Bratři Wrightové přišli o prvenství  
Vývoj aeroplánů od dvojplošníku bratří Wrightových k letadlům s jedním křídlem na každé straně, bylo jen opakováním evoluce, kterou si o něco dříve prošli létající dinosauři.

 

Zvětšit obrázek
Na zkamenělině Microraptora gui, nalezeného v Číně, se zachovaly zřetelné otisky nohou s dlouhými překrývajícími se asymetrickými pery.

O létajícím dinosauru jménem Microraptor gui  jsme na Oslu psali hned poté, jak Číňané v lednu roku 2003 jeho nález zveřejnili. Psali jsme, jak ostatně všechen vědecký tisk té doby o tom, že zmíněný létavý tvor používal svoje dvoje křídla v tandemu. Měl tedy létat podobně, jako dnešní létací papíroví draci. Nyní se ukazuje, že to co nám předkládali paleontologové, a čemuž dosud věří i odborníci, nebude pravda.
 


 

Zvětšit obrázek
Microraptor gui měl plachtit podobně jako papírový drak. Ve skutečnosti tomu bylo jinak.

Americký důchodce přichází  se zcela jinou teorií o tom, jak zmíněný dinosaurus létal. Oním důchodcem je inženýr letectví R. J. Templin, který se dal dohromady s paleontologem jménem Sankar Chatterjee. Zmíněná dvojice nyní překvapila vědeckou paleontologickou komunitu  teorií o tom, že  tento malý dinosaurus létal jako dvojplošník.  Microraptor gui, používal při svých letech uspořádání dvou křídel pod sebou, tedy obdobně jako létaly první létací stroje. Pokud je tomu tak, jak  tvrdí, potom bratři Wrightové přišli o prvenství, neboť systém dvojplošníku vzniknul již v období zvaném křída. Tedy  o  125 milionů let dříve. Zachované fosilie dokládají, že Microraptor měl obrysová pera (požívaná při letu) nejen na křídlech ale také na nohách.

 

Zvětšit obrázek
Tak jako v roce 1903 létali se svým dvojplošníkem bratří Wrightové, létali nadˇčínským územím dinosauři. Bylo to dokonce o 125 milionů let dříve. (Obr.: Jeff Martz).

Paleontolog Chatterjee představil dvojplošníkový model microraptora na letošní konferenci Americké geologické společnosti v  Salt Lake City (16. října 2005). V jeho zprávě zaznělo, že nejneobvyklejší na tomto tvoru je to, že měl létací peří také na nohách. Přitom se nejedná  jen o prachové nebo krycí pera, ale o obrysové pera, které mají brk a specifickou zámkovou stavbu paprsků,kterou měl prapor per zpevněn. Tato pera jsou určena pro skutečný let. Ze zkamenělin šlo vyčíst i to, že nejdůležitější z per na nohách raptora jsou asymetrická, že se překrývají,  a že jsou mnohem blíže sebe, než aby sloužila pouze jako manévrovací pera,  jako je tomu u ocasních per ptáků.

Někteří současní ptáci také mají peří na nohách, a to obdobné stavby jako měl Archeopteryx, který měl také peří na nohách. Toto jeho peří, stejně jako peří současných tvorů, ale není určeno k létání, jeho stavba je jiná.  Pokud takové současné ptáky chytíte a vytrháte jim je, jejich let to v zásadě nijak neovlivní.

 

Zvětšit obrázek
Velikost dospělého stromového dinosaura Microraptor gui.

Druhý klíčový moment objevu jak microraptor létal bylo uvědomit si omezení dané kloubním spojením, tedy toho, jak dinosaurus mohl pohybovat zadními končetinami. To je to, co čínští vědci, kteří fosilii vykopali,  opominuli. Když se Američané zaměřili na anatomii a mechaniku kloubů, které jdou odečíst ze zachovaných ve fosilních nálezů, vyplynulo jim, že Microraptor držel své zadní nohy v napřímené poloze, nedokázal je sklopit „jako podvozek“, aby směřovaly souběžně se směrem letu. Microraptor dokázal s nohama pohybovat, stejně jako ostatní dinosauři, jen dopředu a dozadu.  Za této situace je nemožné, aby tento tvor protáhnul svoje "druhá křídla" dozadu za svoje přední křídla. Ze zákonů aerodynamicky také vyplývá, že stabilní let poskytuje pouze jedinné řešení křídel, a to pod sebou.

 

Zvětšit obrázek
Rekonstrukce okřídleného mikroraptora gui ze studie Bobana Filipoviče.

Chatterjee a Templin při formování závěrů svojí teorie využívali počítač. Podobně jako v případě analýzy létacích schopností archeopteryxe, nakrmily počítač údaji o mikroraptorovi. Ze simulace letu vyplynulo, že mikroraptorův let se spíše než letu archeopteryxe, podobal letu současným „mono-křídlým“ ptákům, kteří se rovněž pohybují ve spleti  stromového větvoví a jejichž let je  vlnitým, klouzavým plachtěním. Mikroraptor podle všeho startoval z výše položených větví  a ze stromu na strom se přemísťoval, aniž by při tom mával křídly. Archeopteryx měl ve srovnání s mikroraptorem  křídla delší, a také jeho let byl díky  mávajícím křídlům letem řízeným. Jeho dolet byl také mnohem delší, než jakého mohl dosáhnout mikroraptor.

 

Zvětšit obrázek
Fosilie nohy tvora nazvaného Pedopenna daohugouensis. Je to další z čínských dinosaurů, jež měl bohatě opeřené nohy. (Foto: Xu, X. and F.-C. Zhang. 2005).

U mikroraptora to nebylo zřejmě poprvé, co si příroda zaexperimentovala se dvěma křídly. O řešení na způsob dvojplošníku se pokoušela ještě u tvora nazývaného Pedopenna. Zkameněliny pozůstatků mikroraptora a pedopenna jsou natolik zachované, že umožňují dedukci jejich způsobu pohybu.  Nález vyjasňuje i  spor dvou vzájemně si odporujících  teorií vývoje létání. Zastánci jedné z nich tvrdí, že let ptáků se vyvinul na stromech. Tato teorie bývá nazývána teorií „ze stromu dolů“. Oponenti této představy zase tvrdí, že let naopak vzniknul na zemi a teprve poté se ptáci dostali na stromy. Tato teorie je známa pod označením  „ze země vzhůru“.

 

Zvětšit obrázek
Sankar Chatterjee: „Příroda zřejmě s dvojplošníkovým řešením letu experimentovala vícekrát. Tak jako u mikroraptora z období křídy si to vyzkoušela i u jurského Pedopenna. Teprve pak toto málo efektivní řešení navždy opustila.“

Fosílie z poslední doby ukazují na posloupnost  celé řady přechodných řešení a to od plachtění stromových dinosaurů, kteří skákali z větve na větev, až po archepteryxe s obdobou mávajících křídel jaké mají dnešní ptáci. Ústřední myšlenkou teorie „ze stromu dolů“  je, že gravitace byla zdrojem energie, a že malí šplhající dinosauři nejdříve plachtili dolů, tím si spořili energii při svém pohybu na stromech. Poté jak se tyto schopnosti vyvíjely, peří se stávalo delším a specializovanějším a umožňovalo delší aktivní let.Teprve pak došlo k plnému silovému řízenému letu. Čínští opeření dinosauři tomu nasvědčují. Je logické, že takovému  mikroraptorovi s dlouhým peřím na nohou, by se po zemi běhalo dost špatně. Zdá se, že odhalení způsobu pohybu stromových dinosaurů zasadilo teorii „ze země vzhůru“ ránu z milosti.

 

Prameny:
Geological Society of America
Naturwissenschaften DOI 10.1007/s00114-004-0604-y.

 

Datum: 28.10.2005 20:27
Tisk článku

Paleontologie bezobratlých -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 88 Kč
Paleontologie bezobratlých


Diskuze:

Nature nevyjímaje

Ucholák,2005-11-15 12:17:52

Pazdera: obrázek sice "obletěl svět v těch nejprestižnějších časopisech, Nature nevyjímaje", to ale neznamená, že to není hloupost, když i tak naivní tvor jako ucholák vidí jeho anatomickou nesmyslnost.

Landauer: "co kresba Microraptora, to jiná barva apod." - tak ať to malují černobíle. Hlavní problém není ta barva ale to "apod:", to je co kresba to zcela jiný tvor, především na té zkamenělině je něco zcela jiného než na těch ilustracích.
"jeho mláďátka, o která se pečlivě staral, byla ochmířená a také u dospělých jedinců se objevovaly stopy chmíří" - no to jsou zase další pohádky, kde jste to chmýří viděl, máte snad doma peřinu vycpanou tyranosauřím peřím?

Co mne opravdu zajímá, je proč ten pták dostal jméno "microraptor", to je jako kdyby zajíc byl "mikroještěr ušatý"

Odpovědět


tyrannosauří peří

Jan Landauer,2005-11-16 12:21:59

Tak v první řadě si nemyslím, že by se všechny tři obrázky od sebe nějak lišily, za druhý polštáře vycpaný tyrannosauřím peřím nemáme a nikdo ještě tyrannosauří brko neviděl, ALE jednak existuje několik zkamenělých otisků dinosauří kůže, kdy se jedinec válel v bahně, zanechal tam otisk a bahno pak zkamenělo, a u některých theropodů a ornitschidů se našly otisky drobného chmíří, a pak, což je mnohem hlavnější, po pečlivé analýze zkamenělých kostí, se našly stopy po úponcích primitivních per, stejně jako mají dnešní ptáci!
A ještě na závěr: Dám ti obrázek kostry nějakého zvířete, které dnes ještě žije, nějakýho, abys nevěděl, co to je za zvíře, a ty mi to nakreslíš, schválně, jestli se mu to bude podobat, chytráku!

Odpovědět

Potíže s rekonstrukcemi

Jan Landauer,2005-11-15 11:38:05

No jistě, každá rekonstrukce logicky musí nést autorův rukopis. Podívej se, Ucho v láku, nebo jak si to necháš nadávat, na kresby třeba zebry z několika různých publikací... Přestože jde o zvíře notoricky známé, každé vyobrazení nese prvky výtvarníkova stylu, s tím se nedá nic dělat. Markantnější je to u vyhynulých tvorů, u kterých se nedochovala barva peří nebo kůže. Proto co kresba Microraptora, to jiná barva apod.
Stačí se jen podívat na rozmanitost vyobrazení tyrannosaura! Pokud pomineme vývoj, během něhož se měnil náhled na tohoto mrchožrouta (nejprve vzpřímený dravec, později vodorovně kráčející mrchožrout), každý z výtvarníků se rád nechá trochu unést svou představivostí, s tím se nedá nic dělat, takoví jsou malíři. A když už jsme u toho tyrannosaura, bohužel stále se setkávám s vžitou představou dravce, inscenovaného do působivých póz kvůli komerčním důvodům; a to i u vážných vědeckých článků. Přitom tyrannosaurus měl pravděpodobně téměř vodorovné držení těla, mohutnou hlavu, kráčel pomalu, ale vytrvale a byl především mrchožrout... Jo a jeho mláďátka, o která se pečlivě staral, byla ochmířená a také u dospělých jedinců se objevovaly stopy chmíří.
Tak asi tolik k naprosto neuvědomělým a dětsky hloupým námitkám Ucholáka.

Odpovědět

kolik ptáků vidíte?

Ucholák,2005-11-09 12:29:16

V článku je 5 ilustrací označených "Microraptor gui". Na každé je ovšem evidentně jiný tvor. Nahoře zkamenělina ptáka, pod tím (šedě) něco nejspíš přejetého na silnici, potom něco ještě nesmyslnějšího (asi zmutovaná slepice, dle absurdní anatomie nohou, asi vypadla z toho letadla za ní), následuje stromový kačer Donald, který ztratil klobouček (asi na stromě, proč jinak "stromový"). Následuje "Rekonstrukce okřídleného mikroraptora gui ze studie Bobana Filipoviče". Tento tvor ze studia je zjevně rozuřen, možná proto, že za sebou neumí (a ani nemůže) zavřít dveře (podle známého úsloví o oji).
Další nesouvisející tvory nekomentuji (pacička s latinským názvem "Pedopenna daohugouensis" a "Sankar Chatterjee" (to asi není latinsky)).

Odpovědět


Výtkám moc nerozumím

Pazdera,2005-11-14 18:09:26

To něco "šedé nejspíš rozjeté na silnici" je obrázek, který před nějakou dobou obletěl svět v těch nejprestižnějších časopisech, Nature nevyjímaje. Bylo to v době, kdy se myslelo, že tento ještěr také běhal po zemi, poskakoval, poletoval. Nyní se odborníci kloní k tomu, že to byl tvor žijící ve spletitém stromoví, jedině tam mu mohla dvojí křídla poskytovat výhodu. Proto také mu začínají říkat stromový, což při objevení fosilie nebylo. Barevné obrázky jsou samozřejmě fikce, nicméně od výtvarníků, kteří spolupracovali s paleontology. Uvádím proto tolik obrázků, abychom si udělali představu o škále vyvíjejících se názorů na tohoto tvora. Poznámce ke jménu profesora Sankar Chatterjee, který přednáší v Texasu na universitě také nevím co bych dodal, prostě má takové jméno a pochybuji, že by ho chtěl měnit, kdybychom mu to my dva doporučili. Pokud jsi měl na mysli jeho slova, tak ta jsou převzata z jeho komentáře k tomuto objevu, který měl na konferenci paleontologů v Salt Lake City. Možná jsem něco vynechal, ale raději jdu pátrat o dalších novinkách v paleontologii - o Gigantické opici, jejíž zuby se zachovaly v jihovýchodní Číně. S rekonstrukcí tohoto tvora si vědci také dlouho lámou hlavu a co učenec to trochu jiná představa o vzezření, způsobu života,... Možná bys nám v tom mohl pomoci, abychom to nenapsali zase nějak nevhod.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace