Píše se rok 2023 a ve vesmíru stále vládne Fermiho paradox. Balony, které v posledních dnech sestřeluje americké letectvo, nepřiletěly z jiných hvězdných systémů, ale z mnohem bližších míst. Stále nemáme žádné věrohodné důkazy o existenci nějakých jiných civilizací ve vesmíru kolem nás, ačkoliv vesmír je na první pohled plný příležitostí pro vznik a vývoj přinejmenším jednobuněčného života.
Možných vysvětlení Fermiho paradoxu se už objevila spousta, od lakonických, jako je takzvaná Hart-Tiplerova konjuktura, což je vlastně dramaticky zaobalené konstatování, že žádný jiný inteligentní život neexistuje, až po temné Berserky, na které je lepší ani nemyslet. Jedním z méně stresujících vysvětlení je, že možná nehledáme ty správné technosignatury. Třeba nejde o kosmické megastruktury a sebereplikující se von Neumannovy sondy.
K jeho příznivcům náležejí fyzici Gia Dvali z Ludwig-Maximilians-Universität München a Zaza Osmanov z Free University of Tbilisi navrhují, že bychom měli pátrat po technosignaturách umělých černých děr, které by byly využívané jako kvantové počítače. Podle nich by mohlo být zásadní příčinou dosavadního neúspěšného pátrání SETI příliš úzké zaměření na „vykřičené“ rádiové technosignatury, které doposud rozšířilo jen pár pokusů hledat megastruktury kolem hvězd.
Dvali s Osmanovem zdůrazňují výhody kvantových výpočtů a domnívají se, že by pokročilé civilizace mohly přistoupit ke kvantovým výpočtům ve značně velkorysém měřítku. Pátrání po megasystémech kvantových výpočtů nabízí výhodu v tom, že podle zákonitostí fyziky by nejvíce efektivním zařízením pro ukládání kvantové informace měly být černé díry.
Pokud mají Dvali a Osmanov pravdu, mělo by jít spíše o uměle vytvořené černé díry, jejichž hmotnost bude podstatně menší než u „přírodních“ černých děr hvězdných velikostí. V důsledku toho by tyto „výpočetní“ černé díry měly být více energetické než ty přírodní. Pro pokročilé civilizace by mělo být výhodnější investovat úsilí do velkého množství černých mikroděr než do několika velkých černých děr. Další věc je, že by takové černé minidíry měly být vyráběny a udržovány soustavami vysokoenergetických urychlovačů.
Badatelé jsou přesvědčeni, že by takové kvantové výpočetní megasystémy měly vyzařovat specifické záření v podobě běžných částic, jako jsou neutrina či fotony. Do tohoto záření by se mělo „otisknout“ Hawkingovo záření černých děr i záření obslužných urychlovačů částic. Obzvláště neutrina jsou v tomto ohledu slibná. Mohla by je detekovat observatoř Ice Cube na jižním pólu. Jak je vidět, před SETI se otevírá nové a pěkně široké pole působnosti.
Video: Gia Dvali – Sep. 16, 2021 - Towards demystification of black holes
Video: The Dyson Sphere Debate and Von Neumann Probes w/ Dr. Zaza Osmanov
Literatura
Zneklidňující vysvětlení Fermiho paradoxu: Žijeme v pochmurném Temném lese?
Autor: Stanislav Mihulka (18.04.2021)
Infrateleskopy mohou najít megakonstelace satelitů do pár set světelných let
Autor: Stanislav Mihulka (07.05.2021)
Nejtemnější vysvětlení Fermiho paradoxu představuje hypotéza Berserk
Autor: Stanislav Mihulka (23.11.2022)
Diskuze:
Tomes Ii.,2023-02-17 13:25:33
Ja si myslím, že v celém vesmíru jsme sami.
Jednak považuju vznik života za zhruba stejně náhodný jako by někdo vyhrál eurojackpot v 10 slosováních za sebou, a druhak - pokud by k něčemu takovému přece jen došlo, tak někdo přece musí být první.
Re:
Hynek Votoček,2023-02-20 19:13:51
Naše sluneční soustava má cca 8 planet a na jedné z nich je život. V naší galaxii je cca 100 miliard planet. Takže kdyby byl život jen na každý miliontý planetě, je v mléčné dráze 100 000 planet s životem. A galaxií je taky asi 100 miliard, takže krát ještě to.
Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2023-02-20 22:49:16
Na druhou stranu, jak dlouho je co na Zemi:
Život - několik miliard let
Mnohobuněční živočichové - stovky milionů let
Celkem inteligentní předci člověka - stovky tisíc let
Civilizace - tisíce let
Technologická civilizace - cca 200 let
Takže technologická civilizace se týká jen posledních 1/10 000 000 existence života na Zemi. Z tohoto hlediska jsme dost výjimeční.
Jaroslav Kalina,2023-02-17 11:08:45
tak mám takový kacířský postoj. Možná "rozeznáváme" kontakt s vyspělejší civilizací asi jako stádo pakoňů zkoumaných "Dánskou bioložkou". Co si asi "vypráví" zvířata o tom, jak přišla k obojku na krku s vysílačkou, když nemají ani slovo pro obojek o vysílačce ani nemluvě. Kdyby se k nám dostala nějaká civilizace o miliony roků starší a vyspělejší, proč by s námi měla komunikovat? Možná by si tak jen ověřili, zda se v našem případě děje "vývoj" tak jako jinde a jaké jsou případné nuance ve vývoji proti dříve zjištěným civilizacím.
Nyní sranda: články o tom, že někoho unesli nějací UFOuni svědčí možná pouze o tom, že někdo při rutinní práci odflákl maskování a vymazání vzponínek u zkoumaného lidského objektu.
K cestování na dlouhé vzdálenosti snad jen to, že by třeba cestovaly automaty, roboti, UI s recepty na výrobu různých buněk, embryií. Potřebné stavební "kameny - atomy" by se posbíraly cestou. množná k tomu "zanražené" ty nejjednodušší organismy in natura. A podle stavu objevené planety by zvolily vhodný postup. A to vše pouze v případě, že bude dovoleno "infikovat" cizí tělesa našimi pozemskými ......
To uz tu bylo
Jirka Naxera,2023-02-16 12:11:16
Nic noveho, tenhle model uz byl diskutovan (Lenny Susskind, Scott Aaronson a dalsi) - a ma trosku "malickou" vadu na krase - cerna dira opravdu muze podle vseho fungovat jako ultimatni superpocitac, az na takovou "drobnost" - k ziskani vysledku je potreba bud nejmene stejne vykonneho superpocitace k dekodovani, nebo se do one cerne diry vrhnout - pak se obavam, ze by byla vhodnejsi galakticka cerna dira, kde by mel clovek jeste nejakej ten den k tomu, aby si znalost vysledku uzil.
Co se tyce signatur - jak podobne cerne mikrodiry odlisit od hypotetickych primordialnich cernych mikroder?
Bohumír Tichánek,2023-02-16 10:54:02
Předpokládáme, že k mezihvězdným spojením se užívá právě elektromagnetické záření. S jeho omezenou rychlostí pohybu?
Známe i spojení duševní, přenos myšlenek na dálku. Psalo se, že Američané zkoušeli spojení s astronautem na Měsíc.
Pokud je podstatou Vesmíru virtuální realita, pak mají důležitost i zdroje názorů, které ve hmotě nenacházíme. Např. pro entanglement:
http://www.novoucestou.cz/2022/07/13/atributy-vasi-duse-vetsi-vy/
jednovaječná dvojčata --- Jedno z dvojčat se může nacházet na jedné polokouli této planety a druhé může být na té opačné, ale když se stane něco, co by je mohlo obě ovlivnit (například smrt matky), obě to okamžitě poznají.
--- díky identické DNA jsou tito dva jedinci, dvě vědomí, spojeni takovým způsobem, že i když jsou od sebe vzdáleni tisíce kilometrů, dostávají stejné informace. To má fyzikální pojmenování - termín - název a říká se tomu provázání (entanglement). Je to multidimenzionální aspekt - někteří mu říkají kvantový aspekt, protože je za hranicí linearity.
Možná nejste jednovaječné dvojče, ale ukazuje to, že v lidské bytosti existují energie, které jsou daleko, daleko za lineárními jevy, o nichž vám říkali. Jste multidimenzionální bytost!
Provázanost je fyzikům dobře známá, ale dosud --- když jste provázaní, jste tak velcí, že byste mohli být v jiné hvězdné soustavě, na jiné planetě, ale kdyby se s jednou vaší částí něco stalo, ta druhá by se to okamžitě dozvěděla. Na vzdálenosti nezáleží. Na čase nezáleží.
Re:
Jirka Naxera,2023-02-16 12:33:50
Dluzno podotnout, ze ten slavny entanglement se pri pokojove teplote rozpadne behem par femtosekund, cehoz si clovek ani nevsimne. Takze problem, ze k prenosu informace slouzit nemuze, je vedle toho vedlejsi. :)
dalsi vec, za hranici linearity nelezi kvantovy aspekt (naopak, kvantovka je linearni + axiom mereni, kterej ale pripadny entanglement nerozbije jen proto, ze ho davno rozbil vliv okoli), to co lezi za hranici linearity se jmenuje chaos - https://cs.wikipedia.org/wiki/Teorie_chaosu a specialne co Vas zajima je "finite time blowup".
Re: Re:
Bohumír Tichánek,2023-02-16 13:00:05
Za hranicí linearity nemusí být právě chaos, nýbrž i nelinearita. Lze zkoušet posouzení skutečnosti času bez předpokladu jeho linearity.
Souvislosti času bývají různě posuzované, např. stále žijeme jen v přítomnosti. Takže nadřazené hodnocení času je diskutabilní: lineární nebo nelineární? Právě nelineární posouzení dovoluje různé názory na čas.
Re: Re: Re:
Jirka Naxera,2023-02-16 13:47:15
Prosim, pouzivejte pojmy tak, jak jsou definovane.Linearita je dost presny termin, znamena neco jako f(ax) = a.f(x); f(x+y) = f(x)+f(y).
Jiste, na _nejakem_jinem_webu_ klidne muzeme resit napriklad magnetismus dle znameho ceskeho okultisty Frantiska Bardona, ale na vedecko-popularnim Oslu by mozna nebylo od veci zustat u toho elektromagnetismu, ktery je definovany Maxwellovymi rovnicemi.
Re: Re: Re: Re:
Bohumír Tichánek,2023-02-16 19:26:18
Linearita? Pythagorova věta je podstatou kdekterých fyzikálních vztahů, i Lorentzovy transformace. Je užívaná coby kvadratická rovnice. Anebo je lineární rovnicí; samozřejmě v jiné geometrii, ne v Euklidově prostoru: a+b = c.
Píšete že "linearita je dost presny termin, znamena neco jako..."
To pouze v mém nejjednodušším posuzovaní určím linearitu tím, že lineární rovnice nemá závisle ani nezávisle proměnnou jinak než v první mocnině. K hlubšímu posouzení bych musel pochopitelně nahlédnout do znalejších matematických zdrojů.
Používáte matematická vyjádření, kterým snadno rozumí matematici. Trochu to připomíná výhrady, které se objevily před lety, po zavedení českého občanského zákoníku asi před 10 lety. Obsahoval i něco termínů, které veřejnost nezná, ne vždy nutných:
„Odborným žargonem dávají autoři vědomě či nevědomě laikům najevo, že kdo není právník, text beztak úplně nepochopí (píší například "kulpózní" místo nedbalostní, "dolózní" místo úmyslný).“ - H. B.
Přesnost vyjadřování je vědě potřebná, tím víc její matematice. Ovšem začátkem února jste v diskusi napsal, že matematika není věda.
Jinak, díky za diskusi.
Re: Re: Re: Re: Re:
Jirka Naxera,2023-02-17 13:36:49
Nejak to pletete dohromady. Pokud pisete o Pythagorce, tak se prece jedna o bilinearni formu https://en.wikipedia.org/wiki/Bilinear_form nad nejakym linearnim vektorovym prostorem. (ona se pouziva i nad nelienarnim, ale jen lokalne, kde je ten prostor linearni. Vezmete obecnou relativitu, tam ma podobu ds^2 = da^i da_i = g^ik da_i da_k (podle Einsteinovy sumacni konvence) - vsimnete si tam toho diferencialu, typickou vlastnosti (pseudo)Riemanovskych prostoru v obecne relativite je, ze temer vsude jsou lokalne ploche (pro dostatecne malou raketku padajici volnym padem je prostor v te raketce popsatelny Minkowskeho metrikou))). Obecne nad nelinearnim prostorem nema Pythagorka zadny smysl, pokud chcete vzdalenost z mista A do mista B, tak to obecne musite integrovat podel trajektorie, po nekonecne malych kouskach, ktere linearni uz jsou.
A stejne pro ten LVP plati, ze pro vektory v1, v2 a(v1 + v2) = av1 + av2 etc. Trochu vic https://www.khanacademy.org/math/linear-algebra nebo prvni semestr linearni algebry na prakticky libovolne VS.
Ono matematicke terminy pouzivam proto, ze matematika je jazykem, kterym je formulovana fyzika. To, ze je neco linearni ma dost podstatne dusledky, treba to, ze se to da rozumne pocitat, treba tim, ze se z soustavy parcialnich diferencialnich rovnic se da udelat soustava rovnic prostych (pres harmonickou analyzu).
Kvalitativni dusledek je ale treba ten, ze linearni systemy nemivaji nehezka, az patologicka reseni - treba chaoticke chovani budete z linearniho systemu dolovat jen velmi, velmi tezko.
A matematika neni veda, matematika je matematika, tedy jazykem vedy. To vubec nebylo dehonestujici tvrzeni. Ostatne i znama zkratka STEM znamena "Science, Technology, Engineering and Math".
Re:
Jaroslav Kalina,2023-02-17 10:47:39
nic proti provázanosti dvojčat, ale lze říci, že si smrt matky kdekoli na světě uvědomí i jedináček resp každé dítě? A u dvojčat je to snažší?
Re: Re:
Bohumír Tichánek,2023-02-17 23:27:12
Ne kdekoli, ne každé dítě. O dvojčatech pojednávala v diplomové práci UK Bc. Viola Černodrinská: Dvojčata v sociokulturní perspektivě, 2017. Případy myšlenkových spojení sledují psychologové. A když fyzikální vysvětlení věda nemá, pak se vyskytnou i názory, že právě proto nic takového není - myšlenkové spojení na dálku. Vlastní zážitek v tom směru, mezi dvěma lidmi, jsem zmínil zde v diskusi 18. ledna t.r.
Fermiho paradox není paradox
D@1imi1 Hrušk@,2023-02-16 10:05:30
Fermiho paradox je založený na dvou gumových, na vodě stojících předpokladech:
1. Skutečné technologické možnosti leží MNOHONÁSOBNĚ dál, než schopnosti, kterých zatím dosáhlo lidstvo. Zejména co se týče efektivního mezihvězdného cestování, budování megastruktur a mezihvězdné komunikace.
2. Naše detekční schopnosti jsou dostatečné, abychom rozpoznali signály ze vzdálenosti mnoha světelných let. Ve skutečnosti jsme v té vzdálenosti sotva schopni rozpoznávát nepřímými metodami přítomnost planet.
Když z Fermiho paradoxu ořežeme na vodě stojící předpoklady, zbyde holé konstatování, že nemáme sebemenší důkazy, které by potvrzovaly ani vyvracely existenci mimozemského života a není na tom nic divného. Ale to už nezní tolik sexy :-)
Re: Fermiho paradox není paradox
Karel Marecek,2023-02-16 10:40:06
Píšete "že nemáme sebemenší důkazy", přitom už existence života na zemi "vytváří minimálně výjimku", tedy místo sebemenší důkazy, musíme říkat, jak moc je rozšířen život.
Že nemáte komunikaci? Když by se dalo využít kvantové provázanosti,. máte komunikační kanál, který neodposlechnete, tedy spíše neumíme jak detekovat a vzdálenost mezi hvězdami není problém.
Ono, stačí udělat myšlenkově, jak by odposlouchávali Římané, základnu na Marsu, která by komunikovala pomocí dnešní technologie? Taky by mohli tvrdit, že technologie Říma je konečná, nezapomeňte, že zaměstnanec patentového úřadu před první světovou prohlásil, že vše podstatné bylo vynalezeno, nedělejte stejnou chybu jako on, jenom protože nemáte fantasii ;)
Re: Re: Fermiho paradox není paradox
D@1imi1 Hrušk@,2023-02-16 11:46:33
1) Jaké podle Vás tedy máme důkazy, keré by potvrzovaly nebo vyvracely existenci mimozemského života?
2) Kvantovou provázanost nelze využít pro efektnivnější komunikaci na velké vzdálenosti. Jediná výhoda spočívá v bezpečném přenesení šifrovacího klíče.
3) Ten patentní úředník měl nějaké jméno? Neslyšel jsem o tom, asi nešlo o žádný významný výrok. Ani já netvrdím, kde leží technologické limity, ale Fermiho paradox to bez důkazů tvrdí.
4) Od doby před první světovou válkou je převažující způsob dopravy založený na spalovacích motorech, v menší míře na elektromotorech. Za sto let se na tom nic fundamentálního nezměnilo. Fundamentálními vynálezy byly jaderná energetika a výpočetní technika. Ty nám pomohly dostat jednu sondu k hranici sluneční soustavy, ale k nejbližším hvězdám je to pořád tak strašně daleko, jako kdybyste právě doputoval k brance svého dvorku, ale chtěl jste se dostat až do Ameriky. Ona jedna věc je mít fantazii, druhá věc je dostatečně chápat škálu vesmírných rozměrů.
5) Nic nelze extrapolovat do nekonečna. Například kdyby buněčné dělení lidského embrya probíhalo pořád stejnou rychlostí, brzy by dítě přerostlo velikostí celou Zeměkouli. Že to je technicky nemožné, asi není potřeba složitě vysvětlovat - zaprvé na Zemi není tolik živin, zadruhé by se takový organismus zhroutil vlastní vahou. Ani hranice technologického vývoje neleží v nekonečnu, ale jsou konečné. Jediná otázka je, kde ta hranice leží - jestli už se jí blížíme, nebo jsme od ní hodně daleko. Fermiho paradox bez důkazu předpokládá, že jsme ještě hodně daleko.
Re: Re: Fermiho paradox není paradox
Jirka Naxera,2023-02-16 12:21:46
Tak lidstvo muze byt zcela zanedbatelna anomalie na kterou potrebujete treba BB(10000) Vesmiru aby se vubec vyskytlo, pouzivat neco zesilene antropickym principem je velmi zradne ;-)
ad kvantova provazanost - Tu musite nejprve vytvorit, a i kdyz ji vytvorite, sama informaci nenese. Samozrejme, muzete samozrejme mluvit i o necem, co nezname, ale ne o necem, co je v rozporu se znamou fyzikou. A tam je, proti Rimanum, podstatny rozdil - rozhodne nevime vsechno, ale bohuzel to, co vime saha od prilis malych rozmeru az do celeho Vesmiru, takze pokud je tam neco "vic", tak to neco musi byt (nejspis) strasne slabe.
(i kdyz, dokazu si predstavit treba patou U(1) interakci (kopii elektromagnetismu), pro kterou maji nam zname elementarni castice nulovy naboj - a s ni spojenou dalsi hierarchii elementarnich castic, ktere pro zmenu maji nulove naboje podle SM (elmag, barevny, vuni ...) - takovy svet by bylo mozne detekovat jen a pouze gravitacne, jinak by to byli skutecni duchove) - ale tak nejak to vlastne nerozporuje nic z tvrzeni, ze to musi byt slabe - ona gravitace opravdu (v porovnani s ostatnimi interakcemi) neskutecne slaba opravdu je
Re: Re: Re: Fermiho paradox není paradox
Ivo Lyčka,2023-02-16 17:45:25
K bodu 3)
Vše, co se dá vynalézt už bylo vynalezeno" – 1889, Charles H. Duell, ředitel U.S. Patent Office.
Re: Re: Re: Re: Fermiho paradox není paradox
D@1imi1 Hrušk@,2023-02-16 20:13:40
Zajímavé. No našel jsem si to na Wiki a údajně to prý řekl něco s podstatně jiným významem:
"In my opinion, all previous advances in the various lines of invention will appear totally insignificant when compared with those which the present century will witness. I almost wish that I might live my life over again to see the wonders which are at the threshold."
https://en.wikipedia.org/wiki/Charles_Holland_Duell#Everything_that_can_be_invented_has_been_invented
Čili z jeho výroku z roku 1902 vyplývá, že očekával ty nejvýznamější vynálezy ve dvacátém století. S čímž zatím těžko můžeme polemizovat. Naopak bych řekl, že poslední přelomové objevy v oblasti technologíí byly vynález tranzistoru v roce 1947 a možná ještě laseru v roce 1960. Od té doby probíhá především postupná evoluce technologií založených na dávno známých principech. Které mají ale konečné fyzikální limity.
Například možnost rychlého mezihvězdného cestování je za těmito limity. To spíš, že bychom se my a nebo nějaké sondy naučili, jak ve funkčním stavu přečkat tisíce let trvající cestu.
Ani megastruktury jako Dysonovo sféry se současnými znalostmi nedávají valný smysl. Vše jsou pouze hypotetické konstrukce.
Re: Re: Re: Re: Re: Fermiho paradox není paradox
Jirka Naxera,2023-02-17 16:40:12
Tak malicko bych si Vam dovolil zdvorile oponovat, zvlast s poslednim odstavcem. Treba Alcubieruv warpovy motor za fyzikalnimi limity zatim neni (ac souhlasim, ze je krajne nepravdepodobne, ze by mohl v nasem Vesmiru existovat), to same lze alespon zatim rici o slozitejsi topologii Vesmiru, potazmo existenci zkratek, kterym v tomhle pripade nechci rikat cervu diry.
Prelomove objevy? Ve fundamentalni rovine urcite souhlasim, co se tyce kondenzovane fyziky, tam tech podstatnych objevu jsou mraky. Grafen, metamaterialy, cela oblast nano*, vubec cela oblast kolem fyziky nizkych teplot a exotickych stavu materialu...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Fermiho paradox není paradox
D@1imi1 Hrušk@,2023-02-17 17:49:48
Oponujte klidně i nezdvořile ;-)
Význam těch objevů měřím podle významu technických aplikací. Třeba objev grafenu by byl velmi významný, kdyby ho následoval také objev levné masové výroby, jinak ne. V případě tranzistorů a dalších polovodičů se to zvládlo. Potom bychom případně mohli začít pomýšlet i nad stavbu některých megastruktur, pokud by dávaly praktický smysl.
A schválně jsem vynechal objevy na poli chemie, protože např. sekvenování DNA má obrovský význam, ale nemá valný vliv na očekávané mimozemské signatury.
Mimochodem kdybychom nějaké levné, ultrapevné materiály měli, pro začátek by mi přišlo nejpotřebnější stavět dvacetikilometrové konstrukce, které by nesly nad nejvyšší oblačností kvanta solárních panelů. A velkého převýšení by se rovnou využívalo jako gravitačního úložiště energie.
P.S. Nenašel jste něco o účinnosti těch kumulativních náloží?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Fermiho paradox není paradox
Pavel Nedbal,2023-02-17 22:13:03
Vážený pane Hruško,
jak jste dospěl k moznosti warpového pohonu? Myslím, že to je následek příliš častého sledování hvězdných válek. Nemáme ani potuchy.
Pane Naxera správně připomíná tranzistor a laser jako výsledky 20. století - víte proč je dnes civilizace tak rozpolcena? Protože ji chybí opravdově nové technologie. Stále se mele to samé, reklama pracuje, a vyrábíme věci, bez kterých bychom se obešli. Prostě známá fyzika. Dokud se nedostaneme dál, hlavně ve výrobě energie (opravdu velké), tak se tady utlučeme vzájemně. A do Vesmíru? Máme chemické pohony, pan Musk dělá větší a větší, nikoliv však lepší rakety. O termálně jaderném pohonu se nechci zmiňovat, to je tragédie. Ionťáky - nemáme zdroje energie a hlavně ve Vesmíru to neuchladíme. Takže si jen tak hrajeme a "čekáme na Godota".
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Fermiho paradox není paradox
Pavel Nedbal,2023-02-17 22:14:30
Pardon, zaměnil jsem jména hruška a Naxera. Omlouvám se.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Fermiho paradox není paradox
D@1imi1 Hrušk@,2023-02-18 12:43:30
Vážený pane Nedbale, já jsem pana Naxeru pochopil tak, že hypotetickou možnost warpových pohonů nelze pomocí známé fyziky vyloučit. Zatímco některé jiné sci-fi technologie známá fyzika prakticky vylučuje. Například nelze vytvořit pevnější materiál než je pevnost chemických vazeb. Takže tu máme grafen či diamant, ale podstatně dál se nikdo nedostane ani za milion let vývoje a můžeme to tvrdit prakticky s jistotou. Což u těch warpů s jistotou nevíme.
Jinak se obávám, že rozdělení civilizace nám nové technologie nevyřeší. Hlavní problém vidím v našich mozcích, které byly po tisíciletí evolučně optimalizované pro přežití rodových skupin v době kamenné. Od té doby jsme se skoro nezměnili, jen jsme si výchovou zvykli na jiný režim. Nadále se ale řídíme z velké míry zvířecími pudy. Technologie nám snad pomůžou vyřešit současné technické problémy, ale o rozumné soužití na Zemi budeme muset bojovat pořád.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Fermiho paradox není paradox
Jirka Naxera,2023-02-18 18:15:45
Pro pana Hrušku - no ještě jsem na kachnění kolem HEAT neměl čas :(
ad rozdělení civilizace - odhaduji, že to by dopadlo stejně špatně jako razantní snížení populace. Současná věda je náročná. Před 20 lety tu bylo několik velkých urychlovačů na částicovou fyziku (Tevatron, LEP), dnes je tu jeden LHC. Před padesáti lety vyráběl polovodiče kde kdo, dnes? Případný výpadek TSMC by v podstatě posunul svět o 10 let do minulosti, a co se týče dodavatelů EUV litografie, ten je pokud vím jen jeden. Kdyby se tomu snížil support z 7 miliard lidí na desetinu, nevěřím v udržitelnost.
Docela se bojím, že jediný způsob, jak posunout lidstvo technologicky vpřed, je přímá existenciální hrozba. Nemyslím tím ekologickou katastrofu, která jak tak pozoruji slouží spíš jako zástěrka pro některé jedince, jak se na tom co nejvíc napakovat, ale válku.
Meziválečné období bylo na tohle ideální, obě strany se musely hodně snažit, aby je ta druhá nepředběhla, a z pokroku samozřejmě těžili i civilové. Teď? Žádný enemák nehrozí, tak se nevynalézá, ale "inovuje", z dost velké části ve směru čím dál větší sr****andovní věci z Číny, hlavně jak na tom vytěžit co nejvíc.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Fermiho paradox není paradox
Jirka Naxera,2023-02-18 17:43:41
Přesně jak to řekl už pan Hruška, jde o kontext diskuse, kdy pan Hruška napsal mezihvědné lety jako příklad, co fyzika nedovoluje, tak jsem uvedl konkrétní protipříklad, který rozhodně není crackpotismus.
A sledovat SciFi nemusím (to dělal pan Alcubierre BTW), stačí sledovat vědu https://arxiv.org/abs/2102.06824 . Mimochodem, jestli se nepletu, tak zrovna tohle prošlo přes peer review.
Re: Fermiho paradox není paradox
Radoslav Porizek,2023-02-16 22:18:08
Suhlas, nejedna sa o skutocny paradox, bolo to len Fermiho povzdychnutie.
Odhad poctu civilizacii Drakeovou rovnicou hranici z junk science - vynasobime vela parametrov s neznamimi hodnotami a tvarime sa, ze vysledny sucin ma nejaku vypovednu hodnotu.
Treba si poctivo exaktno-vedecky priznat, ze NEVIEME.
Fermiho paradox?
Petr Slachta,2023-02-16 09:57:44
Nevím, ale vůbec ten fp nechápu.
Vždyť my zatím vůbec nic nevíme. Klidně může celý vesmír kypet životem. Ale my to vůbec nejsme a dlouho nebudeme schopni vidět.
?
Jiří Veselý,2023-02-16 09:53:27
Taky by možná šlo pátrat po náhle zhmotněném vorvani v blízkosti nějaké planety a po květináči petůnií. :-) Dokázalo by to přítomnost nepravděpodobnostního pohonu kosmických lodí. Nedali si páni fyzici doušek pangalaktického megacloumáku? :-)
nedostatek civilisací
Josef Nýč,2023-02-16 05:00:17
Dobré ráno. Opět píšu - život může vznikat kdekoliv, pokud k tomu budou podmínky. Ale cesta k vyspělému životu životu bude dlouhá a velice těžká. A jak vidíme na naší planetě i zničující. Trilióny triliónů (možná méně, možná více) možností a těžkostí vedou cestu k vyspělé civilisaci. A víme, že bez agrese není vývoj, ale na konci to může být konec - viz chování už i opic a následně člověka (začínající u jeho předků).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce