Skot odolný vůči nemoci šílených krav  
Čína je v pořadí třetí zemí, která se může chlubit tím, že má klon skotu, jenž je odolný proti infekční spongiformní encefalopatii. Tedy prionové chorobě, která je známa jako nemoc šílených krav, nebo také jako BSE.

 

Zvětšit obrázek
Profesor Hwang, ještě za doby své slávy, předvádí stádečko korejského skotu odolného vůči prionovým chorobám.

Prvním, kdo na sklonku roku 2003 zveřejnil, že se mu podařilo získat klon skotu odolný proti BSE, byl profesor Hwang Woo-suk z university v jihokorejském Soulu. O tomto vědci jsme na Oslu několikrát psali. Byl totiž také prvním na světě, komu se podařilo vytvořit klon psa (Snuppy). S vědeckými úspěchy  mu ale také stoupla sláva do hlavy a  zapletl se  do machinací, které jej nakonec stály místo na universitě a jeho kariéra skončila ostudou (aféra ohledně podloudně získaných lidských ovocytů a podvod při vykazování výsledků některých kultivačních technik kmenových buněk). Ostatně i o tom jsme  na Oslu psali, bylo to v článku nazvaném „Sláva a pád pána klonů“.  Budiž Hwangovi ke cti, že kromě zmíněného klonování psa dokázal připravit klony skotu, které jsou odolné vůči infekčním prionům.  Jím vytvořené klony skotu se v Japonsku, kam byla zvířata dopravena na prověření jejich odolnosti, nepodařilo nakazit ani po pěti letech testů, při kterých se je záměrně snažili infikovat smrtelnými dávkami infekčních prionů.

 

Druhou zemí, která krátce po Korejcích zveřejnila vlastnictví klonů skotu odolných k BSE, bylo Japonsko. Nemáme tím na mysli do Japonska dovezené klony korejského skotu vytvořeného Hwangem. Japonci šli při tvorbě odolného skotu vlastní cestou. Za jejich úspěchem stojí americká biotechnologická firma Hematech a japonský pivovar Kirin. Obě firmy v biotechnologiích patří ke světové špičce. Mimochodem, jejich spolupráce dala vznik mediální hvězdě  „Jón“ (Yoon), což byla jalovička, která se stala slavná proto, že se jednalo o první transchromozomální skot nesoucí ve své dědičné informaci umělý chromozom s geny pro tvorbu lidských protilátek.

 

 

Zvětšit obrázek
Universita v jihočínském Shandong, kde se biotechnologům Dong Yajuanovi a Bo Xuejinovi podařilo vytvořit vlastní čínský klon odolného skotu.

Třetí zemí, která má nyní klon skotu odolný proti BSE, je Čína. Oficiální čínská informační agentura Xinhua o tom informovala pře dvěma dny. Ve zprávě se praví, že tele o hmotnosti 55 kg se narodilo na jihu Číny. Odolné tele vytvořili vědci z laboratoře ústavu zemědělské university  (Laiyang Agro-Science Institute) ve městě Shandong.  Podle zveřejněných informací se jedná  o klon dospělé dojnice, přičemž  jádro klonované buňky (při tvorbě klonu) nese příslušný gen odolnosti proti BSE.  Za „otce“ telete jsou označováni profesor Dong Yajuan a jeho spolupracovníka Bo Xuejin. Jedná se o vědce, kteří se učili klonovat u Japonců a již dříve se jim, jako prvním v Číně, podařilo připravit  dvě  klonovaná telata. Tento jejich úspěch je z doby před pěti lety. Tehdy jako základ při tvorbě klonu sloužily buňky kůže odebrané dospělému zvířeti. Samozřejmě, že tehdy ještě nešlo o skot odolný proti BSE. Zmiňujeme se o tom pouze proto, že lze očekávat, že i při tvorbě BSE odolného  skotu i tentokrát použili vědci k tvorbě klonu kožní buňky nějakého dospělého jedince.

 

V agenturních zprávách (včetně Reuters) se praví, že čínské odolné zvíře bylo připraveno genovou manipulací. Tato formulace ale moc o vlastním principu získání odolnosti toho moc nevypovídá. Jak jsme si ale řekli, tvůrci klonu pravděpodobně k tvorbě klonu použili techniku přenesení buněčného jádra somatické buňky (fibroblastu) z dospělé krávy.  Buněčné jádro se většinou přenáší do vaječné buňky jiné krávy, přičemž této vaječné buňce je naopak její jádro odstraněno (odsáto mikropipetou). Tak sice vzniká klon, ale to není v tomto případě podstatné. I klony jsou totiž bez dalších úprav náchylné k BSE, protože vlastní klonování jim žádnou ochranu před infekcí nepřináší. 
Zvířeti je potřeba takovou vlastnost dodat jinak a musí jít o způsob, kterým se dosáhne toho, že tato nově získaná vlastnost se bude přenášet i na potomstvo. Jinak by totiž celé snažení nemělo smysl.

 

 

Zvětšit obrázek
Čínské tele, které se může stát základem speciálních chovů zvířat, jež budou spotřebitelům majícím obavy z infekce BSE poskytovat maso a mléko se stoprocentní garancí, že jsou infekčních prionů prosté.

Zákroky vedoucí k získání odolnosti se provádí na zárodku klonu a to v jeho nejranějších stádiích vývoje.  V podstatě lze použít dvě metody. Obě vedou k získání BSE odolných zvířat.  Z nám dostupných pramenů ale nevyplynulo, o kterou z nich v případě čínského pokusu jde. Pokud čínští vědci použili obdobnou metodu, jakou tento odolný skot před nimi připravili Japonci, mohlo by jít jen o takzvaný genový knokaut. Tedy o relativně jednoduchý způsob, při níž němž se gen odpovědný za tvorbu produktu (v tomto případě prionový protein) poškodí. Zvíře s takto poničeným genem tento protein nedokáže ve svém těle vůbec tvořit a ve svých tkáních jej nemá. Proto se u něj ani prionová choroba způsobená šmodrcháním prionů a jejich hromaděním v buňkách, nemůže rozvinout. Je to téměř k nevíře, ale zvířata, jímž tento protein chybí, mohou žít. Japonci nešli do přípravy takto odolného skotu metodou genového knokautu bezhlavě. Již dříve se na pokusech s hlodavci totiž zjistilo, že myši s poničeným genem pro prionový protein, které tuto bílkovinu nedokáží syntetizovat, žijí, množí se a nevykazují známky nějakého významnějšího poškození, které by jim evidentně kazilo radost ze života.

 

O skotu odolném proti BSE připraveném v Koreji, který se mezitím rozrostl již na malé stádečko odolných klonů, se soudí, že v tomto případě jde o klony, jimž byl jejich vlastní gen (gen pro prionový protein skotu) nahrazen genem pro prionový protein jiného živočišného druhu (v tomto případě genem pro tvorbu  myšího prionového proteinu). Takový skot potom prionový protein ve svých  buňkách má, ale je to protein, který není ke  šmodrchání (infekci) náchylný.  Ani u tohoto skotu nejsou infekční priony schopny chorobu BSE vyvolat.

To, že tyto tři jmenované státy skot odolný proti BSE vlastní, ale ještě neznamená, že se  chov těchto zvířat uplatní v široké praxi. Příprava produktů, které jsou zdravotně bezpečné (nejsou schopná přenést infekční agens, které u nás lidí vyvolává rychlou variantu Creutzfeldt-Jakobovy choroby), je sice věc záslužná, ale klony odolného skotu, a pochopitelně i z nich získávané potraviny, si s sebou ponesou něco, pro co budou pro řadu lidí nepřijatelné – jde o produkty s visačkou „gmo“.

 

Autor: Josef Pazdera
Datum: 27.04.2006 22:30
Tisk článku

Šokující pravda o potravinách - Pollmer Udo
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 238 Kč
cena: 164 Kč
Šokující pravda o potravinách
Pollmer Udo
Související články:

Nový kmen prionu     Autor: Jaroslav Petr (23.10.2006)
Test umožní zjistit kolik lidí se nakazilo BSE     Autor: Josef Pazdera (07.07.2006)
Je příčinou rozšíření choroby BSE zkrmování lidských ostatků?     Autor: Josef Pazdera (07.09.2005)
Ovce přenášejí BSE na jehňata     Autor: Jaroslav Petr (18.08.2005)
První případ onemocnění šílené krávy u člověka v Japonsku     Autor: Josef Pazdera (05.02.2005)



Diskuze:

pekné

Martin,2006-04-28 18:11:18

Zaujímavé a užitočné, vegetariáni prídu o jeden dôležitý argument, ktorým si až doteraz vypomáhali pri propagácii svojej neprirodzenej stravy bez živočíšnej zložky. Idú voľby, treba aj niečo proti chorobe šialených volov :)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace