Relativistický stroj na malé Velké třesky  
Je libo Velký třesk? Za rok a kousek spustí stroj, který vám ho vyrobí. A k němu ještě černé mikrodírky, hodně ujeté částice, další rozměry a možná temnou hmotu nebo temnou energii. Ne, není to sci-fi, ta věc se staví v evropském CERNu.

 

 

Zvětšit obrázek
Large Hadron Collider, pohled zevnitř

Až doposud byla podstatná část kosmické fyziky sice bravurně propočítávána geniálními mozky, ale jinak zůstávala daleko za hranicemi lidské představivosti. Stejně tak nebyla dosažitelná experimenty a šlo jen o bohapusté teoretizování. V listopadu 2007 by se ale mělo všechno změnit. V evropském CERNu přes 2000 fyziků z 34 zemí, univerzit a laboratoří dává dohromady naprosto unikátní mašinu, která podle autorů projektu zcela změní fyziku celého vesmíru.

 

Zvětšit obrázek
Large Hadron Collider, základní plán

 


Jde o částicový urychlovač (a srážeč) Large Hadron Collider, čili LHC. Budují ho ve středisku CERNu, poblíž Ženevy na švýcarsko-francouzských hranicích. Zařízení je umístěno v celkem 27 kilometrů dlouhém tunelu protínajícím zmíněnou mezinárodní hranici v hloubce 50 až 150 metrů pod povrchem, přičemž větší část probíhá Francií. Nad zemí jsou pak doprovodné budovy se vzduchotechnikou, chladícími jednotkami a řídící elektronikou.

 

Vlastní LHC představuje dvoje potrubí obklopené supravodivými magnety, které jsou neustále chlazené tekutým heliem. V něm se budou proti sobě urychlovat dva svazky protonů. Jejich dráha bude řízena dalšími magnety tak, aby na předem určených místech vesele srážely. Jednotlivý svazek protonů bude urychlen na energii 7 TeV, čili 7×1012 elektronvoltů, okamžiku jejich srážky bude tím pádem získána energie 14 TeV.

Zvětšit obrázek
ATLAS. Obří, ale ultrapřesný detektor pro LHC

Jeden konkrétní proton proletí celým urychlovačem za 89 mikrosekund. Po srážce se budou dít různé úžasné věci  které bude snímat celkem 5 různých detektorů: ATLAS, CMS, LHCb, ALICE a TOTEM.
Brian Cox z Manchester University na výročním setkání British Association for the Advancement of Science vylíčil, že půjde o zcela zásadní přelom v dějinách fyziky. CERN jen s poměrně malou nadsázkou staví stroj, jenž odpoví na základní otázky o podstatně vesmíru.

 

Když půjde vše tak jak má, tak za pár měsíců po spuštění LHC odhalí, jak v okamžiku vzniku vesmíru vznikla hmota. Dodnes nevíme z čeho vlastně je 95 procent hmoty vesmíru. Říkáme tomu temná hmota, je to nepochybně všude kolem nás a přitom vůbec netušíme, o co jde.

Zvětšit obrázek
Evropský stroj na vesmíry. Pohled z letadla

Jestli jsou jisté divoké, ale vcelku pravděpodobné teorie správné, LHC vyrobí i maličké černé mikrodírky, které se ovšem zase rychle díky Hawkingovu záření způsobenému kvantovými efekty vypaří. LHC by taky mohl odhalit jisté podivné částice, které by spolehlivě doložily existenci dalších prostorových rozměrů. To by se minimálně vyrovnalo chvíli, kdy lidé zjistili, že hvězdy jsou vlastně další nesčíslná slunce. Může se ukázat, že přímo kolem nás jsou další vesmíry, přímo na dosah ruky, jen ukryté v rozměrech kolmých na rozměry nám důvěrně známé.

 

Bude to poprvé za mnoho desetiletí, kdy spustíme stroj schopný citelně rozšířit naše fyzikální obzory. Vědu opět ovládne dobrodružný duch, který ji vždy hnal kupředu a podíváme se tam, kam jsme ještě nikdy nehleděli.

Zvětšit obrázek
Takhle by to dopadnout nemělo. Pokud je ve výpočtech chyba, útěchou budiž, že to bude relativisticky rychlé.

Jako každý dobrodružný projekt, i tento skýtá jistá úskalí. Nejde ani tak o reálná nebezpečí, jako o mediálním bulvárem živený strach části odborné i laické veřejnosti z neznáma a z toho, že se odvažujeme hrát si s tak velkými a záhadnými silami. Existují obavy, že LHC vytvoří stabilní černou díru, strangelet, čili zárodek podivné hmoty předpokládané v nitru masivních neutronových hvězd, nevyzpytatelné magnetické monopoly, jež by teoreticky mohly spustit rozpad protonů a konečně že by mohlo dojít k přeskoku kvantového stavu vakua. Všechny tyto katastrofy jsou jako takové snad teoreticky možné a rozhodně smrtící pro planetu a v případě přeskoku kvantového stavu vakua možná i pro celý náš vesmír.

Nicméně, prosince 2007 se nejspíš lidstvo spořádaně dožije. Tvrdí to PR studie zmíněných rizik, podle níž žádná z těchto katastrof nehrozí.

Vědci argumentují mimo jiné i dost rozumě tím, že naši planetu už miliardy let zasahují částice kosmického záření s energií ještě stále podstatně převyšující propočítaný výkon LHC. A světe div se, Země se pořád ještě točí. Všichni strašpytlové nechť klidně spí a ti zvědavci se mohou těšit na dosud netušená tajemství vesmíru.

 

Pramen: British Association for the Advancement of Science. Wikipedia

 

Datum: 11.09.2006 09:20
Tisk článku

Související články:

Co opravdu říká supernova SN1987A k rychlosti světla     Autor: Vladimír Wagner (05.07.2014)
Přelomové pozorování magnetických monopólů ve kvantovém oblaku     Autor: Stanislav Mihulka (30.01.2014)
Kočka Šklíba novým kvantovým paradoxem     Autor: Stanislav Mihulka (28.11.2013)
Kvantové jámy jako účinné sběrače energie     Autor: Stanislav Mihulka (29.10.2013)
Nobelova cena za fyziku pro Peter W. Higgse a Francoise Englerta     Autor: Vladimír Wagner (08.10.2013)



Diskuze:

vše pochází "z ničeho"

N,2006-10-16 16:04:40

http://www.hypothesis-of-universe.com/documents/c/c107.doc

Odpovědět

Napadlo někoho

Standa,2006-09-25 15:51:30

při sledování výbuchu supernovy,že to mohlo být zrovna úspěšné zprovoznění obřího urychlovače některé vzdálené civilizace?

Odpovědět

Podobné je to i s matematikou

edison,2006-09-14 13:27:57

Ta je od života průměrného občana ještě vzdálenější. Například před pár stoletími si jistý pan Fourier hrál se složitým způsobem, jak rozličné funkce a obecné průběhy rozkládat na součty sinusovek - něco takového je přeci hračka, kterou při řízení bryčky, obdělávání pole, kování, ... nemůže nikdo potřebovat!
No a dnes bychom bez "fourierovky" neměli možnost komprimavat obrázky, zvuky a video, žádné DSP zvukové efekty, digitální ekvalizéry, ... EEG, EKG a radary by zakrněly v předpočítačovém období, neměli bychom žádné pokročilejší druhy modulace používané v bezdrátové komunikaci (žádné mobily, wi-fi, modrej zub, GPS). Žádná pořádná radioastronomie, kosmologie, urychlovače, žádné jaderné elektrárny (ostatně ani ty konvenční by za moc nestály), ...

Odpovědět

ještě jeden dotaz (teď už vlastně dva):

PavelM,2006-09-13 20:30:21

Jakej praktickej užitek nám urychlovače přinesly?

A ještě by mě zajímalo, kam se zase ztratil doatz co jsem odeslal před pár vteřinama?

Odpovědět


Není toho málo

Pavel Brož,2006-09-13 23:15:24

Tak např. takovým otřepaným, i když hodně vedlejším produktem je web - ten vznikl právě v CERNu. Opravdu, HTML vzniklo z potřeby efektivně sdílet informace a odkazovat se na online reference ve vědeckých článcích. Nicméně to Vás asi neuspokojí, stejně jako to, že jako i v případě kosmického průmyslu má i "urychlovačový" průmysl velké vedlejší výsledky ať už co se týče všemožných detektorů či velice precizní elektroniky. Zcela samostatnou kapitolu pak tvoří např. vývoj nejvýkonnějších superpočítačů, protože právě ty jsou potřeba pro dostatečně rychlé vyhodnocování petabajtů informací generovaných srážkami částic v urychlovačích. No a samozřejmě je zde největší poptávka po supravodivých materiálech a extrémně silných magnetických polích, což se obojí přelévá i do potenciálně velice slibného výzkumu řízené fúzní reakce. O obrovské indukci materiálového výzkumu ani nemluvě.

Odpovědět


Co urychlovače přinesly

Pavel,2006-09-14 07:45:57

Například také kufříkové umělé ledviny (pro získávání velkého množství čistého vodíku do bublinových komor byly vyvinuty velmi účinné filtry, které se teď používají například v umělých ledvinách). A ptát se, co nám přinesou výsledky výzkumu prováděného na urychlovačích je opravdu hloupé. Teď nám přinesou lepší poznání světa. A určitě se jednou přijde na to, jak toto poznání využít. Nápříklad před 150 lety se lidi divili, proč nějací podivíni zabíjejí čas měřením spekter atomů, ale nebýt těchto podivínů, tak dnes nemáme polovodiče, lasery, ... Ale trvalo to sto let, než se výsledky jejich základního výzkumu dostaly do praxe. Proto je podle mě opravdu hodně hloupé se ptát, co nám ty experimenty přinesou. A jestli vám to připadá příliš drahé, zkuste si porovnat cenu urychlovače s výdaji na zbrojení, a vysvětlete mi, co dobrého nám zbraně přinášejí.

Odpovědět


Ještě jednu věc jsem zapoměl

Pavel,2006-09-14 08:51:36

V poslední době se začínají stavět malé urychlovače pro léčení rakoviny ozařováním pí-mezony. Nebýt urychlovačů stavěných před padesáti lety (o kterých už tenkrát někteří lidé tvrdili, že to je k ničemu a naprosto zbytečné vyhazování peněz) a následného jaderného výzkumu, tak dnes ani nevíme, že nějaké pí-mezony existují, natož abychom je uměli vyrábět natolik efektivně, aby se z nich daly vyrobit použitelné a relativně levné paprsky vhodné k lékařskému a průmyslovému využití. Toto je jeden příklad přímého využití poznatků získaných pomocí urychlovačů.

Odpovědět


Ad malé urychlovače

Pavel Brož,2006-09-14 10:45:43

Když už jste je nakousl, tak spektrum aplikací malých urychlovačů je samozřejmě obrovské. Tak např. významný podíl pracovního času urychlovače pracujícího na MFF UK pokud vím zabírají analýzy mikroskopických znečištění vzduchu atd.. O medicínských aplikacích nemluvě.

Je to vlastně starý známý spor základní kontra aplikovaný výzkum. Urychlovače stejně tak jako kosmický výzkum je velice drahý základní výzkum, který se ale dlouhodobě odměňuje tím, že přináší převratné technologie, které by jinak nevznikly.

Odpovědět


pokrok

bakelit,2006-11-10 21:58:16

Co žene pokrok směrem kupředu!
1 místě. Kosmický výzkum
2 místě. Letectví
3 místě. Automobilový průmysl
a někam mezi to ještě můžeme zařadit armádu.

Odpovědět

Argument pro klid

Egon,2006-09-13 03:36:36

o běžném jevu částic s energii nad 10ˇ12 eV intereagující s naší atmosférou. Určitě se nevyskytují na tak malé ploše a hustotě a nepřetržitě jako v budoucnu LHC v CERNu. Kde už je možné aby případná porucha prostoru a ať už se projevuje vznikem libovolné geometrické stavby a tím vzniku příslušné částice nabyla stabilního a posléze řetězového rozšíření.

Odpovědět


Ono to ani v tom urychlovači nebude tak žhavé

Pavel,2006-09-13 09:56:10

Zaprvé ten urychlovač nepracuje kontinuálně, ale v pulsním režimu, pulsy po sobě následují asi za tisícinu vteřiny (pro člověka krátká doba, ale z hlediska časů, při kterých se můžou projevovat nějaklé efekty kvantové gravitace je to úplná věčnost). Při jednom překřížení paprků dojde v průměru k méně než jedné srážce (dvě srážky najednou už nedokáže detekční technika vyhodnotit, a proto je nutné při jednom překřížení dosáhnou max jedné srážky). I když dojde k několika srážkám, tak průměr svazku je asi tisícina milimetru, což zase pro člověka je skoro nic, ale z hlediska kvantově gravitační efektů to je vzdálenost prakticky nekonečná. Takže obava, že by se několika současnými srážkami na jenom místě mohla narušit truktura časoprostoru, opravdu není na místě.

Odpovědět

Ad řetězová reakce a urban legend

Pavel Brož,2006-09-12 19:06:46

Přidám poznámku k příspěvkům obou druhých Pavlů, jako toho s velkým P, tak toho s malým p (mimochodem, nechci do toho nikoho nutit, ale přidávat ke křestnímu jménu i příjmení není tak úplně od věci, protože např. těch Pavlů je i jen na této diskuzi poněkud dost, a i když mnozí budou argumentovat, že se pouze křestním podepisují už léta, tak to nic neřeší).

Ačkoliv je zapálení atmosféry či oceánů řetězovou termonukleární reakcí nemožné, tak není pravda, že se jedná o pouhou urban legend. Před pár lety vyšel v Pokrocích matematiky, fyziky a astronomie překlad článku od R.W.Hamminga, renomovaného matematika, mj. objevitele samoopravných kódů využívaných nejen ve spolehlivé komunikaci (např. i při komunikaci s družicemi či sondami, kde se dá očekávat nízký poměr signálu k šumu), ale i v moderních CD přehrávačích. R.W.Hamming v článku mj. vzpomíná na svou účast v projektu Manhatan.

Hamming měl tehdy pomoci zodpovědět na otázku, zda exploze atomové bomby nemůže vést k řetězovému vznícení atmosférického dusíku. Svůj úkol odvedl pečlivě se závěrem, že to možné není, nicméně při předávání svých výsledků kolegovi fyzikovi se mu svěřil se svými pochybami o robustnosti některých dílčích předpokladů, které mu byly zadány a na kterých byly jeho výpočty postaveny. Nato se mu dostalo kázání, že on jako matematik se má starat pouze o matematiku, a fyziku že má nechat fyzikům. Hamming v článku vzpomíná, jak špatný dojem to v něm tehdy zanechalo a jak si vyčítal, že se účastní v něčem, co může zničit veškerý život na této planetě.

Dneska už jsou samozřejmě vědci mnohem dále, takže je dnes známo, že takováto řetězová reakce tehdy zdaleka nehrozila. Fakt je ale ten, že zcela striktně logicky vzato to tehdy byl jistý malý risk, který naštěstí vyšel. Ty znalosti všech podstatných faktorů tehdy prostě nebyly až tak superjisté, jako jsou dnes.

Osobně si ale nemyslím, že by LHC znamenal nějaké nebezpečí pro Zemi. Fakt je ale ten, že byla dokonce ustanovena oficiální komise, která stanovila odhad pravděpodobnosti globální katastrofy hypoteticky způsobené startem LHC. Pečlivým srovnáváním dostupných dat došla k závěru, že riziko je určitě menší než 1:10 na dvanáctou. Co to znamená si musí každý vyložit sám. Třeba renomovaný fyzik Martin Rees toto riziko považuje za příliš vysoké. Já osobně si myslím, že celá naše planeta podstupuje denně řádově větší rizika, nicméně to je jenom můj osobní názor neodborníka.

Odpovědět


Hamming

pavel M,2006-09-12 21:01:35

Hammingův kód už se nepoužívá, CD používá Reed-solomonův kód, stejně tak sondy. A už se přechází na turbo kódy.

Odpovědět


Samozrejme

Jirka,2006-09-12 23:26:22

Samozrejme, ze se ta urban legend musela nekde vzit. Nekdo ji musel vymyslet, nebo alespon inspirovat. Ale vsadim boty (jsou stejne uz ochozene), ze tak popularni se stala ta myslenka mezi ruznymi lidovymi myslitely az po te, co byla spolehlive vyvracena.

Odpovědět


UF

Jirka,2006-09-12 23:28:26

Myslitel bez myslitele jako muž bez muže. Zas tak ta čeština snadná není.

Odpovědět


A to se nejednalo o jadernou reakci

Pavel,2006-09-13 09:47:07

Pane Broži, opravte mě, jestli se mýlím, ale při tom výpočtu zapálení atmosféry se navíc vůbec neuvaživalo a termojaderné reakci, ale o prostý chemický proces hoření, tedy sloučení dusíku s kyslíkem.

Odpovědět


ad Pavel - ano, máte pravdu

Pavel Brož,2006-09-13 12:13:23

aspoň pokud vím já, tak tam se opravdu o termojadernou reakci nejednalo, ale o chemický proces hoření. Mimochodem, moje byť chabé znalosti chemie dávají vznik mým pochybám, proč o tomto podle mě energeticky dost nevýhodném a tím i nemožném procesu vůbec uvažovali, nicméně Hamming píše, že opravdu uvažovali, a byli to bezesporu chytřejší lidé, než jsem já.

Odpovědět


Co si pamatuju ze středoškolské chemie

Pavel,2006-09-13 12:22:50

tak tam vykládali něco o gypsové energii (nebo to byla Gibbsova energie?), která dokáže s energetickou bilancí chemických reakci pěkně zatočit. Takže je možné, že při dostatečně vysoké teplotě se oxydace dusíku stane exotermickou reakcí, a to možná natolik, že dokáže dostatečně ohřát i vzduch v okolí, aby se šířila lavinovitě dál. Ale to jen střílím od boku.

Odpovědět


Ad teplotní závislost reakce

Pavel Brož,2006-09-13 13:16:53

V knížce "Naše poslední hodina" od Martina Reese se zmiňuje, že před testem první atomové bomby v Novém Mexiku se Teller se dvěma kolegy zaměřili na možnost nekontrolovatelné reakce atmosférického dusíku a napsali, že "jedinou znepokojivou skutečností je to, že 'faktor bezpečnosti' rapidně klesá s počáteční teplotou". Proto se tato obava objevila o pár let později znovu, tentokrát před testy vodíkových bomb, kde ta teplota je ještě větší. Dnes ale je prý už jisté, že jediná nukleární zbraň tuto reakci zažehnout nemůže.

Odpovědět


Urban Legend

Milan Bacik,2006-09-14 17:04:43

Kdesi jsem viděl, že v bývalém sovětském svazu vznikl projekt, který měl stvořit extrémně velikou vodíkovou bombu. Ta by byla v lodi, která by plula na hranicích sovětského svazu a v případě zničení sovětského svazu by zničila všechno živé na zemi. Zda by to mohlo stačit k zapálení vodíku ve vodě v moři nevím, ale k likvidici života(nebo aspoň vyšších forem) by to stačilo.

Odpovědět

Ach jo...

Jirka,2006-09-12 16:42:47

Pavle (Vy s tim malym p...), prosim, otevrte na chvili nejakou kvalitnejsi ucebnici.

A je jedno ceho. Nauci Vas to premyslet, na chvili Vas to zabavi a bude pokoj od Vasich prihlouplych komentaru. Je velmi unavne Vam vyvracet Vase dogma o nebezpeci fyzikalnich pokusu.

Cely Vesmir je plny vodiku, i tam kde nejsou hvezdy. Prosto termonuklearni reakce bezi jen a jen v centrech hvezd. Proc asi? Premyslejte.

Odpovědět


proto

pavel,2006-09-12 18:58:50

Proto, že jinde ten vodík nedosáhl dostatečné teploty. "Hoří" ve hvězdách proto, že díky gravitaci dosáhl dostatečné teploty k zapálení fůze. Například v Jupiteru nebo v pozemských oceánech této teploty nedosáhl, proto nehoří. Ale když ho na tu teplotu ohřejeme, právě třeba tou termonukleární bombou, tak se fůze pochopitelně nastartuje.

Odpovědět


Uf

Jirka,2006-09-12 23:23:59

Jenze pro hustotu vzduchu by ta teplota musela byt naprosto silena. Nevim o zadnem fyzikalnim procesu, ktery by ji dokazal vyvinout.

Odpovědět


vzduchu?

pavel,2006-09-13 02:22:12

Co s tím má společného hustota vzduchu? Jde o hustotu oceánu a v hloubce jsou tlaky obrovské. NAvíc by ten tlak krátkodobě zvýšila i samotná bomba.

Odpovědět


V oceánu že je velká hustota?

Zafik,2006-09-13 10:57:14

Tlak jo, ale vzhledem k tomu, že se jedná o vodu, hustota se mění jen minimálně a oproti jádru hvězd je to houby. Nevíc, ten vodík v oceánu je dost nechutně znečištěný kyslíkem.

Odpovědět

martin:

pavel,2006-09-12 12:48:57

Jenže paliva pro termonukleární reakci je plný oceán...

Odpovědět

Vedau treba zastavit

slavko,2006-09-12 09:44:06

Tak ako to povedal El Grando Inkvizitore (rozumej Benedikt 13. ci 17. ci kolky) lebo odtahuje ludi od viery. Podme naspat do jaskyn a kaslime na nejake castice. Ved jedine nas to znici a nic z toho nebude. Netreba nam ani lieky proti rakovanie, naco vsetko veda. Zbytocne vyhodene peniaze.
Nemate ludkovia pocit ze sa tu stale ozyvaju spiatocnici ktori vobec o vede nic nevedia ale budu mudrovat a jej nebezpecenstve? Ubohe.
LHC je potrebny projekt a ziskane vysledky budu urcite velkym prinosom pre ludstvo.

Odpovědět


ano?

green.prophet,2006-09-12 11:20:35

premira lacine antiklerikalistickeho sarkasmu ve vasem prispevku naprosto prebila jakakoli fakta ci argumenty v nem. takoveto prispevky uspesne blokuji diskuse na jakekoli tema - verim tomu, ze na tento web si lide bezne zanadavat nechodi a doufam, ze to tak i zustane. prazdne tlachy do vedy nepatri.

Odpovědět


Doporučuji Vám přečíst si

Saša,2006-09-12 11:39:38

Katolický týdeník č. 36/2006, zejména článek
http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=4810

Odpovědět


Ale vůbec ne

pavel,2006-09-12 12:56:32

Nikdo tady nechec brzdit vědu. Jde o to, že takovéhle pokusy jsou nebezpečné, nesmírně drahé a nejspíš nepřinesou žádné v tomhle století prakticky využitelné znalosti.

Odpovědět


pro sasu

green.prophet,2006-09-12 15:32:54

to bylo pro mne? jestlize ano - musim se darwinuzel opakovat - prazdne tlachy do vedy nepatri.

Odpovědět


2martin:

JirkaH,2006-09-12 22:55:59

A jak to vsechno na jasne vite?

Odpovědět


nešlo by

pavel,2006-09-13 02:23:57

něco udělat s tim mršením odkazů?

Odpovědět

Zásadní problém, který může projekt zhatit

Borek,2006-09-12 08:36:09

Vzhledem k nákladům na celý projekt se hodnota urychlených částic pohybuje ve vysokých částkách.

A nelze dopustit, aby jen tak - bez proclení - procházel přes hranice EU.

Na hranicích je nutno je řádně zastavit, zkontrolovat, stanovit clo a teprve pak pustit dál mimo celní prostor.

Je nezbytné, aby i naši zástupci v Evropském parlamentu inciovali příslušné předpisy.

Odpovědět


Hmmm

MiMi,2006-12-17 12:59:31

Tak nějak sem předpokladal že si piši a čtou dospělí lidi( ja sem trochu vyjímka ), ale tenhle komentíř je hodný mých spolužáku

Odpovědět

Temna hmota

Lyborko,2006-09-12 02:03:00

Vedel by mi niekto povedat, ci sa temna hmota moze teoreticky vyskytovat tu na Zemi? Vo vesmire je jej existencia celkom presvedcivo dokazana. Jednou z jej vlastnosti je neochota interagovat s normalnou hmotou. Preto ma zaujima, ci by sa mohla rozprestierat v priestore mojej izby, pricom by samozrejme zostavala nedetekovatelna...

Odpovědět


Možno sa mýlim,

Martin,2006-09-12 07:45:15

ale myslím si, že temná hmota je v podstate celkom obyčajná hmota zložená z rovnakých atómov ako celý vesmír, akurát nevyžaruje žiadne zachytiteľné žiarenie (alebo nevyžaruje dostatočne silno), preto sa dá odhaliť jedine pomocou svojej gravitácie. Zatemnenie mysle, ktoré občas postihuje každého z nás, s tým nesúvisí :)

Odpovědět


TO: Martin

Pavel,2006-09-12 08:33:36

Právě, že ne. Ono té svítící hmoty je asi jen jedno procento hmoty vesmírů (nebo až dvě, podle toho, jak máte dobrý dalekohled :-)), další čtyři procenta tvoří nesvítící baryonová hmota (různé mlhoviny a atomy volně se potulující vesmírem). Těch celkem asi 5% baryonové hmoty vychází i z modelů velkého třesku, z rozborů mikrovlnného záření a dalších nezávislých pozorování, takže se tomu celkem věří. Dalších 25% tvoří tzv. temná hmota, o které se zatím ví s jistotou jen jedíné - není to hmota baryonová (tedy se neskládá z běžných atomů). Co ji tvoří, nikdo neví, i když existují mnohé teorie snažící se na to přijít.

Odpovědět


Pre Martina

TH,2006-09-12 09:33:12

Hmota sa meprejavuje len tym, ze ziari, ale castejsie tym, ze ziarenie phlcuje. Kazdy znamy atom pohlcuje svetlo urcitej vlnovej dlzky. Napriklad kozmicke mracno chaldneho plynu identifikujeme tak, ze v spektre hviezd, ktore to mracno presvecuju, chybaju urcite frekvencie. Tak aj presne vieme, z coho je to mracno zlozene.

Odpovědět


správné otázky

Ucholák,2006-09-12 19:38:30

1) Vedel by mi niekto povedat, ci sa temna hmota moze teoreticky vyskytovat tu na Zemi?

Teoreticky ano, v literatuře je jí plno. Prakticky asi ne.

2) Vo vesmire je jej existencia celkom presvedcivo dokazana. ... Preto ma zaujima, ci by sa mohla rozprestierat v priestore mojej izby, pricom by samozrejme zostavala nedetekovatelna...

Určitě se tam rozprostírá a hodně. Je to "celkom presvedcivo dokazane" právě tím, že "zostává nedetekovaná", podle toho se totiž pozná.

Odpovědět


Temná hmota je i na Zemi

Vladimír Wagner,2006-09-14 10:13:59

Tedy, pokud opravdu existuje. V tom případě by s velkou pravděpodobností vyplňovala prostor i v okoli Země poměrně homogenně. Kolik částic temné hmoty prochází nepozorovatelně našími těly (stejně jako třeba reliktních i jiných neutrin) by záviselo na jejich hustotě (vyplývající z jejich hmotnosti). Proto i na Zemi probíhají experimenty s detekcí částic temné hmoty (tedy těch přírodních ne úměle připravených na LHC).

Odpovědět

Bomba

Jirka,2006-09-11 22:19:50

To o te globalni reakci je urban legend, kterou velmi vhodne prizivil film Planeta opic. Vice studujte a mene koukejte na filmy!

Odpovědět


planeta opic?

pavel,2006-09-12 12:52:55

To tedy nevim, v tom filmu přeci byla planeta v pořádku...
Ta reakce neni urban legend, pokud by bomba vyvolala dostatečný teplo na reakci vodík --> hélium, tak by k tomu pravděpodobně skutečně došlo.

Odpovědět


Ale nedošlo

Pavel,2006-09-12 13:09:19

Pokud ta hromada vodíku nebude velká aspoň jako desetina slunce, tak k ničemu nedojde.

Odpovědět

co je to strangelet?

mjm5,2006-09-11 16:21:21

nie som v tom az tak zbehly...

Odpovědět


strangelet

saya,2006-09-11 22:22:51

by mela byt teoreticka supertezka castice, ktera pri interakci s jakoukoliv jinou hmotou tuto pretvori na dalsi strangelet(y) a mela by nasledovat exponencialni premena. btw, nevi nekdo cesky nazev pro strangelet? podivnost????

Odpovědět


Zajimave...

Jirka,2006-09-11 22:24:28

...perpetuum mobile.

Odpovědět


strangelet

Zafik,2006-09-11 23:45:43

Podivnůstka?

Odpovědět


Strangelet - podivnůstka

Vladimír Wagner,2006-09-14 10:02:52

Jde o hypotetický objekt složený z kvark-gluonového plazmatu, který obsahuje kromě "běžných" kvarků u a d i kvarky s. Taková forma by podle některých výpočtů měla být stabilnější než běžná hmota. Takže i malinký objekt složený z této hmoty by mohl být stabilní nebo aspoň metastabilní.

Odpovědět


Ad V. Wagner - dotaz

Pavel Brož,2006-09-14 10:55:34

Když už Vás tu mám jakožto odborníka na jadernou fyziku, tak toho hned využiju a zeptám se na to, proč se fyzici neobávají kladně nabitých strangeletů, ale přitom se obávají těch záporně nabitých. Na první pohled je to jasné, protože záporně nabitý strangelet nemusí překonávat Coulombovské odpuzování kladně nabitých okolních jader. Nicméně po asimilaci několika kladně nabitých jader bude i původně záporně nabitý strangelet nakonec kladný, tak v čem tkví jeho další nebezpečí?

Každopádně děkuji za Vaše pěkné články např. v Pokrokách MFA o kosmologii i o jaderné fyzice.

Odpovědět


Díky

Vladimír Wagner,2006-09-15 08:44:39

a teď k těm negativním podivnůstkám (strangeletům). Pro jednoduchost uvažujme jen kvarky (zapomenem na antikvarky). Pak je náboj dán počtem jednotlivých kvarků: u (Q=2/3e), d (Q=-1/3e), s (Q=-1/3e). Pokud bude stejný počet všech druhů kvarků, dostaneme nulový celkový náboj. Pokud bude stejný počet u a d kvarků a méně s kvarků (jsou těžší - energeticky nevýhodnější) dostaneme kladný náboj. Ovšem existují i možnost, že s kvarky budou hojnější (vázané budou lehké a energeticky výhodné) a pak je celkový náboj záporný. To je ta zmíněná záporná podivnůstka (negativní strangelet). Jaký systém je stabilní či nejstabilnější pro jaký celkový počet kvarků závisí na vlastnostech silné a elektromagnetické interakce. A výpočty jsou komplikované a výsledky nejednoznačné. Pokud však je nejstabilnější záporná podivnůstka, tak se po pohlcení protonu bude chtít systém dostat do nejnižšího energetického stavu a jeden z „normálních“ kvarků se slabou interakcí (nemusí zachovat podivnost) přemění na s-kvark, případně i s uvolněním pozitronu (pro zachování náboje v případě přeměny u na s). A v konečném důsledku budeme mít pořád zápornou podivnůstku. Tak bude podivná hmota požírat a přeměňovat normální hmotu. Záporná podivnůstka je nebezpečnější, jak už jste správně napsal, kvůli tomu,že běžná hmota je většinou ve formě kladně nabitých jader. Ještě poznámka. Stejně jako u atomů atomová jádra mohou být i podivnůstky obklopeny elektrony nebo pozitrony (u záporných podivnůstek).
A na závěr připomenutí, pořád jsou to pouze hypotetické objekty!

Odpovědět


Děkuji za odpověď

Pavel Brož,2006-09-15 11:11:12

Tak teď už je mi to jasnější, ta emise pozitronu mě nenapadla, vlastně jde o analogii beta+ rozpadu jader.

Odpovědět

globalni termojaderná reakce

Brloch,2006-09-11 13:48:57

je novinářský blábol, který začal žít vlastním životem. Není nutné věřit všemu, o čem píší noviny.
Ale je fakt, že jedna, původně 15Mt bomba, byla o asi 250% lepší, než tvůrci chtěli a vypovídá to o nezvládnutí problematiky. Jak tento typ bomby doopravdy funguje zjistili až zpětně. Doufejme, že někdo nebude lepší o tisíce až miliony procent. Švýcarsko je docela blízko.

Odpovědět


rusaci

palo,2006-09-11 18:51:26

naj vodikovku praskli rusaci, mala 60mton a nad hlavami aj nam nehorelo..

Odpovědět

S pravděpodobností hraničící s jistotou...

Zephir,2006-09-11 13:25:02

...například oficiální věda tvrdila, že věci jako studená fůze na povrchu palladia nejsou teoreticky možný. Navíc dnes existují teorie, který potřebu takoejch experimentů vylučujou. Třeba Heimova teorie umí spočítat vlastnosti částic jen z fyzikálních vlastností vakua a kdoví, co by z ní bylo možný vypočítat, kdyby se jí pořádně někdo věnoval aspoň tolik, co superstrunovejm teoriím (ze kterejch se nic kloudnýho spočítat nedá).

Kdyby nic jinýho, provozování takovejch urychlovačů ve vesmíru v bezpečný vzdálenosti od země by bylo rozhodně bezpečnější a kdoví, možná i levnější (odpadá nutnost odstínění vůči mechanickejm vlivům, chlazení supravodivejch magnetů a výroba ultravysokýho vakua). Nerad bych byl rukojmí hrstky šílenců, co si mezi sebou potřebujou rozdat pár publikací. Věda má sloužit veřejnosti a ne veřejnost vědě. Na podstatný výzkumy, jako je ta studená fůze věda ostentativně kašle, ačkoliv se každou minutu nevratně zamořuje naše životní prostředí.

Odpovědět


Venujte se tomu Vy

Jirka,2006-09-11 22:21:15

Co Vam brani?

Odpovědět

Odpověď na základní otázku...

Erix,2006-09-11 13:22:30

...života vesmíru a vůbec přece dávno známe. 42.
Ale vážně: Zajímalo by mě, jaký budou mít magnety vliv na letecké přístroje na přilehlém letišti?

Odpovědět


Zadny

Jirka,2006-09-11 22:23:32

Jsou to civky, ktere maji maximalni hodnoty mag indukce tam, kde maji byt. Jinde jsou ty hodnoty podstatne mensi. Navic je to celkem urcite dost dobre odstinene, uz jenom kvuli tomu, aby to nerusily vnejsi pole.

Odpovědět

Tak teď už snad jedině doufat.

pavlík,2006-09-11 11:59:40

Že ve vesmíru existuje hodná civilizace, dostatečně vyvinutá na to, aby dokázala katastrofu napravit...

Odpovědět


A jeste neco...

Jirka,2006-09-11 22:26:22

... nesmi byt tak blba, aby udelala stejnou chybu. Treba je zkouska, jestli si ta ktera planeta zaslouzi zit ;-).

Odpovědět


A jeste neco...

Jirka,2006-09-11 22:26:27

... nesmi byt tak blba, aby udelala stejnou chybu. Treba je to zkouska, jestli si ta ktera planeta zaslouzi zit ;-).

Odpovědět

jako obvykle

saya,2006-09-11 09:47:03

se lide pousti do veci, kterym popradne nerozumi, pak pozde bycha honit. btw. docela bych uvital podrobnejsi rozepsani se o katastrofach, cerna dira a strangelet je pomerne znamy, ale ten zbytek nikoliv

Odpovědět


Katastrofa nebude

Pavel,2006-09-11 12:29:21

Jak je zmíněno v článku, kosmické záření obsahuje částice o mnohem vyšších energiích (až miliardkrát), než budou mít ty částice urychlené v LHC. A protože zatím žádná katastrova v důsledku dopadu kosmického záření nenastala, je možné předpokládat s pravděpodobností hraničící s jistotou, že žádná katastrofa nenastane ani po spuštění LHC.

Odpovědět


obavam se

saya,2006-09-11 13:18:52

ze nemate az tak docela pravdu. To ze se bude pracovat v energetickych radech daleko mensich neznamena, ze se neco nemuze zvrtnout. btw, kdyby se tyto jevy, ktere se snazime vyvolat v urychlovacich, vyskytovaly bezne, nebylo by potreba urychlovace stavet. Bohuzel, historie ukazuje, ze chybelo jen malo, a mohlo nym byt velmi horko-napr. test nejvetsi americke jaderne bomby, tusim ze Ivy Mike nebo Castle Bravo, kde bylo vse tak do "puntiku" spocitano prislusnymi vedeckymi kapacitami, ze vykon prekrocil ocekavani o nekolik set procent a nechybelo mnoho ke globalni termojaderne reakci. Jenom je stesti, ze poku se neco stane, nikdo z nas se nestaci ani podivit, mozna jen v pripade strangeletu, kdy by to preci jen nejakou chvilku trvalo

Odpovědět


Ony se ty jevy běžně vyskytují

Pavel,2006-09-11 13:39:30

Na Zem dopadne částice kosmického záření s energií cca 10^20 eV asi jednou za půl roku. Je to tedy poměrně běžné, ale protože vědci neví dopředu, kam a kdy ta částice dopadne, aby si tam připravili své přístroje, tak si musí holt stavět urychlovače. Podobně jsou víry ve vodě poměrně běžnou záležitostí a přesto si vědci staví spoustu přístrojů pro jejich generování a zkoumání.

Odpovědět


najvacsia atomova bomba

den,2006-09-11 19:15:42

Nie som si isty tym, co ste napisali ohladne tej bomby. Ak sa nemylim, tak najvacsia nuklearna zbran, ktora bola kedy odpalena bola ruska Car bomba - http://en.wikipedia.org/wiki/Tsar_Bomba

Odpovědět


???

Martin,2006-09-11 22:05:33

Nechápem, prečo strašíte. Tie termonukleárne bomby vybuchli preto, lebo mali palivo. Keď palivo došlo, reakcia sa zastavila a zostali splodiny. Pekný článok o bombách je aj na idnes.cz, mali by tam byť aj videá, tie som zatiaľ nepozeral.

Odpovědět


martin:

pavel,2006-09-12 12:49:27

Jenže paliva pro termonukleární reakci je plný oceán...

Odpovědět


2 den

saya,2006-09-13 09:54:52

doporucil bych si precist jeste jednou muj prispevek, je tam psano "nejvetsi americka" bomba, a nikoliv svetova :), a kdo jiny by ji mohl odpalit, nez rusove :D

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace