Galaxie CQ4479 ustála řádění kvasaru a stále rodí hvězdy  
V galaxii CQ4479, vzdálené 5,25 miliard světelných let, funguje „chladný kvasar“. Přesto v této galaxii ještě zbyl nějaký kosmický plyn a rodí se tam hvězdy odpovídajícím 100 Sluncím ročně. Jde o další pěkný zářez na pažbě amerického leteckého teleskopu SOFIA.
Galaxie CQ4479 s kvasarem uprostřed. Hnědě kosmický plyn, který zůstává chladný. Kredit: NASA/ Daniel Rutter.
Galaxie CQ4479 s kvasarem uprostřed. Hnědě kosmický plyn, který zůstává chladný. Kredit: NASA/ Daniel Rutter.

Když se v centru galaxie rozdivočí supermasivní černá díra, začne se ládovat okolní hmotou a stane se z ní kvasar, tak to podle dosavadních teorií v dotyčné koncuje s tvorbou nových hvězd. Je to cena, o níž se astronomové domnívali, že ji galaxie musejí platit za divácky atraktivní kvasar.

 

Jenomže, jak se zdá, tak úplně to nefunguje. Kevin Cooke z americké University of Kansas, Lawrence, a jeho spolupracovníci objevili galaxii CQ4479, která přestála zběsilé řádění kvasaru a stále se v ní rodí hvězdy. Za jeden pozemský rok tam vzniknou hvězdy hmotností odpovídající asi 100 Sluncím. Klíčovou roli v tomto objevu sehrála báječná americká létající observatoř SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy).

 

Kevin Cooke. Kredit: University of Kansas.
Kevin Cooke.
Kredit: University of Kansas.

Jak uvádí Allison Kirkpatrick z badatelského týmu, galaxie CQ4479 je hmatatelným důkazem, že spuštění aktivního galaktického jádra nezastaví tvorbu nových hvězd v dotyčné galaxii. Což ovšem přímo odporuje dosavadním teoriím o vzniku a evoluci galaxií. Jde o to, že rozjetý kvasar bouřlivě září a vyvrhuje hmotu. Do značné vzdálenosti ohřívá kosmický plyn a také ho odfoukává pryč. Hvězdy se přitom mohou rodit jen z chladného kosmického plynu.

 

SOFIA. Kredit: NASA / Jim Ross.
SOFIA. Kredit: NASA / Jim Ross.

Galaxie CQ4479 je od nás vzdálená asi 5,25 miliard světelných let. Vědci zjistili, že má v sobě speciální typ kvasaru, takzvaný „chladný kvasar“ (cold quasar). Jde o kvasar, která stále intenzivně polyká hmotu a září, přesto ale nezničil veškerý materiál, z něhož mohou vznikat nové hvězdy. Proto galaxie CQ4479 stále „žije“, čili stále může rodit hvězdy.

 

Letecký teleskop SOFIA ani tak nepozoruje záři čerstvě narozených hvězd, jako spíš infračervené záření, které vyzařuje kosmický prach, zahřátý procesem vzniku hvězd. Badatelé využili kameru teleskopu SOFIA označenou HAWC+ (Airborne Wideband Camera-Plus), s jejíž pomocí odhadli tvorbu nových hvězd v průběhu posledních 100 milionů let.

 

Jak upozorňuje Cooke, doba, kdy v galaxii CQ4479 bouří kvasar a zároveň tam stále vznikají nové hvězdy, nebude trvat věčně. Teleskop SOFIA nám nabídl možnost pozorovat výjimečné mezidobí, kdy se tyto dva galaktické jevy, tedy kvasar a rození hvězd, v galaxii překrývají. Jde o ranou fázi „smrti“ galaxie, která časem přijde o schopnost tvořit nové hvězdy. Právě SOFIA je podle Cookeho jediným teleskopem, který může studovat rození hvězd v galaxii CQ4479, aniž by ho přitom zahltil zářením její kvasar. Teď se SOFIA nejspíš nezastaví, protože ve vesmíru je spousta podobných galaxií, které se rovněž zaslouží naši pozornost.

 

Literatura

NASA 27. 11. 2020.

Astrophysical Journal online 6. 11. 2020.

Datum: 30.11.2020
Tisk článku

Související články:

Kvasary rozpoutávají ve svých galaxiích tsunami energie     Autor: Stanislav Mihulka (28.03.2020)
Dávné monstrum: Kvasar Pōniuāʻena je největším z mladého vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (28.06.2020)
Nejzářivější kvasar vesmíru pohání nejvíce žravá černá díra     Autor: Stanislav Mihulka (04.07.2020)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz