Viry  
Velkým překvapením skončila inventura virů v lidském trávicím traktu - tedy v tom, co jej opouští.

 

Zvětšit obrázek
Paprika z rostliny nakažené virem PMMV (vpravo) ve srovnání se zdravým plodem (vlevo).

Střevní mikroflóra je nejen početná, ale i druhově pestrá. Jen bakterií hostíme v trávícím traktu 1014 (na váhu je to prý asi kilo a půl). Na každou buňku lidského těla připadá hned několik buněk bakteriálních, takže jsem vlastně kupa bakterií prošpikovaná nějakou tou eukaryontní vycpávkou. Počet bakteriálních druhů v lidském těle jde do stovek a spíše do tisíců.
Viry zjevně tolik neváží, ale máme jich v sobě rovněž požehnaně. Jejich druhové složení je však  velkým překvapením. Američtí genetici ze San Diego State University ve spolupráci se singapurskými kolegy z Genome Institute of Singapore pátrali ve vzorcích lidské stolice především po lidských patogenních virech. Vyšli překvapivě naprázdno. Živočišné viry tvoří jen 3% virové osádky lidského střeva. Zbytek padá na vrub rostlinných virů.


 

Zvětšit obrázek
I tak může vypadat místo pro špičkový genetický výzkum.

K identifikaci virů využili vědci genetických analýz virové dědičné informace izolované ze stolice několika dobrovolníků, a to jak z Kalifornie, tak i Singapuru. Z každého vzorku dokázali izolovat asi 37 000 různých sekvencí,  z nichž dokázali identifikovat asi 33 000. Tři čtvrtiny těchto sekvencí bylo možné připsat virům náležejícím ke 42 různým druhům. Zbytek tvořily sekvence bakteriální, archebakteriální a eukaryontní DNA.


Drtivá většina identifikovaných rostlinných virů patří k původcům chorob zemědělských plodin. Největší četnosti dosáhl virus PMMV, který infikuje rostliny papriky. Tomuto viru se v lidském střevě překvapivě daří. Ve vzorcích stolice vykazuje podstatně větší genetickou variabilitu, než jaká je patrná u virů v potravě. Znamená to, že virus v lidském trávicím traktu dlouhodobě přežívá a jeho varianty se ve střevu "střádají". Virus se ve střevu také úspěšně množí, i když není jasné, jakým způsobem. Snad využívá k množení buňky střevních bakterií. Nelze vyloučit ani možnost, že se množí v lidských buňkách. Virus neztrácí v lidském trávicím traktu na infekčních schopnostech. Viry izolované ze stolice jsou schopny nakazit rostliny papriky se stoprocentní účinností. Lidé, a zřejmě i zvířata, tak mohou sloužit jako rezervoáry virových onemocnění kulturních plodin a aktivně se podílet na jejich šíření.
Vysoká stabilita populace "paprikového" viru  PMMV v lidském střevu otevírá možnost využít jej jako nosiče pro vakcíny nebo léčiva, jež by měla účinkovat ve střevu.

 

Pramen: PLoS Biology

Datum: 04.01.2006 14:00
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz