Lidoopi plánují  
Taky máte plné kapsy věcí, které by se mohly hodit? Jiří Suchý popisuje v jedné písni celou sbírku předmětů, které schovává pro strýčka Příhodu v krabici. Například „.. rukavice z jelenice, jenže byly obě levé…“ a k tomu „… knot, snad mi přijde vhod…“ Tenhle zvyk (nebo zlozvyk) je starý alespoň 14 milionů let a zdědili jsem jej po předcích, které sdílíme s šimpanzi a orangutany.

Člověk s sebou nosí spoustu věcí, o kterých ví, že by se mu mohly hodit. Deštník, klíče, doklady, peníze, svačinu, čistý kapesník. Ať podnikáme cokoli, vždycky plánujeme a představujeme si  přitom, co by mohlo nastat. Tahle dovednost je starší než 14 milionů let a zdědili jsme ji po opičích předcích. Dokazují to nejnovější výzkumy  Nicholase Mulcahyho a Josepa Calla z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, jejichž výsledky zveřejnil přední vědecký časopis Science.
Mulcahy a Call naučili pětici šimpanzů bonobo a stejně početnou skupinu orangutanů vybírat hroznové víno z automatu pomocí několika nástrojů a pak je podrobili zkoušce z plánování. Lidoopa vpustili do místnosti s automatem, který byl za průhlednou přepážkou a zvíře z něj nemohlo „vypáčit“ žádnou odměnu. V místnosti leželo osm různých nástrojů, z nichž jen dva se hodily k vybírání hroznů z automatu. Po pěti minutách musel lidoop místnost opustit. S sebou si směl odnést jeden z nástrojů. Vědci zbývající nástroje uklidili a po hodině pustili lidoopa znovu k automatu.  Odstranili přepážku a pokud si s sebou zvíře přineslo správný nástroj, mohlo získat z automatu vytouženou odměnu.


 

Josep Call: „ Schopnost plánovat máme od předka lidoopů, který žil před 14 miliony let.“

Jak bonobové, tak i orangutani úlohu zvládali velmi dobře. Nástroje si nevybírali náhodně a nejčastěji si s sebou odnášeli ty, kterými se mohli dostat k odměně. Mistrem byl orangutan Dokana, který si v šestnácti pokusech odnesl špatný „klíč“ jen jednou. Někteří lidoopi se ale  ukázali jako „natvrdlí“. Bonobo Joey se z šestnácti pokusů strefil jen dvakrát.
Nejlepší orangutani a bonobové si odnášeli správné nástroje dokonce i v případech, kdy se mohli k automatu vrátit s klíčem až druhý den po prospané noci. Call a Mulcahy tak prokázali, že lidoopi plánují nejméně 14 hodin dopředu.

Již dříve vědci pozorovali šimpanze, kteří si nesli upravenou větvičku k termitišti, aby pak s její pomocí lovili termity. Chytré vrány žijící v pralesích Nové Kaledonie si s sebou nosí bodla vyrobená z větviček nebo tvrdých listů a pak s nimi dobývají hmyz z děr a skulin. Lipský experiment však odhalil u lidoopů mnohem rafinovanější chování.
„V našem pokusu si lidoopi s sebou nosili nástroje, které jim v dané chvíli nebyly k ničemu. Museli proto předvídat, že se jim nástroje budou hodit v budoucnu. Mnozí vědci byli přesvědčeni, že zvířata nejsou takového plánování schopna, a nás samotné náš objev překvapil,“ vysvětlil zásadní přínos experimentů Josep Call v rozhovoru pro britskou BBC. 
Plánovat dokážou jak bonobové, tak i orangutani a to znamená, že jde o schopnost, kterou získal už dávný předek lidí a všech dnešních lidoopů. Ten žil před více než 14 miliony roků.


 

Datum: 22.05.2006 11:11
Tisk článku

Inteligence psů - Coren Stanley
 
 
cena původní: 279 Kč
cena: 223 Kč
Inteligence psů
Coren Stanley

Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace