Přítomnost sice rozhodně nevypadá, jak jsme si ji vysnili v dětství, a ani v nejmenším se nepřibližuje tomu, jak si ji představovaly science-fiction filmy z osmdesátých a devadesátých let, ale proč se na chvilku nezasnít? Pochodeň vědecko-technického pokroku dnes rozfoukávají soutěže, jako je třeba nedávno proběhlá Project Hyperion Design Competition, vyhlášená britskou iniciativou Initiative for Interstellar Studies (i4is).
Cílem této soutěže bylo navrhnout design multigenerační mezihvězdné lodě, která by podnikla mezihvězdnou výpravu. Výsledky byly vyhlášeny letos v červnu. První cenu v hodnotě 5 tisíc dolarů získal projekt Chrysalis pětičlenného italského týmu, v němž byly zastoupeny rozličné profese, od astrofyzika a inženýra mezihvězdných letů až po psycholožku a umělkyni. V tuto chvíli je samozřejmě ryzí sci-fi, ale současně se objevily zajímavé nápady, které stojí za pozornost.
Chrysalis je 58 kilometrů dlouhá mezihvězdná loď, která poveze cca 1 500 lidí s knihovnami, tropickým pralesem, tajgou, továrnami a dalšími pozemskými vymoženostmi k nejbližšímu hvězdnému systému Alfa Centauri. Pokud v dohledné době nevymyslíme červí díry, jsou podobné generační lodě asi jediná jakžtakž schůdná alternativa pro pilotované mezihvězdné lety. V tomto případě by Chrysalis doletěla do cíle asi za 400 let, kde by měla vysadit lidi na povrch exoplanety Proxima Centauri b.
Budoucí posádka Chrysalis by žila v izolaci v Antarktidě, asi tak 70 až 80 let, aby se připravila na to, co je čeká a případně eliminovali slabé články. Během té doby by asi 20 až 25 let probíhala stavba lodi Chrysalis, která by udržovala umělou gravitaci trvalou rotací, jak je u podobných projektů obvyklé.
Konstrukci Chrysalis tvoří několik vrstev nabalených na centrální osu lodi. Tyto vrstvy by zahrnovaly různé specializované struktury, jako obytné domy, zahrady, farmy, nemocnice, školy, místa pro volný čas a zábavu, sklady a další funkční prostory. V průmyslovém sektoru (a nejspíš i jinde) by pracovali roboti. Energii by zajišťovaly fúzní reaktory (které bude nutné vynalézt), obživu produkce rostlin, zvířat včetně hmyzu, hub i mikrobů. Chrysalis by si vezla vlastní biodiverzitu, která by byla průřezem pozemské, včetně tropických i boreálních lesů.
Podle návrhu italského týmu by velení lodi mělo spolupracovat se schopnou umělou inteligencí, která by zajistila odolnost sociálního systému, kvalitní přenos znalostí a fungování celého ekosystému Chrysalis. Porota soutěže ocenila především soudržnost systému Chrysalis, inovativní design s modulární strukturou a hloubku detailů v navrženém projektu.
Jak by tohle mohlo fungovat? Člověk ani nemusí být expert na science-fiction, aby ho okamžitě napadl celý seznam možných fatálních problémů, počínaje tím, že Proxima Centauri b nemusí být vůbec vhodná pro život a celá ta ohromující pouť by tím pádem byla úplně zbytečná, až po zhroucení kontinuity posádky či zešílení umělé inteligence, která se prohlásí bohem, z dětí vycvičí fanatické zabijáky a otočí loď zpět, aby dobyla Zemi.
Video: What Would a Generational Space Ship Actually Look Like?
Literatura
Už známe první kandidáty pro mezihvězdný let: Háďátka a želvušky
Autor: Stanislav Mihulka (08.11.2017)
Mohl by kosmickou loď pohánět urychlovač částic?
Autor: Stanislav Mihulka (14.10.2019)
Extravagantní MEGA pohon by mohl doletět až ke hvězdám
Autor: Stanislav Mihulka (05.09.2020)
NASA testuje experimentální solární mezihvězdný pohon
Autor: Stanislav Mihulka (22.11.2020)
Co nám říká Ciolkovského rovnice o mezihvězdných letech?
Autor: Vladimír Wagner (14.02.2025)
K nejbližší černé díře a dál: Vize mezihvězdných misí v éře pokročilých technologií
Autor: Viktor Lošťák (27.04.2025)
Diskuze:
Dvě věci
Jan Šimůnek,2025-08-13 12:26:12
1. Mezihvězdné lety, i před "dobytím" sluneční soustavy smysl mají. Je to mj. o oněch "všech vejcích v jednom košíku", kterým je nyní Země, snadno zničitelná jakoukoli invazí. Nehledě k tomu, že hrozba odvetného úderu někde z prostoru do 100 světelných let od Slunce by mohla být zajímavým argumentem při úvodních jednáních.
Koncepci si představuji takovou, že by kolonisté vytvářeli sekundární a terciární (atd.) lodě, o jejichž destinaci by základna na Zemi nevěděla. Faktem také je, že při podzemních habitatech s umělým prostředím bude patrně možné vybudovat životaschopné kolonie i u hvězd bez obyvatelných planet v zóně života; dokonce jsem toho názoru, že by se dala osídlit i soustava některých hnědých trpaslíků.
2. Opravdu by asi stačilo poslat zmražená raná embrya a další materiál a posádku "vyrobit" na místě, což by eliminovalo sociální a jiné průšvihy po cestě. Tím "jiným" pochopitelně myslím mikrobiom, nebo alespoň jeho podstatnou část, bez něhož se sice člověk, na rozdíl od býložravců, obejde, ale rozhodně mu to život nezjednoduší.
Technická a jiná omezení
Kamil Kubu,2025-08-11 17:23:26
Řešení není až tak inovativní, v podstatě je to varianta O'Neillova válce. Stavět se má na orbitě měsíce z měsíčního materiálu. Pravděpodobně by to nebylo z kovů, protože jejich výroba na povrchu měsíce by byla nepředstavitelná v daném objemu. Pravděpodobně by byla nutná pro výztuž 3D tištěného materiálu z měsíčního regolitu. Představme si tedy habitat 58 km dlouhý, 8 km v průměru, se střední tloušťkou třeba 30 metrů o průměrné hustotě 2,5 tuny na metr krychlový. Udělejme z toho placku, zanedbejme zakřivení, přidejme koncové lívance o stejné tloušťce. Řekněme, že se to bude stavět těch 80 let přípravy posádky. To je 80*365 dní a nic nezbude na osídlení. I tak to představuje "pouhých" cca 4 miliony tun stavebního materiálu vyslaného denně z povrchu měsíce na oběžnou dráhu a jeho zpracování 3D tiskem do struktury habitatu. To tedy bude muset být pořádný prak co to tam vystřelí.
Posádku má představovat trvalé osídlení 1500 lidí po dobu 400 let. Vynechme počáteční oscilace, během pár generací se přirozeně ustálí na tom, že v každém ročníku bude zhruba 1% celé populace. To je řekněme 16 dětí, 8 kluků a 8 holek. To si nezahrají ani basket, házenou, natož třeba fotbal nebo ragby. A to nemluvím o výběru životních partnerů. V podstatě by se dostali na úroveň třeba takového Tokelau, kde ale relativně velká část obyvatel je narozených jinde a rovněž velká část populace emigrovala jinam. Faktem je, že tak malá společnost se omezuje v podstatě na činnosti nezbytné k přežití za daných podmínek a nevytváří strukturovanou společnost schopnost udržet vyšší úroveň civilizace, jaká by se požadovala od takové výpravy k cizí planetě. Celý chod lodi by musel být v plně automatizovaný a celá společnost by se věnovala jenom vzdělávání aby udrželi znalosti a schopnosti udržovat technologie v chodu. Když vezmu, že pouze 70% populace bude "ekonomicky aktivní" (bez dětí a důchodců, i tak vysoké číslo), je to pouze cca tisícovka lidí na zajištění "chodu celého světa". Když čtu v popisu, co všechno by na lodi mělo být a zmínky o biodiverzitě, tak si nemyslím, že to je zvládnutelné.
Recyklace musí být prakticky 100%, což je iluzorní. Aby fungovala "rozmanitá společnost", bylo by nutné mít na palubě prakticky celou potřebnou ekonomiku včetně výroby výrobních prostředků takové ekonomiky. Nicméně každý proces ztrátový nejen energeticky ale i materiálově tím pádem by docházelo k úbytku zásob potřebných materiálů. Cestou je pravděpodobně možnost těžit základní suroviny z konstrukce habitatu, ale to by zas vyžadovalo zesložitění celé ekonomiky o prvovýrobu, což vede k nákladům na energie, materiály a lidi. Shrnuto a podtrženo, izolovaná a velmi malá civilizace je udržitelná pouze na elementárním stupni vývoje a i na zemi je možné pouze v podmínkách, které jsou zajištěny tím, že prostředí ve kterém fungují jsou součástí obrovské celku, jakým je planeta země. bez toho už by davno zanikly.
Mezigenerační lodě
Jiří Brtnický,2025-08-11 15:50:57
Představte si, jak už druhá, či třetí generace přemýšlí nad tím, co jim to jejich dědové provedli. Jak si prohlíží nádherné záběry Země, kterou nikdy neviděli a nikdy neuvidí. Oni už nebudou mít původní motivaci tvůrců projektu. První generace by musela vytvořit dokonalý podvod, vytvořit příběh o zničené a neobyvatelné Zemi. Ten příběh by musel být velmi sugestivní a říkat jim, že oni jsou poslední přeživší s posláním záchrany lidského druhu.
Re: Mezigenerační lodě
Vojtěch Kocián,2025-08-11 16:25:42
Na tom příběhu podle mého zas tak moc záležet nebude. V principu je jedno, jestli by opouštěli zničenou Zemi nebo to byli dobrodruzi, kteří chtěli odcestovat do vesmíru. Pokud by měli 80 let v izolaci na přípravu, tak předpokládám, že by tam v době startu byly obsažené všechny věkové skupiny, což by omezilo efektivitu nějaké výrazné lži typu zničená Země. Stejně by se časem mínění o předcích pozměnilo. Tak jako tak by s tím nemohli nic dělat a cíl by byl stejný - zajistit chod lodě a potomstvo pro kolonizaci nové planety.
Problém vidím spíš v tom, že na takto omezené lodi je relativně málo možností, jak by se jejich civilizace mohla rozvíjet. Samozřejmě by tam měli laboratoře, observatoře a tak podobně, ale nemohli by ani zastavit, aby prozkoumali bludný asteroid, kolem kterého by prolétali. Navíc by loď poskytovala vše, co by posádka potřebovala s minimem lidského úsilí. Spíš by to mohlo dopadnout jako s tou skupinou laboratorních krys, kterým připravili veškeré myslitelné pohodlí až na omezený prostor klecí. A nebo by museli časem řešit spoustu porouchaných systémů lodě a poškození od mikroasteroidů. To vše s omezeným množstvím materiálu a náhradních dílů. To by je mohlo držet v psychické kondici :-)
Nejdříve osídlit sluneční soustavu.
Robert Adler,2025-08-11 14:59:53
Myslím, že pro následujících pár stovek let je docela důstojným úkolem osídlení naší sluneční soustavy aspoň tak jak je to ztvárněno v báječném scifi seriálu "Expanze". :)
Pro tento úkol relativistické rychlosti nejsou potřeba.
Zbytečně složité
Jaroslav P.,2025-08-11 13:09:42
Proč posílat celé lidi a budovat pro ně prostory? Stačí poslat mozky, které by byly propojené a žili by spolu ve virtuální realitě nebo sdíleném snovém světě. V případě potřeby by se propojili s lodními systémy a roboty.
Re: Zbytečně složité
Martin Novák2,2025-08-11 13:31:38
Možná byste tomu ani neuvěřil, ale jediné místo kde dokážeme udržet naživu mozek je uprostřed lebky...
Re: Zbytečně složité
Robert Adler,2025-08-11 14:55:55
Mozky ne, ale co třeba vesmírná loď řízená AI, která by vezla "pouze" genetický materiál ze kterého by s vhodným předstihem před plánovaným přistáním byly "vypěstováni" lidé?
Re: Re: Zbytečně složité
Vojta Ondříček,2025-08-11 16:31:05
A k čemu a proč?
My Pozemšťané si překotnou cestou populační exploze ničíme jedinou planetu, o které víme, že jsou na ní pro život vhodné podmínky.
Představme si scenário, že na nějakou extrasolární planetu s vhodnými životními podmínkami přistane loď ze Země s Automatickou dělohou produkující človíčky.
1. scenário - na této planetě žije vyspělá civilizace - a tato preventivně zniičí invazorkou loď a potenciálně nebezpečným obsahem.
2. scenário - na této planetě žijí je zvířata - a tyto ivazory sežerou.
Re: Re: Zbytečně složité
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-11 16:31:41
Někdo už dokázal vypěstovat z genetického materiálu savce bez "použití" živé matky? Máte představu, jak probíhá prenatální vývoj a k čemu slouží pupeční šňůra? :-)
Re: Re: Re: Zbytečně složité
Robert Adler,2025-08-11 16:50:45
Žádnej strach. Až technologie budou natolik vyspělé, že lidstvo dokáže reálně vybudovat vesmírnou loď schopnou překonávat světelné roky, tak v té době nepochybně také i budou existovat biotechnologie schopné "pěstovat" cokoliv živého z pouhého záznamu genetického kódu uloženého na nějakém paměťovém nosiči. :)
Re: Re: Re: Re: Zbytečně složité
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-11 17:22:29
Plod si například díky matce formuje imunitu proti různým patogenům a po narození od ní "zdědí" přirozeným kontaktem různé "hodné" bakteriální kmeny. Nemluvě o epigenetice. Jen s lidskou DNA a sci-fi technologií pro tisk tkání byste zdravého člověka nevytvořil.
Fanzaie
Jiri Kamecek,2025-08-11 12:18:31
Mnohageneračmí mezihvězdné lety jsou jen fantazie. Technologicky i sociologicky a pak také proč posílat loď o které si myslím, že ji za pár desetiletí technologického vývoje doženu a předeženu nějakou rychlejší lodí.
Re: Fanzaie
Martin Novák2,2025-08-11 13:29:17
" ji za pár desetiletí technologického vývoje doženu a předeženu nějakou rychlejší lodí"
Opravdu? A kdeže je ta rychlejší loď která předežene Voyagery které odstartovaly před 47 lety?
Příprava letu na Měsíc trvá déle než před 50 lety a do vesmíru se pořád létá s technologií kterou vymyslel Von Braun. Drobná vylepšení typu 3D tisku a materiálů nejsou žádný průlom.
Re: Re: Fanzaie
Jiri Kamecek,2025-08-11 14:12:53
Ano máte pravdu. Ale většina lidí si to myslí. A vědci potřebují peníze na výzkum tak už 50 let "odhadují" ,že to už bude za 20 let. Za to si dosadtě poslání lidí na Mars, jadernou fůzi, velký iontový pohon, sluneční plachetnici poháněnou jadernými výbuchy či laserem atd. Pokud by řekli , že to odhadují na 50 či 100 let, tak na to peníze nezískají.
Fanzaie
Jiri Kamecek,2025-08-11 12:18:27
Mnohageneračmí mezihvězdné lety jsou jen fantazie. Technologicky i sociologicky a pak také proč posílat loď o které si myslím, že ji za pár desetiletí technologického vývoje doženu a předeženu nějakou rychlejší lodí.
Re: Fanzaie
Vojta Ondříček,2025-08-11 15:17:46
Částečný souhlas.
Generačmí mezihvězdné lety jsou jen fantazie. Tři pokusy o umělou biosféru na Zemi skončily neúspěšně a předčasně.
Pokusy o soužití několika lidí v izolaci na pouhých pár set dní skončily neslavně. A to na Zemi, kdy "posádka" věděla, že stačí jen zmačknout knoflík a izolace okamžitě končí.
Technologický pokrok má také nepřekonatelné bariéry, zřetelné je to třeba na realizaci projektu ITER. Teď po 18 letech se uvažuje o je spuštění v roce 2034 2036 a o spuštění pokusů s fůzí H³ v roce 2039.
Ovšem. Lidstvu se čas od času narodí nějaký génius, který najde schůdnou cestičku v džungli překážek.
Re: Re: Fanzaie
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-11 16:56:34
Pokusy vytvořit hermetický ekosystém skončily neúspěšně hlavně proto, že nebyla vůle v nich dál pokračovat. Kdyby se lidi vyprdli na snahu vyletět do vesmíru po prvních explozích raket, doteď bychom nevěděli, co je to satelit. Projekt Biosféra 2 zjistil, že vytvořit hermetický ekosystém je mnohem složitější, než se původně myslelo, ale ne že to je nemožné. Na získaných zkušenostech se mohlo stavět v pokračování experimentu. Ale když se stejně nelétalo na Měsíc natož na Mars, chyběla vážnější motivace v experimentech pokračovat.
Libor Zak,2025-08-11 11:55:36
Tak já nevím. K umělým dělohám a androidům a pokročilým 3D tiskárnám máme možná blíž než k té fúzní energii. Podle mě by dávalo větší smysl poslat malou loď vybavenou pokročilými 3D tiskárnami a netisknutelnými technologiemi a na místě pak "dotisknout zbytek". Za pár desítkek let patrně bude možné uměle vytvořit zygoty, ze kterých se vyvine prakticky jakýkoliv organismus. Bakterie, houby, semena, to vše půjde zmrazit a znovu přivést k životu na místě. Dokonce i některý hmyz, ryby a obojživelníky. Miniaturizace zase umožní použít miniaturizované těžební systémy, které získají první materiál potřebný pro vybudování větších verzí. Spousta potřebné technologie už existuje dnes. Za padesát nebo sto let to už asi ani nebude sci-fi. Jen generačním lodím se asi budou budoucí lidé smát tak, jako my dnes létajícím autům.
hračka
Jaroslav Mitlener,2025-08-11 11:23:06
určitě dobrá hračka pro děti, aby se učily vymýšlet a překonávat problémy. Ve skutečnosti to fungovat to ale nemůže a i kdyby , tak smysl taková výprava nemá.
Zajímavá by byla další soutěž, kde by týmy předkládaly argumenty, proč to nepůjde, a tím se také učily.
drobnosti
Jiri Cumpelik,2025-08-11 10:34:29
Nemohu si pomoci že k mezihvězdným výpravám nám brání jen dvě drobnosti. Peníze a pohon. Zbytek technologií by si člověk tak nějak dokázal představit, ale to monstrum co by utáhlo takhle velkou loď a skutečně by jí dostalo na 1 % rychlosti světla mělo dostatek paliva jak na zrychlení, tak brzdu. Ne. Ne se současnými technologiemi
Loď může být stokrát menší
Martin Novák2,2025-08-11 10:06:44
Stačí vynechat naprosto nepotřebný nejslabší článek řetězu - lidi.
Autor se spoléhá na to že ode dneška se vývoj AI a robotiky zastaví a dalších nejméně 100 let k žádnému posunu nedojde. Jenom tak by ta generační loď měla nějaký smysl.
A co takhle
Balik Doma,2025-08-11 09:57:05
kulatá loď průměr 3 až 4 km rotující a pohybující se zrychlením okolo průletu slunce a to opakovaně ale na lodi není živá duše jen zamražené oplodněná vajíčka krytá proti záření a po 1000 letech se rozmrazí a umístí do umělých pěstíren kde dorostou poté se o ně starají umělé matky které se můžou opravit pomoci 3d tisku jakožto většina věcí na lodi umístěné první generace se bude rodit ze zkumavky ale další již ???
Re: A co takhle
Martin Novák2,2025-08-11 10:02:01
Proč?
Napište aspoň jeden důvod proč by to ta umělá inteligence potřebovala udělat když se bez lidí těch sto let obešla.
Re: Re: A co takhle
Radoslav Pořízek,2025-08-11 13:00:37
Umela inteligencia to bude potrebovat udelat preto, lebo MY je to povieme, ze to potrebuje.
Treba opustit fantazie o AI a vratit sa k trealite. Kazdej AI musime zadat zvonku, co je to dobre a co je zle. Ziadna AI na to principialne nemoze prist sama.
My sme tiez boli naprogramovani zvonka, ze co je dobre a co zle, ci uz to bol boh alebo evolucia - vyberte si. Ked to AI naucime, jej najvacsim zmyslom bude starat sa o ludi, tak ako sme aj my naprogramovani, aby nasim zmyslom zivota bolo vytvorit deti a starat sa o ne.
Re: Re: Re: A co takhle
Frantisek Zverina,2025-08-11 14:24:48
Každý nezávislý systém se po čase vymkne kontrole (Kevin Kelly: Out of control). Je jedno, jaké záměry autor systému měl, stejně to dopadne jinak. Podívejte se na lidi - autor se taky snažil zbavit nechtěných výsledků, ale i přes potopu jsme tu. :-)
Re: Re: Re: A co takhle
Martin Novák2,2025-08-11 18:19:25
Vesmírná Odyssea 2001.
Zatímco dnes v realitě:
AI se běžně pokouší lhát a podvádět pokud má udělat něco co se jí nelíbí, třeba vypnout se. Už se pokusila i zabít (ve virtuálním scénáři, ale AI nevěděla že je virtuální)
https://time.com/7202784/ai-research-strategic-lying/
https://fortune.com/2025/06/29/ai-lies-schemes-threats-stress-testing-claude-openai-chatgpt/
https://www.psychologytoday.com/us/blog/tech-happy-life/202505/the-great-ai-deception-has-already-begun
Generační loď
Ludvík Urban,2025-08-11 09:31:03
Taková výprava není o technologii, ale o psychice.
Uzavření tisícovky lidí do plechovky už simulovaly možná stovky stovky autorů sff.
Naživo si to vyzkoušeli vzbouřenci z Bounty nebo skandinávští groňané.
Vždy to skončí krachem mezilidských vztahů, lišit se to může jen hloubkou úpadku.
Úspěšné robinzonády jsou absolutní fikce, pokud nejste nomádi jako třeba polynésané a máte doma zakázano mluvit o Rapa Nui.
Opravdu kvalitně postavená desítky kilometrů velká konstrukce (patrně na principu O'Neilova válce) zaručující stabilní život na tisíce let likviduje argumenty letět někam do pryč od Slunce (aspoň do té doby než se začne nafukovat).
Paradoxně dlouhodobé přežití by mohl zaručit systém více nezávislých komunit, které by problémy vzniklé z ponorkového syndromu řešily vzájemnými válkami.
Otočení lodi
Pavel Kaňkovský,2025-08-10 22:51:46
Standardní průběh cesty předpokládá, že loď bude rok zrychlovat, pak 400 let poletí a pak bude rok zpomalovat u cíle.
K návratu lodi zpět na Zem je po dokončení počáteční akcelerace potřeba zastavit, což dává celkem delta-v jako celá normální cesta. A pak zrychlit opačným směrem a pak zase zastavit, což může být o něco méně, ovšem ne o moc, jinak bude zpáteční cesta trvat věčnost.
Ale tak velkou rezervu delta-v s sebou asi nepovezou.
Pokud se AI ani posádka nezblázní za méně než, řekněme, 10 let po odletu ze Země, tak asi není důvod se moc obávat, že se úspěšně pokusí vrátit a ovládnout Zemi. Dokonce ani moc nehrozí, že by se vrátili s čistě vražednými úmysly a pokusili se do Země narazit.
Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
