První prototyp s pohonem aerospike MIRA I havaroval ještě před testem  
Revoluční raketový pohon aerospike pracuje v širokém rozmezí nadmořských výšek. Mohl by dostat kosmoplán ze startovací dráhy až na orbitu. Zatím se nejdál dostal startup Polaris, který zahájil úplně první letový test s lineárním aerospike pohonem. Prototyp MIRA I se ale zřítil při startu, ještě před spuštěním pohonu aerospike. Polaris zamáčkl slzu a jede dál.
TitulniObr & Obr1 – MIRA I, poslední okamžiky před katastrofou. Kredit: Polaris Spaceplanes.
TitulniObr & Obr1 – MIRA I, poslední okamžiky před katastrofou. Kredit: Polaris Spaceplanes.

Raketový pohon typu aerospike, jehož tryska obsahuje centrální těleso, by se mohl stát průlomem v raketových technologiích. Jeho zásadní předností je, že pracuje v širokém rozmezí nadmořských výšek. Design aerospike sice pochází z 50tých let, ale teprve nedávno se na něm začalo intenzivně pracovat a dostal se mimo laboratoř. Vývoj pohonu ale zápasí s obtížemi, jak dokládá i nedávná havárie slibného prototypu.

 

Test pohonu AS-1 LOX. Kredit: Polaris Spaceplanes.
Test pohonu AS-1 LOX. Kredit: Polaris Spaceplanes.

Jedním z klíčových hráčů v této oblasti raketových pohonů je německý startup Polaris Raumflugzeuge. Nedávno uskutečnili první letový test jejich prototypu MIRA I. Nebo přesněji řečeno chtěli uskutečnit. Test skončil katastrofou. Prototyp se sice rozjel na dráze, ale po chvíli se během startu zřítil, ještě předtím, než stačil zažehnout pohon aerospike. Měl to být první let s lineárním aerospike pohonem v historii, ale namísto toho šlo o první neúspěch.

 

MIRA I na ranveji. Kredit: Polaris Spaceplanes.
MIRA I na ranveji. Kredit: Polaris Spaceplanes.

Prototyp se pohyboval rychlostí asi 169 km/h, když při bočním větru došlo k selhání podvozku. MIRA I se rozsekal a poškození jeho sklolaminátové konstrukce je v podstatě neopravitelné. Subsystémy prototypu jsou podle inženýrů Polarisu v pořádku. Přesto se ale rozhodli 4,25 m dlouhý stroj neopravovat a soustředili se na dotažení prototypů MIRA II a III, jejichž délka je 5 m. V podstatě jde o větší kopie prototypu MIRA I.

 

Ve startupu Polaris z toho určitě neměli radost. Při vývoji revolučních pohonů se ale takové věci stávají. Byla to pro ně první příležitost otestovat raketový lineární aerospike pohon AS-1 LOX (Liquid Oxygen)/kerosene, čili historicky první plně funkční lineární aerospike pohon při reálném letu. Prototyp byl vybaven dvěma typy pohonu. Kromě pohonu aerospike měl k dispozici čtyři tryskové motory na kerosin, které měly zajistit obslužnou část letu.

 

Polaris to nevzdává. Jejich snem je kompletně opakovaně použitelný kosmoplán typu SSTO (Single Stage To Orbit) s pohonem aerospike, který by rutinně operoval mezi zemským povrchem a oběžnou dráhou. Byla by škoda o takovou technologii úplně přijít. Jak se píše v tiskové zprávě Polarisu, když při vývoji neničíte věci, jste málo ambiciózní.

 

Video: POLARIS at Space Tech Expo 2023

 

Literatura

New Atlas 9. 5. 2024.

Datum: 25.05.2024
Tisk článku

Související články:

Společnost ARCA postavila revoluční raketový motor typu aerospike     Autor: Stanislav Mihulka (28.09.2017)
Polaris vyvíjí pro německý Bundeswehr raketový motor typu aerospike     Autor: Stanislav Mihulka (06.06.2023)
NASA úspěšně testuje 3D tištěný rotační detonační pohon     Autor: Stanislav Mihulka (01.01.2024)
Revoluční rotační detonační pohon prošel zátěžovým testem     Autor: Stanislav Mihulka (14.03.2024)



Diskuze:

Aerospike už letěl

Kostera Martin,2024-05-25 22:34:34

https://mek.kosmo.cz/zaklady/rakety/aerospik.htm

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz