ANITA: Z ledu v Antarktidě přicházejí divné rádiové signály  
Experiment ANITA je soustava přístrojů, které se přízračně vznášejí s balony vysoko nad Antarktidou. Měl by detekovat rádiové vlny generované částicemi kosmického záření, ale naladil podivné, anomální vlny, které jako by procházejí planetou, ale přitom to nejsou neutrina. Nefalšovaná (skoro) letní záhada!
Experiment ANITA na zemi. Kredit: Stephanie Wissel / Penn State.
Experiment ANITA na zemi. Kredit: Stephanie Wissel / Penn State.

V roce 2019 jsme psali o zvláštním jevu v Antarktidě, který detekoval pozoruhodný experiment ANITA (Antarctic Impulsive Transient Antenna). Jde o soustavu přístrojů na balonech vysoko nad Antarktidou, určenou k detekci rádiových vln generovaných částicemi kosmického záření, co zasáhnout atmosféru. ANITA ale detekuje něco mnohem tajuplnějšího.

 

Příprava ke startu. Kredit: Stephanie Wissel / Penn State.
Příprava ke startu. Kredit: Stephanie Wissel / Penn State.

ANITA detekuje divné rádiové signály, které jako by přicházely zpod horizontu. To je orientace rádiových vln, jakou údajně nelze vysvětlit soudobou částicovou fyzikou. Podle týmu experimentu ANITA (Pierre Auger Collaboration) by to mohla být stopa doposud neznámých částic nebo interakcí, pokud to celé není nějaká chyba. Zní to velmi zajímavě, ale samozřejmě je na místě zdrženlivost. V minulých letech jsme byli svědky omylů v antarktické fyzice a ta vzpomínka je stále živá.

 

Jak říká astrofyzička Stephanie Wissel z Penn State, rádiové vlny, které detekovali, přicházejí pod doopravdy strmým úhlem. Podle jejich výpočtů tento anomální signál musel před detekcí experimentem ANITA projít tisíci kilometrů hornin, které by ale přitom měly signál absorbovat.

 

ANITA v polární pustině. Kredit: Stephanie Wissel / Penn State.
ANITA v polární pustině. Kredit: Stephanie Wissel / Penn State.

Wisselová nad tím kroutí hlavou a potvrzuje, že pro tyto anomálie nemají rozumné vysvětlení. Je expertkou na neutrina a prý jsou s kolegy přesvědčeni, že neutrina to určitě nejsou. Povaha signálů, především pokud jde o jejich úhel, neodpovídá modelům o neutrinech.

 

Ve hře je samozřejmě možnost, že jde o nějaké bezděčné pozemské signály. I takové trapasy už astrofyzika zažila. Vědci mrkli na další experimenty, jestli nechytily něco podobného, například IceCube nebo Pierre Auger Observatory. Potíž je, že tam nedetekovali nic, co by s touto zíležitostí souviselo. Proto označili detekovaný rádiový signál jako anomální.

 

Signály detekované experimentem ANITA příliš neodpovídají standardní fyzice. Podle některých teorií, co se pohotově vyrojily, by mohlo jít o temnou hmotu. Absence signálů IceCube na Pierre Auger Observatory každopádně zúžila okruh možností.

Vědci Penn State už téměř desetiletí stavějí detektory, s nimiž analyzují signály neutrin. Wisselová s kolegy momentálně navrhují ještě větší a lepší detektor PUEO (Payload for Ultrahigh Energy Observations). Měl by poskytnout ještě citlivější detekce. Jak Wisselová doufá, PUEO by mohlo více osvětlit, co jsou anomální signály zač.

 

Video: Launch of the ANITA-4 NASA balloon experiment in Antarctica

 

Literatura

Penn State University 13. 6. 2025.

Physical Review Letters 134: 121003.

Datum: 15.06.2025
Tisk článku

Související články:

Jak změřit nezměřitelné     Autor: Dagmar Gregorová (26.09.2010)
Extrémní neutrino poprvé vystopováno mimo Mléčnou dráhu     Autor: Stanislav Mihulka (25.04.2016)
Záhada vyřešena: Zdrojem extrémně energetických neutrin jsou blazary     Autor: Stanislav Mihulka (13.07.2018)
Záhadné částice vylétající z antarktického ledu by mohly otřást fyzikou     Autor: Stanislav Mihulka (27.09.2018)
Fotony a neutrina kosmického záření extrémně vysokých energií     Autor: Vladimír Wagner (04.09.2024)
Inflace ve vesmíru: Co nám říkají nejnovější teorie a pozorování o počátku času?     Autor: Viktor Lošťák (22.05.2025)



Diskuze:

ůhel 30°?

Florian Stanislav,2025-06-15 12:04:13

Zdroj :" Spíše než aby se odrážely od ledu, zdá se, že signály – forma rádiových vln – přicházejí zpod horizontu..„Rádiové vlny, které jsme detekovali, byly ve velmi strmých úhlech, asi 30 stupňů pod povrchem ledu.
Text i zdroj :"Podle jejich výpočtů tento anomální signál musel před detekcí experimentem ANITA projít tisíci kilometrů hornin, které by ale přitom měly signál absorbovat."
Nerozumím.
Antarktidu vezmu jako kruhovou pevninu o poloměru 2100 km ( plocha asi 14 mil. km2), pak středový úhel ze ze středu Země je asi 19-20°.
Jak může vzniknout paprsek pod úhlem 30°( vzhledem k horizontu) , který prochází tisíci km horniny (a ledu) ?
Kdyby paprsek rošel pod celou Antaktridou, bude úhel k horizintu o dost menší jak 20°

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz