Obří maniok možná nasytí Afriku  
Maniok s bakteriálním enzymem dráhy syntézy škrobu roste mnohem lépe, než jeho nezmanipulovaný protějšek a to je pro země třetího světa hodně dobrá zpráva.

 

Zvětšit obrázek
Maniok, fešný stromek se spoustou hlíz.

V Africe většinou nestíhají demonstrovat proti GMO. Mívají totiž jiné, přízemnější starosti, třeba hlad. Ač to zelení strašpytlové neradi slyší, geneticky modifikované organismy mají slušný potenciál řešit chronické problémy třetího světa. A nikde ne tolik, jako v případě zemědělství. Přírodní plodiny šlechtěné klasickým způsobem sice leccos dovedou, ale genetické manipulace mají ohromnou výhodu. Je to sice vpodstatě úplně stejná záležitost jako staré šlechtitelství, oproti němu ale fungují světelnou rychlostí. Genový mág může docílit přesně toho, co chce a nemusí se patlat se spoustou generací postupných změn metodou „hodně pokusů a hodně omylů“.

 

Zvětšit obrázek
Úhledně kvete.


Genetické manipulace se přes odpor konzervativců utěšeně rozjíždějí, přesto se ale zatím nenajde moc příkladů, kdy by se výzkum zaměřil na vylepšování růstových parametrů zemědělských plodin. Přitom může přinést pozoruhodné výsledky.Ukazuje to i nová studie týmu genových manipulátorů vedeného Richardem Sayrem z Ohio State University, která přichází se zajímavým projektem pro milióny Afričanů s prázdným žaludkem. Badatelé se zaměřili na maniok (anglicky například cassava, odborně Manihot esculenta), hlíznatou rostlinu z čeledi pryšcovitých. Ten je stěžejní potravinou více než 250 miliónů Afričanů, což dělá zhruba 40 procent populace černého kontinentu. A když se to posčítá, tak se škrobnatými hlízami manioku živí více než 600 miliónů pozemšťanů. Ročně se na planetě sklidí kolem 180 miliónů tun hlíz manioku.

 

Maniok má mezi rostlinami s klasickým C3 metabolismem uhlíku, který se nijak speciálně nevypořádává se ztrátami působenými nešikovným enzymem RUBISCO, teoreticky jednu z nejlepších fixací oxidu uhličitého. V reálné kultuře ale vesměs za tímhle ideálním stavem notně pokulhává. Autoři se rozhodli zmanipulovat gen pro enzym AGPázu (čili ADP-glukóza pyrofosforylázu), který u manioku katalyzuje ten krok biosyntézy škrobu, co nejvíc zdržuje.

Zvětšit obrázek
Práce na maniokovém poli je dřina.

Udělali to tak, že do manioku šoupli gen glgC, normálně vlastněný bakterií Escherichia coli. To je taky vlastně AGPáza, jenom oproti maniokové AGPáze stokrát šikovnější. Navíc si ho ještě upravili bodovou mutací, čímž vypnuli jednu jeho regulační zpětnou vazbu.
Badatelé vytvořili tři transgenní rostliny, přičemž použili jednu z kolumbijských odrůd manioku. Maniok je tam vlastně doma, do Afriky ho přivezli až Portugalci během 16. století. Stejně jako v případě mnoha dalších plodin, nejvíc manioku pěstují jinde než v oblasti původu, konkrétně právě v Africe. Zmanipulovaným rostlinám jela AGPázová aktivita o 70% lépe než u kontrolních rostlin s maniokovou AGPázou pěstovaných v optimálních podmínkách. GM maniok rostl lépe než z vody. Bakteriální AGPáza udělala ve skleníku až 2,6-ti násobný nárůst biomasy maniokových hlíz oproti běžnému manioku. Zároveň zmanipulovaným maniokům způsobila citelný nárůst počtu kořenů, počtu listů a celkové nadzemní biomasy.

 

Zvětšit obrázek
A tak je fajn, že GM maniok urodí víc.

GM maniok dokázal efektivněji vyrábět z jednodušších cukrů škrob. Autoři studie jsou zdravě skeptičtí a připouštějí, že větší výnosy ještě automaticky neznamenají více výživy. To je ještě potřeba ověřit. A stejně jako normální maniok je i tenhle s bakteriální AGPázou potřeba určitým způsobem a hlavně hodně rychle sklízet a dále zpracovávat, aby se ve sklizené plodině rozkladem kyanogenních glykosidů neuvolňoval kyanid. Ten případného strávníka jistě nepotěší, osoba Richarda Sayreho ovšem skýtá záruku, že v tomhle ohledu ještě může něco stát. Sám v minulosti pomáhal vytvořit odrůdu manioku produkující minimum kyanidu a není vyloučeno, že by se mohlo povést oba druhy odrůd v budoucnu sloučit do jedné. Zároveň je i klíčovou postavou výzkumu, jenž si klade ambice zvýšit výživnou hodnotu manioku jako takového, konkrétně zvýšit obsah vitamínů, minerálů a nutričně zajímavých proteinů.

 

Tři manipulované rostliny nejsou zrovna oslnivým statistickým vzorkem, proto je na místě jistá obezřetnost. Je možné, že modifikované rostliny budou mít problém v nějaké extrémní situaci, například při návštěvě hnusného patogenu. Taky je třeba ohlídat, aby se zmodifikované manioky neutrhly z řetězu. Nicméně, na základě pilotních pokusů se zatím zdá že by maniok s upravenou bakteriální AGPázou mohl leccos dokázat. A nejen v Africe. Je dobře, že Afrika netrpí panickou hrůzou z každičkého laboratorně vloženého genu a že si váží schopností molekulárních čarodějů. Odmění je tolik žádoucí větší výnosy.

Pramen: Plant Biotechnology Journal 4(4): 453.

 

Datum: 13.06.2006 07:51
Tisk článku

Botanicum - Broomová Jenny
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 404 Kč
Botanicum
Broomová Jenny
Související články:

Šetřit vodou se dá i úpravou průduchů rostlinám     Autor: Josef Pazdera (26.06.2019)
Kmenová mentalita a princip předběžné opatrnosti     Autor: Miloslav Pouzar (29.05.2019)
A je to tady. Třetí dítě s editovaným genomem a opět v Číně     Autor: Josef Pazdera (24.01.2019)
GOC rýže aneb jak Číňané vypálili Američanům rybník     Autor: Josef Pazdera (17.01.2019)
Fotorespirační mutanti aneb zkratka ve fotosyntéze = 40 % výnosu k dobru     Autor: Josef Pazdera (07.01.2019)



Diskuze:

Energeticka bilance

prdola,2006-06-15 14:32:15

Mam pocit ze nekde na Scienceworldu jsem cetl o porovnavani situaci z energeticky bohatsich zemi (priznavam si ze uz si nepamatuji v cem byla energie merena). V techto zemich jsou castejsi rodiny s mensim mnozstvim deti. Tzn. Afrika dokud bude chudou, bude se snazit co mozna nejvice rozmnozovat. Az na tom bude lepe, muze se to zmenit, na ceste k teto situaci stoji jeste hezkych par konfliktu. Neverim, ze GM rostliny to vyresi, protoze tomu nepreje politicka situace. Jak zde Jara Cimrman spravne podotknul, kalasnikovem kytky nevypestujes. Mozna by bylo vyhodnejsi aby se vratili ke kanibalismu a jedli "skodnou" - statni uredniky. A mozna by to bylo reseni i pro nas ;o)

Odpovědět


O jednom úředníkovi bych věděl ....

prof. Fiedler,2006-06-16 13:57:32

.... jmenuje se Karel Kühnl a je ministrem "obrany". Za k. und k. monarchie se takovému ministervu ještě upřímně říkalo ministerstvo války. Po roce 1989 nejprve všichni ¨politici" halasně a hromadně privatizovali a teď v ČR není jediná fabrika, která by byla schopna něco takového jako obyčejné obrněné auto vyrobit. A namísto postavení vlastní fabriky na území ČR se peníze, obrovské peníze - totiž 23,6 mld Kč, dávají americké firmě. Vlastníkem zbrojovky ve Styeru je, pokud mám správné informace, americká firma General Dynamics. V ČR je půl miliónu nezaměstnaných díky politikům typu Kühnl, Václav Havel, Václav Klaus apod. Klaus se dokonce jednou chlubil, že privatizuje tři podniky denně. Podobně jako si USA nechávají světem financovat vlastní úřední aparát (nedají vízum a ještě si neexistující vízum nechají zaplatit), tak se stejnou logikou nechávají jiné státy stavět vojenský materiál za vlastní peníze a dožadují se pak ve jménu "svobody" (zejména té americké svobody obchodování podle amerických představ - viz Bushuv "business as usual") nasazování těchto neamerických armád pro svoje zájmy. K tomu je nutno ještě vědět, že Kühnl ve Vidni nedostudoval ekonomiku a odešel do Svobodky v Mnichově. Tam se z politických důvodů v Praze vyhozený budoucí právník (prý v nějaké hospodě zpíval nějakou protistátní písničku - tuším u Fleku - a husákovský režim jej vyhodil ze studia) stal redaktorem. Budoucí právník proto, že po 1989 právo v Praze dostudoval. Mám takový dojem, že mu místo v Mnichově zprostředkoval Medek. V Mnichově se z posmívajícího se aspiranta na právo a ekonomiku stal vděčný a horlivý služebník svých pánů, kteří mu za "redakční" činnost platili. Není proto divu, že nyní úřaduje v jejich zájmu. Totiž za peníze českých poplatníků se v americké firmě stavějí nesmírně předražené "transportéry". Podobně to funguje v Africe. Vyrábět maniok se "nevyplácí". Jednak by se tak africké země staly nezávislejší, což je nebezpečné, jednak by mezi sebou nebojovaly a nespotřebovávaly by zahraniční zbraně, což je také nebezpečné, a konečně nezadlužovaly by se, což je ze všeho nejnebezpečnější. Nemusely by si totiž půjčovat peníze od Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Obojí jsou americké organizace a nástroje na ovládnutí světa.
Na planetě s dosud nevídaným bohatstvím techniky a vědomostí panuje hlad. Ale nejprve trochu cimrmanovského humoru. V Egyptě např. antikoncepčními pilulkami začali krmit slepice, protože egyptské pěstitelky zjistily, že po nich slepice přibývá na váze a na tržišti tak více strží. A když více strží, může si dovolit i další dítě. To mohla vymyslet jenom česká hlava typu Jara Cimrman - musím ze svého vídeňského pohledu bohužel dodat. A také o tom píši proto, abychom to nesváděli na kalašniky v rukách Arabů nebo těch druhých. Anebo na úředníky, kteří maniok nejí, zato jenom hovězí. Tito lidé jsou spíše obětí jiných lidí, jiné mentality.
V čem tedy? Je to ve způsobu řízení, ve způsobu globálního řízení. A jaký je tento "způsob řízení". Ten je vytvořen tak, aby vyhovoval obyčejné lidské chamtivosti.
Doktrína o seberegulaci trhu ("neviditelná ruka" ekonomiky)je nový výmysl chamtivců, kteří se ženou za stále větším ziskem ve jménu údajného racionálního řízení firem. Ale za "racionalitou" je svět plný emocí: bezuzdná zběsilost a ziskuchtivost burzovních obchodníků. Pohyb kapitálu se převaluje po celé planetě an základě pověstí a drbů. V roce 2001 bylo 87 procent pohybu kapitálu na burzách čisté peněžní transakce bez tvorby hodnoty. Dnešní bohatství je výsledek pletich, machinací a podvodů lidí, kteří myslí jen na to, jak maximalizovat zisk.
Instituce Evropské Unie ovládá 200 největších evropských firem v jejich různých výborech. Evropská Unie se má stát jakousí protiváhou americkým firmám. Ovšem zase, v zájmu maximalizace zisku evropských firem. Zásadní strategii a politiku EU určuje Výbor 133. Není veřejnosti znám. Pochopitelně. Není totiž zmíněn v žádných statutech ani smlouvách. Úředníci ve výborech se mění, ale vždy tak, aby tam byli tací, kteří přímo nebo nepřímo zastupují zájmy těchto přibližně 200 firem. Pravda, ve všech možných výborech jsou národní zástupci, ale ti jen "rozhodují" o věcech dávno rozhodnutých a připravených. Dodávají pouze punc demokracie.
Hlad, epidemie, žízeň, lokální války, náboženský fanatismus. Všechny tyto jevy vyrůstují jednak z nesmírné chudoby na jedné, jednak z chlípní lačnosti po přírodním bohatství na straně druhé. Ročně tak na této planetě překypující bohatstvím zhebnou miliony lidí. Zbytečně. Nejen hladem, tj. nedostatkem proteinů. Všechny tyto jevy jdou ruku v ruce s ničením národních států - včetně s jejich postupným neskutečným zadlužováním. Kdo jsou tito lidé, kteří na této planetě vytvářejí takové nedýchatelné klima? Lze se o nich dočíst v knize profesora ženevské univerzity a zvláštního poradce OSN Jeana Zieglera. V OSN našel Ziegler spolupracovníky, zkrátky lidi, kteří mu donášejí. A tak se drbe nejen na burzách, ale také v OSN a všude jinde (G8, Výbor 133 apod.) a říká se tomu politika. Mezitím roste nezaměstnanost (v Evropě více jak 40 miliónů), podviživenost (830 miliónů), apod. Liberální demokratismus už v podstatě zmáknul celý svět. Kromě islámských zemí a Číny. A tak se vytvořil terorismus islamistů, abychom konečně zmákli i je. Oni ale kupodivu nechtějí a dokonce chtějí z USA vytvořit islámský stát. Ta drzost ...
Kniha od Jeana Zieglera se v němčině jmenuje "Die neuen Herrscher der Welt, nakl. Goldmann, Mnichov, ISBN 3-442-15309-3. Je to překlad z francouzštiny.
Proti liberálnímu demokratismu se vytvořilo protihnutí, které usiluje o zdanění burzovních zisků. Jmenuje se "Association pour la taxation des transactions financieres pour l'aide aux citoyen" (Združení na zdanění finančních transakcí ve prospěch občanů) - zkráceně ATTAC. Pod zkratkou ATTAC lze na internetu nalézt další informace. Mimochodem, loni měla tato organizace svoje zasedání v Praze.









Po druhé světové válce vyroval americký prezident Eisenhower svět před vojensko-ekonomickým komplexem Spojených států. Ačkoliv sám prezident, musel se sklonit před vůli málé skupiny lidí. Kennedy hovořil ani ne o 50 lidech. Tito lidé se vymysleli novou ideologii - liberální demokratismus. Ten je po planetě šířen obchodně a vojensky.

Odpovědět

...ale mozna nenasyti....

Jara,2006-06-14 19:24:35

...tam je problem jinde.....i kdyby tam rostlo zlaty kapradi, tak jim to bude malo platny....kalasnikama se totiz tezko pestujou kytky....Vas Jara Cimrman

Odpovědět

jeste neni vyhrano

xmort,2006-06-14 05:28:12

Kde nic neni ani cert nebere. Ty lidi v africe sou tak chudi, ze jim proste ten transgenni maniok nemuzete prodavat. Nemeli by ho za co koupit, musite jim ho dat zadarmo. Proto taky na manioku dela jen par univerzitnich laboratori po svete a zadna firma. A neni to jen pripad manioku.
Ale mam bohuzel pocit, ze tento maniok-stachanovec ma pred sebou jeste dlouhou cestu na pole. Africke vlady prestoze, jejich obcane casto pomiraji hlady, nemaji na nejakem rustu zemedelske produkce, jeste nedejboze trasgenni, prilis zajem. Shodou okolnosti mame u nas v ustavu jednu laborator, ktera vyvinula maniok rezistetni k viru mozaiky manioku. To je mimochodem docela devastujici choroba, ktera se siri stredni afrikou jako pozar a v napadenych oblastech v podstate vylucuje pestovani manioku jako takoveho. A v mistech kde byli lide zvykli ziskavat tak 80% kalorii z manioku to je problem. Nasemu ustavu trvalo celkem pet let, nez presvedcil nejakou ze stredoafrickych zemi, aby nam na svem uzemi dovolila udelat polni pokus. Vetsina cinovniku proste nebyla schopna pochopit, ze hlavni rozdil mezi firmou a akademickou instituci je, ze z grantu uplatek proste nezaplatite. Kolegyni, co se jednou zucastnila jednani s cinovniky ministerstva zmedelstvi nejmenovane stredoafricke zeme, nejvice prekvapil postoj jednoho duleziteho byrokrata: "maniok? to me nezajima, ja jim poslednich dvacet let jen hovezi".
Takze zaverem - vyrazne vylepsene plodiny jako napriklad maniok jsou sice podminkou nutnou, nikoliv vsak postacujici k tomu, aby se zivot tech chudaku o neco zlepsil a priblizil blahobytnemu zapadu.

Odpovědět

hah

Honza,2006-06-13 18:43:07

bohatej afričan by moh bejt taky dobrej...

Odpovědět

nič sa nevyrieši

Martin,2006-06-13 15:27:07

Ani GM-maniok nevyrieši hladomor v Afrike. Viac potravy = väčší prírastok obyvateľstva a o pár rokov sú zasa tam, kde teraz. To je skrátka pozitívna spätná väzba.
Hladomor sa odstráni až vtedy, keď snahy o kontrolu úmrtnosti budú kompenzované kontrolou pôrodnosti, a tiež výchovou miestnych ľudí k zodpovednosti za životy svoje aj svojich detí. Či sa to niekomu páči alebo nie, idey humanizmu sú síce pekné, ale tento svet potrebuje praktické riešenia pre reálne situácie.

Odpovědět


Naprostý souhlas

Mirek,2006-06-13 22:56:06

více jídla ani více peněz problémy Afriky nevyřeší, pouze odsunou a zvětší.

Odpovědět

Nic proti, ale...

pavel,2006-06-13 14:30:43

mám obavy, že to pro afričany rozhodně nedělají zadarmo, ale budou chtít na tom pěkně vydělat...

Odpovědět


A co má být?

Pavel,2006-06-13 14:44:03

Pokud ty afričany opravdu dokážou nakrmit, proč by na tom nemohli vydělat?

Odpovědět


heh

bakelit,2006-06-13 17:05:59

Lepší chudej a živej afričan, než studenej a mrtvej afričan....)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace