Astronauti na ISS pomocí robotické ruky zachycují zásobovací modul Cygnus. Kredit: ÚTEF

Experimentální zařízení vyvinuté pro misi Hēki vynesla do kosmu raketa Falcon 9 americké společnosti Space X, která odstartovala 15. září z floridského Mysu Canaveral. Po patnácti minutách letu se od rakety oddělil zásobovací modul Cygnus XL společnosti Northrop Grumman, který na ISS i s nákladem dorazil přibližně po 60 hodinách letu.

Modul byl již úspěšně zachycen automatickou „rukou“ vesmírné stanice a vyložen. Nyní bude zařízení pro misi Hēki včetně českých detektorů HardPix týmem ISS nainstalováno na základovou desku, umístěno do přechodové komory a robotická „ruka“, která dnes nahrazuje práci kosmonautů v otevřeném vesmíru, jej v nejbližší době namontuje na plášť vesmírné stanice.

Detektory HardPix připevněné pod horní kryt experimentu Hēki. Kredit: ÚTEF

Zatímco jeden detektor HardPix bude umístěn těsně nad cívkou supravodivého magnetu, aby měřil radiaci v jeho bezprostřední blízkosti, druhý bude monitorovat běžné radiační pole mimo dosah magnetu. Srovnáním naměřených výsledků pak bude možné určit, nakolik jsou nabité částice kosmického záření při průletu magnetem ovlivňovány.

Pokud měření na detektorech HardPix potvrdí, že supravodivý magnet vyvinutý vědci Paihau-Robinson Institute dokáže fungovat v otevřeném vesmíru, může být v budoucnu využit pro zvýšení účinnosti iontového pohonu malých satelitů. A mohl by také pomáhat při návratu astronautů a vesmírné techniky na Zemi. Zatímco dnes chrání návratové moduly před shořením v atmosféře jednorázový tepelný štít, supravodivé magnety s magnetickým polem silnějším než u přístrojů magnetické rezonance by od nich mohly horké plyny nabitých částic odklánět, což by mohlo vést k možnosti vícenásobného použití kosmických lodí, jako tomu bylo například u raketoplánů.

Supravodivý magnet experimentu Hēki. Kredit: ÚTEF

Detektory na bázi senzorů Timepix vyvinuté v ÚTEF se na ISS neocitají zdaleka poprvé. Svou vesmírnou premiéru měly již v roce 2012, kdy v rámci projektu realizovaného společně univerzitou v Houstonu a americkou vesmírnou agenturou NASA sloužily na ISS jako osobní dozimetry. Ani HardPix jako nejnovější generace miniaturních radiačních detektorů ÚTEF není ve vesmíru nováčkem, dva kusy už byly vypuštěny na oběžnou dráhu Země na palubách satelitů italské společnosti D-Orbit v roce 2023 a letos, kde slouží ke sledování a částečně i předpovídání „vesmírného počasí“ – například slunečních bouří, které mohou nejen poškodit satelity, ale i přerušit rádiové a GPS signály.

Pro misi Hēki si Paihau-Robinson Institute HardPix nezvolil náhodou. Rozhodujícím faktorem při výběru byla jeho velikost:

„Supravodivý magnet, který novozélandští kolegové na ISS testují, má vnitřní průměr cívky zhruba 5 cm. Takže běžné detektory, které váží až 1 kg, by se do zařízení nedaly integrovat. Oproti tomu HardPix váží jen 150 g a vejde se do dlaně. A právě to rozhodlo,“ vysvětluje vědecký pracovník ÚTEF Robert Filgas, který se po léta zabývá vývojem detektorů a jejich využitím v kosmu.

Ten také zdůrazňuje, že české detektory se podařilo na ISS umístit prakticky zadarmo. Dostat techniku na ISS je podle něj obvykle velmi drahé (například chystaná mise Aleše Svobody v ceně přes miliardu Kč). Ale v tomto případě ÚTEF uhradil jen výrobní náklady a vše ostatní bylo financováno v rámci vědecké spolupráce.

Detektory HardPix by měly v rámci mise Hēki ve vesmíru zůstat patnáct týdnů. Získaná data budou přenášena do NASA, ta je předá týmu Paihau-Robinson Institute a doputují i na stůl vědeckých pracovníků pražského ÚTEF. A právě možnost vyhodnocovat data získaná na ISS je podle Roberta Filgase pro jeho vědecké pracovníky zásadním přínosem mise.