž jsme se mohli přesvědčovat, když jsme jezdili po celé republice rozšiřovat letáky. Ano, samozřejmě, narazili jsme i na lidi, kteří s námi i dost agresivně nesouhlasili, ale většina reakcí byla souhlasných. Opravdu bych se nebál toho, že tito neomarxističtí evangelisté přesvědčí zbytek společnosti svými ideologickými slogany.

Bohužel, co nedokáže pár desítek nedoučených studentů, dokáží média, která hravě přehlédnou, že kromě těch studentů, kteří sice o klimatu neví vůbec nic, zato se jim ale hodí jako atraktivní prapor nové marxistické revoluce, existuje mnohem více studentů, kteří toho o klimatu ví mnohem více, akorát že ti žádné okupační stávky neprovozují. Proč to ta média přehlédnou všichni víme – je to o tom, které typy zpráv přinesou větší čtenost, sledovanost, poslechovost a návštěvnost. Ve výsledné zdeformované optice se pak snadno začne jevit radikální akce velice malé a navíc v příslušné problematice naprosto nevzdělané části studentů jako podstatný mentální posun celé společnosti. Ve skutečnosti by k takovému mentálnímu posunu mohlo dojít snad pouze kdyby většina společnosti dobrovolně podstoupila lobotomii, protože jinak nikdo nebude souhlasit s tím, že všechno bude několikanásobně dražší, znovu se začne fyzicky dřít na polích (mimochodem, zajímalo by mě jak by to šlo těm dotyčným filosofům), elektřina bude luxusní produkt, který zdaleka nebude k dispozici 24 hodin denně sedm dní v týdnu), výrobky se budou vyrábět jen v nezbytně nutném množství a silně omezeném sortimentu, v důsledku čehož budou na příděl (event. se vrátí podpultová „ekonomika“), drasticky se omezí svobody lidí, např. co se týče cestování (žádné dovolené u moře natož v nějakých exotičtějších destinacích, máme přece rybníky), zavede se povinné veganství, atd. atd.. Ano, pokud by většina společnosti tu lobotomii podstoupila, pak bych si uměl představit, že představy stávkujících filosofů by mohly získat širší sympatie, jinak to ale považuji za naprostý nesmysl. Ono docela dobře postačí, když se budou široké veřejnosti prezentovat přesně ty názory a přesně v té podobě, jaké tito filosofové mají, a celá ta Univerzita za klima časem sama od sebe spolehlivě vyhnije.

Odpovědět


Re: můj osobní pohled na filosofy

Kamil Kubů,2019-11-20 08:27:27

Jestliže jste zažil Sametovou revoluci jako čtvrťák na pražském matfyzu, tak to jsme spolužáci ze stejného ročníku. Asi jsme se míjeli i během revoluce jen díky studiu jiného oboru a tím pádem jsme "okupovali" každý jinou budovu. Ale s Vaším hodnocením celé situace musím bez výjimky souhlasit.

Odpovědět


Re: Re: můj osobní pohled na filosofy

Pavel Brož,2019-11-20 22:03:34

Ano, sametovou revoluci jsem zažil jako čtvrťák na pražském matfyzu. Hned první den, či spíše noc okupační stávky, v neděli 19. listopadu, jsem byl nejprve v Karlíně spolu s převážně matematiky, další dny už v Tróji. Pamatuji se, jak bylo nepříjemné chodit ten první týden z kolejí na školu kolem přistaveného autobusu napěchovaného esenbáky, nebo co to bylo za jednotky. Nakonec některý z profesorů, tuším snad prof. Formánek, s nimi vyjednal, že se přesunuli jinde. Nejhorší byla ta první noc v Karlíně, prof. Souček nám byl velkou morální oporou, že tam od začátku byl s námi studenty, nicméně i on byl bílý jako křída, a není divu, čas od času docházely naprosto šílené a naštěstí zcestné zprávy, jako že od Příbrami jedou na Prahu tanky, a spousta podobných.

Ta první noc v Karlíně z neděle na pondělí byla naprosto přelomová pro všechny zúčastněné. Dneska už se to nedá moc dobře pochopit, ale tehdy hlavně nikdo netušil, jaká ta situace reálně je. Všichni byli samozřejmě rozhořčení z toho pátečního zásahu a chtěli jeho vyšetření. Probírali se varianty takové a makové, sepisovala se svědectví z toho pátku, protože jsem tam v pátek byl, tak jsem také svoje sepsal. Pak tam přišel jakýsi student matematiky, takový dvoumetrový hubený čahoun, jmenoval se Marek, ale příjmení už jsem zapomněl, a ten přinesl nejčerstvější zprávy o právě probíhající demonstraci na Václaváku. Řekl nám zhruba: "Ta svědectví nebudou k ničemu, to, co právě probíhá, je puč, pokus o svrhnutí režimu. Buď se nám to podaří, a pak ta svědectví budou zajímat maximálně historiky, nebo se komunisti udrží a my půjdeme coby pučisté na hodně let do lochu, a nějaká naše svědectví pak stejně nikdo číst nebude". Bylo to jako rána pěstí mezi oči, nejprve jsme všichni strnule koukali, ale pak jsme si uvědomili, že má pravdu, že teď už to může skončit buď úplným vítězstvím naším, nebo úplným vítězstvím komančů, ale že nic jako plichta už prostě nastat nemůže. Od té doby, vždycky, když mám pocit, že se snažím vidět věci jinak, než jaké opravdu jsou, byť by byly hodně nehezké, tak si vzpomenu na toho studenta a na to, jak důležité je si nic nenamlouvat.

Odpovědět


Re: Re: Re: můj osobní pohled na filosofy

Josef Waters,2019-11-21 10:52:19

Tak to já už byl tou dobou v pracovním procesu, navíc na severu republiky, takže první informace se objevily až v pondělí. V týdnu přijeli k nám do Desty dva pozvaní studenti, byl to trochu boj s CZV KSČ a ozbrojenou ostrahou, takže jsme si všechno vyslechli venku před závodním klubem. Pak to šlo docela rychle, za týden už předseda partaje všude prohlašoval, že "tohle jsme potřebovali" a plácal nás mladé po ramenou ...

Ale mám poznámku k těm autobusům - po návratu z Prahy (už si nepamatuju který den) vyprávěli podnikoví milicionáři, jak tam (ani nevěděli přesně kde) v těch autobusech seděli od rána do večera, ven nesměli, jídla málo, ale hlavně - nepustili je do akce, nemohli si "bouchnout". Strašně je to naštvalo!

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: můj osobní pohled na filosofy

Pavel Brož,2019-11-21 21:28:42

Umím si to představit, že hodně z nich bylo naštvaných, že si nemohli bouchnout, většinou na to vypadali. Nicméně všichni policajti to tehdy nebrali jako třídní boj, našlo se i pár takových, kteří vypadali být aspoň trochu normální. Například když jsme se scházeli na tu demonstraci 17. listopadu, šel jsem s kamarády seshora, od své alma mater v ulici Ke Karlovu, a hned nahoře jsme míjeli autobusy narvané esenbáky, možná milicionáři, každopádně všichni měli zelenou uniformu a bílé přilby. Před autobusy ale stál nějaký policista, možná dopravák, těžko říct, opět v zelené uniformě, a přátelsky nám kynul. Takové malé, ale velice sympatické gesto. Jestli ten samý potom mlátil či nemlátil lidi na Národní a v Mikulandské, to už samozřejmě nevím. Nicméně třeba i ten velitel toho autobusu, se kterým naši profesoři vyjednali jeho přemístění, asi taky nebyl zarytý stalinista, ale aspoň trochu normální člověk.

Odpovědět


Re: můj osobní pohled na filosofy

Martin Kovar,2019-11-20 09:05:10

S filosofy mám také svou zkušenot. Pamatuji se, že na muni bývala přednáška (nebo spíš kurz) "Fyzika, filosofie a myšlení". Chodili tam společně fyzikové a filosofové. Jednou se diskutovala jaderná energetika a výstavba jaderných reaktorů. Na konci byla obligátní otázka, kdo je pro a kdo proti. Výsledek byl ten, že všichni fyzikové byli pro a všichni filosofové proti. Myslím, že netřeba komentovat.

Odpovědět


Re: Re: můj osobní pohled na filosofy

Jiri Naxera,2019-11-20 10:02:35

Na druhou stranu neházejte všechny filozofy do jednoho pytle. Třeba tento pán https://hpsc.indiana.edu/about/faculty/hagar-amit.html do té škatulky rozhodně nepatří.
Nicméně v drtivé většině ostatních případů s hodnocením Vaším a Pavla Brože plně souhlasím...

Odpovědět


Re: Re: Re: můj osobní pohled na filosofy

Martin Kovar,2019-11-20 11:18:23

Všechny filosofy do jednoho pytle nehážu. Karl Popper byl také filosof, že? ;-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: můj osobní pohled na filosofy

Ivan Bílý b,2019-11-20 21:30:19

Pst! Poppera brzo zakážou. Nejen, že nadefinoval vědu jako něco, co dogmatici nejsou schopni dělat, on měl i jiné zajímavé názory. Třeba: "We should therefore claim, in the name of tolerance, the right not to tolerate the intolerant" Byl to taky hezký příklad ultralevičáka v mládí a neradikálního pravičáka v pozdějším věku.

Jinak i u něj narazíš na některé WTF, když se míchal do vysoce specializovaných oborů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: můj osobní pohled na filosofy

Pavel Brož,2019-11-20 22:19:38

Ani já v žádném případě nehážu všechny filosofy do jednoho pytle. Velice se mi třeba líbila knížka filosofa Charles Benneta s názvem Druhy myslí, vřele všem doporučuji, je to úžasné čtení. Nejvíce mě u něj fascinovalo jeho pojetí filosofie, tvrdil, že úlohou filosofa je nacházet a pokládat nové důležité otázky, které si ještě nikdo nepoložil, nicméně jejich zodpovězení už nechat na vědcích z příslušných specializovaných oborů. V průběhu let jsem se setkal s opravdu hodně převážně studenty filosofie, i s pár filosofy, ale moje zkušenost je, že nikoho z nich nezajímalo hledat a pokládat nové, dosud nepředložené otázky, naopak všichni předkládali jejich hotové světonázorové teze jako nediskutovatelná fakta. A jakýkoliv pokus o polemiku ohledně těch jimi předkládaných pravd v drtivé většině případů skončil v bezedných etymologických diskuzích o významu těch kterých slov. Jinými slovy, vždy to byla ztráta času.

Samozřejmě i já vím, že na Filosofické fakultě nejsou jen samí nedouci. Je tam spousta užitečných oborů, které jsou pod filosofii zařazeny z někdy více, někdy méně jasného důvodu. Překladatelé, jazykovědci, sociologové, politologové - ono můžeme si myslet co chceme, ale třeba tu politologii opravdu nejde samonastudovat půlročním googlováním, těch historických fakt je prostě příliš hodně, natož pak vybrat ta relevantní a pospojovat je do logických souvislostí, to opravdu není nic pro rychlokvašeného samouka.

Odpovědět


Re: můj osobní pohled na filosofy

Zdeněk Votava,2019-11-20 10:42:37

Jako další přispěvatelé přede mnou s názorem v podstatě souhlasím, mám ale dvě připomínky.
1. Role médií může být mnohem větší, protože články (a titulky) jsou psány nejen s ohledem na sledovanost, ale často i s ohledem na ideologii a co si budeme povídat, hodně médií je zaměřeno dost doleva.
2. To že to malá řvoucí skupinka přece nemůže mít velký vliv, nemusí být vůbec pravda. Nebudu vymýšlet lepší formulace a odkážu na článek Mariana Kechlibara, který krásně popisuje, co malá nátlaková skupina dokáže.
https://kechlibar.net/2015/06/25/digitalni-moloch/#more-24

Odpovědět


Re: Re: můj osobní pohled na filosofy

Ivan Bílý b,2019-11-20 21:58:33

Různí pomatení ultralevičáci nejsou obvykle zas tak blbí, aby nevěděli, že nemusí vyhrát hned a ve všem. Obvykle jim jen stačí, když se právě pro ně najde místečko, na kterém budou moci být za peníze druhých 'užiteční' nějakou tou buzerací. A to je to pravé nebezpečí - ta postupná, nenápadná změna.

Odpovědět


Re: můj osobní pohled na filosofy

Michal Mayer,2019-11-22 10:34:38

V naší zemi je to skutečně jak píšete marginalie, ale ve světě ne. V nemecku podobní budizknicemove způsobili odchod od jádra, na coz kvůli propojení sítí, doplatíme bohužel i my. Takže bych to nepodcenoval.

Odpovědět


přidejte Koreu

Čestmír Berka,2019-12-08 13:08:19

https://www.koreatimes.co.kr/www/tech/2019/12/693_279982.html

Odpovědět

Libor Zak,2019-11-20 00:03:00

Neomarxismus je nebezpečná filozofie. Marx psal Manifest v době, kdy si nedovedl představit, k jakým strašným koncům tato ideologie a politické zřízení neodvratně vede. Je smutné, že třicet let poté, co u nás tento experiment a nebojím se říct, že pro většinu noční můra, skončil, objevují se znovu jeho obdivovatelé, kteří se narodili v nové době, v době výdobytků usilovné práce a snahy spousty lidí, kteří dokázali pozvednout ekonomicky vyčerpanou a technologicky zaostalou zemi zpět na úroveň nejvyspělejších zemí světa.
A co navrhují tito lidé, kteří zatím nic nedokázali? Káží zakazovat a přikazovat, žádají aby ti kteří svými schopnostmi dokázali uspět ve velmi konkurenčním světě, byli obráni o peníze a majetek a ten byl přerozdělen. Přikazují bezhlavě a bez citlivých studí okamžitě zavádět sociologické a technologické experimenty. Bez hlubších znalostí se vrhají z útesu. Jejich biblí jsou elektromobily, větrníky, soláry a socialismus, ale už nechtějí slyšet, že tolik slunce a větru není, že se to musí také někde skladovat a že na to neexistují technologie, že víc než 60% energie se dělá z uhlí (protože tolik slunce, vody a větru prostě není, jak už jsem psal) a že tedy elektromobily nejezdí na elektriku, ale na uhlí. Že pro nahrazení živočišné výroby není dost místa a že můžou mít buď pole a farmy, nebo lesy. Že se většina potravin vozí ze zahraničí a ano můžeme si ji pěstovat sami, ale pak všechno bude třikrát dražší a když se na všechno vyplácejí dotace a přerozdělují se peníze, tak prostě na ty potraviny nebudou mít, protože s jejich filozofickými školami je nezaměstná nikdo jiný, než neziskovky, a až se ten současný ekonomický domeček z karet, který je živí, sesype, tak už žádné neziskovky nebudou, protože na takové věci prostě nebudou prostředky. Ano, může se stát, že ten socialismus vrátí zpátky. Já si pak asi koupím letenku na Mars abych u toho nemusel být. Všichni budou zase muset chodit do práce a vykonávat přidělenou práci a většina ji bude dělat tak jak tenkrát, tedy naprosté minimum, jen aby je nezavřeli, proč by se totiž někdo snažil, když mu to lepší život nepřinese. Motivace je to co vždy hnalo lidstvo vpřed a nutilo jej hledat řešení a způsoby přežití. Zaveďte socialismu a tu vaši klimatickou krizi už nikdy nikdo nevyřeší, nebude totiž, kdo by byl ochoten ji řešit a vy se svými filozofickými, sociologickými a antropologickými školami to zcela určitě nevyřešíte. Žádná kulturní revoluce a velký skok nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Jen budou zase umírat lidé.

Odpovědět

Nic si z toho nedělejte pane Wagnere

Lukas Moravec,2019-11-19 19:15:57

Vážený pane Wagnere,
vydržte prosím i takové příspěvky, jaký předvedl pan Samson.
Nenechte se odradit, ani urazit podobnými útoky. Kdyby totiž podobní lidé, jako pan Samson, skutečně četli, nenapadlo by je napsat podobný komentář.
Stejně, jako popularizovat vědu, je třeba i bojovat s lidskou hloupostí! Ta je totiž v mnoha případech mnohem nebezpečnější, než dvacet Samsonů!
Jen by mě zajímalo, zda i pan Samson má někde zveřejněný svůj CV, abychom se mohli všichni přesvědčit o jeho odborných znalostech a "právu" urážet druhé!
Podle mě nic takového nemá...

Odpovědět

Karel Samson

,2019-11-19 15:42:48

lobbista Wagner s nulovou kvalifikací..... ( osobní invektivy anonyma Samsona bez vztahu k článku smazal admin)

Odpovědět


Re: Tvoe...

Dušan Král,2019-11-19 17:02:19

Máte pro svoje tvrzení o panu Wágnerovi nějaké důkazy? Pokud ne, tak je to jen velmi hloupý a zbytečně urážlivý názor bez jakékoliv hodnoty.

Odpovědět


Re: Tvoe...

Florian Stanislav,2019-11-19 18:30:27

https://physics.fjfi.cvut.cz/cb-profile/wagnevla
V.Wagner je výborný popularizátor vědy a přednáší na ČVUT. Ono " nezdravě velké sebevědomí a nulovou sebereflexi" vidím ve Vašem příspěvku, pane Tvoe.
Odkaz
https://www.sisyfos.cz/clanek/1310-rndr-vladimir-wagner-csc
jste hodně useknul
" Přednáší na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a vede diplomanty i PhD studenty. Zajímá se o energetiku. Byl členem tzv. Druhé Pačesově komise, která pomáhala připravovat současnou aktualizaci Státní energetické koncepce. Intenzivně se věnuje popularizaci vědy a zvláště fyziky. Zajímá se o energetiku. Byl členem tzv. Druhé Pačesově komise, která pomáhala připravovat současnou aktualizaci Státní energetické koncepce. Intenzivně se věnuje popularizaci vědy a zvláště fyziky."

Odpovědět


Re: Re: Tvoe...

Stanislav Poutník,2019-11-19 18:56:36

S tím Pačesem, bych si moc nevyskakoval, jenom neinformovaný názor, nic proti p. Wagnerovi. A ČEZ je zlodějská žumpa, s tím jsem si na druhou stranu, 100% jistý.

Odpovědět


Re: Re: Re: Tvoe...

Florian Stanislav,2019-11-19 20:28:14

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/pacesova-komise-doporucila-vlade-vice-energie-z-jadra.A080704_131638_ekonomika_fih
Pačesova komise doporučila jádro roku 2008 a nestalo se nic. Slovensko má roku 2017 49% elektřiny z jádra a jde to. Včetně nízkých emisí CO2 na obyvatele ( myslím kolem 6 t CO2/rok, u nás asi 10 t CO2/obyv za rok.) A zdá se, že za klima ani nebivakují na fakultách.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Tvoe...

Stanislav Poutník,2019-11-19 20:44:26

My než něco postavíme tak nás předběhne pokrok, viz větrníky a teplý/studený materiál. :) Nemluvě o nákladech na výstavbu a na investičáky z ČEZu.

Odpovědět


Re: Karel Samson

Jiri Naxera,2019-11-20 10:17:15

Pane Samson, běžte jim to vysvětlit (nejlépe hezky ekologicky pěšky a hezky naboso, moderní boty vytváří neúnosnou uhlíkovou stopu) do Cernu, vypadá to že se jim vaše překvapivé odhalení ještě nedoneslo a považují pana doktora Wágnera za jednoho z našich předních odborníků...

Odpovědět

Karel Marx

Jiří Holý,2019-11-19 13:37:56

Souhlasím s tím že vědu, a obecně jakoukoliv odbornou práci by měli dělat odborníci.
Bohužel dokud nebudou příznivci K.Marxe postaveni mimo zákon, tak mu prostě někteří jednodušší lidé podlehnou volání hlupáků. Jen nechápu kde se tací "odborníci" berou na vysoké škole.

Odpovědět


Re: Karel Marx

Vojtěch Běhunčík,2019-11-19 14:32:11

Nesmysl. Politika sem sice nepatří, ale - měli jste politickou ekonomii?
Dnes jsme dospěli k momentu, který je u Marxe popsán jako konec kapitalismu, jelikož celá světová ekonomika tvoří jeden celistvý systém rozdělení práce.
V souladu s tezemi Adama Smitha v této situaci není možné další prohlubování rozdělení práce, protože trhy jsou vyčerpány.

Odpovědět


Re: Re: Karel Marx

Pavel Hudecek,2019-11-19 17:12:52

Řešení tohoto problému ovšem nemá Marx, ale Musk:-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Karel Marx

Stanislav Poutník,2019-11-19 18:59:52

Tak to nás ochraňuj Bůh a všichni svatí, né ten byl dobrej. :D

Odpovědět


Re: Re: Karel Marx

Stanislav Poutník,2019-11-19 19:03:42

Né o to se postarají všichni kazisvěti na světě. Stačí něco zbourat, rozstřílet a vybombardovat a hned je co dělat.

Odpovědět


Re: Karel Marx

Jan Krásenský,2019-11-19 18:36:36

Tak, tak. Potíž vidím v tom, že veškeré společenské vědy používají marxistické termíny, aniž by si uvědomovaly, jak jsou zavádějící. Bez změny terminologie se z toho marxistického marazmu nedostaneme (platí pro veškerou západní společnost). A kde se takoví odborníci berou na univerzitě? Dlouhým pochodem institucemi v bývalém svobodném světě západu.

Odpovědět


Re: Re: Karel Marx

Martin Nadar,2019-11-20 18:57:33

Ano, je to tak, jak to uvádíte. Marxistická terminologie zapustila skoro nevyrubatelné kořeny. Autor doc. Ing. Jaromír Bár, CSc. ve své práci Věda a osud lidstva - K některým otázkám filozofie věd a smyslu existence lidstva, nakladatelství Fontána, Olomouc, 2006, ukázal, že marxismus se mýlil ve všem, kromě historického materialismu a dialektického materialismu. Jenže je poměrně jednoduché dokázat, že Marx a marxismus se mýlili úplně ve všem.Marxismus může být a taky byl použit a je stále používán jako mystifikace, neboť mystifikace je tím úspěšnější, je-li částečně pravdivá nebo je-li jako pravdivá vnímána. Historický neúspěch ba dokonce úplný krach prognóz, které marxismus obsahuje, zejména nikoliv další zchudnutí nýbrž naopak historické zbohatnutí proletariátu, který tvoří v současné době celosvětově důležitou součást střední společenské vrstvy a dále nenaplnění dalšího Marxova předpokladu, totiž že „kapitalismus vystupňuje výrobní síly do obrovských rozměrů a zabředne do rozporů, které není s to vyřešit, což povede k prudkému třídnímu boji mezi vykořisťovateli a vykořisťovanými“, vedl fakticky k opuštění všech základních myšlenek marxismu a marxismus tak dnes představuje zcela marginální ideový směr zastávaný již dnes pouze nevýznamnými skupinami milovníků obskurních ideologií. Protože však v lidské společnosti vždy existovala a stále existuje poptávka po mesianistických a ve své podstatě rebelských ideologiích, které svrhávají ten „starý shnilý svět“ a nastolují „svět ideální“ bez antagonismů a „nespravedlností“, vyrojilo se množství post marxistických ideologií, mezi nimi také neomarxismus. Na rozdíl od marxismu neomarxismus ve svých podobách genderismu, multikulturalismu, progresivismu, feminismu, antibělošského rasismu, environmentalismu a dalších pokrokářských směrů zcela ovládl současnou levicovou scénu. Typickými rysy všech neomarxismů je jejich jednotící prvek, kterým je idea, že nepřítelem „utlačovaných“ skupin je stát a libovolné státní zřízení (establishment) včetně demokratického. A protože ideovou a materiální základnou a podporou establishmentu jsou tradiční historicky vzniklé společenské instituce jako je tradiční klasická rodina a hierarchická struktura společnosti v čele s vládou státu, je nenávist neomarxistů napřena na vše související se „vším starým prohnilým“ tvořícím establishment.Jakkoliv bylo ukázáno, že tradiční marxistické pojetí dějin prvobytně pospolná společnost-otrokářský řád-feudální řád-kapitalistický řád neodpovídá realitě, protože nepostihuje skutečný průběh dějin a skutečný vývoj ekonomicko-společenských formací. Co je ale vlastně materialismus? Zdá se, že se jedná o metafyziku, konkrétně monismus, tedy přesvědčení, že celý svět se skládá z jednoho principu, v tomto případě „hmoty“. Jenže „hmota“ je lidský pojem. Představa, že lidské pojmy mohou nějak vystihovat „podstatu skutečnosti“, ba představa „podstaty skutečnosti“ jako taková, je metafyzika. Lidské pojmy jsou nahodilé výtvory lidských dějin, a ačkoli je pochopitelné, že ta, která společnost si chce o svých pojmech myslet, že vystihují podstatu skutečnosti, jde o fatu morganu, velmi často způsobenou starým platónským trikem: kdo zná podstaty věcí, zná i podstatu správného státu a ostatní ho musí poslouchat. Můžeme připustit, že tedy „hmota“ je to, z čeho svět skutečně je. Pak nám tedy materialismus vyzní takto: svět je z toho, z čeho skutečně je. Což je tautologie s prvky platónské mystiky ve slovíčku „skutečně je“. Bylo by toho hodně na uvedení. Závěrem: 4.4. Historický materialismus nikdy nevzal v úvahu výsledky vědeckých výsledků, před kterými dával vždy přednost ideologickým vývodům, což ovšem byla obvyklá praxe „vědátorů“ 19. a 20. století. Byla to prostě zbraň dělnické třídy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Karel Marx

Jarda Štemberk,2019-11-25 14:57:48

Že se marxismus mýlí ve všem, to bych si až tak nedovolil tvrdit, leč souhlasím s tím, že jeho problém je právě v tom jakémsi zbožštění hmoty (dialektický a historický materialismus). Pojem neomarxismus osobně doporučuji nepoužívat, neboť je velmi obtížně definovatelný, spíše jde jen o jakýsi jeden pytel, do kterého zastánci klasického liberalismu dávají prakticky veškeré své odpůrce.

Odpovědět


Re: Re: Re: Karel Marx

Lubomír Vrána,2019-11-27 14:02:27

Zatraceně, Vy jako odpůrce marxismu klidně používáte marxistický termín "dělnická třída". To si tedy dost dovolujete, skromně bych poznamenal.
Jinak s Vámi vcelku o marxismu souhlasím a tvrzení o neomarxismu přebírám bez připomínek.
Co se týká Vaší tautologie. Mozek sapientů je spíš nástrojem, který vystihuje svět v instrumentálním smyslu. Potíže jsou s pojmovou pravdou. Zacházíme-li s s teoriemi pouze na úrovni logiky, dostáváme se do potíží.

Odpovědět


Re: Karel Marx

Čestmír Berka,2019-12-08 13:42:18

Marx sázel na průmyslový rozvoj. V jeho době byl kapitalismus v zárodku - pořád ještě měla velkou moc šlechta a vliv duchovenstvo. Jen rozvinutý kapitalismus může podle něj vést přes několik fází vývoje ke komunismu." Marx nejenom co nejpřesněji přihlíží k nevyhnutelné nerovnosti lidí, přihlíží i k tornu, že pouhé převedení výrobních prostředků do společného vlastnictví celé společnosti (,‚socialismu“ v obvyklém slova smyslu) ještě neodstraňuje nedostatky rozdílení a nerovnosti „buržoasního práva“, které dále platí, pokud výrobky jsou rozdělovány „podle práce“.

…„Avšak tyto nedostatky - pokračuje Marx - jsou nevyhnutelné v první fázi komunistické společnosti, v té její podobě, v jaké vzchází po dlouhých porodních bolestech z kapitalistické společnosti. Právo nemůže být nikdy výše než hospodářský řád a jím podmíněný kulturní vývoj společnosti“…" https://www.marxists.org/cestina/lenin/1917/statar/ch5.htm

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace