Konopné drogy pod lupou  
Psychoaktivní konopí je nejoblíbenější ze všech ilegálních drog. I když v Asii a na Blízkém východě sloužilo jako droga i lék už před tisícovkami let, na Západě se jeho rekreační užívání rozšířilo až v 60. a 70. letech minulého století. Asi třetina populace západních zemí ve věku 15 až 50 let připouští, že konopné drogy zkusila aspoň jednou, a 10 až 15 procent populace patří mezi jejich pravidelné uživatele. Termín pravidelný uživatel přitom ale zahrnuje široké rozpětí frekvencí dávek od každodenní konzumace až po jednu dávku měsíčně.

 

 

Tento text je úryvkem z knihy Leslie Yversen: Léky a drogy – průvodce pro každého

Jako droga se běžně užívají sušené listy a květy konopí. Průkopnická a skoro detektivní práce Raphaela Mechoulama a jeho kolegů z Jeruzalémské univerzity v 70. letech minulého století vedla k závěru, že hlavní psychoaktivní složkou této rostliny je poměrně složitá látka nazvaná delta-9-tetrahydrokanabinol (THC).

Afghani

Sušina běžného konopí obsahuje asi 3 až 4 procenta THC, ale u nových kultivarů pěstovaných v ideálních podmínkách může obsah této látky ve vysušeném materiálu dosáhnout i 15 až 20 procent.
Konopí se nejčastěji kouří ve formě cigaret (jointů) nebo v různých druzích dýmek. Inhalace kouře je nejrychlejší a nejefektivnější cestou, jak dopravit THC do mozku, podobně jako to je u nikotinu. Kuřák konopí se časem naučí, jak vdechováním dýmu přijmout optimální dávku. Tato psychoaktivní rostlina se dá užívat i perorálně, ale to představuje přece jen méně spolehlivý způsob aplikace – absorpce THC do krve je pomalá (trvá 3 až 4 hodiny, než se dosáhne maximální koncentrace v krvi) a uživatel si často nemůže být jistý, jestli dávku nepřehnal, nebo zda naopak nepožil příliš malé množství, které už nevyvolá očekávaný efekt.
Projevy akutní intoxikace konopnými drogami se do určité míry podobají účinkům alkoholu: přichází pocit uvolnění a uživatel se často nekontrolovatelně směje. Typické pro konopí je zkreslené vnímání času – minuta se subjektivně zdá podstatně delší. Ve vysokých dávkách může THC vyvolat mírné halucinace, fantazijní představy, přičemž uživatel už není schopný souvisle myslet a konverzovat. Běžně se také objevuje zvýšená chuť k jídlu – zvlášť sladkostem je těžké odolat. Jakmile tyto účinky odezní, dostavuje se únava a spánek.

Největší pokrok v naší snaze porozumět účinkům TCH přineslo poznání, že tato látka má v našem mozku odpovídající receptory. Na první pohled je to nepochopitelné – proč jsou vlastně na povrchu neuronů receptory pro látku vyskytující se pouze v konopí? Odpověď je jednoduchá: v mozku se normálně uvolňuje neurotransmiter, který se chemicky THC podobá a působí na stejné receptory – říká se mu anandamid a jeho název je odvozený ze sanskrtského slova označujícího blaženost.

 

JHerer-NL5


Toto zjištění mělo velký vliv na to, jak dnes vědci posuzují THC i další kanabinoidy (účinné látky v konopí). Výzkum, který měl původně odhalit, proč jsou tyto sloučeniny rostlinného původu psychoaktivní, nakonec vedl k objevu dosud neznámého přirozeného systému chemické komunikace. Jeho fyziologické funkce sice zatím nejsou příliš jasné, ale máme důvody se domnívat, že mimo jiné hraje důležitou roli v regulaci citlivosti vůči bolesti.
Ovlivnění pocitů bolesti je jeden z hlavních důvodů, proč se začalo znovu uvažovat o aplikaci konopných drog v medicíně. V USA i v celé Evropě je užívají ilegálně desítky tisíc nemocných. Jsou přesvědčeni, že jim kanabinoidy přinášejí větší užitek než všechny legální léky, a tak jsou kvůli samoléčbě konopím ochotni porušovat zákon, riskovat vězení a další drakonické tresty. Příznivé účinky konopných drog nejčastěji uvádějí pacienti s AIDS, s roztroušenou sklerózou (RS), se svalovou ztuhlostí (spasticitou) a s různými formami chronické bolesti.

 

Lidé trpící AIDS obzvlášť vyzdvihují, že jim kanabinoidy vracejí chuť k jídlu, takže přestávají ztrácet na váze, pacienti postižení RS zase pociťují úlevu od bolestivých křečovitých svalových stahů, které je často trápí. THC podle některých údajů zabírá i na ty chronické bolesti, u nichž selhává morfin a další silná analgetika.

 

Prozatím máme bohužel jen málo vědeckých důkazů potvrzujících uvedené léčebné účinky konopných drog. Ve Velké Británii se už ale připravují klinické studie, které se budou zabývat působením kanabinoidů na pacienty s RS a s chronickými bolestmi. Výsledky těchto studií nakonec můžou přimět vládu k tomu, aby užívání konopných látek pro lékařské účely povolila. Také v některých západních státech USA a v Kanadě sílí hnutí, které má za cíl legalizaci konopí v medicíně.

 

Gian Haze

Oficiální postoje ke konopným drogám se příliš neměnily od 30. let minulého století, kdy noviny v několika velkých amerických městech otiskly články o „nové zabijácké droze“. Tyto poplašné zprávy vedly v roce 1937 americký Kongres ke schválení zákona Marijuana Tax Act, který zakázal další medicínské aplikace této rostliny a klasifikoval ji jako nebezpečné narkotikum. Později byl zákaz ještě zostřen tím, že se konopí na základě mezinárodních smluv zařadilo do třídy nejnebezpečnějších drog bez lékařského využití. Do této kategorie přitom nepatřil dokonce ani kokain, heroin nebo amfetaminy, protože všechny tyto drogy jisté uznávané lékařské aplikace měly.

 

I když existuje rozsáhlá literatura zabývající se otázkou, jak nebezpečné konopné drogy vlastně jsou, jednotlivé práce často používají zavádějící argumenty a postrádají vědeckou objektivitu. Přesto je možné předložit určité závěry:

 

1. Je zřejmé, že ve stavu akutní intoxikace nejsou uživatelé schopni vykonávat žádnou činnost vyžadující intelektuální výkon a neměli by řídit motorové vozidlo, pilotovat letadlo nebo ovládat složité stroje. Na rozdíl od alkoholu se ale nevyskytují skoro žádné případy úmrtí kvůli předávkování konopím a také neexistují žádné důkazy, že by drogy z konopí vyvolávaly agresivní nebo kriminální chování.

2. Během 70. let minulého století se objevily alarmující zprávy, že konopné drogy ovlivňují produkci ženských i mužských pohlavních hormonů, takže můžou způsobit neplodnost, oslabováním imunitního systému zvyšují náchylnost k infekcím a v těhotenství můžou poškodit plod. Podrobné vědecké studie ale žádné z těchto podezření nepotvrdily.

3. U dlouhodobých uživatelů konopných drog jsou mírně zhoršeny vyšší mozkové funkce. Tyto poruchy se projevují sníženou schopností vybavovat si nedávné události a na jejich základě plánovat další činnost. Zasaženy jsou hlavně funkce řízené oblastmi v čelním mozkovém laloku, zvlášť bohatými na kanabinoidové receptory. Vznikly obavy, že zhoršení kognitivních funkcí přetrvává i po vysazení drogy, tedy že konopí může vyvolat trvalé poškození mozku. Tato varování jsou však podle všeho nepodložená: skoro všechny relevantní vědecké studie vedly k závěru, že se kognitivní schopnosti po vysazení konopí zcela nebo z velké části obnovují.

4. Proč je vlastně konopí ilegální? Ani žádný oficiálně schválený lék přece není zcela bezpečný, namítají zastánci legalizace. Problém je v tom, že konopné drogy sice nezabíjejí, ale jsou výrazně psychoaktivní a existuje čím dál více důkazů, že na nich poměrně často vzniká závislost. Četné vědecké studie vedly k závěru, že závislost se týká asi třetiny pravidelných uživatelů. U mnoha z nich hraje konopí v životě dominantní roli – je tedy pravděpodobné, že tím trpí také jejich pracovní výkon a společenské uplatnění.

Shiva Haze

5. Patrně nejvýznamnější zdravotní riziko spočívá v tom, že se konopné drogy obvykle kouří. Srovnání chemického složení konopného a tabákového kouře ukázalo, že obsahují podobnou směs toxických látek. Kuřáci konopí navíc dým vtahují hlouběji do plic a snaží se ho tam zadržet co nejdéle v mylném domnění, že tím zvýší jeho účinek. Vykouřením jednoho konopného jointu se proto do plic dostává asi čtyřikrát víc dehtu než po jedné tabákové cigaretě. Stejně jako u tabáku se může rozvinout chronický kašel nebo bronchitida. Zatím sice nejsou žádné důkazy o tom, že by kouření konopí vyvolávalo rakovinu plic, ale mikroskopické zkoumání buněk dýchacího traktu pravidelných kuřáků odhalilo četné abnormality, které by mohly souviset s předrakovinnými stavy. Skutečné riziko nádorových nemocí je navíc těžké určit, protože trvá dlouho, než se zhoubné bujení začne rozvíjet. Kouření konopí se v západním světě rozšířilo poměrně nedávno a stejně jako u tabáku může trvat několik desetiletí, než se potvrdí nebo vyvrátí jeho souvislost s nádorovými onemocněními. Do té doby nezbývá než doufat, že mladým lidem konopný kouř nezkracuje život podobně, se to předchozí generaci přihodilo s tabákem.



Perlička: EU dotuje pěstování konopí v Maroku
Každého půl roku, vždy před změnou předsednictví v Evropské unii, se evropské politické kruhy snaží rozvinout debatu o „protidrogovém plánu“ pro Maroko, které je největším světovým exportérem hašiše a kryje víc než 70 procent celoevropské spotřeby. V Maroku se každý rok vypěstuje konopí za 2 miliardy dolarů, přičemž velká část těchto peněz jde do kapes překupníků a zkorumpovaných úředníků. Konopí znamená významný zdroj příjmů pro kdysi rebelující berberské kmeny v nejchudších regionech v oblasti pohoří Rif… Oficiální kruhy připouštějí, že osetá plocha se v období 1986 až 1997 rozšířila čtyřnásobně – z 11 500 ha na 50 000 ha. V roce 1999 už podle odhadů amerického ministerstva zahraničí činila 80 000 ha, přičemž většina konopí se pěstuje vskrytu v kukuřičných polích podél marockého pobřeží. Diplomaté v této souvislosti připomínají, že produkci kukuřice v Maroku dotuje Evropská unie v rámci programu na podporu alternativních plodin.
The Economist, 19. srpna 2000

 



Tento text je úryvkem z knihy
Leslie Yversen: Léky a drogy – průvodce pro každého


 

Autor: Pavel Houser
Datum: 05.09.2006 00:53
Tisk článku

Marihuana - zakázaná medicína - Bakalar James, Grinspoon Lester
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 282 Kč
cena: 222 Kč
Marihuana - zakázaná medicína
Bakalar James, Grinspoon Lester
Související články:

K2, Spice, Modrý drak aneb syntetická marihuana     Autor: Josef Pazdera (11.02.2017)
V jednadvaceti americká mládež zavrhne marihuanu     Autor: Josef Pazdera (09.07.2015)
Marihuana nie je neškodná     Autor: Matej Čiernik (07.05.2014)
Na super bakterie s marihuanou     Autor: Josef Pazdera (10.09.2008)
Je silnější marihuana škodlivější?     Autor: Ota Beran (20.06.2008)



Diskuze:

léčí

Sandman,2007-08-25 18:40:51

K tomu clanku od xChaose bych dodal ze je prokazane ze leci i alzheimerovu chorobu a jine nemoci a podle me neni nebezpecnejsi nez alkohol. Proto se musim smat neinformovanym lidem jako napr rodicum nebo politikum. Nechapu jak muze politik rict pri projednavani legalizace konopi ze jestli zlegalizuji konopi tak muzou rovnou povolit i heroin a jine drogy. Pripada mi tragicke kdyz naprosto neinformovani lide rozhoduji o takovych vecech :)

Odpovědět

poznamka

jaja,2006-09-12 13:20:18

1. Je zřejmé, že ve stavu akutní intoxikace nejsou uživatelé schopni vykonávat žádnou činnost vyžadující intelektuální výkon

musim nesuhlasit. pocas skoly som nikdy nehulil. az na jeden pripad. bol akurat zjety a dostal som jednotku z fyziky za celkom tazky priklad. ktory nevedela vacsina triedy vypocitat ani za normalneho stavu. avsak suhlasim s tym ze clovek by nemal zhuleny soferovat.

tym nechcem povedat ze hulte bude vam to palit, len tolko ze to je asi vynimka

Odpovědět

omyl v clanku

spage,2006-09-11 16:40:47

jenom detail, koureni travy je velice malo efektivni, co se tyce vdechovano thc... mnohem ucinejsi je vyvareni v mliku nebo v masle... tuky to thc izoluji mnohem lip, kourenm se spali, takze si prosim opravte ty bludy, btw, znam to z vlastni zkusenosti

Odpovědět

Je tu patrná snaha o objektivitu, ale ...

xChaos,2006-09-07 11:07:26

Samozřejmě - lidi, u kterých kouření konopí přesáhne nějakou rozumnou mez, mají určitý problém, který by měli nějak řešit.

Srovnání s cigaretami mi ale z mnoha důvodů nepřijde spravedlivé. Srovnával bych to spíše s alkoholem: s organickým rozpouštědlem, ničícím ve vyších dávkách tkáně i mozkové buňky, zatěžujícím játra, a s agresivitou, kterou je schopen odblokovat.

Konopí není žádný posvátný všelék - ale není ho ani potřeba řešit tímhle způsobem, jako se to dělá v tomhle článku. Chroničtí huliči budou mít jistě problém s integrací do jakékoliv jiné společnosti, než zase jen do společnosti chronických huličů. Sociální komplikace a peripetie přináší i obchod s ilegálním zbožím všeho druhu - a konopí stále (paradoxně) ilegální je.

Příležitostní huliči podle mě mohou ve společnosti fungovat docela rozumně - jsme komplexní živé organismy, neskládáme se jen z čelního mozkového laloku, ale ze spousty různých orgánů, které mají nějaké svoje vlastní potřeby.

Na závěr bych rád zdůraznil, že konopí pro mnoho lidí bylo a je především cestou, jak se vyhnout některým konkrétním civilizačním chorobám, jako třeba alkoholismu nebo závislosti na sledování televize. Je možné, že je užívání konopí samo o sobě také civilizační chorobou - ale co v takovém případě není...

Odpovědět

Tažení proti halucinogenům

J. Šimůnek,2006-09-06 19:07:00

má ten podtext, že umožňují zážitky velmi podobné náboženským prožitkům.
Církve to pochopitelně nerady vidí, jinak by jejich ovečkám mohlo dojít, že celé náboženství jsou jen nepravidelnosti v chemii mozku.

Odpovědět

a co majitel vinohradu?

CC,2006-09-05 20:48:25

nepochybně pravidelně konzumuje víno a je na něm přinejmenším ekonomicky závislý, v jeho životě hraje dominantní roli – je ale směšné tvrdit, že tím trpí také jeho pracovní výkon a společenské uplatnění

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni