Japonští fyzici oprášili uzly éteru lorda Kelvina pro vysvětlení přebytku hmoty  
Japonský tým se inspiroval dávno zapomenutou teorií lorda Kelvina z roku 1867. Naštěstí nikoliv éterem, který už dávno sestřelila speciální relativita, ale zauzlovaností na nejnižší úrovni reality, aby s její pomocí vysvětlili, proč ve vesmíru převažuje hmota nad antihmotou, a my o tom můžeme číst.
Vesmír plný uzlů. Kredit: Muneto Nitta.
Vesmír plný uzlů. Kredit: Muneto Nitta.

Jeden z nejvlivnějších vědců 19. století a objevitel absolutní nuly William Thomson řečený lord Kelvin Largsu se nakonec stal spíše tragickou postavou, z valné části kvůli tomu, že se zapletl s mystickým éterem, v němž tehdejší fyzici hledali prostředí pro šíření vln světla. Pak ale éter popravila speciální teorie relativity a po lordu Kelvinovi zbyl kromě méně používané jednotky pro měření teploty především zřejmě poněkud pochybně citovaný a velmi intenzivně zesměšňovaný výrok o tom, že fyzika už všechno objevila a teď bude jen záležitostí přesnějších měření.

 

Muneto Nitta. Kredit: Keio University.
Muneto Nitta. Kredit: Keio University.

Tým japonských fyziků nedávno vyhrabal z Kelvinovy pozůstalosti dávno zapomenutou teorii z roku 1867 o tom, že atomy jsou vlastně uzly éteru. Naštěstí nechtějí křísit éter, jak se zdá, ale vzali Kelvinovy uzly jako motivaci pro řešení jedné z nejstarších fyzikálních hádanek – proč je ve vesmíru více hmoty než antihmoty a nevyplňuje ho jen mihotající záření po bezpočtu anihilací?

 

Muneto Nitta z Hiroshima University a jeho kolegové předpokládají, že se „kosmické uzly“ (cosmic knot), topologicky stabilní zauzliny v časoprostoru, objevily ve velmi raném vesmíru. Pak se zhroutily způsobem, který upřednostnil hmotu před antihmotou, a my všichni tady dnes díky tomu jsme.

Numerická řešení solitonů v podobě uzlů. Kredit: Muneto Nitta/Hiroshima University.
Numerická řešení solitonů v podobě uzlů. Kredit: Muneto Nitta/Hiroshima University.

 

Řečeno fyzikálně bez obalu, Nitta s kolegy jako první namixovali kalibrovanou Baryon Number Minus Lepton Number (B-L) symetrii s Peccei–Quinn (PQ) symetrií, z čehož vyplynulo, že když raný vesmír vychládal, objevovaly se v něm různé topologické defekty jako kosmické struny vyplývající z B-L symetrie a suprakapalinové víry podle PQ symetrie. V této podivuhodné polévce by pak měly vznikat stabilní solitony (prostorově lokalizované vlny) v podobě uzlů.

 

Podle Nitty a spol. se takto uvařené uzly zase rozpadaly kvantovým tunelováním a přitom vznikala těžká pravotočivá neutrina. V důsledku toho převážila hmota nad antihmotou. Podle jejich výpočtů typická hmota těžkých neutrin spolu s energií uvolněnou při zhroucení uzlů vedla k ohřátí vesmíru na 100 GeV, což je shodou okolností práh potřebný pro vznik hmoty.

 

Japonští badatelé se rovněž domnívají, že by tento proces „rozuzlování“ měl změnit „gravitační chór vesmíru“ a posunout ho směrem k vyšším frekvencím. Někdy v budoucnu by to mohly detekovat pokročilé gravitační observatoře, jako evropská LISA (Laser Interferometer Space Antenna), americký Cosmic Explorer nebo japonská DECIGO (Deci-hertz Interferometer Gravitational-wave Observatory).

 

Video: Domain-wall Skyrmions in QCD and Chiral Magnets by Muneto Nitta on 13 September 2023

 

 

Literatura

Interesting Engineering 23. 10. 2025.

Physical Review Letters 135. 091603.

Datum: 24.10.2025
Tisk článku

Související články:

Fyzici budou převážet antihmotu. V dodávce.     Autor: Stanislav Mihulka (21.02.2018)
Je za převahu hmoty nad antihmotou ve vesmíru zodpovědné trio Higgsů?     Autor: Stanislav Mihulka (05.10.2019)
Největší narušení kombinované CP symetrie     Autor: Vladimír Wagner (02.04.2022)
Průlom experimentu ALPHA: Antihmota podléhá gravitaci jako hmota     Autor: Stanislav Mihulka (28.09.2023)
Gravitačně se hmota s antihmotou přitahují     Autor: Vladimír Wagner (08.12.2023)
Dramatický posun ve znalostech galaktického kosmického záření díky spektrometru AMS-02     Autor: Vladimír Wagner (05.08.2024)
Produkce těžkých antijader a antihyperjader     Autor: Vladimír Wagner (24.09.2024)



Diskuze:

Energie 100 GeV

Florian Stanislav,2025-10-24 15:14:29

Věta :"hmota těžkých neutrin spolu s energií uvolněnou při zhroucení uzlů vedla k ohřátí vesmíru na 100 GeV" vypadá podivně. Ve zdrojovém článku je to v podstatě taky.
Snad 100 GeV = 1,6E-11 [J], pak E =h*f = (6,6E-34)*f. Takže f = 2,4E+22 [Hz].
Stefan- Boltzmanova rovnice I [W/m^2]=(5,67E-8)*T^4.
Teplota z intetezity záření nějak plyne, ale jak to nevím.

Odpovědět


Re: Energie 100 GeV

Alex Alex,2025-10-24 15:45:10

Mne to vyšlo 1.16 x 10exp15 K

Odpovědět


Re: Energie 100 GeV

Matěj Jánský,2025-10-24 15:49:23

snad se nepletu a pamatuji dobře I = σ * T^4 [W/m^2, konstanta (a ted nevím jaká), K]

Odpovědět


Re: Energie 100 GeV

Pavel Kaňkovský,2025-10-24 22:52:43

Teplota plynu je za normálních okolností rovna střední kinetické energii jeho částic násobené Boltzmannovou konstantou a nějakým dalším faktorem.

Někdy se tedy předpokládá (po zanedbání toho dalšího faktoru), že teplotě T odpovídá energie e taková, že T = kB e, kde kB je zmíněná Boltzmannova konstanta tj. cca 1,38 J/K. To pak dává, že 1 eV odpovídá asi 11600 K.

100 GeV je pak nějaká ukrutně vysoká teplota, něco jako 1,16e15 K.

Což je hodnota, která byla bez dalšího vysvětlení uvedena výše.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz