Kouření a nikotin nemocným Alzheimerovou chorobou nesvědčí  
V rozporu s předešlými nálezy se ukazuje, že možný příznivý vliv kouření u nemocných Alzheimerovou chorobou, bude přehlušen jeho negativními účinky.

 

 
Léčebný efekt nikotinu (i nikotinových náplastí) je zpochybněn.

Vyznavačům vdechování kouřů se zase jeden argument zhroutil. Nikotin  měl oddalovat nástup Alzheimerovy choroby. Hodně se v tomto směru popsalo o žádoucím efektu nikotinu, který napodobuje účinky přenašeče nervových vzruchů - acetylcholinu. Mezi vědci, kteří tento efekt nikotinu před nějakou dobou objevili, převládl názor, že nikotin pomáhá chránit mozek tím, že se váže na acetylcholinové receptory, které jsou na konci nervových zakončení. Také na těchto stránkách jsme se tomuto problému před časem věnovali,  použili jsme tehdy přirovnání, že „nikotinu působí podobně, jako když u rádia otočíte potenciometrem a zesílíte zvuk“. Nikotin obdobně přiměje mozkové buňky zvýšit produkci nervových přenašečů, kterých se při nemocích jako je „Alzheimer“ a „Parkinson“, našim mozkům, krajně nedostává.  Jsou zde ale i náznaky, že nikotin ochraňuje mozek i jiným, než zde právě popsaným  mechanismem. Jakousi nepřímou cestou, cestou tlumení  přehnané aktivity mozkových imunitních buněk - mikroglií. Mikroglie, tito imunitní policajti našich mozků,  se občas pomatou a začnou šikanovat buňky vlastního mozku. Za normálního stavu mikroglie  pracují v součinnosti s neurony. Fungují také jako úklidové čety, které likvidují nepořádek z přebytečného amyloidu – proteinu, který se v mozku s přibývajícím věkem hromadí. Ukazuje se, že tak jako  mohou být mikroglie dobrým pomocníkem, mohou být i zlým pánem, záleží na okolnostech. Těmi okolnostmi jsou signály, které mikroglie dostávají. Zřejmě nejpopulárněji to komentoval svého času Dr. Shytle z Floridské university, který prohlašoval, že to je jako s lidmi. Pokud s nimi komunikujete, potom vás chápou a spolupracují. Když ale s nimi jednat přestanete, je větší šance, že se k vám začnou chovat arogantně. Obdobně se chovají buňky imunitního aparátu v našem mozku. Dokud se tvoří v nervových buňkách acetylcholin a buňky jej uvolňují do prostředí, je to pro tyto buňky obranáře, něco jako signál „klídek“. Pokles acetylcholinu, to je ovšem jiná, je to pokyn k boji. Celý sytém ale tak trochu funguje podle hesla „hlavně že už se peru. A nepřítel? On už se nějaký najde“.


Jak to vlastně chodí?
Prakticky to probíhá následovně. Buňky, jako podstatné jméno rodu ženského, spolu neustále tlachají. A jak jsme si řekli, činí tak prostřednictvím acetylcholinu. Pokud  klevetění ustane a zavládne ticho, je to vždycky předzvěst maléru. K informačnímu tichu dochází například, když v důsledku Alzheimerovy choroby v nějakých lokalitách začnou  buňky odumírat.  Tím vymizí z prostředí acetylcholin, imunitní buňky znervózní, stanou se agresivní a rozpoutají chronický zánět. Následkem zánětu začnou odumírat další nervové buňky a vzniká nám tu něco jako nechtěný uzavřený kruh a nemoc se zhoršuje. Někteří autoři se domnívají, že  nikotin jakoby dokázal tento gordický uzel rozetnout. Tím, že imituje funkci acetylcholinu, uchlácholí tím imunitní policajty a oni přestanou  třídního nepřítele pronásledovat,  sebedestrukce mozku se nekoná, nebo se alespoň oddálí.


Až potud dobrý

Zvětšit obrázek
Na mikrofotografii mozku myši, která byla vystavena působení nikotinu, je vidě, jak se jí v mozku nahromadily zašmodrchané dráhy neurofibril (tmavohnědé útvary). Foto: University Of California – Irvine

Ve sborníku Národní akademie věd USA (únorové číslo letošního roku) ale výzkumníci nyní informovali o tom, že chronické vystavení nikotinu způsobí zašmodrchání neurofibril. A to už ale není dobré zjištění. Zašmodrchání svazků nervových vláken je totiž jedním ze dvou charakteristických znaků azheimerovy nemoci.
Tím druhým charakteristickým znakem této choroby, je tvorba plochých nervových shluků, kterým se říká plaky. Předběžná studie na zvířatech ukazuje, že nikotin sice snižuje tvorbu jmenovaných plaků, ale jeho možný příznivý efekt je vyvážen neblahým větším zašmodrcháním snopců nervových vláken. Toto zjištění s sebou přineslo velké rozčarování, protože se v souvislosti s léčbou Alzheimerovy choroby vkládaly do nikotinu velké naděje.
Je to k vzteku. Už, už se jevilo, že alespoň jednou se podaří spojit příjemné s užitečným. A pak si přijde  nějaký Salvatore Oddo (první autor publikace zveřejněné v únorovém čísle PNAS), a všechno to zhatí.


Zajímavé bude sledovat, jak se nyní zachová rozjetý vlak reklamy na prodej  nikotinových náplastí jako prevence Alzheimerovy choroby. I to, jak se k celé záležitosti postaví veřejnost, když se jedna z mála nadějí  ukázala být pouhým šidítkem.
Pramen: PNAS

 

Datum: 02.05.2005 10:17
Tisk článku

Pracovní sešit z matematiky - Odvárko Oldřich, Kadleček Jiří
 
 
cena původní: 166 Kč
cena: 166 Kč
Pracovní sešit z matematiky
Odvárko Oldřich, Kadleček Jiří

Diskuze:

Moc děkuji

maya,2006-07-28 13:03:29

všem, ktří zkoumají jak je málo prospěšné to co ohrožuje druhé proti jejich vůli.A ještě větší dík všem, kteří to dovedou pochopit a konají ve prospěch ostatních.Hezké dny a pocity přeji

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace