Prodlouží nám klotho život o třetinu?  
Ne, nejedná se o modlení k řecké bohyni Klotho, jde o aplikaci proteinu, který má co do činění s citlivostí na inzulín. Při pokusech na pokusných zvířatech se ukázalo, že zvýšení hladiny proteinu klotho vede k prodloužení života o celou jednu třetinu.
Podařilo se Američanům získat klíč k naší dlouhověkosti?

 

Zvětšit obrázek
Bohyně Klotho určuje podle řecké mytologie běh lidského času. Takto ji ztvárnili v době vrcholu helénistického sochařství na pergamonském oltáři.

Řada médií přináší nyní zprávy o tom, že se vědci získali protein, který oddaluje stáří. Podívejme se, o co ve skutečnosti jde. V Texaském zdravotním universitním centru pracovali s proteinem, který je označován jako Akt2. Jedná se o enzym protein kináza B.  Tento protein (chcete-li enzym) ovlivňuje funkci inzulínu. Protein pracuje tak, že cirkuluje v krvi a váže se na buňky. Je pro inzulín něco jako signální molekula. Protein, respektive jeho gen, byl nazván klotho. Tento gen prostřednictvím svého produktu zasahuje do metabolismu glukózy,  reguluje vnímavost tkání na inzulín. 


Dr. Makoto Kuro-o, docent patologie, který nyní podrobněji popsal vliv tohoto proteinu na věk, objevil zmíněný gen již v roce 1997. Pojmenoval ho podle řecké bohyně určující běh lidského času. Toto jméno dostal gen proto, protože se ukázalo, že myši, které mají tento gen poškozený mutací, se jeví zpočátku normální a zdravé, ale to trvá jen do věku 3 až 4 týdnů. Poté se u nich začnou objevovat znaky stáří – atrofuje jim kůže, řídnou kosti, vytrácí se jim pružnost cév, a začíná se u nich projevovat rozedma plic. Myši umírají předčasně ve věku okolo dvou měsíců.


 

 

Zvětšit obrázek
Dr. Makoto Kuro-o, docent patologie, jež popsal vztah proteinu k dlouhověkosti. Gen pro zmíněný protein objevil Kuro-o již v roce 1997, nazval ho klotho.

Když vědci zjistili, co tento poškozený gen a tím i nízká produkce proteinu klotho dokáže, snažili se zjistit co to udělá, když si organismus začne sám produkovat více tohoto proteinu. Vytvořili za tím účelem  mutantní kmen myší, který si dokázal proteinu tvořit více, než kolik si ho tvoří normální myši. Ukázalo se, že myší mutanti žili o 19 až 31 procent průměrného normálního „myšího času“ déle. 

Když vědci pátrali po tom, co tento protein (klotho) ovlivňuje, ukázalo se, že zasahuje do inzulínového metabolismu. Činí zvířata rezistentní na inzulín. Ačkoli většina periodik v této souvislosti  referuje o objevu, jako bychom již lék na dlouhověkost téměř měli, a také většinou píší, že se jedná o úplnou novinku, není tomu tak. Rezistence na inzulín a vztah k dlouhověkosti je totiž znám delší dobu. Rezistence na inzulín a dlouhověkost byla již  popsána u červů, a dokonce i u banánových mušek.


Ale zpět k Makotovu pokusu o kterém se nyní píše v superlativech. V jeho pokusech jde o pozorování, že myším s vyšší hladinou enzymu klotho koluje v těle více inzulinu, než u normálních myší. Jejich těla na normální dávky inzulínu reagují méně, jsou k inzulínu více rezistentní. Klotho myši musí tedy inzulínu tvořit více, aby tento hendikep  rezistence vyrovnaly. Opačně se zase ukazuje, že myši s knokautovaným genem pro protein klotho jsou na inzulín citlivější a jeho hladinu mají ve svých tělech nižší.

 

Zvětšit obrázek
Protein klotho ale není jen výsadou myší, mají ho i další druhy, včetně člověka. Toto je schema molekuly lidského proteinu Akt2. Podle některých názorů by se protein mohl stát látkou, která by dala základ léčby „proti stárnutí“.

Podle toho autor a někteří další výzkumníci usuzují, že protein klotho by se mohl využít jako lék proti stárnutí. Ano, ta možnost se tu jeví, ale málo se v této souvislosti již hovoří o riziku, které s sebou ponese. Aplikace proteinu klotho může z člověka léčeného proti stárnutí, udělat cukrovkáře.  O tom,že tato hrozba je reálná, svědčí poznatky,které jsou také již staršího data.  Mutace v genu pro tento protein totiž vede u lidí k diabetu typu 2.

Připomeňme si o co se u této nemoci jedná. Zjednodušeně jde říct, že normálně si buňky našich tkání berou z krve glukózu podle toho, jaký dostanou inzulínový pokyn. V případě nemoci diabetu typu 2 ale buňky glukózu přijmout odmítají. Pankreas  se tuto situaci snaží  eliminovat vyšší produkcí inzulínu, a do určité míry se mu to někdy  daří, nicméně i to se někdy ukazuje jako nedostačující, hladina cukru v krvi dál stoupá nad fyziologickou mez (odtud název choroby – cukrovka). Nárůst cukru v krvi znamená dost zákeřné onemocnění, protože s sebou nese další problémy jako je vysoký krevní tlak, kardiovaskulární poruchy, sníženou potenci, onemocnění ledvin, slepotu...   
Vyšší dávky proteinu klotho, dodávané do těla uměle za účelem dlouhověkosti, by vedly ke snížení reaktivity buněk na inzulín. Mělo by to zřejmě obdobný efekt, jako výše popsané problémy způsobené diabetem.

Pokusy na myších které měly  nadměrnou produkci proteinu klotho již také ukázaly, že tyto samice měly problémy s plodností. Ženy, zájemkyně o dlouhověkost  by podle všeho musely brát v úvahu, kromě nastíněných problémů souvisejících s  diabetem, také  případnou hrozbu neplodnosti. A možná nejen to, objevují se totiž další práce,které svědčí o tom, že gen kódující tento protein má blízko k onkogenu, a že stojí za vznikem některých zhoubných nádorů vaječníků.

 

Závěr by mohl znít asi následovně: Klotho má šanci se stát látkou, která by mohla zahájit „léčbu proti stárnutí“. V žádném případě to ale nebude jen tak zadarmo, jak se nám nyní média snaží presentovat. Existuje totiž  dost indicií, které naznačují, že problémy  se zdravotním stavem a neplodností, jako následek případné léčby tímto  proteinem, by mohly pomyslnou misku vah převážit. A to směrem, který předpověděl Karel Čapek ve hře Věc makropulos, kde zpěvačka Emilie Martyová, jíž je 337 let, líčí svůj stav jako: "velmi málo ideální a dokonce velmi málo žádaný". 

Datum: 29.08.2005 01:07
Tisk článku

Plejádské učení - Clow Barbara Hand
 
 
cena původní: 388 Kč
cena: 334 Kč
Plejádské učení
Clow Barbara Hand

Diskuze:

Dotaz

Sihája,2005-08-29 10:46:25

Jak souvisí rezistence na inzulín (resp. inzulínový metabolismus) s dlouhověkostí? O tom v článku není zmínka...

Odpovědět


rezistence

Josef Pazdera,2005-08-29 17:38:53

V odborném tisku se lze dočíst, že rezistence k inzulínu souvisí u červa Caenorhabditis elegans u mušky Drosophyla melanogaster a u myši s prodloužením života. Další podrobnosti nejsou uvedeny, nebomi nejsou známy. U člověka, tomu ale tak být nemusí, jak ostatně připomíná "Colega", protože diabetici se vyššího věku nedožívají. Američané z Texaské university se ale domnívají, že diabetes a působení proteinu klotho (navození rezistence k inzulinu)není totéž, a že tento protein na prodloužení života u člověka mít vliv bude.

Odpovědět

hm

Colega,2005-08-29 08:22:49

A není spíš tím, co by nás mělo zajímat, hladina glukózy? Diabetici obecně nežijí déle než ostatní. Člověk a myš nereagují nutně úplně stějně na stejné látky, přece...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace