Kdy předal Knóssos štafetu Mykénám?  
Krétská palácová civilizace si od počátků svého rozkvětu kolem roku 2000 př. n. l. užila několika katastrof, především zemětřesení. Mínojské paláce však byly vždy vybudovány znovu.

 

Zvětšit obrázek
Pozůstatky na mínójskou civilizaci analyzovali radiokarbonovou metodou v Cornellově universitě. Výsledky vnesly do datování katastrofy na Théře upřesnění a vedou k celéřadě otázek.

Teprve předěl, přičítaný obvykle výbuchu vulkánu na ostrově Théra (Santorini), byl kritický. Knóssos sice zažil ještě jedno období vzestupu, to už však byl osídlen pevninskými Achajci. Závěrečný zlom, na jehož konci byl pak Knóssos opuštěn, se pak přičítá buď zemětřesení, nebo konfliktu mezi pevninskými a ostrovními Achajci.


Ať tak či onak, toto poslední období již spadá do civilizace mykénské, ne mínojské. Právě v této době bylo krétské písmo (lineární písmo A) přizpůsobeno řečtině. Vzniklo tak takzvané lineární písmo B, prakticky jediný písemný systém z krétsko-mykénské doby, kterému dnes rozumíme. A právě z této doby pochází i „mínojský“ palác, který mohou dnes obdivovat návštěvníci Knóssu. (Nicméně i po definitivním pádu paláci v Knóssu se na Krétě ještě používalo lineárního písma B a Kréta se na fungování egejské civilizace nějak podílela, třebaže ve snížené míře. Na konci 2. tisíciletí př. n. l. pak na ostrov přišli Dórové, čímž se vývoj zdejší civilizace bronzové doby uzavřel definitivně.)

 

Předpokládá se, že výbuch na strově Théra, vyvolal gigantickou přílivovou vlnu a množství popílku, který zasypal Krétu (s výsledkem pár let neúrody). To mělo zřejmě podlomit krétskou politickou moc a umožnit okupaci země Achajci z pevniny. Je možné, že do té doby byly naopak achajské státy v Řecku nějak závislé na Knóssu (viz třeba báje o Thésseovi), minimálně se nacházely pod silným kulturním vlivem a Kréťané ovládali obchodní spojnice s Orientem.

 

Standardní datování těchto událostí, jak ho známe z učebnic i populárně-naučných knih, klade katastrofu na Théře zhruba do let 1500-1450 př. n. l., definitivní pád paláce v Knóssu pak do doby kolem roku 1380 př. n. l.

 

Zvětšit obrázek
Lompemzy na Krétě dokládá, že erupce decimující mínójskou kulturu proběhly opakovaně.

A nyní se dostáváme k novince. Na Théře byla v sopečném tufu nalezena zuhelnatělá větev olivovníku, přičemž datování radiokarbonem vede překvapivě k číslům mezi 1650-1600 př. n. l., tedy o více než 100 let dříve, než se předpokládalo. (podrobnosti viz třeba Cornell University )

 

Nicméně se nezdá, že by dějiny egejské doby bronzové bylo třeba kompletně přepisovat. Výbuch na ostrově Théra/pád mínójské civilizace byl významnou událostí, ke které vztahujeme ostatní dějiny. Relativní pořadí zůstane nejspíš nezměněno, jen bude děje asi třeba trochu posunout. Otázkou však zůstává jak. Má to snad znamenat, že i vrcholná mykénské éra skončila dříve, než se předpokládalo, nebo se datování jejího konce nemění a pouze trvala déle? A nebo se krétská civilizace ve skutečnosti dokázala z katastrofy ještě asi na století vzchopit, jako už předtím zvládla několik zemětřesení, za příchodem Achajců do Knóssu pak stály jiné faktory?

 

 

Autor: Pavel Houser
Datum: 02.05.2006 07:05
Tisk článku

Historie starověkých civilizací -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 379 Kč
cena: 322 Kč
Historie starověkých civilizací


Diskuze:

original clanky

jarda petr,2006-05-05 14:45:51

Narazil jsem v original článcích na několik zajímavých informací.Pokud jde o led, tak tam je prý vrstva sopečného popílku jak z doby, která odpovídá starému datování výbuchu Thery, tak i z doby, která odpovídá novějšímu datováni. Zatracený vulkanismus. V rozmezi zhruba 100 či 150 let došlo k dvěma velkým výbuchům. A teď který je který?
Pokud jde o interpretaci dějin, tak jedna ze statí není tak úplně shovívavá a navrhuje poněkud revidovat naše představy o vztazích ve Středomoří. Jde o to, že s Egyptskou chronologií se asi moc hýbat nedá a pád minojské a mykénské kultury by zřejmě spadal do doby před vznikem Nové říše v Egyptě a časově by kolidoval s vládou Hyksosů v Egyptě. Takže Minojci a Mykeňane podle těchto autorů mohli mít pakty s Hyksosy a nikoli s Egypťany. To mi přišlo celkem buřičské a moc se mi to líbilo.

Odpovědět


ano

pavel houser,2006-05-06 12:25:09

ano, o hyksosech se psalo napr. i v clanku v Lidovkach, ten vsak byl celkove podivny. ja myslim, ze problem je v tom, ze z toho stale nejak nevyplyva celkova rekonstrukce sledu udalosti.
pad moci hyksosu v egypte - cca 1560. to je nejak divne "mezi" dvema datovanimi padu knossu. neni mi take jasne, zda ten vulkan na there mohl explodovat vicekrat (nebo uz ten prvni vybuch ostrov roztrhal a dalsi by nebyl zdaleka tak nicivy?)

Odpovědět

a co když

C.,2006-05-03 07:43:03

to byla stoletá olivová větev, kterou zasypal popel?

navíc, radiokarbon je pěknej šmejd

jinak, krétu položilo narušení obchodu

Odpovědět


pavel houser

oliva,2006-05-03 09:50:53

radiokarbon urcuje dobu smrti te rostliny. nekdy to muze byt zavadejici (kdyz by z toho bylo neco postaveno a ta nekdy pozdeji shorelo), v tomhle pripade je to navic odpovidajici. take to doplnovali dendrochronologii...

Odpovědět

?

Richard,2006-05-02 14:53:33

Napadá mě, v dávném ledu, například v Grónsku, nebo Antarktidě se přece zachovávají vzduchové kapsičky staré tisíce let. Výbuch jako ten na Théře musel přece zaneřádit celou zemskou atmosféru, nešlo by tedy datovat podle toho?

Odpovědět


ano

pavel houser,2006-05-02 16:00:19

ano, predpoklada se, ze vybuch na there skutecne ovlivnil klima cele polokoule a mel by byt zaznamenatelny i jinde. nicmene asi tezko se presnost techto mereni da srovnat s radiokarbonem.
ale kazdopadne plati, ze "je to divne", takze dalsi data by se hodila.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace