Francie má šílenou kozu  
Tak dlouho se hledá BSE u ovcí, až se našla u koz.

Obavy, že je BSE (tedy bovinní spongiformní encefalopatie lidově zvaná „nemoc šílených krav“) přenosná i na jiné sudokopytníky, se naplnily. Britové se děsili představy, že se hovězími priony mohly nakazit britské ovce. Není divu. Jeden čas ovce krmili masokostní moučkou vyrobenou ze „šílených krav“. Rozsáhlé testy dokonce v první fázi naznačovaly, že BSE už u britských ovcí je, ale pak ukázalo, že někdo vzal omylem z mrazáku místo ovčích mozků hovězí a vědci dlouhé měsíce vlastně hledali BSE u krav – a samozřejmě našli. Teď přišla z Francie zpráva, že koza poražená v roce 2002 byla nakažena hovězími priony a měla tedy BSE.
Ovce i kozy trpí skrapií (česky klusavkou). To je choroba ze stejného pytle jako BSE – tedy spongiformní encefalopatie vyvolaná priony. Na rozdíl od BSE ale není přenosná na člověka. Konzumace skopového tedy nebyla spojována s rizikem přenosu prionů na člověka tak, jak tomu je u rizikových tkání skotu (mozek, mícha, kostní dřeň , varlata atd.). Pokusně lze ale u ovcí i koz vyvolat hovězími priony onemocnění, které se sice nápadně podobá skrapii, ale je vyvoláno priony přenosnými na člověka. Nabízela se otázka, zda k něčemu podobnému může dojít i přirozenou cestou. Teď je jisté, že ano.

Nemoc „šílených koz“ už je tu. Francouzi z toho můžou mít hlavy v pejru, protože se může dostat do problémů jejich vyhlášené sýrařství. Panika je zlá věc. Ještě včera vyhlašovaly nejrůznější tiskoviny o zdravé výživě kozí mléko za bezmála nejzdravější nápoj na světě. Zítra už ho můžou prohlásit za smrtící koktejl prionů.

Do velkých potíží se asi dostanou mudrlanti, kteří tvrdí, že se už dnes zvířata nemohou nakazit např. z krmiva, a že všechna bezpečnostní opatření jsou  jen „eurobuzerací“ ze strany EU. Obvykle argumentují teorií, že stávající případy prionových onemocnění u skotu jsou důsledek spontánní mutace, která změní gen skotu a zvíře tak učiní náchylným ke spontánnímu vzniku prionů. Teď budou muset vysvětlit, jak se mohly dostat do organismu kozy hovězí priony. Mutaci můžou ze svých úvah rovnou škrtnout. To jsem zvědav, s čím přijdou.
Koza s diagnostikovanou BSE pocházela z kraje Ardeche ze stáda čítajícího 300 kusů. Všechny kozy ze stáda už byly poraženy a zlikvidovány. Francouzi pro jistotu poslali vzorky nakaženého zvířete i do Británie. Britové diagnózu potvrdili.
Prionová onemocnění jsou u koz poměrně vzácná. Britové narazili od roku 1997 jen na dva případy. Francie, kde se kozy chovají ve větším počtu, vykazuje za rok 2003 celkem 19 případů skrapie u koz. Prověřeno bylo 21 000 zvířat.
Teď ale dojde na podstatně intenzivnější testování koz v celé EU. Odhaduje se, že v 25 zemích EU se chová asi 11,5 milionu koz. Zvláště tvrdé by mělo být testování v zemích, kde byla prokázána BSE (což jsou prakticky všechny včetně České republiky).  Důvod k razantnímu potupou je zřejmý. Ovce a především kozy mají mnohem více lymfatické tkáně ve svalovině. A právě lymfatická tkáň hromadí priony. Z tohoto hlediska je konzumace skopového ze zvířete nakaženého BSE podstatně rizikovější než konzumace hovězího ze „šílené krávy“. Naštěstí jsou veterinární opatření tak důkladná, že si člověk může dát hovězí biftek zcela bez obav. Teď je potřeba zajistit stejnou bezpečnost skopovému. V opačném případě bychom se skopového na česneku s bramborovým knedlíčkem museli vzdát.

 

Datum: 29.01.2005 06:33
Tisk článku


Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace