Myš s lidským mozkem  
Americko-japonský tým vědců vytvořil v laboratoři myš s lidskými nervovými buňkami v mozku.

 

Alysson Renato Muotri – brazilský biolog působící v současné době na kalifornském Salkově ústavu.

O pokusech vytvořit zvířata s lidskými nervovými buňkami v mozku se hovoří už delší dobu. Zatím nebyly výsledky nijak valné. Lidské buňky vyvolávaly v mozku myši nežádoucí reakce imunitního systému, zvrhávaly v buňky zhoubných nádorů a když už se „chovaly slušně“, pak vznikalo podezření, že vlastně jen „sedí“ ve zvířecím mozku a vůbec se s ním „nebaví“.
Tým japonských a amerických vědců vedených Alyssonem Renatem Muotrim z kalifornského Salkova ústavu nyní v pašování lidských buněk do myšího mozku uspěl. Zprávu o tomto na první pohled možná kontroverzním počinu přináší s předstihem na svých internetových stránkách americký vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.


Alysson Muotri spolu se svými kolegy použil tzv. lidské embryonální kmenové buňky. Ty jsou vytvořeny v laboratoři z lidského zárodku starého jen několik dní. K jejich nejdůležitějším vlastnostem patří neomezené množení a dále pak schopnost proměnit za vhodných podmínek na kterýkoli z 230 typů buněk dospělého lidského těla. Lidské embryonální kmenové buňky se proto dokážou proměnit i v kterékoli buňky lidského mozku. Prokázaly to i v pokusu, při kterém tým Alyssona Muotrioho vpíchl 100 000 těchto buněk myším zárodkům do komor vyvíjejícího se mozku. Lidské buňky se zapojily do budování myšího mozku a proměnily se na několik typů nervových buněk. Vědci přitom nepozorovali, že by se lidské buňky zvrhávaly v buňky nádorů. Lidské buňky zůstaly čilé ještě dávno po transplantaci. Ještě ve věku dvou měsíců tyto buňky cestovaly mozkem a osídlovaly jeho další oblasti. Objevovaly se nově např. v mozkové kůře, v hippokampu, který se podílí na ukládání informací, či v tzv. vazníku spojujícím obě mozkové hemisféry. I v pokročilém věku 18 měsíců byly lidské nervové buňky v mozku myší aktivní a dokazovaly, že se plně podílejí na jeho práci.

Zvětšit obrázek
Červeně – lidské embryonální kmenové buňky. Zeleně – lidské neurony, které se z „klubka“ embryonálních kmenových buněk diferencují.

Cílem těchto pokusů není  vytvoření superchytré myši nebo dokonce člověka s mozkem uzavřeným v myším těle. Myši získané týmem Alyssona Muotrioho měly v mozcích na tisíc myších nervových buněk jedinou buňku lidskou.

Osudy lidských embryonálních kmenových buněk ve vyvíjejícím se myším mozku prozradí neurologům, jak se tento neuvěřitelně složitý orgán vytváří.  Vědci začnou zkoumat, zda a nakolik mohou stěhování cizích buněk v mozku kontrolovat. Výsledky těchto experimentů najdou bezprostřední uplatnění v léčbě některých onemocnění, jako je například Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba. Už dnes se vytvářejí lidské embryonální buňky nesoucí v dědičné informaci nejrůznější defekty. Bude jistě velmi zajímavé sledovat, jak se budou buňky s nefunkčními geny chovat a nakolik se bude jejich chování lišit od buněk, které mají geny v pořádku. V neposlední řadě budou myši s lidskými nervovými buňkami v mozku vítaným pomocníkem při testování léků. Lék bude sice podán pokusnému zvířeti, ale vědci budou sledovat jeho účinky na lidských nervových buňkách. Podobné testy lze samozřejmě provádět i na lidských nervových buňkách pěstovaných v laboratorních podmínkách. Při těchto zkouškách ale není možné postihnout změny práce buněk v mozku a změny v jejich komunikaci s jinými buňkami.

 


 

Datum: 14.12.2005 06:41
Tisk článku

Mozek - Parker Steve
 
 
cena původní: 89 Kč
cena: 76 Kč
Mozek
Parker Steve

Diskuze:

...to nic neni....

Jara,2005-12-14 20:01:41

...prectete si dneska noviny, bude tam o politicich, lidech s mysim mozkem......Vas Jara Cimrman

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace