Bojové operace procházejí tektonickými změnami. Osvědčené zbraně a taktiky takřka přes noc přestávají fungovat a armády, které na to dostatečně rychle nezareagují, nebudou mít příležitost své chyby napravit. Uprostřed těchto probíhajících změn Rusko testuje pozoruhodný robotický tankový systém Šturm, s nímž hodlají čelit prostředí, v němž jsou drony tak hustě, že by se daly krájet.
Tento robotický tankový systém byl nedávno poprvé detekován během testování v terénu v plné konfiguraci, to znamená dálkově řízený útočný tank a speciální velitelské vozidlo na tankovém podvozku. Systém vyvíjí ruská společnost Uralvagonzavod se sídlem ve městě Nižnij Tagil ve Sverdlovské oblasti. Je určený k útokům v maximálně rizikových oblastech, především v městském prostředí.
Podle dostupných snímků tento systém zahrnuje minimálně dva základní prvky: robotický tank na dálkové ovládání, který ale může ovládat i lidská posádka, a velitelské vozidlo na podvozku tanku T-72 nebo T-90. Systém Šturm je navržený tak, aby při ofenzivní operaci provedl první útok, detekoval palebné pozice protivníka a sám na ně zaútočil nebo případně předal tyto pozice dalším jednotkám.
Útočný tank systému Šturm, označovaný jako Bojové vozidlo č. 1, je vybavený dělem D-414 ráže 125 mm se zkrácenou hlavní o délce 4 metry, automatickým zásobníkem se 22 náboji a koaxiálním kulometem PKTM ráže 7,62 mm. Kromě této výzbroje má k dispozici radlici buldozeru pro prorážení cesty a systém ochrany proti protitankovým zbraním.
Ruští vývojáři v tomto případě upřednostnili dálkové ovládání z blízkého velitelského vozidla, které slouží jako stanice pro řízení tankové čety, čili tří robotických tanků, s dosahem 3 kilometry. Tanky mohou operovat rychlostí až 40 km/h. Velitelské vozidlo je rovněž vybavené systémem ochrany proti protitankovým zbraním.
Ve hře jsou i další varianty útočného vozidla. Bojové vozidlo č. 2 nese odpalovací systém se zápalnými termobarickými raketami RPO-2 Šmel M, bojové vozidlo č. 3 dvojici automatických kanonů Šipunov 2A42 ráže 30 mm, kulomet PTKM a odpalovací zařízení pro RPO-2 a bojové vozidlo č. 4 je vybavené 16 neřízenými termobarickými raketami MO.1.01.04M ráže 220 mm, původně určenými pro termobarický raketometný systém TOS-1 Buratino. Pokud systém Šturm skutečně funguje, nejspíš se brzy objeví na Ukrajině. Pak se ukáže, jak je užitečný na reálných bojištích.
Video
Literatura
Diskuze:
zajimave
Zdeno Janeček,2025-08-04 11:33:14
odkud beru cipy do elektroniky ?? Ze by Cina ??
Re: zajimave
Martin Novák2,2025-08-04 14:02:28
Rusové na to nepotřebují čipy, dálkové řízení zvládali i bez nich už za minulého socializmu :-)
Tady jde o množství čipů které se dá provézt po kapsách nebo v diplomatickém kufříku.
Čipy se dají koupit, Čína koupila Nvidia čipy za miliardu dolarů i v embargu.
Re: zajimave
Petr Nováček,2025-08-05 11:20:57
Buď používají nějaké univerzální, které si můžete koupit běžně v krámě. Nebo si je nechávají vyrábět v Číně na míru. Nebo si je nechají vyrábět na Západě na míru, ale řeknou, že nejsou z Ruska, ale z jiné země. Země, které reprezentují 85% obyvatel, sankce na Rusko nezavedly.
Re: Re: zajimave
Jarda Ticháček,2025-08-09 00:41:14
Jestli se dobře pamatuji na letadla a autíčka s dálkovým ovládáním, tak většinou stačilo pár odporů, tranzistorů a asi dvě diody. Mám pocit, že to stačilo i na přistání na Marsu, Venuši i Merkuru. Ti kluci, kteří běhali po Měsíci si s tím také vystačili. A jestli de nepletu, tak ta kupa železa, mědi a pár izotopů, které někdo přidělal na tu zlatou cedulku nemá ani jeden chip.
Re: zajimave
Vít Výmola,2025-08-05 13:17:40
Beztak je v každém tom tanku schovaný mužik někde ze Sibiře. V Rusku je to levnější řešení než elektronika.
Ale vážně: Na něco takového není třeba nic specializovaného a je možné použít jakékoliv komerčně dostupné řešení. Obecně vůbec nechápu podiv nad tím, že v tom a v tom ruském systému byly nalezeny západní součástky - ať už jde o čipy nebo třeba elektromotory. Vždyť jsou normálně k sehnání na kdejakém eshopu. Nějaká kontrola jejich pohybu po světě je nejspíš úplně nemožná, to by musely fungovat tak tvrdé restrikce, že by se vlastně jejich komerční prodej úplně zastavil. To snad šlo kdysi za studené války. Tehdy chodil vtip, že první Intel se do ČSSR dostane v hlavici Pershingu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
