Je příčinou rozšíření choroby BSE zkrmování lidských ostatků?  
Dosud se má zato, že nemoc šílených krav (BSE), se rozšířila tak, že se skot krmil masokostní moučkou, která se vyráběla z uhynulých zvířat. Infekce se měla roznést tím, že některé z takto zpracovaných ovcí byly nemocné prionovou chorobou, která je u ovcí častá a říká se jí skrapie. Možná tomu bylo jinak a spouštěcím mechanismem infekce se stalo zkrmování tkání z lidských těl, která byla do Anglie dovážena z jihozápadní Asie.

 

Zvětšit obrázek
Posvátná „matka Ganga“ je pro Hindy zdrojem čistoty a požehnání. Podél jejího toku žije 400 milionů lidí. Každé ráno v ní vykoná očistnou koupel 60 000 věřících.

Velkou Británii postihla v druhé polovině osmdesátých let pohroma, při které onemocnělo 180 tisíc kusů krav. Jejím následkům je přičítáno i více než stovka lidských úmrtí.
Profesor  Alan Colchester z Univerzity v Kentu se svojí dcerou Nancy Colchesterovou, která pracuje na univerzitě ve skotském  Edinburghu, přichází  s  teorií, která označuje jako prvotní příčinu této pohromy zkrmování částí lidských tkání. Jako první zveřejnil tuto kontroverzní myšlenku vědecký časopis Lancet. Prakticky současně  dopřává prostor  této myšlence i prestižní časopis Nature.

 

O co jde?

Zvětšit obrázek
Krematorií, jako je toto ve Varanasi ve státě Uttar Pradéš, jsou  na březích Gangy stovky. Palivového dříví je čím dál tím méně. Možnost infekce nedokonale spálenými lidskými ostatky se jeví jako reálná. Priony jsou infekční v dávce menší než miliontina gramu.

Jmenovaní britští výzkumníci poukazují na fakt, že během šedesátých a sedmdesátých let Británie importovala stovky tisíc tun celých a drcených kostí, včetně kadáverů a zbytků zvířecích těl. Tyto suroviny se v Anglii zpracovávaly na hnojiva a také se využívaly ke krmným účelům. Vyráběly se z nich přísady a doplňky pro nejrůznější druhy zvířat, včetně býložravého skotu. Potud se nic nemění a vše je při starém. To nové v pohledu na původ infekce je uvědomění si, že téměř celá polovina dovozů těchto surovin se uskutečňovala z oblasti Bangladéše a vědci nyní přichází s myšlenkou, že mezi kosti, jejichž sběr prováděli tamní domorodci, se pravděpodobně dostaly i lidské ostatky.


Autoři nové teorie o vzniku BSE ale vznáší i další argument. Tím je podle nich určitá nelogičnost v dosud uznávané  teorii , která pokládá za příčinou BSE  priony z ovcí. Pokládají za velmi nepravděpodobné, že by skot, který byl  ovčím prionům vystaven dlouhodobě (potvrzeno více než 70 let), tak že by jej  tyto priony mohly najednou tak ohrozit, a že by to mělo tak katastrofální následky, jak se to stalo. Mnohem pravděpodobnější se údajně jeví možnost, že primárním zdrojem infekce byly zbytky lidských těl, které v sobě skrývaly infekční priony  sporadické Creutzfeldt-Jakobovy choroby (CJD), o té se soudí, že vzniká u lidí spontánně.

Zvětšit obrázek
Jedno z mnoha pohřebišť na kterém Hindové na březích Gangy spalují mrtvé. Podle Colchestera sbírali rolníci zbytky zvířecích kostí podél proudu řeky a v domnění, že jde o kosti zvířecí, prodávali výrobcům na produkci krmiva pro zvířata i kosti lidské.

Tato úvaha není úplně od věci.  Věřící v  Bangladéši a přilehlých oblastech Indie kolem řeky Gangy, odkud se v inkriminované době do Anglie suroviny k výrobě krmiv  dovážely, běžně pohřbívají své mrtvé žehem. Ostatky mrtvých se vhazují do řeky. Vesničané, kteří si přivydělávali sběrem kostí, mohli snadno při hledání kostí v řece zvířecí a lidské kosti zaměnit.

 

Takto postavená teorie se Indům nelíbí. Neurochirurg S.K. Shankar a jeho kolega  P. Satishchandra, oba z Národního ústavu mentálního zdraví a neurověd v Bangalore, se v odborném tisku  proti nařčení své země z šíření BSE ohradili a vznesli proti argumenty. Pokud by to prý byla pravda, a zdrojem infekce by skutečně byly lidské ostatky, muselo by ve stejné době dojít  k rozšíření této nemoci také v Indii.  A to jak u skotu, tak i u lidí. K tomu ale, jak známo, nedošlo. Otázkou je, jakou váhu bychom jejich slovům měli dát.  S vědomím toho, že pokusem odpovědět si na takto položenou otázku, se už dostáváme na půdu spekulací, lze říci, že Indové tak trochu „mlží“.  Zaprvé, je otázkou jestli  indické krávy byly vůbec masokostní moučkou krmeny. Jedná se totiž o drahou komponentu krmných směsí  a je pravděpodobné, že ta se především vyvážela,  mnohdy dokonce ve formě nezpracované suroviny. Pokud takové krmivo tamní krávy nedostávaly, nemohly se ani nakazit. Obdobné to je s  argumentem, že v Indii je jen malý počet lidí u nichž byla CJD choroba diagnostikována. I tahle námitka „hodně kulhá“. Udávaný počet nemocných, kteří  v Indii umřeli  na CJD, možná spíše svědčí o nedokonalosti tamního zdravotnictví a o nesprávně stanovených diagnózách, než o čemkoli jiném.


 

Zvětšit obrázek
Voda v Ganze běžně obsahuje ve 100 mililitrech 21 000 až 80 000 fekálních koliformních bakterií (za bezpečnou hranici se považuje pro pitnou vodu 0, a pro vodu ke koupání méně než 150). Ganga se řadí k nejvíce znečištěným řekám světa. „Matka všech Hindů“ je hlavním zdrojem úplavice, tyfu, hepatitidy,..., a nově zřejmě i infekčních prionů.

Ale dost spekulací a pryč od hádek Angličanů s Indy. Obraťme pozornost na dřívější pokusy. Některé totiž skýtají určitou  podporu nově nastolené teorii o účasti lidských prionů při šíření nemoci BSE u krav. Zdůrazňuji že se jedná o nepřímou podporu, protože  pokusy, kterých se to týká, byly činěny jen v laboratorních podmínkách a dokonce na jiných zvířecích druzích.  Vědci zjistili, že pokud se setkají priony více než dvou živočišných druhů, ke  šmodrchání jejich prionů dochází snadněji než když se za stejných okolností setkají jen priony dvou zvířecích druhů.  Takže pokud dali dohromady dva druhy, a nic se mezi nimi nedělo (vzájemně se neinfikovaly), po přidání prionu třetího živočišného druhu docházelo k něčemu co autoři označovali slovy „Sodoma Gomora“. Bariéry padaly a k nákaze docházelo napříč druhovým bariérám. Šmodrchaly  se  i ty priony, které v důsledku zmíněné mezidruhové bariery byly do té doby považovány za nepřekonatelné.  S notnou dávkou zjednodušení to lze přirovnat k procesu pasážování viru, který tím, že projde jiným organismem, stává se někdy ještě agresivnější.   Podobné to je u prionů, a pokud se jim dovolí, aby se mezidruhově „družily“, stávají se nebezpečnější.

 

Závěr
Zatím se zdá, že novou teorii o vzniku BSE zkrmováním lidských ostatků nepůjde jen tak zamést pod koberec. Pokud se nakonec ukáže, že tím skutečným kohoutkem, který na samém začátku celou pohromu s BSE spustil,  byly nedokonale spálené ostatky nemocného člověka, v  pohledu na nemoc šílených krav se toho  moc  nezmění. BSE nadále zůstane nebezpečnou infekční chorobou. Veškerá legislativní opatření bránící zkrmování částí živočišných těl přežvýkavcům také zůstanou v platnosti. A argument, že je prakticky možné se od skotu prionovou chorobou nakazit, se tím ještě posílí.  


 

Datum: 07.09.2005 04:16
Tisk článku

Hravý zeměpis 7 - učebnice - neuveden
 
 
cena původní: 175 Kč
cena: 175 Kč
Hravý zeměpis 7 - učebnice
neuveden
Související články:

Nový kmen prionu     Autor: Jaroslav Petr (23.10.2006)
Test umožní zjistit kolik lidí se nakazilo BSE     Autor: Josef Pazdera (07.07.2006)
Skot odolný vůči nemoci šílených krav     Autor: Josef Pazdera (27.04.2006)
Ovce přenášejí BSE na jehňata     Autor: Jaroslav Petr (18.08.2005)
První případ onemocnění šílené krávy u člověka v Japonsku     Autor: Josef Pazdera (05.02.2005)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace