Implantáty ze silikonu se stanou během deseti let minulostí.

Když se nedávno ukázalo, že tuková tkáň obsahuje kmenové buňky, způsobilo to velké pozdvižení. Mezi vědci zavládl optimismus, protože tím pádem,  obtížně  získatelných drahocenných buněk k pokusům a léčbě chorob, má vzhledem k postupující obezitě, celá řada z nás,  habaděj. Značná část odborníků neodolala pokušení a začala pátrat po tom, jak ze „špeku“ získat co nejvíce zmíněných kmenových buněk. 
Jeremy Mao z Illinoiské university v Chicagu se ale rozhodl udělat pravý opak. Možná si vzpomněl na pořekadlo, že ženská krása je jen vhodně uložený tuk, a  jal se z kmenových buněk dělat buňky tkáně tukové.

Použil k tomu  lidské kmenové buňky a přinutil je aby se rozrostly a změnily v  tukovou tkáň. Pravda, nenechal je růst jen tak, bezcílně, ale připravil jim jakési „lešení“. Díky této podpůrné kostře,vyrobené z biologicky snášenlivého materiálu, se buňky  množily do předem zvolených tvarů. Útvar vzniklý z takto vypěstované tukové tkáně již  Mao stihnul odzkoušet na myším modelu. Posloužily mu k tomu oblíbené myši s nabouraným imunitním aparátem Takové myši nejsou schopny reagovat na cizorodý materiál, a neodhojují xenotransplantáty (tkáně jiného živočišného druhu). Tak mohl Mao odzkoušet, jak se jím vykultivované útvary z lidských buněk budou chovat po přenesení do živého organismu. Nedálo se nic mimořádného a implantáty si držely velikost i tvar. 

Zvětšit obrázek

Za prsní implantáty a Viagru se utrácí podstatně více peněz, než za výzkum Alzheimera. To znamená, že kolem roku 2030 zde bude široká důchodcovská populace s krásnými ňadry a obrovskými erekcemi, která si ale ani za boha nevzpomene, co s tím má dělat.

Soudí se, že Implantáty narostlé z kmenových buněk budou moci poskytnout bezpečnou alternativu silikonových  implantátů. Ty, jak známo, po nějaké době zmenší svojí velikost o 40 – 60%. Je to tím, že neudrží svůj původní tvar a takzvaně se  „roztečou“.
Nemusí se ale jednat jen o prsní implantáty. Použití by mělo být  široké, už proto, že chirurgické rekonstrukce úspěšně používají tukovou tkáň již dlouho. Nyní bude možno takové rekonstrukce provádět i u  pacientů u kterých,  jak se říká, není kde brát. Největší výhodou nové metody by měly být estetické výsledky takové léčby. Kosmeticky vzato, většinou se jedná o vysprávky „propadlin“, které vznikly jako následek úrazu, nebo jsou připomínkou chirurgické léčby rakoviny prsu,.... V těchto případech se již výplň vlastní tukovou tkání  provádí. Zavedením nové metody by ale měly být výsledky nesrovnatelně lepší, protože se do dolíků již nebude „cpát“ tuková tkáň bez ladu a skladu, a  jen podle zkušeností toho kterého operatéra. Kultivace tukové tkáně umožní, že na potřebné místo se bude vkládat vycpávka narostlá do předem zvolených tvarů. Buňky se budou kultivovat  na  „lešení“ z hydrogelu ( biodegradovatelný polymer) a výsledný tvar bude možno zhotovit s milimetrovou přesností.

Autor celého projektu Dr. Mao k tvorbě tukové tkáně používá mezenchymální kmenové buňky - buňky izolované z kostní dřeně. Jsou to buňky schopné dát vznik celé škále buněk. Většinou se  kostní dřeň a v ní přítomné kmenové buňky zatím používají k tomu, aby daly vznik lymfocytům a vyléčily nemocné leukémií. Tyto kmenové buňky umí dát vznik i jiným strukturám, včetně buněk kosti a  tukové tkáně. Aby z nich ale tuková tkáň vznikala, musí se buňkám navodit podmínky, jako to dělá lidské tělo.  Mao, který o výsledcích svého pokusu referoval na konferenci pořádané ve Washingtonu před několika dny, Americkou asociací  pro pokrok ve vědě, ale nesdělil, jak to přesně dělá. Můžeme se ale domnívat, že k ovlivnění kmenových buněk, aby rostly "správným směrem", používá speciální tkáňové faktory.

Pramen: New Scientist