Energetickým zdrojem symbiotických bakteriíí je oxidace sulfanu (dříve sirovodík, H2S) ze sopečných výlevů na mořském dně, získaná energie se pak využije k syntéze organických látek z CO2 podobně jako u fotosyntézy. Červ musí sirovodík „svým“ bakteriím dodávat krví a sám se jím přitom nesmí otrávit (viz článek na Oslu „Červímu Metuzalémovi svědčí síra“ ). Baktérie „skladuje“ ve specializovaném orgánu zvaném trofozom.
Riftia (česky se těmhle červům snad říká bradatice) ovšem ještě v symbióze nezašla tak daleko, aby baktérie cestovaly do další generace spolu s ním. Vylíhnutý červík si tedy musí své chlebodárce nějak opatřit. Mikroskopická volně plovoucí larva (velikosti v řádu mikrometrů) ovšem nemusí až zase tak spěchat; ona sama totiž ještě trávicí soustavu má a živí se podobně jako všichni slušní živočichové. Teprve když červ vyroste a přisedne si na mořské dno (kde může nakonec dosáhnout rozměrů přes 2 metry), ústní otvor se uzavře.
Celkem logicky se předpokládalo, že červ během svého aktivního životního stylu ty správné baktérie prostě slupne a ony se nějak dostanou z žaludku do trofozomu – a pokud ne, tak má riftia smůlu.
Teď se však zdá, že by to celé mohlo probíhat jinak. Jsou to naopak baktérie, které vyhledávají červa a pronikají do jeho těla kůží. K tomuto závěru alespoň došli Andrea Nussbaumerová a Monika Brightová z Vídeňské univerzity a profesor Charles Fisher z univerzity Pennsylvania State University.
Pronikání bakterií kůží trvá až do doby, kdy se stihne vytvořit trofozom, pak už je kůže červa pro další vetřelce neprostupná.
Zdroj: http://www.science.psu.edu/alert/Fisher5-2006.htm
Zdá se, že symbióza tedy vznikla z původně parazitického vztahu – jakési infekce. Konkurenční hypotéza tvrdila něco de facto podobného, zde by ale na počátku symbiózy stál vztah predátor-potrava. Může být zajímavé uvažovat třeba o tom, jaký z těchto dvou mechanismů stojí za jakými typy dalších symbióz, a to třeba i u evoluce chloroplastů a mitochondrií. Nicméně není pravda, že by všichni parazité a hostitelé byli neodolatelně puzeni dosáhnout spolu nějaké harmonie (viz např. článek Proč nejsou všichni parazité nakonec hodní?).
Diskuze:
