Den, kdy naposledy vyčistíte vanu, se blíží  
Čištění vany, umyvadla a dalšího příslušenství koupelny patří ke spíše neoblíbeným domácím činnostem. Rakouští vědci to také neradi dělají, a tak vymysleli chytrý materiál, který bude čistit za ně.

Superhydrofobní povrch z oxidu titaničitého

Kapka vody na hydrofobním povrchu snadno s sebou odnáší nečistoty

Profesorka Rose Amalová z rakouského centra pro vývoj funkčních materiálů neztrácí čas drhnutím koupelny, ale raději studuje nanočástice z oxidu titaničitého (TIO2). Povrchy pokryté vrstvou oxidu titaničitého začínají být pomalu běžně dostupné ať již jako vnější nátěry budov, které by kromě samočistící funkce mohly zlepšovat kvalitu ovzduší ve městech, ale spíše jako nesmáčivý povrch oken, které není vůbec nutné mýt. Vědci se nyní zaměřili na povrchy v interiérech.

Vytvořili povrch, který se udržuje prostý špíny a navíc i desinfikovaný. Běžně je pro aktivaci oxidu titaničitého nutné záření UVA o vlnové délce menší než 380 nm, které je ve slunečním světle obsaženo asi z 5 %. Záření vybudí elektrony na povrchu materiálu, ty iniciují oxidaci nečistot nebo i bakterií a zneškodněné jsou po hydrofobním povrchu snadno odplaveny. Do interiéru však přes skleněná okna nepronikne a do koupelny bez oken se nedostane vůbec. Běžné žárovky a kvalitní úsporné žárovky v UV oblasti nezáří vůbec. Nekvalitní zářivkou nebo dokonce opalovací zářivkou si koupelnu osvětluje málokdo. Výzkumníci se proto zaměřili na vytvoření takového povrchu, který by byl aktivní i při běžném osvětlení obsahujícím větší vlnové délky. Částice oxidu titaničitého o rozměrech kolem 20 nm vylepšili přídavkem malého množství železa a dusíku. Poté je bylo možné aktivovat zářením o vlnové délce větší než 400 nm, což okraj viditelné oblasti spektra na jeho "modré" straně.

Čištění koupelny nikdy více

Neoblíbené čištění koupelny (Credit: iStockphoto)

Vědci uvádějí, že povrch pokrytý nanočásticemi desinfikuje lépe než chlórové desinfekce a hydrofobnost povrchu zaručuje snadné spláchnutí všech nečistot. Využití materiálu by se našlo jak v domácnostech tak v nemocnicích. Povrch by rozhoně neměl být zdraví škodlivý. Nanočástice jsou přilepeny polyetylénovým glykolem, neměly by se tak uvolňovat, tudíž by nemělo hrozit jejich vdechnutí. O nebezpečnosti uvolněných částic ve vodě při koupání se vědci nezmiňují. Obecně jsou účinky jakýchkoliv nanočástic na lidský organismus prozkoumány velmi málo. I přesto výzkumníci doufají, že se jejich objev dočká uplatnění už za rok.

Aktivace oxidu titaničitého širší oblastí spektra pomůže i jeho aplikaci v exteriérech. Jeho oxidační schopnosti tím budou posíleny.

Otázkou zůstává, zda krátkodobé svícení v koupelně bude dostatečné pro zoxidování všech nečistot a bakterií a jestli nebudeme muset svítit "přesčas" proto, abychom koupelnu vyčistili.

Hlavní zdroj informací:
At last! A bathroom that cleans itself - (23. 1. 2006)

Autor píše weblog o vědě a technice Techblog.

Datum: 24.01.2006 13:37
Tisk článku

Člověk a příroda ? Vzduch - Volkmar Ditrich, Gabriele Mederow, Christel Bergstedt, Klaus Liebers
 
 
cena původní: 119 Kč
cena: 113 Kč
Člověk a příroda ? Vzduch
Volkmar Ditrich, Gabriele Mederow, Christel Bergstedt, Klaus Liebers

Diskuze:

Spíš jde o cenu

Jana,2006-09-06 07:05:40

Mám strach spíše o cenu, abych si za ty peníze nekoupila několik van na http://koupelny.webin.cz
Jsou tam rohovky uz od cca 3tis. :-)

Odpovědět

Vodní kámen?

Zdeněk,2006-01-24 19:28:13

Nemáte představu, zdali mají hydrofobní materiály problémy s usazováním vodního kamene?

Odpovědět


Představa

Martin Šrubař,2006-01-24 22:16:11

Představu mám, ale je to skutečně jen představa. Myslím, že by usazování vodního kamene hrozit nemělo, jelikož voda by na povrchu neměla zůstávat, ale měla by se odkutálet do výtoku v případě, že vana/umyvadlo bude dobře navrženo. Problém může být v tom, že předpokládám stejný jev jako u je popsán v článku o lotosových listech, kde je kondenzovaná pára schopna se uchytit i na hydrofobním povrchu. Sice sama o sobě vodní kámen neobsahuje, ale když by se k ní připojila voda z vodovodu, tak by už kámen vznikat mohl a pravděpodobně by omezil nebo dokonce zničil hydrofobii povrchu. Jak by na usazený vodní kámen působila aktivní vrstva TIO2, říci bohužel nedokážu.

To je jistě jeden z problémů, se kterým se budou muset vědci poprat před tím, než se hydrofobní povrch v koupelně skutečně uplatní.

Odpovědět

Hydrofilni povrch

martin,2006-01-24 16:08:12

Nedavno se u povrchu s "Lotosovym principem " dostavili jiste rozcarovani. Sice se tam neusazuji castice a necistoty vetsich rozmeru, ale zase castice, ktere se dostanou mezi "vystupky" povrchu jdou hodne spatne odstranit.

Odpovědět


Uvidíme

Martin Šrubař,2006-01-24 17:02:14

Zajímavá informace, uvidíme, zda si v tomto případě vědci poradí nebo ne.

Odpovědět

skepse

Patron,2006-01-24 14:10:44

Takovehle materialy mam rad. Ale az se to dostane do normalniho prodeje, tak vnikne strasna spousta kopii z asie, a pulka lidi naleti reklame, a koupi si drahy, obycejny material.

Odpovědět


Sdílená skepse

Martin Šrubař,2006-01-24 15:17:06

Tak je to vždycky. Málo lidí si uvědomuje, že nákupem těch nejlevnějších věcí ve výsledku utratí mnohem víc než těch kvalitních za vyšší cenu. A výrobci se tomu přizpůsobili a zcela jim to vyhovuje.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace