Záhada krátkověkých zdrojů na obloze: Ve hře je i mimozemské vysvětlení  
Když jen tak zmizí hvězda anebo se bez varování zjeví, tak je to divné. Podobných událostí se přitom během posledních desetiletí odehrála spousta. Mohou to být pokažené supernovy nebo nějaké doposud neznámé astrofyzikální jevy. Anebo jsme přistihli mimozemské lasery či Dysonovy sféry v akci. Pátrání pokračuje.
Jsou za mizením a zjevováním hvězd extrémní astrofyzikální mechanismy? Kredit: NASA.
Jsou za mizením a zjevováním hvězd extrémní astrofyzikální mechanismy? Kredit: NASA.

Fanoušci mimozemských civilizací dostali pěkný vánoční dárek. Není to sice pozdrav zvědavé civilizace od nedaleké hvězdy, ani pitva nanicovatého mimozemšťana, ale i tak stojí za to. Jde o další příjemně uměřenou záhadu, která sice může mít, a upřímně řečeno nejspíš i má, přirozené vysvětlení, co nemusí zahrnovat žádné další civilizace ani fantastické technologie, ale zároveň sami autoři seriózního výzkumu, který se s touto záhadou pojí, oficiálně uznali, že v tomto případě je ve hře i proslulé mimozemské vysvětlení.

Beatriz Villarroel. Kredit: Uppsala universitet.
Beatriz Villarroel. Kredit: Uppsala universitet.


Astronomka Beatriz Villarroel ze švédské Stockholm University a španělského institutu Instituto de Astrofísica de Canarias se svými kolegy pracuje na projektu, který se věnuje krátkověkým světelným zdrojům ve vesmíru. Za projektem VASCO (Vanishing & Appearing Sources during a Century of Observations) je velmi jednoduchá a samozřejmě geniální myšlenka. Villarroelová a spol. prostě vzali staré vojenské katalogy oblohy z padesátých let a porovnali je se současnými veřejně dostupnými mapami oblohy. A pak hledali rozdíly. Zajímaly je buď světelné zdroje, tedy hvězdy v Mléčné dráze, které z oblohy zmizely anebo ty, které se naopak objevily, aniž by šlo o nějaké banální zakrytí prachem či něčím podobným.

Jsou někde kolem Dysonovy sféry? Kredit: Kevin Gill /Wikimedia Commons.
Jsou někde kolem Dysonovy sféry? Kredit: Kevin Gill /Wikimedia Commons.


Zní to nevinně. Jako dětská hra. Kolik najdeš rozdílů? Jenomže jde o hvězdy, a když najednou zmizí hvězda anebo se zničehonic objeví, tak to není jen tak. Hvězda vlastně prakticky nemůže beze stopy zmizet anebo se objevit, pokud se nestane něco bláznivého. Nebo, jak říká Villarroelová, přinejmenším by v tom mohla být nová astrofyzika.


Když hvězda umírá, tak je to buď pomalé a zahrnuje to rozpínající se obry a pohasínající trpaslíky – nebo je to extrémně rychlé a extrémně explozivní. V žádném běžném scénáři o životě hvězd není, že by hvězda jen tak zmizela. Nebo se objevila. Vysvětlením by mohl být doposud neznámý astrofyzikální fenomén. A možností není mnoho. Nebo mimozemská aktivita.

Jak může během pár desítek let zmizet hvězda beze stopy? Kredit: Villarroel et al. (2019).
Jak může během pár desítek let zmizet hvězda beze stopy? Kredit: Villarroel et al. (2019).


Ve skutečnosti je momentálně k dispozici pouze jedno „non-ETI“ (non-extra-terrestrial intelligence) vysvětlení, které je postavené na pokažených supernovách (failed supernovae). Pokažené supernovy představují zatím jen hypotetické situace, kdy se velmi masivní hvězda zhroutí přímo do černé díry, bez dramatického doprovodu běžné exploze supernovy. Takové události by přitom měly být velice vzácné. A pak jsou ve hře „ETI“ vysvětlení. Když se přidržíme při zemi, tak by to prý mohly být záblesky výkonných mimozemských laserů nebo třeba projevy fungování Dysonových sfér, nezměrných struktur, které by mohly obklopovat celé hvězdy, kvůli těžbě energie nebo podobným aktivitám.


Villarroelová a spol. doposud detailně prozkoumali asi 15 procent z celkem 150 tisíc kandidátů, které původně odhalili porovnáváním dnešních hvězdných map a map z padesátých let. Mezi prozkoumanými objekty nalezli zhruba 100 velmi zajímavých objektů, kterým říkají „red transients“. Jsou to zjevně objekty se zcela šíleně proměnlivou jasností. V některých případech se tyto objekty zjasnily nejméně o 8 až 9 magnitud, během astronomicky směšné doby.


Badatelé zdůrazňují, že z této konkrétní stovky „red transients“ ani jeden objekt nevykazuje žádné konkrétní známky vlivu mimozemské civilizace. S největší pravděpodobností jde o přirozené jevy, i když zřejmě zvláštní a extrémní. Tým Villarroelové připravuje projekt občanské vědy, v němž by měli nadšenci společně s umělou inteligencí prozkoumat další ze zmíněných 150 tisíc kandidátů na divná zmizení či naopak zjevení na obloze. Můžeme se těšit, co asi zajímavého najdou.

 

Literatura
Stockholm University 12. 12. 2019, Astronomical Journal online 12. 12. 2019.

Datum: 18.12.2019
Tisk článku

Jevy na hvězdné obloze - Pozorovat a pochopit pohyby hvězd - Kraul Walter
 
 
cena původní: 350 Kč
cena: 305 Kč
Jevy na hvězdné obloze - Pozorovat a pochopit pohyby hvězd
Kraul Walter
Související články:

Nový nápad pro Dysonovy sféry kolem hvězd     Autor: Stanislav Mihulka (02.04.2015)
Pozorovali jsme poprvé zrození černé díry z umírající hvězdy?     Autor: Stanislav Mihulka (14.09.2016)
Masivní hvězda vyšuměla do černé díry bez exploze supernovy     Autor: Stanislav Mihulka (31.05.2017)



Diskuze:

Každá takováto věc

Jiří Pospíšil,2019-12-19 05:30:47

musí nutně mít "proslulé mimozemské vysvětlení". Nebo jiné, možná i banální mimozemské vysvětlení. Na Zemi se to neděje vůbec. Tady by nebylo hvězdu kam dát. Takže tuzemské vysvětlení není. Tuzemský už není ani rum.

Odpovědět

Dávkovanie paliva

Tomáš Habala,2019-12-18 22:04:48

Možno sa prerušila fúzia v jadre. Mne vždy pripadalo zázračné, ako priebeha prísun nového vodíka do jadra, ako je to miliardy rokov pravidelné a rovnomerné.

Odpovědět


Re: Dávkovanie paliva

Jiri Naxera,2019-12-19 13:27:07

Pak to ale znamená snížení tlaku záření a ochlazení jádra - gravitace zvítězila a jádro se začne hroutit, to zvedne teplotu i tlak až se zažehne další reakce atd. Více tady https://en.wikipedia.org/wiki/Hertzsprung%E2%80%93Russell_diagram#Interpretation

Navíc si uvědomte jednu věc - to jak fůzuje vodík ve hvězdě není nic tak dramatického na co jsme zvyklí na zemi, ono to z našeho pohledu jen tak slaboučce pomalinku prodoutnává.

Odpovědět

Je třeba uvažovat

Pavel Nedbal,2019-12-18 20:36:29

nad faktem, že se jedná o snímky z optického oboru. Zcela jistě by se měli podívat (pokud jsou k mání) na novější obrázky z IR dlouhovlnného. Něco je k dispozici, něco bude od nového IR dalekohledu. Je totiž spousta dvojic snímků, kde ve vizuálu nic není, ale v IR se ukáže, že tam hvězdy jsou za hustším mračnem plynu/prachu. Taková mračna nejsou vidět, nejsou -li ionizována UV zářením. A může jich být spousta ("taky temná hmota"). Dysoňáky bych do toho netahal. A ČD taky hvězdu jednoduše nesežere.

Odpovědět

Peter Somatz,2019-12-18 13:25:39

Viem si predstavit situaciu, kedy z nasho pohladu za hviezdou, je pohybujuca sa cierna diera smerom k nam. Zhltne ju, a dalej kludne plava k nam.

Odpovědět


Re:

Michal Kytka,2019-12-18 13:54:33

Aka pravdepodobnost to bude ked takych hviezd obiavia povedzme 100? zeby 100 ciernych dier mierilo zrovna ku nam? skor by to ukazovalo na tu chybu v matrixe.

Odpovědět


Re: Schovaná hmota?

Mintaka Earthian,2019-12-18 14:52:47

Třeba by z toho mohlo být vysvětlení, kde je chybějící hmota.
Je tam, její vyzařování je použito v Dysonových sférách a zbyla gravitace.

I když, jak by probíhala taková stavba Dysonovy sféry?
Asi by to nejdříve byl prstenec a ten by způsoboval nepravidelnost svitu hvězdy.

Odpovědět


Re: Re: Schovaná hmota?

Peter Somatz,2019-12-18 16:45:15

Nerozumiem celkom vyznamu Dysonovej sfery.

1. Preco by nejaka civilizacia vobec potrebovala tak velke mnozstvo energie? Predpokladam, ze vyspela civilizacia, vie riadit mnozstvo svojich clenov. Tak ako mnohobunkovy organizmus vie riadit mnozstvo svojich buniek a rastie len do urcitej velkosti. Aky zmysel by malo stovky miliard ludi-podobnych tvorov nasackovanych okolo hviezdy? Ved nakoniec, ci chceme alebo nie, population control funguje uz dnes aj na Zemi. Priamo - napr. Cina/politika 1 dietata, alebo pomocou roznych podpornych zakonov na rodenie deti. Alebo nepriamo cez propagandu (zeny musia mat najskor karieru aby nieco "dokazali" muzom a potom uz je na deti neskoro), dostupnost byvania a mnozstvo inych fines.

2. Vyspela civilizacia, schopna postavit Dysonovu sferu, urcite bude mat zmaknutu nielen studenu a horucu fuziu, ale aj ine sposoby ziskavania energie, o ktorych zatial netusime.

3. Co sa stane, ked im po par mld. rokov hviezda vyhasne/vybuchne? Ako presunu tu masu ludi inde?

Praktickych otazok okolo DS by sa urcite naslo viac.

Odpovědět


Re: Re: Re: Schovaná hmota?

Jiri Naxera,2019-12-19 11:06:40

1. Treba jen na intragalakticke cestovani v rozumnem case. I jedna jedina blba kilova sonda abyste ji urychlil blizko k c sezere kolem 10^18J. Ale ono i pozemskych aplikaci s nasi urovni znalosti, pokud by byla energie (prakticky) zadarmo by se naslo spousta.

2. Vychazite z predpokladu, ze jine zpusoby existuji, a ze je rizena fuze v mensim nez hvezdnem meritku mozna. Pevne doufam ze spravne odpovedi zni "ne" "ano" (to ne na jine zpusoby ziskani energie kvuli tomu, aby bylo vakum stabilni), ale je to jen prani.

3. Nemusi jich byt tolik, navic mit miliardu let na presun miliardy ufounu k jine hvezde nemusi byt pro pokrocilou civilizaci problem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Schovaná hmota?

Jan Novák9,2019-12-20 00:04:20

Aby urychlení mělo smysl musí si s sebou sonda nést energii na zpomalení. Jinak poletí C dokud ji částice se kterými se po cestě srazí nevymažou. A na to potřebuje jiné zdroje energie než známe - mnohem hustší než antihmota.

Dysonova sféra s miliardou bytostí by byla asi tak plná jako kdyby na celé zeměkouli bylo 100 lidí - proč ji vůbec stavět?

Energie není nikdy prakticky zadarmo, energie "zadarmo" ze slunce je ta nejdražší.

Kdyby se spotřebovala veškerá hmota těžší než helium ve sluneční soustavě, kolik milimetrů by měla Dysonova sféra na orbitě bývalé Země? Jakou pevnost by musela mít na pólech kde odstředivá síla nevyrovnává gravitaci slunce?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Schovaná hmota?

Jiri Naxera,2019-12-20 12:34:15

1.Nemusi. (pokud si nejak poradi s prachem po ceste, coz mate pravdu, alespon s nasimi znalostmi je neresitelny orisek), ta sonda muze treba jen fotit a relativisticky zkreslene, ale velmi podrobne fotky poslat zpatky. Nebo u takove sondy - zbrane taky nemusite resit setrne zpomaleni. ;-)

2.Tech par bytosti by mohlo zustat na planete, sferu nechaji jako obrovskou kosmickou elektrarnu. Ale pokud byste chtel aby ti ufouni zili primo na te sfere, tak bych se spis priklanel k prstenci. (a pokud nekdo nezna SciFi od Larryho Nivena, vrele doporucuji)

3.S nasi technologii a nasim systemem obchodu ano. Necekam, ze by pokrocila civilizace byla stejne hloupa jako my ;-)

4.Tlak zareni nestaci? A proc _byvale_ zeme? (a neznaje pokrocilou technologii onech ufounu, placnu jako spekulaci tloustku spis nekde kolem mikronu.)

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2019-12-18 14:56:12

Takto to nebude. Kromě toho, že by to byla obrovská náhoda, tak by takový jev určitě nezůstal nepozorován. Samotné pohlcení hvězdy černou dírou je divoký a nápadný proces. Černá díra by navíc celou dobu (a i dnes) gravitačně čočkovala.

Odpovědět


Re: Re:

Pavol Hudák,2019-12-25 23:39:59

A nieje proste mozne, ze sa cierna diera "postavila" pred hviezdu? Posledne roky sa ukazuje ze ciernych dier je vsade plno

Odpovědět


Re:

Jiri Naxera,2019-12-18 16:21:40

To se mi moc nezda, sance aby se ta CD trefila presne do hvezdy je prakticky nulova, a i kdyby, tak si dost dobre nedovedu predstavit, jak by se to v klidu zastavilo a sezralo celou hvezdu.
Spis by ta cerna dira tou hvezdou proste proletela a letela dal.

Zajimava otazka by byla, co by to udelalo se hvezdou kdyby v ni rychlosti stovek km/s vzniknul (deseti)tisice kilometru v prumeru prazdnej tunel, az by ho pak znovu zaplnila gravitaci urychlena uz tak zhava plasma. Celkem bych si tipnul, ze by to docela dobre mohlo fungovat i jako sekundar v obrovske vodikove bombe.

Odpovědět


Re: Re:

Peter Somatz,2019-12-18 17:17:16

Ono tie pozorovania maju rozptyl desiatky rokov, takze ak za tym bola CD, tak smer nemusi byt presne k nam, mohlo stacit ak CD/hviezda letia priamo k sebe.
Pri priblizovani ku hviezde, jej zacne najskor vytahovat "ohon" cez ktory cast hmoty vysaje, a potom ak by letela dostatocne blizko, tak gravitacii nic neujde aj ked Schwarzchildov radius bude relativne maly. Takych 1000 slnk, s polomerom 3000 km, vs. 1 slnko by mohlo bohate stacit.

Chcelo by to nejaky online black hole simulator. Na beznych animaciach vacsinou hviezda pada na CD pod nejakym uhlom, a je rozdrobena na svietiace halo, ktore potom obieha okolo CD.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Jiri Naxera,2019-12-19 11:12:50

Jenze ten ohon (pokud neni primo za hvezdou) vypada jako gama svetlice i kdyz to sosa hodne pomalu (Cygnus X-1), a zaverecna faze by byla asi mnohem viditelnejsi.
Nezda se mi, ze z tolika zmizelych hvest by si druzice niceho nevsimny

Odpovědět


Re:

Stanislav Brabec,2019-12-18 21:01:46

Pohlcení kolem letící hvězdy černou dírou bez vzniku efektů by vyžadovalo přesnou srážku s černou dírou hvězdné velikosti – tedy supermasivní černou dírou. Ta by se svou gravitační silou projevovala v celé okolní galaxii, a byla by nepřehlédnutelná.

Pravděpodobnost takové náhodné srážky je extrémně nízká, a na jednu takovou srážku by připadaly tisíce, možná miliony případu náhlé masivní akrece hmoty při blízkém minutí. To by také bylo nepřehlédnutelné. (Takové události skutečně pozorujeme, ale pouze u vícečetných hvězd, které kolem sebe obíhají, nebo u hvězd obíhajících supermasivní černou díru, kterou byly následně pohlceny – tomu říkáme kvasary.)

Odpovědět

Vymena tapety

Martin X,2019-12-18 08:14:23

A mozno len v simulacii v "Matrixe" vymenili tapetu hviezdneho pozadia :-)

Odpovědět


Re: Vymena tapety

Jaromír Kalhota,2019-12-18 12:46:35

Jenom prasklá žárovka, co si myslíte, že vám v tom blázinci budou měnit žárovky na počkání. :D

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace