Test na syndrom HBS  
Výzkumníci z Oregonské státní university vyvinuli test na principu DNA diagnostiky, s jehož pomocí lze zjistit, zda za smrt zvířete je zodpovědné krmivo kontaminované nebezpečnou plísní.

Nemoc, která se odborně nazývá syndrom střevních hemoragií a označuje se zkratkou HBS (Hemorrhagic Bowel Syndrome), je u veřejnosti známější pod názvem „mrtvé střevo“. V tomto názvu se odráží pozorované změny na střevech uhynulých zvířat. Většinou se jedná o skot a v jeho střevech dochází ke krvácení. Krev pronikající z poškozených vlásečnic koaguluje a stěna tenkého střeva se místy zbarvuje až dočerna. V takto postiženém střevě ustává peristaltika, natrávenina se neposouvá tak jak by měla a ve střevech dochází k městnání střevního obsahu. Dutina břišní je přeplněná, dochází k následným intoxikacím, zvíře je „nafouklé“ a onemocnění mu způsobuje velké bolesti. V mnoha případech nemoc končí smrtí. Poprvé byla porucha odhalena v roce 1991 a syndrom HBS byl v USA označen jako vážný problém dalšího rozvoje chovatelství.
Výzkumný pracovník Neil Forsberg, spolu s postgraduálním studentem Stevem Puntenneyem vyvinuli diagnostický test, který umožňuje určitou prevenci a  boj s touto chorobou. Test využívá DNA technologii, konkrétně „nástroj“ zvaný polymerázová řetězová reakce (PCR). Pomocí této techniky lze zjistit v malých vzorcích krmiva, ale též krve a nebo zbytků tkáně, přítomnost plísně Aspergillus fumigatus. O této plísni se nově soudí, že je to právě ona, která je příčinou zmíněného syndromu střevních hemoragií.

Princip patentu

Zvětšit obrázek
Profesor Neil E. Forsberg, výzkumný pracovník OSU (Oregon State University)

Polymerázová řetězová reakce (PCR) namnoží určitý úsek DNA, který je pro tuto plíseň specifický. K namnožení tohoto kousku dojde jen tehdy, pokud se ve zkoumaném vzorku, byť v nepatrném množství, tento úsek vyskytuje. Test dovoluje v krmivu zjistit přítomnost i velmi malého množství tohoto nebezpečného kontaminantu.
Co je ale nejdůležitější je to, že nový test dává do ruky chovatelům možnost zjistit zaplísnění krmiva, a to i v případech, kdy to se stávajícími laboratorními testy nešlo. Zmíněná technika PCR není ve skutečnosti ničím světoborným. Je totiž k diagnostice a ve výzkumu využívána zhruba dvě desítky let. Tou vlastní novinkou  je zjištění specifického úseku DNA v genomu této plísně. Tento úsek, přesněji krátká sekvence stavebních kamenů DNA, se u jiných plísní a ani u běžných rostlin používaných ke krmení nevyskytuje. Tato jednotlivost dává testu jeho vysokou specificitu. To znamená, že test nedává falešné pozitivní výsledky. Znalost přesné sekvence (pořadí bází) v genomu plísně si již Američané nechali patentovat. Pokud by někdo chtěl jít při zjišťování plísně stejnou cestou, bude dobré si zjistit, jak to v dané zemi s legislativní ochranou těchto práv je. Vlastníkem práv je od začátku letošního roku Oregon State University.


Význam pro farmáře

Aspergillus fumigatus - známá příčina bronchopneumonie, alergie a komplikací u nemocných tuberkulózou. Při onemocnění aspergilózou plíseň kolonizuje plicní sklípky, komplikuje cystickou fibrózu a astma. Nově je označena také jako původce syndromu HBS. Plíseň přežívá i v půdě a rozšiřuje se spórami zvanými konidie.

Prakticky až dosud byly firmy dodávající vadné krmivo farmářům nepostižitelné. Tíhu úhynů nesl chovatel. Nyní, i když je vadné krmivo již zkrmeno, a dojde-li k úhynům, byť by k nim došlo až po určité době, měl  by nový test chovatelům umožnit udělat rozbor i z několika kapek sražené krve, nebo z kousku tkáně střeva odebraného z kadáveru. To by mělo stačit k případnému usvědčení pravého viníka – dodavatele kontaminovaného krmiva. Zmíněný test má umět zjistit jak přítomnost plísně zabijáka, tak také určit množství v jakém se kontaminace vyskytovala.
Jako nové zjištění lze označit konečně i to, že se dosud  mělo zato, že syndrom HBD způsobuje Clostridium perfringens. Tato  bakterie je všudypřítomná a je častou příčinou střevních onemocnění a to jak u zvířat, tak u  lidí. Forsberka a Puntenneyho na zjištění pravého viníka přivedla zkušenost, že antibakteriální léčba zvířat se syndromem HBS, byla málo účinná. Dnes už je jasné proč tomu tak bylo. Zvířata byla léčena na druhotnou bakteriální infekci, nikoli na plísňovou příčinu. Proto také střídavé úspěchy  antibakteriální léčby, která někdy zabírala a jindy ne. Sami výzkumníci z Oregonu přiznávají, že tento oříšek rozlouskli  až za přispění jejich kolegů z Michigenské státní university.

Podle sdělení autorů objevu je výskyt  syndromu HBS nepravidelný. Počty uhynulých zvířat  kolísají ve vlnách. V průběhu posledních deseti let ale počet případů úhynu zvířat dramaticky narostl a to především u dojeného skotu. Přičinili se o to šlechtitelé, kteří farmářům do stájí dodávají stále užitkovější (výkonnější) zvířata. Tím jak je produkce zvířat stále vyšší a vyšší, jsou zvířata méně odolná vůči nepříznivým vlivům. V daném případě k syndromu HBS,u něhož se jedná o poškození imunitního systému způsobené toxinem zcela běžné plísně Aspergillus fumigatus. 


Prameny:  Oregon State UniversityNational Institute of Allergy

Datum: 20.01.2005 00:16
Tisk článku

Plíseň - Pettersenová Siri
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 199 Kč
cena: 187 Kč
Plíseň
Pettersenová Siri

Diskuze:

fff

fff,2006-09-04 11:41:11

fff

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace