Černé díry patří k nejzáhadnějším objektům ve vesmíru. Nejde přitom jen o to, že v sobě mají singularitu, která dovádí fyziky k šílenství. Máme určitou rámcovou představu, jak asi černé díry vypadají a jak se chovají, ale určitě naprosto převažuje to, co o nich nevíme. Na Zemi je můžeme zkoumat jen čistě teoreticky a ve vesmíru to není o mnoho lepší.
Černé díry jsou sice extrémně hmotné a husté, ale nevydávají žádné záření, co bychom na Zemi mohli detekovat. Jsou to vlastně nejčernější objekty ve vesmíru a veškeré pozorování černých děr jsou jenom nepřímá. Astrofyzik Cosimo Bambi z čínské Fufan University, který podle všeho nemá daleko k extravagantním hypotézám, se teď blýskl s velmi pozoruhodným nápadem.
Je to epochální záležitost, tedy podobná programu Breakthrough Starshot, který míří k Alfě Centauri. Bambi navrhuje poslat k černé díře mezihvězdnou nanoloď, poháněnou gigantickým pozemním laserem, která by během stoleté výpravy černou díru prozkoumala a poslala nám data. Nebo celé hejno takových lodí. Taková výprava by mohla prolomit základy fyziky a našeho chápání celého vesmíru. Nicméně, nebylo by to zadarmo. Stálo by to biliony, a to je vlastně jen to nejmenší. Hlavně by bylo nutné překonat ohromné problémy rozmanitého charakteru.
Nicméně, optimistický Bambi věří, že bychom mohli zvládnout takovou misi v příštích desetiletích, tedy pokud tu zůstane nějaká civilizace, která bude přesahovat dobu kamennou.
Zásadním problémem ovšem bude najít někde poblíž Sluneční soustavy černou díru, vzdálenou asi tak 20 až 25 světelných let. I když, upřímně, je to dost zneklidňující představa, natož pokud by se ukázalo, že se takové gravitační monstrum pohybuje naším směrem.
Momentálně nejbližší černá díra, o které víme, je mnohonásobně vzdálenější. Pokud se nějaká černá díra nachází v našem sousedství, což v zásadě nelze úplně vyloučit, je nesmírně nenápadná a bude zázrak ji už jenom objevit. Dejme ale tomu, že jsme takovou černou díry skutečně našli a že spustíme Bambiho velkolepý plán. Postavíme ohromný laser a sondu velikosti sponky na papír, o váze asi tak jeden gram a se světelnou plachtou o ploše 10 metrů čtverečních.
Nanosondu pošleme asi tak třetinovou rychlostí světla, takže k černé díře doletí za cca 70 let. Pak ještě 20 až 25 let na doručení dat od černé díry a budeme mít možnost prostudovat černé díry jako nikdy předtím. Asi ani není nutné vyjmenovávat, co všechno se může zvrtnout. Je to šílený plán. Ale jak říká Michelle Starrová na platformě Science Alert, podobně šíleně vypadala předpověď gravitačních vln, po nichž vědci šli asi tak sto let, než je skutečně objevili. Nebo možnost pozorování stínů černých děr, což bylo před padesáti lety považováno za nemožné. Teď už máme na kontě dvě takové stíny. Pokud jde o stoletou výpravu k černé díře, uvidíme, co se dá dělat.
Video: Cosimo Bambi, Regular Black Holes
Literatura
Co když jsou v srdcích galaxií červí díry?
Autor: Stanislav Mihulka (05.06.2014)
Nejmenší satelity ve vesmíru jsou prvním krokem na cestě ke hvězdám
Autor: Stanislav Mihulka (29.07.2017)
Už známe první kandidáty pro mezihvězdný let: Háďátka a želvušky
Autor: Stanislav Mihulka (08.11.2017)
Dostaneme velké sondy ke hvězdám na mikročásticovém paprsku?
Autor: Stanislav Mihulka (28.01.2023)
Diskuze:
Technické problémy
Pavel Kaňkovský,2025-08-10 21:53:03
Těmi se zabývá samotná iniciativa Breakthrough Starshot. Viz https://breakthroughinitiatives.org/challenges/3 Ten seznam je dost dlouhý, dost pochybuju o tom, že se najde nějaká zásadní komplikace, na kterou zapomněli, ale zdejší diskuse je odhalí. ;)
Bambi technické záležitosti moc neřeší, spíš zkoumá, jak tu technologii případně využít, kdyby byla použitelná.
Něco z článku
F M,2025-08-10 19:59:20
Vzhledem k diskusi si dovolím vytáhnou nějaká čísla možná víc z toho článku, druhý odkaz.
Než zase zapomenu: https://www.cell.com/iscience/fulltext/S2589-0042(25)01403-8 Mezihvězdná mise k testování astrofyzikálních černých děr. autor Cosimo Bambi
Sondy by byly třeba minimálně 2 lépe tři (lze rozdělit až na místě), jedna dále (ještě v relativně normálním prostoru) a druhá by se po spirále blížila k ČD, na signálu mezi nimi by se testovali různé věci. Zrychlení maximální 100 000g, zrychlovalo by se čtvrt hodiny na dráze asi 1/3 AU. Hmotnost 1g sonda 1g plachta plocha 10m2.
K přesnosti trefení se té ČD tím "výstřelem" a jejím zaměřením v článku, se mi ještě doplňuje palivo k rozdělení a manévrům těch 2-3 sond, už jenom přejít na tu sestupnou rozumnou dráhu bude problém.
Chybí "jen" 3 důležité věci lasery, plachta a přenos dat. První se prý dá řešit nepřetržitým dělením ceny každé 4roky po dobu nejméně 30 let. Tím si je bude moci někdo dovolit. Plachta no doufáme. Přenos dat, anténa může být z té plachty, ale ta vysílací sonda nemůže být moc blízko u ČD? Zdroj?
Zkrátka se technická stránka věci vůbec neřeší. O přežití cesty jsem nenašel nic (mohl jsem přehlédnout nějakou větu). Nedá se to označit jinak než populární článek s nějakými zajímavými fyzikálními myšlenkami, ty části o tom jak by ty testy mohly probíhat. Pokud by to někoho zajímalo zvažoval si to přečíst tak je to krátké (stránky ne desítky) a normálním jazykem.
Desatrocia znamy "pozoruhodny napad"
Radoslav Pořízek,2025-08-10 18:00:53
> Astrofyzik Cosimo Bambi z čínské Fufan University, který podle všeho nemá daleko k extravagantním hypotézám, se teď blýskl s velmi pozoruhodným nápadem.
> Je to epochální záležitost, tedy podobná programu Breakthrough Starshot, který míří k Alfě Centauri. Bambi navrhuje poslat k černé díře mezihvězdnou nanoloď, poháněnou gigantickým pozemním laserem, která by během stoleté výpravy černou díru prozkoumala a poslala nám data.
Takze je to pozuhodny napad, ktory je vlastne takou kopiou programu Breakthrough Starshot, ktory je len rozpracovanim uz minimalne desatrocia znamym napadom, ze laserom ze Zeme sa zbavime silnych exponencialnych neprijemnosti Ciolkovskeho rovnice.
Ako posle signal naspat?
Radoslav Pořízek,2025-08-09 15:40:42
Tiez by ma zaujimalo, ako ta prdi-mini nanosonda mala vyslat signal tak, aby sme ho tu boli schoni zachytit.
Plán
Vít Výmola,2025-08-09 14:41:25
Mně ten plán připomněl návod ve skeči od Monty Pythonů "Jak zbavit svět všech nemocí", který zněl (skoro doslova):
1. Staňte se doktorem.
2. Staňte opravdu slavným.
3. Řekněte všem ostatním doktorům, co mají dělat.
5. Všechny nemoci jsou vymýceny.
Ano, takto jednoduché to je! Zbytek jsou jenom detaily.
Sen
Martin Zeithaml,2025-08-09 08:28:31
Můžu v klidu říct, že se mi z lepší sny a některé nemůžu publikovat. Některé nároky na materiály jsou naprosto mimo fyzikální možnosti. Počítá se s použitím zhruba 100 GW laseru. I kdyby materiál plachty pohltil jednu stomiliontinu energie, spolehlivě by shořela. Nejpřesnější lasery mají rozbíhavost jednu miliontinu radiánu, je to dáno víceméně už fyzickou strukturou materiálu a přesto na měsíci už je to 380 m
Re: Sen
Radoslav Pořízek,2025-08-10 17:54:08
Nerozumiem. Takze problem vidite v prilis velkej hustote ziarenia, alebo v prilis malej?
Myslim, ze totu nas fyzikalne moznosti neobmedzuju a pozname material na "plachtu" ktora by mohla byt posuvana laserom bez toho, aby sa znicila. Skor ide o to, aku velku sondu tym mozme urychlovat. Mozno to bude moct naozaj len nieco na urovni mikrocipu.
Jiri Kamecek,2025-08-08 13:14:38
Je tu ještě problém, jak se při takovýchto rychlostech vyhýbat překážkám. Při takovéto rychlosti se náraz do prachového smítka 0,001 g např uhlíku rovná energii cca 500 J, tj jako kulka z pistole. A že vesmír není uplně prázdý se už přesvědčilo nemálo sond, včetně ISS, nebo naposledy i JWT, který schytal jeden mikrometeorit po cca 1 roku provozu.
Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-08 13:39:14
0,001 g má při rychlosti 100 000 km/s energii 5 GJ neboli 1,2 kt TNT
Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-08 14:02:34
Jinak pokud by šlo o grafit, odpovídá 0,001 g zhruba krychli o straně 0,8 mm, takže relativně velké smítko. Takových v mezihvězdném prostoru bude velmi málo. Ve Sluneční soustavě mnohem víc. Tu sondu by ale zničily i částečky mnohem menší.
Re: Re: Re:
Jiri Kamecek,2025-08-08 14:06:08
Ano máte pravdu . Správně tam mělo být 0,0002 mm velké smýtko uhlíku, což odpovídá mikrometeoritu.
Re: Re: Re: Re:
Jiri Kamecek,2025-08-08 14:17:37
Myslím, že problém s vyhýbáním se mezihvězdnému prachu je asi jedna ze správných odpověďí na Fermiho paradox
Re: Re: Re: Re: Re:
Martin Zeithaml,2025-08-10 09:39:06
Fermiho paradox, byl již dávno vyvrácen. Pravděpodobnost vzniku inteligence na úrovni lidské, je tak malá že se prakticky nedá vyčíslit. Pravděpodobnost vzniku života ve vesmíru je sice vysoká, ale jako inteligentní druh jsme s nejvyšší pravděpodobností sami.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-10 11:02:50
Spočítat pravděpodobnost jevu lze ve dvou případech:
1. Jev se již mnohokrát opakoval a z toho lze vytvořit statistiku
2. Jev závisí na matematicky přesně popsatelných faktorech, o kterých máme přesné údaje
Pokud jde o pravděpodobnost vzniku technologicky vyspělého života, tu první možnost můžeme rovnou vyloučit, protože víme pouze o jediném případu z jediné prozkoumané planety v obyvatelné zóně. Z toho statistiku vytvořit nelze.
A k druhé možnosti - jestli někdo tvrdí, že dokáže matematicky PŘESNĚ popsat faktory nutné ke vzniku technologické civilizace, je jednoduše šarlatán. Jestli nějaká studie tvrdí, že je ten vznik nepravděpodobný, předpokládám, že obsahuje formulaci "PODLE NAŠEHO MODELU" nebo něco podobného - ne, že by někdo Fermiho paradox vyvrátil, ale pouze nabízí svůj model.
Jinak u Fermiho paradoxu jde o předpoklad, že když už někde vznikne civilizace schopná mezihvězdných letů, během relativně krátké doby se může rozšířit po celé Galaxii. Tudíž stačí dost nízká pravděpodobnost jejího vzniku na to, abychom se s nimi střetli.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Martin Novák2,2025-08-10 15:24:45
Celý Fermiho paradox stojí nejen na předpokladu že když už někde vznikne civilizace schopná mezihvězdných letů, během relativně krátké doby se může rozšířit po celé Galaxii.
Stojí také na předpokladu že ta civilizace zamrzne vývojově na stupni který Fermi předpokládá.
Dnes už to celkem jasně vypadá že žádné šíření po Galaxii ala Startrek se konat nebude ani v naší civilizaci. A už vůbec to nebudou lidi. Ledaže by se nám podařil Služebnický Jihad z Duny.
Re: Re: Re:
Florian Stanislav,2025-08-08 19:06:10
Ano.
Ale není to všesměrová expolze 1,2 kT TNT. Spíš hladký průstřel tenké vrstvy, která by měla lapat energii z laserového paprsku.
Jak se ten laser trefí na tu šílenou vzdálenost, když zdroj se pohybuje?
( Země nebo satelit v těsné blízkosti se pohybuje nejspíš 30 km/s a ještě rotuje obvodovou rychlostí několik set m/s )
Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-08 19:38:59
Laser se strefí relativně jednoduše, protože žádný laser nemá dokonale koherentní paprsek. Čím vzdálenější od zdroje, tím větší průměr paprsku. Akorát pak naprostá většina energie přijde vniveč.
Exploze by nejspíš nebyla symetrická, ale všesměrová ano. A velká část energie by se uvolnila ve formě tvrdého rentgenového záření (kvůli extrémně vysoké teplotě). Samozřejmě kdyby to trefilo jen tu tenoučkou plachtu, uvolnilo by se jen množství energie odpovídající kinetické energii příslušného kousíčku té plachty.
Re: Re: Re: Re: Re:
Florian Stanislav,2025-08-08 21:55:01
No, vychází to podivně.
7,3 x 10^-5 radiánů za sekundu je rotace Země. Radián je úhel odpovídající poloměru.
Při poloměru 20 světelných let ( 1,9E+17 m) to bude díky rotaci Země za sekundu 7,3E+5 krát méně.
Vyjde 2,60274E+11[ m/s] jako rychlost pohybu záblesku přes dopadovou plachtu.
10 m plachtu tedy prolétně centrum paprsku laseru za 2,6E-10 s. Záblesk laseru trvá 2-500 nanosekund, řekněme 1E-7 sekundy.
Čili přesně zamířený laser by pouze 1/1000 doby mohl směřovat na dopadovou plachtu.
Mechanická manipulace s nasměrování paprsku laseru s takovou časovou a úhlovou přesností je neproveditelná nyní až navždy.
Atomové hodiny jsou schopny určit čas s přesností 4,7E-17 s. ( chyba 1 sekunda za 15 miiard let)
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-09 18:50:14
S tím bych si hlavu nelámal. Když je možné zaměřit na bodový objekt ve vesmíru teleskop, půjde zaměřit i laser.
Jinak u miniaturních vesmírných plachetnic poháněných lasery se většinou uvažuje, že by se vypouštěly ve velkých hejnech a poháněla by je velká pole laserů. Takže by ani nešlo o to trefit se jedním laserem do jedné konkrétní sondy, ale mířit do oblasti, kde se vyskytují a trefit tím rozbíhajícím se paprskem větší množství zároveň.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Florian Stanislav,2025-08-09 21:48:51
Asi ne. černá díra a oblak kolem ní namá rozměr 10 m, ale je nesrovnaelně větší. Kromě toho Webův dalekohled je v libračním bodě, kde bude silný zdroj energie těžko umístit. Není to na povrchu Země, která se otáčí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-10 00:46:16
Je jedno, jaký je průměr sondy, protože průřez laserového paprsku bude už v úrovni oběžné dráhy větší a s narůstající vzdáleností se bude lineárně zvětšovat. Nebude zásadní problém s tím, aby paprsek sondu trefil, zásadní problém bude to, že na sondu dopadne jen zlomek vyslaného světla. Jako kdybyste baterkou svítil na mouchu na opačné straně místnosti - osvítí ji jen zlomek světelného kužele, zbytek půjde kolem.
Technologie pro zaměřování silných laserů na pohyblivé cíle už existují - k zasahování dronů a dalších vzdušných cílů. Např. tady tvrdí, že jsou schopni zaměřit svůj laser na vzdálenost 10 km na průměr velikosti mince:
https://www.nationaldefensemagazine.org/articles/2023/3/21/israeli-made-high-energy-laser-makes-debut
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Florian Stanislav,2025-08-10 01:06:54
Velikost mince na 10 km je hodně jinak jak 1O m plachta na 20 světelných let (1,9E+17 m). Poměr ( úhlu) asi 4E+10 krát horší.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-10 11:22:39
1. Tu sondu by nikdo neurychloval na vzdálenost 20 světelných let. Urychlovali by ji jen v počáteční fázi letu doslova "za humny" ve sluneční soustavě.
2. U toho laseru v odkazu není zřejmé, co tím zaostřením na průměr mince je myšleno. Třeba tu minci trefí, ale paprsek v té vzdálenosti už bude mít průměr 1 metr. To se logicky nijak nevylučuje. Každopádně čím dál ten paprsek poletí, tím bude jeho průměr větší kvůli té rozbíhavosti, která ani u laseru nikdy není nulová.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Florian Stanislav,2025-08-10 12:14:03
Ano.
a) Ale pokud bude nanosonda urychlována např jen do 1 sv. rok, jak se strefí bez další korekce tam, kam má směřovat?
b) "Nejmenší dosažitelná divergence paprsku s lasery je obvykle kolem 0,5 miliradiánů (mrad). To se často vyskytuje u vláknových laserů a některých specializovaných diodových laserů. "
Bylo by třeba hodně užší paprsek.
Laserem ozářená plocha na Měsíci ( při měření vzdálenosti tehdy asi na metry) měla průměr asi 3,2 km.
To je 1 světelný rok ( 9,46E+15) asi průměr 8E+10 m.
takže celý pohon nanosondy laser se zdá vzdálený možnostem.
Technooptimistům sklaplo?
Martin Novák2,2025-08-08 12:53:12
Dřív technooptimisti říkali že stoletá expedice nemá smysl protože v cíli najde novější expedici která tam doletěla dřív s lepší technologií.
Dnes, kdy cesta na Měsíc je zjevně větší problém než před 50 lety protože příprava na ni trvá déle a pro lety do vesmíru používáme pořád systém který vymyslel Von Braun před 80 lety to vypadá že stoleté expedice byly vzaty na milost.
Osobně si nemyslím že by to lidstvo stihlo. Doba kdy ještě o něčem rozhodujeme se krátí.
Jak se nanosonda vrátí?
Alexis Bergman,2025-08-08 10:23:21
Možná že do černé díry doletí, ale jak se vrátí. Snad někde čekat na bílého trpaslíka.
Re: Jak se nanosonda vrátí?
Jakub Fiala,2025-08-08 11:14:06
Nepocita se s navratem. Idealne gravitacne zabrzdi nebo jen proleti a odeslou data zpet (asi radiovym signalem). Prekazek je mnoho, ale snad se do koncve stoleti zadari. :D
Re: Re: Jak se nanosonda vrátí?
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-08 13:28:17
A když bude stroj času, uvidíme to i na vlastní oči :)
Teď proběhla médii zpráva, že v Moskvě zavřeli institut zabývající se výzkumem teleportace a stroje času. No my na západě se zjevně nemůžeme těm rusákům moc vysmívat :)
Re: Re: Jak se nanosonda vrátí?
Alex Alex,2025-08-08 23:22:00
Gravitačné zabrzdenie s prechodom na obežnú dráhu okolo ČD pri takej rýchlosti nie je možné.
Re: Re: Re: Jak se nanosonda vrátí?
Vít Výmola,2025-08-09 14:35:31
Proč by ne? Úniková rychlost z horizontu je rychlost světla, tohle by přiletělo třetinovou rychlostí.
Re: Re: Re: Re: Jak se nanosonda vrátí?
F M,2025-08-09 18:42:17
Jedině by tam brzdila "třením" . Rychlost té ČD bude minimální (vzhledem k 1/3c). Může mi tam něco chybět, ale základem těch gravitačních manévrů je na něco dlouho padat, nebo se od něčeho dlouho vzdalovat (vysvětlení z jiné strany). "Zezadu" honit něco co má poměrně slušnou rychlost a gravitaci (padat na to dlouho) a pak rychle pryč, nebo naopak (brzdění) Ale je třeba to brát jako 3D a v nějakém rámci (vůdči čemu se ta rychlost (vektor) mění. Leda by se šlo až do ergosféry?
Re: Re: Re: Re: Re: Jak se nanosonda vrátí?
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-09 19:31:20
Kdyby šlo o dvě černé díry obíhající se v těsné blízkosti, nějaký prostor pro to "přibližování zezadu" by možná byl, to bych si netroufnul bez modelu vyloučit. A pak je ještě možnost, že by sonda ČD obkroužila a vydala se zhruba směrem zpátky (jako komety kolem Slunce).
Ve všech případech by to ta sonda zřejmě nepřežila (slapové jevy, elektromagnetické pole, akreční disk...).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jak se nanosonda vrátí?
Radoslav Pořízek,2025-08-10 17:31:18
> Ve všech případech by to ta sonda zřejmě nepřežila (slapové jevy, elektromagnetické pole, akreční disk...).
Slapove sily zalezia od velkosti ciernej diery, pri tych najvacsich ich prezije aj clovek na horizonte udalosti.
Keby cielova cierna diera vo vzdialnenosti desiatok svetelnych rokov mala akrecni disk, uz by sme ju museli spozorovat. Ak nejaku takto blizko objavime, bude to bez akrecneho disku. Elektromagneticke pole neviem, ale typol by som si, ze sa koncetruje pri ose otacania ciernej diery, na vzdialenej orbite by to mohlo byt v pohode.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jak se nanosonda vrátí?
Radoslav Pořízek,2025-08-10 17:48:42
> A pak je ještě možnost, že by sonda ČD obkroužila a vydala se zhruba směrem zpátky (jako komety kolem Slunce).
Aha, tak toto ma nenapadlo, by sa mohla sonda naviest na parabolicku drahu, kde by ju bez manevrovania cierna diera poslala naspat k nam - ak by to bola cierna diera, ktora by v priblizeni sondu neznicila. Takze sonda by pri oblete v rychlosti > 1/3 c rychlo zozbierala udaje a potom by je cierna diera poslala naspat k nam.
;)
Re: Re: Re: Re: Re: Jak se nanosonda vrátí?
Radoslav Pořízek,2025-08-10 17:23:02
Preco bzrdenie trenim?
Ked lubovone rychly objekt nasmeruje pod horizont udalosti, bude ciernou dierou pohlteny. A pri spravnej vzdialenosti od horizontu udalosti, bude objekt "zaparkovany" ujom Newtonom na obeznu drahu bez nutnosti akehokolvek manevrovania. A to pri lubovolne velkej rychlosti, lebo dokonca aj najrychlejsie svetlo sa da takto zaparkovat na orbite "nedaleko" od horizonty udalosti - na fotonovej sfere.
Pri malych ciernych dierach moze byt problem, ze slapove sily na obeznej drahe su prilis velke a sondu by roztrhali. Pri najvacsich ciernych dierach su slapove sily v pohode aj pre cloveka na horiznte udalosti (ako to bolo stvarnene vo filme Interstelar).
Re: Re: Jak se nanosonda vrátí?
Radoslav Pořízek,2025-08-10 17:02:26
Neviem si predstavit technologiu, ktora umozni nanosonde vyslat radiovy signal, ktory my budeme schopny detegovat v ohromnej vzdialenosti 20 svetelenych rokov.
Jedine, co ma napada, je vyslat takych sond velmi vela (tisic, milion) v retazi, kde vzdy sonda zachytila signal od nasleduyjucej sondy, zosilnila ho a poslala nasledujucej sonde - tak aby dosiahol az k Zemi.
fantasie
Jiri Cumpelik,2025-08-08 09:55:49
Takhle lze fantazírovat o každém vesmírném objektu. Co chápu, není až tak velký problém poslat sondu k jiné hvězdě. A docela rychle. Možná je to uskutečnitelnější než lidská výprava na Mars. Problém je v tom, jak ta malá sonda ponese dostatek vědeckých přístrojů aby mělo smysl jí tam posílat a zejména, jak pošle informace zpátky. Pokud by měla veškerou aparaturu, už by to nebyla nanosonda.
Re: fantasie
Frantisek Zverina,2025-08-08 10:57:11
Souhlasím. Nanosonda není schopna vyslat signál, který bychom byli schopni zachytit. Takže bychom se ani nedozvěděli, že sonda ještě existuje. Ale zase grant na stoletý projekt za tolik peněz, to je terno. Je to jako příběh o tom, jak učil Nasreddin osla vykládat korán.
Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
