V současné době stále známe jen jediný svět, o němž prokazatelně víme, že hostí život. Náš vlastní, tedy Zemi. Zároveň nás ale nesmírně zajímá, jak by vypadal život na jiných světech, které jsou přinejmenším teoreticky vhodné pro organismy podobné pozemským. To je pozoruhodné dilema a zároveň svůdná předehra k extrémnímu experimentu.
Chopil se toho astrobiolog Charles Cockell z britské University of Edinburgh. Se svými kolegy navrhuje nebo přesněji řečeno diskutuje možnost, že bychom oživili Saturnův měsíc Enceladus, který podle nich zřejmě splňuje fyzikální a chemické podmínky pro život organismů pozemského typu, aniž by byla nutná nějaká dramatická terraformace. Pokud tedy existuje podpovrchový oceán, který tam předpokládáme. Bylo by to docela jednoduché. Stačí tam poslat nějakou plechovku plnou mikrobů a dostat ji do toho oceánu.
Chtělo to odvahu. Je to až nečekaně kontroverzní téma. Joshua Rapp Learn, který to komentuje pro Smithsonian Magazine, dokonce píše, že takový experiment připomíná ďábelský plán superpadoucha z komiksu. Autor tohoto textu sice není expert na komiksy, ale když si matně vybaví dejme tomu Šíleného Titána Thanose, tak tomu by se ďábelská snaha oživit nějaký svět zrovna moc nepodobala.
Je samozřejmě jasné, odkud vítr vane. Odpůrci takových experimentů se obávají, že by na Enceladu mohl existovat nějaký místní život, který by invaze pozemských mikrobů ohrozila. To je totálně likvidační argument, protože prokázat neexistenci života na Enceladu by bylo (bude) nesmírně obtížné. Vždy, až do skonání světa, bude možné namítat, že by se tam nějaký skromný život mohl skrývat pod miliontým kusem ledu, který jsme ještě nezvedli.
Jak pro Smithsonian Magazine zlověstně připomíná planetární vědkyně NASA Jet Propulsion Laboratory Morgan Cableová, navzdory tomu, že Enceladus je malý, jeho povrch je 798 000 km² , v NASA nemají dost citlivé přístroje na to, aby stoprocentně potvrdili, že na Enceladu žádný život není.
Ponecháme-li etické kočkování stranou, objev původních organismů na Enceladu by měl samozřejmě naprosto ohromující, nevyčíslitelnou hodnotu, nejen pro vědu. Současně ale platí, budeme-li k sobě upřímní, že šance na existenci takového života, dejme tomu na Enceladu, je velice mizivá, optimisticky řečeno. Země oplývá životem 4 miliardy let a není sebemenší náznak toho, že by se pozemský život dostal někam dál. Aby toho nebylo málo, Cableová k tomu mrazivě dodává, že nebude spokojená se zamítnutím existence života na Enceladu, dokud tam neprozkoumáme každou štěrbinu. Jinými slovy, nebude spokojená nikdy. Pokud by se někam hodil superpadoušský chechot, tak sem.
Jenomže, shodou okolností rovněž platí, že pokud bychom uskutečnili experiment nadhozený Cockellem a spol., jak sami pěkně říkají „humanity’s first biosphere genesis experiment,“ jeho výsledek, ať by byl jakýkoliv, bude rovněž ohromně zajímavý a přínosný. Zvládl by to pozemský život? Jak by tam fungoval, jak by se adaptoval, jak by se šířil? Zní naprosto fantasticky se už jenom takhle ptát. Pozemský život už ostatně jednou zvládl osídlit pustý a prázdný svět, konkrétně Zemi. Risknout to na Enceladu? Nebo to raději nikdy nezkusit? Pro zvědavého vědce je to jako být drcen mezi mlýnskými kameny. Není divu, že Cockellův tým své úvahy publikoval právě v časopisu Space Policy. Čas ukáže, jestli někdy najdeme odvahu k podobnému experimentu nebo třeba oslavíme objev života na Enceladu.
Video: Exobiology Extant Life Surveyor (EELS) Concept of Operations on Enceladus
Video: What You Need to Know About Enceladus
Literatura
Co ovládá výtrysky vody z tygřích pruhů Enceladu?
Autor: Stanislav Mihulka (07.08.2013)
Hydrotermy Enceladu
Autor: Tomáš Petrásek (13.03.2015)
Co nám prozradí přistání na Europě?
Autor: Dušan Majer (12.02.2017)
V hlubinách Enceladu jsou komplexní organické molekuly
Autor: Stanislav Mihulka (29.06.2018)
Metanogeni na Enceladu: jak působí uvnitř, poznáme i navenek
Autor: Tomáš Petrásek (04.08.2021)
Diskuze:
Libor Zak,2025-06-06 08:42:13
Myslím, že na podobné experimetny bude jednou dostatek času. Jednou, až se lidstvo nebo to, v co jeho existence a vývoj povede, stane mezihvězdným druhem. Teď máme pouze tuto svou Sluneční soustavu a měli bychom s ní zacházet tak, abychom zbytečně nezničili cenný prostor. Také to jsou neobydlené ekosystémy. Měsíc téměř určitě a Mars možná bez bakteriálního života. Na Marsu nevyhnutelnou kontaminaci už plánujeme. Věda a poznání jsou jistě úžasná věc, které fandím. Nadruhou stranu je nesmysl se chovat k vesmíru jako k jedné velké rezervaci, kterou budeme navždy jen opatrně zkomat a lehce našlapovat. I vesmír se mění a jednou zanikne. K čemu nám to poznání v rámci věků bude, když stejně i s tím poznáním směřujeme k nevyhnutelnému konci. Smyslem existence by nemělo být jen poznání, ale i život, rozvoj a hledání nových cest k šíření života. Pokud se budeme úzkostlivě držet matičky Země, tak ten život možná zanikne s námi, nebo bude jeho budoucnost patřit jiným větvím vesmírného života. Smyslem evoluce je šířít svou vlastní verzi dál a dokázat vesmíru, že je nejvíce životaschopná a má tedy smysl.
Bez iluzí, většina vesmíru je sice dynamicky se měnící, ale mrtvá a mrtvou zůstane. Na druhou stranu je to prostor plný surovin, zdrojů energie, míst pro šíření. Život a zvláště ten inteligentní sice nevratně mění a občas ničí původní prostředí, ale zároveň vytváří něco nového.
Já bych tedy raději byl součástí druhu, který obývá vesmír, riskuje a přetváří planety i za cenu určitého poškozování původního stavu, než abych byl součástí druhu, který se o těchto světech dozvěděl maximum a pak na své planetě, odkud se ve jménu ochrany vesmíru odmítl hnout, zanikl po zásahu asteroidu, výbuchu supervulkánu nebo třeba shořel v postupně rostoucím stárnoucím Slunci.
Dokonce ani ne špatně
Tomáš Petrásek,2025-06-05 22:05:18
Myslím si, že osévat Enceladu je i při nejlepší vůli nápad absurdně předčasný, při kritičtějším pohledu možná jen obyčejně nesmyslný. Aktuálně je to podnik typu: Uděláme spektakulární a nevratný zásah do světa, o kterém nevíme zhola nic, protože co by se přece mohlo pokazit? A proč? No přece protože můžeme! (Teda vlastně je to trochu ilegální, ale což.)
Kdybychom do detailu prozkoumali celý Enceladus a padesát dalších podobných těles, pak bychom se o tom mohli teprve začít nějak věcně bavit a diskutovat pro a proti, rozhodně ne teď.
Ale zkusme pro účely diskuse naši ignoranci ignorovat. Dejme tomu, že by se to povedlo... OK, víme, že tam pozemské organismy přežijí, ale koho to překvapuje? To jsme si mysleli už předtím, jinak bychom to ani nezkoušeli. Co nám to řekne o mimozemském životě? Nic moc. Cockell argumentuje, že bychom mohli sledovat, jak rostoucí biosféra proměňuje prostředí a interaguje s ním... jenže to by byl běh na hodně dlouhou trať (staletí? tisíciletí? miliony let?), navíc situace, kdy již hotové a vyvinuté organismy někam nasadíme, není stejná ani podobná, jako když se v prostředí samy postupně vyvíjejí (řeklo nám nasazení králíků do Austrálie něco zásadního o evoluci savců?). Praktická hodnota žádná (lososí farmy tam nezaložíme). Žádný etický imperativ něco osévat životem neexistuje, pokud si ho tedy sami nevymyslíme. Maximálně tak biologický imperativ zachovat a šířit vlastní druh, což může být relevantní u Marsu, ale jistě ne tady.
A oceán bez života má sám o sobě vědeckou hodnotu jako "kontrolní experiment". Neustále vidíme (a ještě uvidíme!) debaty, jestli ta či ona molekula, minerál nebo geologický útvar mohl, nebo nemohl vzniknout i bez přispění života - od nejstarších fosílií přes marsovské vzorky až po exoplanety. Mít těleso, kde život zaručeně není, coby "kontrolní experiment", by v tomhle smyslu bylo opravdu terno!
Nehledě na to, že na Enceladu podle některých indicií může probíhat minimálně prebiotická chemie. Polopatě řečeno, pokud tam život ještě není, tak možná právě vzniká. Tak proč ho zrovna v takové intimní chvíli rušit? Nevím, jak vy ostatní, ale já bych to opravdu chtěl vidět!
Jde spíše o akademické sneni
Jarda Ticháček,2025-06-05 20:55:55
Když si to představím: hodíme tam pixlu nějakých breberek, o kterých víme, že ke svému přežití a množení nepotřebují přítomnost dalších organismů. Nebo vhodnou smesici jiných. Většina z nich vykulí svá malá očka a bídně zhyne. Pár ostatních to zkusí. A co dál?
Mám pocit, že nežli se ta parta z pixly namnoží tak, aby její přítomnost byla detekovatelná, uplyne taková doba, že všichni zapomenou, že tam tu pixlu někdo hodil. A jednoho krásného dne tam bude objeven život. Budoucí vědci se zaradují, že konečně vymysleli dostatečně kvalitní detekční přístroje, pak tam někdo vezme vzorek a zjistí pozemskou DNA. A kreacionisté budou na koni.
Re: Jde spíše o akademické sneni
Martin Novák2,2025-06-06 09:47:04
Poněkud podceňujete exponenciální růst. Pokud byste na úplně sterilizovanou zemi vysadil jednu jedinou bakterii do prebiotické polévky plné živin tak by jí stačilo 24-48 HODIN k osídlení všech oceánů. V reálu asi o trochu déle protože plný růst je jenom na rozhraní k neosídlené části, ale i tak by to bylo pár dnů.
Legalita
Tomáš Bohýl,2025-06-05 14:35:15
Proveditelnost a užitečnost stranou, neporušovalo by něco takového Kosmickou smlouvu? Článek 9 říká že je nutné "avoid their harmfull contamination", a zanechání bakterií např. na Měsíci, když se tam létalo, se z tohoto důvodu omezovalo.
Pokud přihlédnu k módní teorií Panspermie
Viktor Mikulenčák,2025-06-05 10:32:11
Tak je to vcelku jednoduché. Pokud jsou podmínky na Enceladu vhodné pro život,tak už tam dávno je.
Re: Pokud přihlédnu k módní teorií Panspermie
Pavel A1,2025-06-05 11:01:47
Tady bych byl opatrný. Je nutné rozlišovat podmínky vhodné pro život a podmínky vhodné pro vznik života. Příklad vidíme přímo tady na Zemi. Pevnina (téměř) určitě neměla podmínky vhodné pro vznik života, ale život (vzniklý v oceánech) se na ni naučil žít.
Re: Re: Pokud přihlédnu k módní teorií Panspermie
D@1imi1 Hrušk@,2025-06-05 11:55:51
Kde a jak vznikl život nikdo s jistotou neví. Např. manželé Šponerovi na Biofyzikálním ústavu v Brně přišli s experimentálně podloženou teorií, že k abiogenezi mohlo dojít mimo oceány na svazích aktivních sopek. Na Technetu o tom byl před osmi lety pěkný článek:
https://www.idnes.cz/technet/veda/sponer-zivot.A170914_101639_veda_kuz
Re: Re: Re: Pokud přihlédnu k módní teorií Panspermie
Pavel A1,2025-06-05 19:15:06
I kdyby tato teorie měla pravdu, tak zase život vznikl v jiných podmínkách, než kde všude ho teď nacházíme. Tedy je nutné rozlišovat podmínky vhodné pro život a podmínky vhodné pro vznik života. Pokud na planetě s podmínkami pro život nejsou podmínky pro vznik života (ať jsou, jaké jsou), tak tam život nebude.
počkat
Jiri Cumpelik,2025-06-05 10:04:32
Co chápu, aby experiemnt měl význam, musíme pozorovat jeho výsledky.
Organismy na tomto měsíci mohou žít jen hluboko pod ledem, takže před experimentem bychom museli vyvinou sondy, které by byli schopny tento život pozorovat.
Pokud vyvineme tyto sondy, můžeme měsíc prozkoumat a s rozumnou mírou jistoty říci, zda tam je původní život. A pokud není, nic experimentu nebrání.
Re: počkat
Franta Vejvoda,2025-06-05 10:44:20
Já bych nečekal, já bych jej osel. Jakožto osel semenem pozemským a pozoroval, jaký že to vznikne kříženeček kříženečka s tím eventuálním místním.
Asi by z toho za čas byla nějaká agresivní, vypočítavá potvora, jako je tady na zemi druh Homo, protože život pozemský má tu agresivitu hluboko, hluboko v genech.
Zrovinka včera jsem na zahradě pozoroval hrdličky, symbol prý to lásky, jak samec brutálně znásilňuje samici. Žádné cukrů. To samé dělal o kus dále kohout. Tedy ne hrdličce, ale slepičce. Drž mrcho, bude to hned!
A to to tady nekončí, ani nezačíná ptákem. Žer, nebo budeš sežrán, znásilni, nebo budeš bez potomka. Děje se to od prvoka, až po nejvyššího z nejvyšších, který má krom oudů tělesných také nástroje v podobě strategických bombardérů se světlem malého slunce.
Začal bych osévat hned, než se to vypaří tady.
Re: počkat
D@1imi1 Hrušk@,2025-06-05 12:41:55
Souhlas. Článek je v rovině akademických spekulací odtržený od praktické roviny. První starost by měla být o ty sondy schopné život na Enceladu detekovat (pokud by tam byl). Až to bude aktuální, má smysl se bavit o tom, zda tam introdukovat pozemské organismy. Pokud ten výzkum předem neudělají, bude ta plechovka s bakteriemi jen patetické gesto podobné zlatým gramodeskám na Voyagerech se zprávou pro emzáky. Vědecký přínos nulový, akorát se znemožní nebo přinejmenším zkomplikuje ve vzdálené budoucnosti prozkoumat, zda tam život dokázal vzniknout sám.
Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
