Už jste to slyšeli? U sousedů prý něco vypuklo!

Světová zdravotnická organizace monitoruje on-line sdělovací prostředky a pátrá v nich po zprávách, jež by mohly zachycovat počátky nových epidemií. Jde především o vysoce nakažlivé a nebezpečné choroby jako je ebola, cholera nebo SARS. Nyní epidemiologové v Manile vedení Ginou Samaanovou hodnotili význam zpráv typu „jedna paní povídala“ a zjistili, že se je rozhodně nevyplatí brát na lehkou váhu.

Zvětšit obrázek

Světová zdravotnická organizace se rozhodla sledovat kachny. Nikoli jen ty pernaté, ale i novinové.

Při loňské „ptačí chřipce“ vyvolané chřipkovým virem H5N1, který se přehnal hejny drůbeže východní Asie a vyžádal si podle oficiálních statistik 70 obětí na životech (neoficiální zdroje typu „jpp“ tvrdí, že počet obětí byl mnohonásobně vyšší) se prý systém sledování „šuškandy“ výborně osvědčil.
Ze 40 „poplašných zpráv“ zachycených  na webových stránkách, v místních denících, v e-mailech a neověřených svědectvích nejrůznějších odborníků se jich 9 ukázalo jako pravdivých. Na základě některých z nich byla přijata opatření, jež významně omezila rozsah šíření viru H5N1. Například původní neověřené zprávy o masovém úhynu kachen v Číně  vedly k zákazu importu drůbeže z Číny do 40 různých zemí, čímž se zabránilo šíření infekce.

Jak naznačuje studie zveřejněná v časopise Emerging Infectious Diseases, tradiční přenos informací, kdy jsou první případy diagnostikovány nemocnicemi a ty je pak hlásí národním centrům, je zoufale pomalý a neoperativní. V tomto často nevýkonném a neprůhledném systému se zpráva o vznikající epidemii nejednou ztratí.

Pánové, pozor na nevhodné e-mailové poznámky typu „ta moje slepice je nemocná“. Vaši starost o manželku by si monitorovací systém Světové zdravotnické organizace mohl mylně vyložit jako předzvěst ptačí chřipky v českých zemích či na Moravě.

Motivy bývají „ušlechtilé“ – politické či ekonomické, případně obojí dohromady. Někdo prostě rozhodně, že se mu zpráva o vznikající epidemii právě nehodí, protože by tím utrpěla například turistická sezóna nebo export důležitých komodit.  

Světová zdravotnická organizace globálně monitoruje „šuškandu“ od roku 1997. Internet pročesává speciálním vyhledávačem z centra, které se nachází v Kanadě. Ten pátrá v šesti jazycích od angličtiny po arabštinu po klíčových slovech jako je „vypuknutí“ nebo „epidemie“. Výsledky pátrání hodnotí experti z kanadského centra, kteří se v případě potřeby obracejí na místní zdravotnické instituce pro další informace k ověření. Od roku 2001 do roku 2003 zachytil systém desetitisíce zpráv, z nichž asi 1300 vyhodnotil jako „důležité“. Z nich se nakonec potvrdilo jako pravdivých 850!

Světová zdravotnická organizace nyní naléhá na členské země, aby vybudovaly vlastní monitorovací systém „šuškandy“. V Čechách panují obavy, aby se systém místními drby a kecy úplně nezahltil.

Pramen: Emerging Infectious Diseases