Gen na návyk k heroinu objeven a zablokován  
Vědcům z USA se podařilo nalézt gen, který je v těle odpovědný za neodolatelné nutkání k získání „dávky“ heroinu. Nejen že se jim podařilo zjistit gen odpovědný za recidivu závislosti na droze, ale jeho zablokováním dokázali závislost úspěšně odstranit.

 

Ivan Diamond dokázal svoje závisláky na heráku jejich chuti na další dávku zbavit.

Nešťastníků, kteří propadli  heroinu, kteří se neúspěšně pokoušeli zvládnout sílu nutkání k další dávce, je bezpočet. Herák, héro, háčko, ejč, eič, kedra, kedr, prostě heroin si brzo vynutí na svém experimentátorovi závislost. Ta vzniká poměrně rychle, již cca po několika měsících pravidelného užívání (ze zkušeností se ukazuje, že prvních symptomů odvykacího stavu si uživatel všimne po 1 - 3 měsících denního užívání). Psychická závislost se vyznačuje ztrátou kontroly nad užitím/užíváním a neovladatelným dychtěním po další dávce. Takže i ti, co mají snahu z toho vybřednout, tak do toho většinou spadnou znovu. Výzkumník  Ivan Diamond z Klinického a výzkumného centra Ernest Gallo v Kalifornii nyní dokázal tento začarovaný kruh rozseknout. Chuť na další dávku se mu podařilo odbourat. Zatím sice jen u potkanů ale pokusy jsou velmi nadějné a dávají tušit, jakým směrem u lidí se bude léčba ubírat.



Systém odměny

Docentka fyziologie a neurologie Krista McFarland: „Teď jde o to najít způsob, jak blokátor dopravit do lidského mozku bez rizika.“

Dřívější výsledky naznačovaly, že oblast vnitřního mozku, která se nazývá nucleus accumbens,  jsou centra pro pocity libosti jako je mesolimbický dopaminový a opioidní systém. Z tohoto místa mozku se spouštějí děje nazývané  kaskáda libosti, která hraje ústřední roli v „psychickém systému odměny“. Funguje to shodně jak u potkanů, tak i u lidí. Systém je důležitý, protože zajišťuje pocit uspokojení při činnostech, jako je jídlo, sex, nebo při úspěchu ve sportu a při práci. 
Některé opioidy,  jako například heroin, ale systém odměny stimulují více než je zdrávo a situace se dostává do bodu, kdy uživatel ztrácí schopnost volby. Odměna je natolik silná, že systém jí upřednostňuje před všemi ostatními pocity a potřebami, a to i jídlem, potřebou tekutin... V uplynulém roce vědci odhalili, že kokain je příčinou toho, že gen, který byl označen AGS3, v oblasti mozku o které je zde řeč,  kóduje velké množství molekul proteinů, které se nějak účastní v pocitech touhy a žádostivosti po kokainu.
Diamond a jeho tým izolovali AGS3 geny a proteiny z buněk, které odebraly z oblasti nucleus accumbens novorozeným potkanům. Tyto buňky si vědci naklonovali a studovali je v laboratoři. Zjistili, že gen AGS3 (spojený se závislostí na droze), není stejně aktivní ve všech buňkách celé sledované oblasti. Největší produkci proteinů řízených tímto genem zajišťují jen buňky z vnitřní části oblasti nucleus accumbens - jakéhosi jádra. Dál od tohoto jádra se buňkám aktivita genu vytrácí, buňky leniví.

Diamondův tým vytvořil blokátor, látku, která dokáže gen AGS3 vyřadit z činnosti. K vytvoření takové substance  využili herpes viru. Ten má totiž schopnost se dočasně vázat na proteiny účastnící se v „systému odměny“ a tím cyklus touhy po dobu několika týdnů, než se virus vyplaví, přerušit.


 

Blokátorem vyléčení potkani dávají tušit cestu budoucí léčby u lidí.

Vyřazení chtíče
Pokusy k ověření této teorie se uskutečnily na potkanech. Vědci je nejprve udělali na heroinu závislé. Takový „závislák“ se pak sám ochotně obsluhuje pokaždé, když mu klesne hladina drogy v těle. Těmto potkanům vědci aplikovali látku AGS3 blokátor. Látku jim vstříkli injekcí až doprostřed mozkové oblasti nucleus accumbens. Tedy do místa „chtíče“, kde jak si zjistili je aktivita genu AGS3 v nervových buňkách největší.
Blokátor podali zvířatům v době, když předtím jim krátkou dobu drogu odpírali. A aby si byli s účinkem blokátoru zcela jisti, po aplikaci blokátoru ještě každému zvířeti aplikovali velmi malou dávku heroinu, jen tak „na chuť“. Taková mini dávka za normálních okolností totiž vzápětí vyvolá “neodolatelný hlad“ po dávce větší.
Pokus se vydařil - blokátorem ošetření potkani se větší dávky nedožadovali. I když měla zvířata možnost se sama  v tomto směru obsloužit, a před podáním blokátoru tak činila, tentokrát svých možností nevyužívala.  Potěšitelné je, že ošetření blokátorem nemá vedlejší účinky. Alespoň ne takové, které by byly patrné ze změněného chování zvířat.
Na dotaz  redakce časopisu New Scientist  Diamond prohlásil, že aplikace blokátoru u lidí bude možno zahájit do dvou let.   Jeho kolegyně Krista McFarland, z Medical University v Severní Karolíně vysvětluje, proč není možné zahájit léčbu lidí již nyní. Zádrhel je v tom, že zatím neumíme do mozku lidí blokátor dopravit tak, aniž bychom zcela vyloučili riziko jeho možného poškození.


Prameny: Proceedings of the National Academy of Sciences (DOI: 10.1073/pnas.0503419102), New Scientist, webové stránky mateřských pracovišť Diamonda a McFarland

 

Datum: 01.06.2005 21:39
Tisk článku

Fyzika bez nervů - Chasák Jan, Šlitrová Tereza
 
 
cena původní: 210 Kč
cena: 210 Kč
Fyzika bez nervů
Chasák Jan, Šlitrová Tereza

Diskuze:

no nevim jesli je to bezpecne

sandra,2005-06-20 22:00:43

no, je to sice pekny, ale kdyz to jakoby zblokuje tu "libost" -odmeny. tak ten clovek pak nebude mit zajem o nic, protoze z toho nebude mit tu libost-pochvalu...

Odpovědět

Jak to půjde dál?

Elder Statesman,2005-06-04 23:14:14

Už se těším za dvacet let na otázku, jestli máme zablokovat už v porodnicích dětem touhu po drogách, sladkostech, tučných jídlech nebo hraní počítačových her a vytvořit "ideálního" člověka.

Odpovědět

???? par otazek ????

machr,2005-06-02 21:57:03

jestli to dobre chapu, tak to ten chtic vyradi komplet, ne jenom nutkani dat si drogu, ale taky nutkani k sexu? k jidlu? k sledovani sci-fi?

takze kdyz si takovej pacient neda pozor, tak muze klidne umrit hlady (aniz by to zaregistroval) ?

Odpovědět


Ano je to možné

pazdera,2005-06-07 14:06:55

Je možné a podle mne i pravděpodobné, že to ovlivní pocity potřeby i v jiných záležitostech, že léčený nebude pociťovat potřebu sexu, nebo že takového člověka bude nutné nutit do jídla. Ta dobrá zpráva je, že se jedná jen o dočasný efekt, který pomione jakmile se z daného místa látky blokující receptory vyplaví.

Odpovědět

Zajímavé

Vláďa,2005-06-02 19:48:36

To je docela síla někho léčit injektáží léku do středu mozku. Ve filmu Skála (The Rock) si hlavní hrdina v závěrečné scéně vpraví protilátku injekcí přímo do srdce. Tak teď už čekám na film, kde si hrdina (tipuji že první bude Bond) bude píchat injekce do mozku...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace